wz

Zpět na hlavní stránku!

Pozor!!! Pozor na akademické hodnosti versus akademické tituly a doktoráty versus pseudodoktoráty!

Tato po česky napsaná verze je určena zejména pro studenty z České republiky!

Odkazovač: Ste zo Slovenskej republiky? Potom radšej kliknite myšou na tento modrý nápis a prepnite sa tým do slovenskej verzie!

Požaduji novelizaci současného platného vysokoškolského zákona ve věci udělovaných vysokoškolských akademických titulů.

Pozor!!! Pozor na akademické hodnosti versus akademické tituly a doktoráty versus pseudodoktoráty!

Dnes v současné České republice stěžejní legislativní normou upravující oblast vysokého školství a vysokoškolského studia je v současné době je zákon číslo 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů /dále jen: “český vysokoškolský zákon/; zatím co v současné Slovenské republice stěžejní legislativní normou upravující oblast vysokého školství a vysokoškolského studia v současné době je zákon číslo 131/2002 Z.z., o vysokých školách a o zmene a doplnení niektorých zákonov /dále jen: “slovenský vysokoškolský zákon”/. Česká republika i Slovenská republika mají sice dva úplně samostatné a vzájemně na sobě nezávislé vysokoškolské zákony, to však ale nic nemění na tom, že jak český vysokoškolský zákon¨, tak i slovenský vysokoškolský zákon upravují strukturu univerzitního či vysokoškolského studia prakticky shodně:

Současné studium na univerzitách či vysokých školách je dvoustupňové, kde se toto studium člení na studium nižšího stupně a vyššího stupně. A pokud jde o oblast vysokoškolských akademických titulů, pak úplně to nejvyšší je rigorózní řízení spojené s obhajobou rigorózní vědecké práce a státní rigorózní zkouškou. A tomu všemu odpovídá i hierarchie udělovaných vysokoškolských akademických titulů, která je trojstupňová: nejnižšími jsou vysokoškolské akademické tituly bakalářského stupně, vyššími než jsou vysokoškolské akademické tituly bakalářského stupně jsou vysokoškolské akademické tituly magisterského stupně, a úplně těmi nejvyššími akademickými tituly jsou zas vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně.

Dnes se za studium nižšího stupně označuje studium v rámci “bakalářského studijního programu”. A všem úspěšným absolventům tohoto “nižšího” univerzitního či vysokoškolského studia, jímž je studium v rámci bakalářského studijního programu se uděluje bakalářský vysokoškolský akademický titul Bc. Je to velice jednoduché a zde se to příliš neplete, neboť bakalářský akademický titul Bc. je jediným akademickým titulem bakalářského stupně, který je udělovaný na univerzitách a vysokých školách v České republice i Slovenské republice. Na rozdíl od zahraničí, kde dokonce i těchto vysokoškolských akademických titulů bakalářského stupně je v mnohých zemích vícero. Vyjma v České republice a Slovenské republice udělovaného bakalářského vysokoškolského akademického titulu Bc., mezi nejznámější zahraniční bakalářské akademické tituly udělované mnohými univerzitami a vysokými školami v cizině patří například: bakalář v oblasti medicíny nebo lékařských věd ve zkratce B.M. ale někde i M.B., bakalář v oblasti přírodních věd ve zkratce B.Sc. ale někde i B.SC. anebo též i Bsc anebo taky též Sc.B., bakalář svobodných umění anebo též bakalář filozofie ve zkratce BA ale někde i B.A. a tak bych mohl pokračovat dál. V každém případě však ale v třístupňové hierarchii akademických titulů jsou akademické tituly bakalářského stupně vysokoškolskými akademickými tituly toho nejnižšího stupně.

Úspěšní absolventi bakalářského studijního programu nejen že obdrží v České republice či Slovenské republice bakalářský akademický titul Bc., ale toto úspěšné absolvování bakalářského studijního programu je podle současné platné legislativy v České republice i Slovenské republice nevyhnutnou podmínkou potřebnou k tomu, aby mohli pak dále pokračovat i v univerzitním či vysokoškolském studium vyššího stupně, který se zase označuje jako studium v rámci magisterského studijního programu. A úspěšní absolventi i tohoto magisterského studijního programu obdrží zas příslušný vysokoškolský akademický titul magisterského stupně. Zatímco u nás v České republice či Slovenské republice všichni úspěšní absolventi jakéhokoliv bakalářského studijního programu bez jakékoliv výjimky obdrží jeden a tentýž bakalářský vysokoškolský akademický titul Bc., v případě úspěšných absolventů magisterského vysokoškolského akademického titulu je to mnohem složitější, neboť zatímco u nás v České republice i Slovenské republice je udělován pouze jen jeden jediný vysokoškolský akademický titul bakalářského stupně, v případě vysokoškolských akademických titulů magisterského stupně je nejen v zahraničí, ale i v naší České republice a Slovenské republice udělováno vícero druhů vysokoškolských akademických titulů magisterského stupně. Abychom se v tom lépe orientovali, lze si vysokoškolské akademické tituly magisterského stupně rozdělit na dvě hlavní skupiny vysokoškolských akademických titulů magisterského stupně, kde ta jedna skupina zahrnuje klasické vysokoškolské akademické tituly magisterského stupně, zatímco ta druhá skupina zahrnuje takzvané pseudodoktoráty.

