wz

Zpět na hlavní stránku!


Cyklus: Bůh k nám mluví skrze metafyzická tajemství přírody.

Miniaturní rostlinky baktérie - tajemný svět nebezpečných baktérií a jiných podobných miniaturních částic.

Když už v předešlé práci “Mají také i rostliny imateriální duchovní jsoucno? A jaká je vlastně tajemná síla rostlin? jsem se zabýval vnitřním životem rostlin, teď by bylo teď načase zamyslet se nad tím jaké nejrozličnější rostliny pokrývají naši zemi.

Více než 200 000 nejrozličnějších druhů rostlin se nachází na naší zemi. Kdože by je všechny popsal? Bylo by to nepochybně velice poučné a zajímavé, nicméně já si z praktických důvodů z nich vyberu pouze malou nepatrnou částku. Veliké, dobře viditelné rostliny jakž takž známe všichni – ale celkem neznámý svět se pro mnohé z nás otevře našim očím, když se pod mikroskopem podíváme na svět celkem malých, volným okem neviditelných rostlin.

Miniaturní rostlinky se nazývají baktérie. Tyto baktérie jsou miniaturní rostlinky se kterými máme co do činění po celý náš život, ba ještě i po naší smrti, protože jsou to právě ony, které v hrobě úplně rozloží naše mrtvé tělo.

Baktérie jsou nesmírně miniaturní: šířka těch nejmenších baktérií je často menší než jedna tisícina milimetru a délka zas menší než pět tisícin milimetru. Bakterie pozůstávají z jediné buňky, a přesto mají nejrozličnější tvary, podoby; jsou totižto některé bakterie okrouhlé, jiné bakterie jsou podélné, další bakterie vypadající zase až jako stužka. Bakterie žijí ve vlhké zemi, ve vodě, v ovzduší, v člověku, ve zvířatech a na rostlinách, prostě prakticky téměř úplně všude. Italský intelektuál Maggiora dokázal, že v jednom grame městského bláta se minimálně nachází až kolem 70 – 80 miliónů baktérií.

Rozmnožování bakterií je až neuvěřitelně rychlé. Obyčejně se baktérie množí jednoduchým dělením se na dvoje.

Bakterie se dělí velice rychle. Stačí půl hodiny, aby jedna bakteria se rozdělila, a tak utvořili se z jedné bakterie dvě. A už i tyto nové bakterie se pak rychle dělí dále. Tak je jasné, že - jedná se zde o úplně jednoduchý početní úkol středoškolské matematické kombinatoriky - potomstvo jedné jediné baktérie se za jeden jediný den rozmnoží zhruba na 16,5 miliónů baktérií, a za dva dny až na 218,5 biliónů baktérií. Kdyby někdo toto dvoudenní potomstvo postavil do řady – navzdory mizivé maličkosti baktérií – dostal by 563.000 kilometrovou nit, kterou by mohl naši zemi opásat až čtrnáctkrát!

Těmito miniaturními rostlinkami baktériemi jsme celkem obklíčeni: prakticky nespočitatelné množství baktérií se vznáší kolem nás v ovzduší, pijeme bakterie v nesmírném množství ve vodě a polykáme bakterie s jídlem, ba čekají na nás bakterie i v zemi, aby až zemřeme přivedly naše mrtvoly do hniloby, respektive aby naše mrtvoly úplně rozložily.

Intelektuálové zkoumají život baktérií, a dělí je do mnoha tříd. Vzpomeňme jen některé bakterie, a to ty bakterie, které jsou nám lidem škodlivé.

Mezi škodlivé bakterie patří například bakterie takzvané “sněti slezinné”, což byla první bakterie, kterou dokonale přezkoumal již v předešlých pracích mnou zmiňovaný Pasteur, a také i vynašel pomoc proti této bakterii sněti slezinné. Pasteur si totiž všiml, že bakterie sněti slezinné vylučuje ze sebe jed, ale že krev se proti tomu tak brání, že ona zas ze sebe vylučuje protijed, a tento protijed, respektive protilátky přemáhají jed bakterie sněti slezinné, pokud se jen nedostalo do krvi příliš mnoho těchto bakterií sněti slezinné.