Pojem pseudoktorát znamená, že se jedná o takový vysokoškolský akademický titul, který se navenek svým grafickým zápisem tváří jako kdyby se jednalo o vysokoškolský akademický titul doktorského stupně, ačkoliv ve skutečnosti se jedná o vysokoškolský akademický titul pouze jen magisterského stupně, který byl univerzitnímu či vysokoškolskému studentovi udělen pouze jen za úspěšné absolvování magisterského studia a nic víc! V současné době naopak těmi klasickými vysokoškolskými akademickými tituly magisterského stupně jsou vysokoškolské akademické tituly magistr ve zkratce Mgr. a inženýr ve zkratce Ing. Ještě i dnes udělovanými pseudodoktoráty jsou například vysokoškolský akademický titul “doktor medicíny” ve zkratce MUDr., “zubní lékař” ve zkratce MDDr. a “doktor veterinární medicíny” ve zkratce MVDr., které se udělují i dnes absolventům magisterského studia medicíny, zubního lékařství a veterinární medicíny za splnění studijních povinností jejich magisterského vysokoškolského studia, a nic víc, právě tak jako studentům studujícím práva, filozofii, přírodní vědy, farmacii a pedagogiku se udělí za splnění všech studijních povinností jejich magisterského vysokoškolského studia klasický magisterský vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr. anebo zas studentům ekonomie, chemie, zemědělství, stavebnictví, strojírenství a různých jiných technických oborů magisterského studia na příslušných vysokých školách se za splnění všech studijních povinností jejich magisterského vysokoškolského studia udělí zas klasický magisterský vysokoškolský akademický titul inženýr ve zkratce Ing. V každém případě však ale dnes udělované vysokoškolské akademické tituly ve zkratkách Mgr., Ing., MUDr., MDDr. i MVDr. jsou si vzájemně plně rovnocenné vysokoškolské akademické tituly, neboť všechny tyto vysokoškolské akademické tituly jsou vesměs pouze jen vysokoškolskými akademickými tituly magisterského stupně.

A aby tento zmatek byl ještě větší, tak třeba říci i to, že před rokem 1990 v celém Československu udělované vysokoškolské akademické tituly “doktor práv” ve zkratce JUDr., “doktor filozofie” ve zkratce PhDr., “doktor přírodních věd” ve zkratce RNDr., “doktor farmacie” ve zkratce PharmDr. a “doktor pedagogiky” ve zkratce PaedDr. byly rovněž pouze jen pouhými pseudodoktoráty magisterského stupně, fakticky obdobně jako jsou těmito pseudodoktoráty dokonce ještě i v dnešní době udělované pseudodoktoráty: doktor medicíny ve zkratce MUDr., zubní lékař ve zkratce MDDr. či doktor veterinární medicíny ve zkratce MVDr.

Jinými slovy tedy vysokoškolskými akademickými tituly magisterského stupně jsou:

a) klasické magisterské akademické tituly v zkratkách: Mgr. a Ing., plus

b) dodnes udělované pseudodoktoráty v zkratkách: MUDr., MDDr. i MVDr., plus

c) před rokem 1990 v Československu udělované pseudodoktoráty v zkratkách: JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. a PaedDr.

Zejména tato poslední skupina “c” přináší veliké zmatky vzhledem k tomu, že v České republice dnes po 1.1.1999 udělované vysokoškolské akademické tituly ve zkratkách JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., a dnes ve Slovenské republice vysokoškolské akademické tituly ve zkratkách JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr. jsou již vysokoškolskými akademickými tituly doktorského stupně!!!

Proto v těchto případech aby se to vzájemně nepletlo jediné rozlišení mezi před rokem 1990 udělovanými pseudodoktoráty magisterského stupně JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. a PaedDr. od po roce 1999 udělovanými stejnojmennými vysokoškolskými akademickými tituly doktorského stupně JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. a PaedDr. je pouze v uvádění i nižšího klasického magisterského akademického titulu magistr ve zkratce Mgr., hned přímo za po roce 1999 uděleným nejvyšším vysokoškolským akademickým titulem doktorského stupně JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. a PaedDr., neboť pouze tímto a ničím jiným jej lze odlišit od pouhých stejnojmenných před rokem 1990 udělovaných pseudodoktorátů JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. a PaedDr., které stojí zásadně vždy o samotě bez doprovodného klasického magisterského titulu magistr ve zkratce Mgr., neboť klasický magisterský vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr. začal být v Československu udělován absolventům magisterského studia teprve až v roce 1990 na základě vysokoškolského zákona číslo 172/1990 Sb., a tudíž osoby, které před rokem 1990 získaly pseudodoktorát magisterského stupně JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. a PaedDr. a to ať již základě vysokoškolského zákona číslo 19/1966 Sb. nebo na základě vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb. zcela logicky klasický magisterský vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr. uvést ani nemohou, neboť ho jednoduše ani vůbec nemají vzhledem k tomu, že v té době se ještě klasický magisterský akademický titul magistr ve zkratce Mgr. neuděloval, a tudíž při absenci klasického magisterského akademického titulu magistr ve zkratce Mgr. na druhém místě za doktorským titulem, je takto osamocený vysokoškolský akademický titul JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. či PaedDr. sám o sobě pouhým vysokoškolským akademickým titulem pouze jen magisterského stupně a nic víc!!!

Úspěšní absolventi magisterského studijního programu v některých studijních programech jako jsou například práva, filozofie, přírodní vědy, farmacie či pedagogika chtějí-li získat ten největší akademický titul toho nejvyššího doktorského stupně, tak mohou podstoupit rigorózní řízení spojeného s obhajobou rigorózní vědecké práce a složení příslušné rigorózní zkoušky, za což v případě úspěchu mohou od roku 1999 získat příslušné vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně, jimiž v České republice jsou JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., a ve Slovenské republice kromě JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. též i PaedDr. Tyto vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně jsou již absolutně nejvyššími vysokoškolskými akademickými tituly jaké existují!

Chce-li někdo ještě něco více, pak “více” jsou již pouze vědecké a akademické hodnosti, respektive vědeckopedagogické hodnosti vysokoškolských učitelů, ty však ale skutečně mají svůj význam pouze jen pro vysokoškolské učitele a pro nikoho jiného. Podobně jako v případě vysokoškolských akademických titulů je třístupňová hierarchie udělovaných akademických titulů, která je třístupňová, kde nejnižšími vysokoškolskými akademickými tituly jsou vysokoškolské akademické tituly bakalářského stupně, vyššími než jsou vysokoškolské akademické tituly bakalářského stupně jsou vysokoškolské akademické tituly prostředního magisterského stupně, a vysokoškolskými akademickými tituly toho úplně nejvyššího stupně jsou akademické vysokoškolské tituly doktorského stupně; tak shodou okolností i oblast vědeckopedagogických hodností vysokoškolských učitelů má rovněž třístupňovou hierarchii udělovaných vědeckopedagogických hodností, kde nejnižší akademickou hodností vysokoškolského učitele je hodnost doktorského stupně, vyšší vědeckopedagogickou hodností vysokoškolského učitele než je hodnost doktorského stupně je vědeckopedagogická hodnost vysokoškolského učitele docentského stupně a tou úplně nejvyšší vědeckopedagogickou hodností vysokoškolského učitele je vědeckopedagogická hodnost profesorského stupně.

Již samotní doktorandi, kteří po ukončení svého magisterského studia dále usilují o absolvování doktorandského postgraduálního studia za účelem získání té nejnižší vědeckopedagogické hodnosti vysokoškolského učitele doktorského stupně jsou vlastně jakýmsi hybridem – sami jsou současně napůl studentem neboť ještě studují a současně jsou již napůl již jakoby již rovněž vysokoškolskými učiteli, neboť doktorand v postgraduálním studiu nejen že sám ještě studuje, ale též ze zákona povinnost v denní formě dokonce mít i povinnou pedagogickou činnost na univerzitě anebo jiné odborné činnosti související s pedagogickou činností na univerzitě v rozsahu až čtyř hodin týdně! A po úspěšném absolvování tohoto postgraduálního doktorandského studia získávají tu nejnižší vědeckopedagogickou hodnost vysokoškolského učitele doktorského stupně, kterých je vícero druhů, přičemž v současné době v České republice je to nejčastěji doktorská hodnost ve zkratce Ph.D. a ve Slovenské republice zase nejčastěji doktorská hodnost ve zkratce PhD.

Více než je vědeckopedagogická hodnost doktorského stupně je vědeckopedagogická hodnost docentského stupně, kterou později po úspěšném ukončení postgraduálního doktorandského studia a získání vědeckopedagogické doktorské hodnosti může dále pak tento vysokoškolský učitel získat na základě úspěšného habilitačního řízení.