Pasteur učinil tedy v roce 1881 pokus na padesáti ovcích, které byly nakaženy snětí slezinnou. Z těchto ovcí Pasteur polovinu ponechal jejich osudu, a tyto ovce také i zemřely. Druhou polovinu ovcí Pasteur zas očkoval, a to všechno silnějšími bakteriemi sněti slezinné, a těchto pětadvacet ovcí se také i uzdravilo. Jejich krev, respektive imunitní systém totižto podrážděn naočkovanými bakteriemi si vytvořil dostatek protilátek proti bakteriím sněti slezinné, a díky těmto protilátkám v sobě byly přemoženy tyto nebezpečné bakterie sněti slezinné. Tímto Pasteur položil základ pro rozličná očkování proti vzteklině, choleře, tetanu, tuberkulose atd., protože i tyto nemoci nám zapříčiňují škodlivé bakterie.

Zejména v minulosti, ale částečně leckde ještě i dnes veliké množství lidských životů zabíjejí bakterie tuberkulózy, což je nemoc lidově někdy též zvaná jako suchotiny. Bakteria tuberkulózy je asi dva až tři tisíciny milimetru dlouhá a svým tvarem se trochu podobá takové nahnuté paličce. Ostatně vždyť proto se také volá po latinsky “bacillus” tj. “palička”. Ještě v období mezi dvěma světovými válkami jen v Evropě umíralo na tuberkulózu ročně až jeden milión lidí.

Podobně tak zejména v minulosti, ale částečně leckde ještě i dnes veliké množství dětí přiváděla do hrobu difteria; pak hodně lidí také i horečka tyfus, influenza či prostě chřipka. Z historických pramenů je zřejmé, že v zimě na přelomu let 1918 – 1919 zemřelo ve světě více lidí na chřipku, než kolik jich padlo v celé první světové válce. V daném případě chřipky jde sice o specifické virové onemocnění, ale do těchto podrobností z praktických důvodů nechci zacházet, neboť o tom by se dalo popsat tisíce stránek. Ačkoliv se nám to dnes možná nechce ani věřit, tak kým se neobjevil Flemmingův Penicilín, a ten do Evropy přišel až v roce 1945 po skončení druhé světové války, chřipky se naši předkové před příchodem Flemmingova Penicilínu velice báli.

Kdysi v minulosti mnoho lidských životů ničili též baktérie cholery, a ještě více decimovali lidstvo bakterie morové (pestis) někdy též zvané černý mor. Nejtragičtější období v Evropě bylo období let 1346 – 1350 kdy mor v Evropě údajně prý podle některých historických pramenů usmrtil až pětadvacet miliónů lidí.

Lékařská věda dnes sice již natolik pokročila, že je schopna proti mnohým těmto výše zmiňovaným bakteriím a virům úspěšně bojovat. Ale bohužel za našich “moderních časů je to právě lidská zkažená a nemravnost, které žene lidi opět do nového podobného nebezpečí. Díky této lidské zkaženosti a nemravnosti objevilo se zde “úplně nové” onemocnění AIDS, virové onemocnění, které ještě před několika málo desítkami let absolutně vůbec neexistovalo, jako i další právě tak dříve prakticky absolutně neexistující pohlavní nemoci, které zapříčiňují rovněž bakterie, popřípadě eventuálně nějaké viry. Například takový středověk pohlavní nemoci prakticky ještě vůbec nezná, ačkoliv jinak zná mnohé jiné z výše jmenovaných jiných, nepohlavních, zejména bakteriálních ale i virových onemocnění. Dnešní “moderní životní styl” tudíž přinesl hříšníkům i tomu adekvátní “moderní nemoci” jako AIDS, syfilis, kapavku atd., neboť člověk, který nemravně žije si velice lehce nakazí svou krev těmito bakteriemi anebo viry, a tak často za jedinou, krátkou hříšní radost si zničí své zdraví a s ním i svoji budoucnost na celý život!

Je to nesmírně smutné, že nejeden mládenec či nejedna dívka, který vyšel či vyšla z rodičovského domu jako plně zdravý a panicky čistý mladý chlapec či zdravá a panensky čistá mladá holka podlehne satanským sexuálním lákadlům předmanželského sexu anebo dokonce i pro zdravý lidský rozum úplně nepochopitelný, hnusně odporný a až na blití úplně zvrácený zjev homosexuality či jiným podobným vrcholně nemravným zlům tohoto zvrhlého, mravně zkaženého a nemravného světa, aby se pak tento nakažený chlapec či nakažená dívka nakonec třeba s velikým smutkem a pláčem vrátil či vrátila zpátky do svého rodičovského domu zemřít na AIDS či jinou pohlavní nemoc se svojí poskvrněnou duší, podlomeným zdravím a nevratně tak i umírajícím tělem, kde tomuto nemocnému chlapci či této nemocné dívce lékařská věda již není schopna nijak pomoci před bezprostředně neodvratnou smrtí.

Jedna věc je ale ještě vážnější! Člověk, který umírá na AIDS či jinou pohlavní nemoc důsledku svého předmanželského sexu anebo dokonce i svého eventuálního homosexuálního chování si tuto svou smrt v podstatě plně zaslouží jako Boží trest za tento svůj předmanželský sex, a tím spíše pak za toto své eventuální homosexuální chování; a já osobně tohoto hříšníka či tuto hříšnici rozhodně ani nejméně nelituji, neboť si tento hříšník či tato hříšnice tento Boží trest za svůj předmanželský sex, a tím spíše pak za své eventuální homosexuální chování ve formě svojí brzké smrti plně zasloužil či zasloužila. Je však ale velmi smutné to, že tento nemocný hříšník či tato nemocná hříšnice spravedlivě umírající za svůj předmanželský sex anebo dokonce za své eventuální homosexuální chování může nakazit i úplně nevinné lidi, například své příbuzné se kterými žije ve společné domácnosti, ačkoliv ony nemají žádnou vinu na jeho či jejím hříchu. Tyto strašné nemoci se přece často šíří i šatami; lžící či sklenicí, když je po nemocném neumyté omylem použije jiný člověk; podobně tak i použitím toalety, a tak tento nemocný může infikovat i celý dům, může infikovat kliky na dveřích kterých se dotkne při jejich otvírání, madla na držení v prostředcích veřejné hromadné dopravy, může infikovat jiné pacienty v nemocnicích ať již v souvislosti s nějakými krevními transfuzemi či infuzemi, popřípadě použitím nedostatečně použité injekční stříkačky anebo jiným, třeba i jen čistě nahodilým a jednorázovým zanedbáním hygieny v příslušném zdravotnickém zařízení, v důsledku čeho můžou být nakaženi i úplně nevinní lidé, kteří nikdy žádný předmanželský sex neprovozovali, tím spíše pak se nikdy nedopustili žádné homosexuality; prostě úplně slušní lidé, kteří sexuálně jako muž a žena začali žít teprve v řádně uzavřeném manželství, popřípadě dokonce i svobodní jedinci zachovávají panictví či panenství po celý život ať již proto, že se jedná ještě o malé nevinné děti, anebo dokonce i o nevinné dospělé lidi, kteří zasvětili svůj život Bohu a mají životní cíl přinést po své smrti Bohu v dar své věčně zachované panictví či panenství pro Boží království.

Z tohoto tedy co jsem uvedl v předchozích třech odstavcích je úplně zřejmé, jak moudré jsou mravní zákony, které hlásá katolické církev, když tak naléhavě doporučuje, aby se mládež zachovala čistá, panenská a do manželství aby každý mládenec vstupoval jako panic a každá dívka jako panna; a aby se tedy vyloučilo, že sex bude jakousi nahodilou záležitostí jedné noci mezi lidmi, kteří se v podstatě vůbec před tím ani jen neznali, tím méně jim pak mohl být znám zdravotní stav jejich manželské partnerky či manželského partnera jak to ostatně od snoubenců vstupujících do manželství vyžaduje i současný stále platný Zákon o Rodině č.94/1963 Sb. v platném znění!