A úplně tou nejvyšší vědeckopedagogickou hodností učitele vysoké školy je vědeckopedagogická hodnost profesorská, kde univerzitním profesorem se stávají ti nejlepší vysokoškolští učitelé z řad docentů, které pro určitý obor jmenuje prezident republiky na návrh vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra školství.

I když možná navenek akademické tituly vykazují jisté podobnosti s vědeckopedagogickými hodnostmi vysokoškolských učitelů, nesvobodno si je vzájemně plést, neboť v podstatě nemají spolu vzájemně absolutně nic společného!!! Dokonce i jejich legislativní historický vývoj šel jinými cestami. Zatímco v případě vývoje legislativy udělovaných akademických titulů byly zde v minulosti značné zmatky a úplně nesystémové a nelogické legislativní změny, jejichž následky jsou v legislativní úpravě udělovaných akademických titulů pociťovány ještě i dnes, a to i navzdory tomu že jak poslední český vysokoškolský zákon číslo 111/1998 Sb., tak i poslední slovenský vysokoškolský zákon číslo 131/2002 Z.z. mnohé z těchto chyb napravily, přesto však ale ani v těchto “národních” vysokoškolských zákonech České republiky a Slovenské republiky se bohužel zatím ještě nepovedlo napravit úplně všechno; naproti čemuž ve vývoji legislativní úpravy vědeckopedagogických hodností vysokoškolských učitelů byla po celé období až dodnes zachována harmonická legislativní kontinuita bez obdobně nesystémových a nelogických změn jaká v minulosti bohužel postihla oblast udělovaných akademických titulů, v důsledku čehož vedla k značné disharmonii a zmatku.

Díky tomuto všemu v oblasti akademických hodností ani neplatí pravidlo, které je nezbytné zachovávat v oblasti akademických titulů, že by snad vlastník ať již jakékoliv deckopedagogické hodnosti musel nutně povinně uvádět i své nižší vědeckopedagogické hodnosti!!!

Ptáte se co tím mám na mysli?

Je-li totiž například někdo profesorem, je sice možné i legitimní, ale současně též i není absolutně nutné či povinné například uvádět se jako Prof.Doc.Jméno Příjmení, ale klidně stačí zde s klidním svědomím uvést jen Prof.Jméno Příjmení.

Proč?

Má-li totiž nějaký vysokoškolský učitel vědeckopedagogickou hodnost “profesor” ve zkratce Prof., pak na rozdíl od úplně jiné reality v oblasti akademických titulů/!!!/ zde je naopak stoprocentně jisté že vždy nutně musí mít i předcházející vědeckopedagogickou hodnost, tj. v daném případě hodnost “docent”, a to bez ohledu na to, ať již v kterékoliv době či na základě platnosti ať již kteréhokoliv z vysokoškolských zákonů číslo 58/1950 Sb., 19/1966 Sb., 39/1980 Sb., 172/1990 Sb., 111/1998 Sb. nebo 131/2002 Z.z. tuto svoji vědeckopedagogickou hodnost “profesor” získal, neboť žádný z vysokoškolských zákonů nikdy neumožňoval v oblasti vysokoškolských vědeckopedagogických hodností vysokoškolských učitelů cokoliv zanedbat, přeskočit nebo obejít, což bohužel v oblasti udělovaných vysokoškolských akademických titulů rozhodně neplatí!!!

Proč?

Vždy platila zhruba také legislativní úprava, že ze zákona vědecká rada vysoké školy smí prezidentu republiky prostřednictvím ministerstva školství navrhnout na jmenování za profesory výlučně pouze ty své učitele, kteří již předtím na základě úspěšného habilitačního řízení získali vědeckopedagogickou hodnost “docent”, a rovněž tak ani prezident republiky nesmí za “profesora” vyjmenovat nikoho z těch vysokoškolských učitelů, kdo doposud ještě není “docentem” ve zkratce Doc. Tudíž bez jakékoliv výjimky absolutně všichni vysokoškolští učitelé s vědeckopedagogickou hodností “profesor” ve zkratce Prof., nutně předtím něž jim táto nejvyšší vědeckopedagogická hodnost “profesor” byla udělena měli též již vědeckopedagogickou hodnost “docent”.

A v podstatě vlastně tak i u docenta je sice právě tak jako i u profesora zcela možné i legitimní společně i ze svou docentskou vědeckopedagogickou hodností uvádět i svou doktorskou vědeckopedagogickou hodnost, ale ani zde to není nezbytně nutné či povinné, a i zde se klidně muže omezit na pouhé Doc.Jméno Příjmení.

Proč?

Na to aby někdo mohl získat vědeckopedagogickou hodnost “docent” musel totiž nutně úspěšně absolvovat habilitační řízení. A i zde i v minulosti vždy platila nevyhnutná podmínka, že do habilitačního řízení se může hlásit pouze jen ten intelektuál, který již úspěšně absolvoval postgraduální doktorandské studium a získal příslušnou vědeckopedagogickou hodnost doktorského stupně. Tudíž bez jakékoliv výjimky absolutně všichni vysokoškolští učitelé s vědeckopedagogickou hodností “docent” ve zkratce Doc., nutně předtím něž se za účelem získání vědeckopedagogické hodnosti “docent” vůbec se směli hlásit k habilitačnímu řízení, coby tu nejzákladnější podmínku započetí s habilitačním řízením museli již mít vědeckopedagogickou hodnost doktorského stupně.

 

Tím tohle však ale vše končí! V případě akademických titulů takováto obdobná redukce totiž již možná není!!!

Proč?

Přestavte si, že jsou zde tři intelektuálové, kteří se například napíší takovýmto způsobem:

a) PhDr.Jméno přímení

b) PhDr.Mgr.Jméno Příjmení

c) PhDr.Mgr.Bc.Jméno Příjmení

A současně též vycházejme i z toho, že všichni tito výše uvedené tři intelektuálové se písemně prezentovali úplně správně. Generální otázka tedy zní: Co nám to o nich vypovídá?

Není-li žádného rozdílu například mezi Prof.Doc.Jméno Příjmení a Prof.Jméno Příjmení, neboť v obou případech ať již tak nebo onak úplně stejně a bez jakéhokoliv rozlišování se jedná vždy v obou případech úplně stejně o vysokoškolského učitele s vysokoškolskou vědeckopedagogickou hodností “profesor”; zatímco ale v případě vysokoškolských akademických titulů tato libovolná volba uvádění úplného nebo zredukovaného údaje již není možná bez toho, aniž by to výrazně zdeformovalo a vlastně i úplně změnilo sdělovanou informaci!!!

A navíc v převážné většině případů paradoxně to zdeformovalo a změnilo sdělovanou informaci v drtivé většině případů právě k ujmě samotného toho hlupáka, kdo se na tuto dobrovolně sebepoškozovací masochistickou redukci svých vlastních akademických titulů nechal navést, neboť neužíváním svého Mgr. za svým doktorským PhDr. fakticky dobrovolně předstírá, že jeho PhDr. je pouze méněcenný pseudodoktorát magisterského stupně, ačkoliv ve skutečnosti jeho PhDr. je vysokoškolským akademickým titulem toho nejvyššího doktorského stupně!!!

Jen totiž úplný debil, blázen a totální analfabet v oblasti problematiky udělovaných vysokoškolských akademických titulů nevidí zcela zásadní diametrální rozdíl například mezi výše uvedeným za a) PhDr.Jméno Příjmení a za b) PhDr.Mgr.Jméno Příjmení.

 

1./První konkrétní otázka: Co víme o intelektuálovi a) PhDr.Jméno Příjmení?

I.Moje odpověď na první otázku:

Tento první intelektuál uveden jako a) PhDr.Jméno Příjmení coby takzvaný “doktor filozofie má pouhý pseudodoktorát, který není tím absolutně nejvyšším vysokoškolským akademickým titulem doktorského stupně, ale je pouze vysokoškolským akademickým titulem prostředního magisterského stupně, který je sice vyšším vysokoškolským akademickým titulem než jsou vysokoškolské akademické tituly bakalářského stupně, ale současně též i vždy nižším vysokoškolským akademickým titulem jakou jsou skutečné vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně, neboť tento PhDr., není-li za ním hned na druhém místě uveden Mgr., je tedy v tomto případě vždy vysokoškolským akademickým titulem pouze jen magisterského stupně a nikoliv tedy stupně doktorského, s nímž kromě svého čistě jen formálního takzvaně “doktorského názvu” jako takovýto pouhý psedodoktorát magisterského stupně nemá ve skutečnosti absolutně nic společného se skutečnými vysokoškolskými akademickými tituly doktorského stupně. Tento intelektuál vystudoval již dosti dávno, a to minimálně před zhruba dvaceti lety, tj. kdykoliv někdy před rokem 1990 studoval na univerzitě nebo vysoké škole kdekoliv v tehdejším bolševickém Československu, úplně lhostejno zda-li na českomoravském nebo slovenském území tehdejšího jednotného komunisty dokonale ovládaného československého státu, který se v té době jmenoval Československá socialistická republika a v kterém tenkrát právě byla totalitní bolševická diktatura, během níž právě v tomto čase studoval tento PhDr.Jméno Příjmení na základě vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb. anebo dokonce možná ještě i předtím mohl též studovat již i na základě ještě předcházejícího vysokoškolského zákona číslo 19/1966 Sb., kdy pouze jen za pouhé absolvování magisterského studia na základě napsání a obhájení diplomové práce plus složení magisterských státních závěrečných zkoušek mu byl udělen vysokoškolský akademický titul toho prostředního magisterského stupně ve zkratce PhDr. Tento intelektuál patří “studijně” mezi nejstarší generaci naší inteligence, kde čistě teoreticky vzato úplně jen čistě teoreticky úplně nejmladší PhDr.Jméno Příjmení se mohl narodit nejpozději dne 1.9.1967 (vysvětlení:Aby někdo získal titul PhDr. v čase když byl ještě jen titulem magisterského stupně, musel stihnout studium ukončit ještě za platnosti vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb., který od září 1990 nahradil vysokoškolský zákon číslo 172/1990 Sb., který další udělování JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr. jako titulů magisterského stupně zarazil, a namísto nich začal udělovat jako úplně nový a do té doby v Československu úplně neznámý titul Mgr. Když se někdo narodil ještě dne 1.9.1967, bylo možné aby dne 1.9.1973 nastoupil do první třídy základní školy. Když by se narodil co i jen o pouhý jeden den než 1.9.1967, tak by mu již neumožnili dne 1.9.1973 nastoupit do první třídy základní školy, protože by již nesplňoval zákonnou podmínku, že nejpozději v první den nástupu do základní školy musí dítě dosáhnout minimálně šest let. Kdyby tedy do první třídy základní školy nastoupil dne 1.9.1973 ve školním roce 1973/1974, minimálně osmiletou školní docházku, která se v té době pokládala za minimální pro absolvování základní školní docházky, tedy ukončil dne 30.6.1981. Aby stihl úspěšně dostudovat vysokou školu ještě za platnosti vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb., tak nejpozději dne 1.9.1981 musel nastoupit do prvního ročníku nějakého gymnázia nebo střední školy. V té době k maturitě bylo možné se dostat nejdříve za čtyři roky, a tedy nejdříve až v květnu 1985 mohl maturovat, a nejenže mohl, ale i musel, protože nejpozději v červnu 1985 musel absolvovat přijímací zkoušku na vysokou školu, aby v září 1985 mohl se jako prvák zapsat do prvního ročníku studia na vysoké škole, což byl z časového hlediska vlastně ten úplně nejzažší termín pro to,aby v té době minimálně pětileté magisterské vysokoškolské studium mohl ukončit v květnu nebo v červnu, popřípadě přes letní prázdniny, ale pouze jen do konce srpna 1990, aby tak ještě stihl získat titul PhDr. jako pouhý magisterský titul, a tedy ještě za platnosti vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb., protože kdyby to nestihl, tak od září 1990 v účinnost vstoupivší nový vysokoškolský zákon číslo 172/1990 Sb. by mu namísto toužebně očekávaného PhDr. přiznal už “jen” Mgr.), a tedy tento PhDr.Jméno Příjmení má v každém případě už minimálně více než 42 let. Pokud jde o eventuální rozsah odborné praxe, tak posuzováno k dnešnímu roku 2009, kdy tuto práci píši, tomuto intelektuálovi uplynuly minimálně zhruba tak asi dvě desetiletí ode dne, kdy úspěšně ukončil své magisterské univerzitní nebo vysokoškolské studium, za které eventuálně mohl, ale i nemusel získat celkem slušnou odbornou praxi.

 

2./Druhá konkrétní otázka: Co víme o intelektuálovi b) PhDr.Mgr.Jméno Příjmení?

II.Moje odpověď na druhou otázku:

Tento druhý intelektuál uveden jako b) PhDr.Mgr.Jméno Příjmení je skutečným doktorem filozofie, neboť má skutečně ten absolutně nejvyšší vysokoškolský akademický titul doktorského stupně, který je vyšším vysokoškolským titulem než jsou vysokoškolské akademické tituly bakalářské i magisterské, a to i vyšší než jsou všechny pseudodoktoráty, protože pseudodoktoráty jsou pouze vysokoškolskými akademickými tituly magisterského stupně a ne stupně doktorského. Tento intelektuál začal studovat někdy zhruba v devadesátých letech dvacátého století za platnosti vysokoškolského zákona číslo 172/1990 Sb., kdy v období těchto devadesátých let dvacátého století po úspěšném absolvování magisterského studia a na základě napsání a obhájení diplomové práce plus za složení magisterských státních závěrečných zkoušek mu byl udělen vysokoškolský akademický titul magisterského stupně ve zkratce Mgr., a později někdy až po roce 1999 pak ještě poté co nabyl na platnosti a účinnosti současný vysokoškolský zákon číslo 111/1998 Sb. v České republice nebo současný vysokoškolský zákon číslo 131/2002 Z.z. platný ve Slovenské republice, tento PhDr.Mgr.Jméno Příjmení ještě úspěšně absolvoval i rigorózní řízení v rámci něhož napsal a před příslušnou rigorózní vědeckou komisí též i obhájil svou vědeckou práci plus složil též i příslušnou státní rigorózní zkoušku. A teprve až za úspěšné rigorózní řízení konané již za platnosti současného vysokoškolského zákona, kterým v České republice je zákon číslo 111/1998 Sb. a ve Slovenské republice zas zákon číslo 131/2002 Z.z., mu byl udělen ten skutečně nejvyšší vysokoškolský akademický titul doktorského stupně PhDr., a tedy čistě teoreticky vzato první PhDr.Mgr.Jméno Příjmení se v rámci České republiky mohli objevit nejdříve až od ledna 1999 a v rámci Slovenské republiky se první PhDr.Mgr.Jméno Příjmení mohli objevit nejdříve až od dubna 2002. Tento intelektuál patří “studijně” mezi prostřední generaci naší inteligence, kde čistě teoreticky vzato úplně jen čistě teoreticky úplně nejmladší PhDr.Mgr.Jméno Příjmení studoval-li v České republice, tak se mohl narodit nejpozději dne 1.9.1980, a pokud PhDr.Mgr.Jméno Příjmení studoval ve Slovenské republice, tak se mohl narodit nejpozději dne 1.9.1983(vysvětlení: Aby někdo nutně nemusel získal titul Bc., musel stihnout minimálně “jako prvák” svůj úplně první zápis do vysokoškolského studia ještě za platnosti předešlého vysokoškolského zákona číslo 172/1990 Sb., což znamenalo, že v rámci České republiky to mohlo být “při zápisu” naposledy v září 1998 na počátku akademického roku 1998/1999, neboť v akademickém roce 1999/2000 v rámci České republiky již nutně musel studovat za platnosti současného českého vysokoškolského zákona číslo 111/1998 Sb. obligatorně rozdělující v České republice vysokoškolské studium na bakalářský a magisterský stupeň; respektive v rámci Slovenské republiky to mohlo být “při zápisu” naposledy v září 2001 na počátku akademického roku 2001/2002, neboť v akademickém roce 2002/2003 už i v rámci Slovenské republiky již nutně musel studovat za platnosti současného slovenského vysokoškolského zákona číslo 131/2002 Z.z. obligatorně rozdělující už i ve Slovenské republice vysokoškolské studium na bakalářský a magisterský stupeň. Tudíž připadá-li poslední zápis do vysokoškolského studia bezprostředně před obligatorním rozdělením vysokoškolského studia na bakalářský a magisterský stupeň v případě České republiky na září 1998 a v případě Slovenské republiky na září 2001, tudíž v tomto případě přijímací řízení na vysokou školu v České republice absolvoval někdy v červnu 1998 a v rámci Slovenské republice v červnu 2001, respektive na gymnáziu nebo jiné střední škole, kterou studoval, složil maturitu v případě České republiky v květnu 1998, v případě Slovenské republiky v květnu 2001. Vzhledem k tomu, že středoškolské studium je v České republice i ve Slovenské republice obvykle čtyřleté, tak gymnázium nebo jinou střední školu musel “jako prvák” začít studovat v rámci České republiky dne 1.9.1994 a v rámci Slovenské republiky “jako prvák” začal studovat gymnázium nebo jinou střední školu dne 1.9.1997. Základní školní docházku tedy v rámci České republiky ukončil dne 30.6.1994 nebo v rámci Slovenské republiky základní školní docházku ukončil dne 30.6.1997. Je-li základní školní docházka minimálně osmiletá, pak tedy do prvního ročníku základní školy poprvé v rámci České republiky přišel dne 1.9.1986, a v případě Slovenské republiky zas musel do základní školy poprvé přijít dne 1.9.1989, a vzhledem k tomu, že v celé tehdejší Československé socialistické republice bez jakékoliv výjimky dítě nastupující do prvního ročníku základní školy muselo splňovat podmínku, že nejpozději v první den prvního ročníku základní školní docházky dosáhlo již věku šesti let, tudíž z toho vyplývá, že PhDr.Mgr.Jméno Příjmení, který vystudoval v rámci České republiky se mohl narodit nejpozději dne 1.9.1980, zatímco PhDr.Mgr.Jméno Příjmení, který vystudoval v rámci Slovenské republiky se mohl narodit nejpozději dne 1.9.1983), a tedy vzhledem k tomu, že v současné době je listopad 2009, momentálně tento PhDr.Mgr.Jméno Příjmení má v případě, že vystudoval v České republice minimálně už více než 29 let, a v případě že tento PhDr.Mgr.Jméno Příjmení vystudoval v rámci Slovenské republiky, tak má minimálně už více než 26 let.