Kéž by se při vědomí těchto výše uvedených skutečností jakéhokoliv předmanželského sexu a tím spíše pak nějaké eventuální homosexuality či homosexuálního chování úplně zřekl každý mládenec i každá dívka. Každý mládenec by si měl uvědomit, že nemůže své dívce do manželství přinést větší dar jako je jeho panická nevinnost. Tím spíše pak každá dívka by si měla uvědomit, že největší dar, který může svému chlapci dát je to, když svému chlapci do manželství jako svůj dar přinese svoje panenství.

Dále čtenářům a čtenářkám doporučuji přečíst si šestnáct listů adresovaných studentovi Martinovi:

1.list Martinovi: Bůh existuje – nevyvratitelné důkazy Jeho existence!

2.list Martinovi: O tom, jaký Bůh existuje a jaký nikoliv!

3.list Martinovi: Stvořil Bůh svět nebo ne?

4.list Martinovi: Co je to ten jednotící princip mého bytí?

5.list Martinovi: Intelektuál, který patří mezi intelektuální elitu lidstva…

6.list Martinovi: Jak Bůh vytvořil vesmír, jak Bůh vytvořil planetu zemi?

7.list Martinovi: Je něco po smrti těla anebo ne? A proč?

8.list Martinovi: Fenomény jako ”Caelum”, ”Tartarus”, ”Exorcismus”…

9.list Martinovi: Jaká je podstata eschatologické dimenze existence člověka?

10.list Martinovi: Nevyvratitelné důkazy o existenci Krista jako člověka!

11.list Martinovi: Bůh a Jeho Zjevení: proroctví, zázraky a Kristus!

12.list Martinovi: Kristus je Bohočlověk – Kristus je osobou Bůh, přirozeností Bůh i člověk!

13.list Martinovi:Kristus vytvořil pouze jednu Církev – ty ostatní ”církve” Kristus nezakládal!

14.list Martinovi: Jak a proč Kristus uskutečnil vykoupení právě takovýmto způsobem!

15.list Martinovi: Jak se uskutečnilo vtělení a jak je to s Pannou Marií?

quasi 16.list Martinovi: Dodatky po patnáctém listu Martinovi.

Dále čtenářům a čtenářkám doporučuji přečíst si pět listů pro Andreu (ve slovenštině):

1.list pre Andreu: Dva hlavné argumenty dokazujúce existenciu Boha.

2.list pre Andreu: Stvorenie sveta a človeka podľa prvých troch kapitol ”Genesis”.

3.list pre Andreu: Moje osobné hodnotenie prípadu Majstra Jana Husa.

4.list pre Andreu: Moje osobné hodnotenie fenoménu stredovekej inkvizície.

5.list pre Andreu: Kristovo zmŕtvychvstanie je dokázaný historický fakt: viac ako 500.svedkov na vlastné oči videlo zmŕtvychvstalého Krista!

Dále čtenářům a čtenářkám doporučuji přečíst si předcházejících šest prací z cyklu: Bůh k nám mluví skrze metafyzická tajemství přírody:

1práce: Hvězdnatá obloha vesmíru i planeta Země: Moudrý řád existuje v celém světě.

2práce: Laplaceova teorie o vzniku světa: Mohl se svět utvořit jen tak bez Boha sám?

3práce: Co říká nám empirické poznání o materii světa?

4práce: Vitalita lidí, rostlin a zvířat se nedá objasnit bez Boha

5práce: Některé ateisty od nepaměti charakterizuje lhářství, pokrytectví a občasná nechtěná upřímnost.

6práce: Mají také i rostliny imateriální duchovní jsoucno? A jaká je vlastně tajemná síla rostlin?

Zpět na hlavní stránku!