 

3./Třetí: konkrétní otázka: Co víme o intelektuálovi c) PhDr.Mgr.Bc.Jméno Příjmení?

III.Moje odpověď na třetí otázku:

Tento třetí intelektuál uveden jako c) PhDr.Mgr.Bc.Jméno Příjmení je skutečným doktorem filozofie, neboť má skutečně ten absolutně nejvyšší vysokoškolský akademický titul doktorského stupně, který je vyšším vysokoškolským titulem než jsou vysokoškolské akademické tituly bakalářské i magisterské, a to i vyšší než jsou všechny pseudodoktoráty, protože pseudodoktoráty jsou pouze vysokoškolskými akademickými tituly magisterského stupně a ne stupně doktorského. Tento intelektuál začal studovat až za platnosti současného vysokoškolského zákona, kterým v případě České republiky je vysokoškolský zákon číslo 111/1998 Sb., v případě Slovenské republiky zas zákon číslo 131/2002 Z.z. , a tedy v případě České republiky své vysokoškolské studium zahájil nejdříve teprve až v akademickém roce 1999/2000 a v případě Slovenské republiky vysokoškolské studium zahájil nejdříve teprve až v akademickém roce 2002/2003, respektive magisterské studium mohli tito studenti nejdříve ukončit v rámci České republiky nejdříve tak v květnu 2004, a v případě Slovenské republiky zas nejdříve v květnu 2007, a pokud by čekací lhůta na rigorózní řízení byla třeba jen minimálně půl roku, tak i podle těchto úplně nejoptimističtějších odhadů první PhDr.Mgr.Bc.Jméno Příjmení v rámci České republiky se nejdříve mohl objevit teprve až od listopadu 2004, a první PhDr.Mgr.Bc.Jméno Příjmení v rámci Slovenské republiky se dokonce nejdříve mohl objevit až od listopadu 2007. Platný vysokoškolský zákon – v případě České republiky je to vysokoškolský zákon číslo 111/1998 Sb. a v případě Slovenské republiky je to zas vysokoškolský zákon číslo 131/2002 Z.z. - do té doby jednotné vysokoškolské studium důsledně rozdělil na nižší bakalářský stupeň a vyšší magisterský stupeň. Po úspěšném absolvování nižšího bakalářského stupně svého vysokoškolského studia na základě napsání a obhájení bakalářské práce plus složení bakalářských státních závěrečných zkoušek mu byl udělen vysokoškolský akademický titul bakalářského stupně ve zkratce Bc. Poté pokračoval ve studiu vyššího magisterského stupně svého vysokoškolského studia, a po úspěšném absolvování magisterského studia na základě napsání a obhájení diplomové práce plus složení magisterských státních závěrečných zkoušek mu byl udělen vysokoškolský akademický titul magisterského stupně ve zkratce Mgr., a nakonec po úspěšném absolvování magisterského studia pak ještě i úspěšně absolvoval i rigorózní řízení, v rámci něhož napsal a před příslušnou rigorózní vědeckou komisí též i obhájil svou vědeckou práci plus složil též i příslušnou státní rigorózní zkoušku. A tedy vlastně úplně stejně jako je tomu i v předešlém případě “PhDr.Mgr.Jméno Příjmení”, právě tak i zde v tomto případě “PhDr.Mgr.Bc.Jméno Příjmení” teprve až za úspěšné rigorózní řízení se mu udělí ten skutečně nejvyšší vysokoškolský akademický titul doktorského stupně PhDr.!!! Tento intelektuál patří “studijně” mezi nejmladší generaci naší inteligence, a pokud jde o jeho eventuální rozsah odborné praxe, tak posuzováno k dnešnímu roku 2009, kdy tuto práci v listopadu 2009 píši, tomuto intelektuálovi uplynulo nanejvýš jen několik málo let ode dne, kdy úspěšně ukončil své magisterské univerzitní nebo vysokoškolské studium, což jak jsem již uvedl, v případě těchto studentů, kteří vystudovali v České republice, je čistě teoreticky vzato, že toto své studium magisterského stupně nejdříve úspěšně mohli ukončit až v květnu 2004, zatímco v případě studentů, kteří vystudovali ve Slovenské republice to zas čistě teoreticky nejdříve mohlo být až v květnu 2007.

 

Jinými slovy znamená-li dnes například grafické označení “Prof.” označení vědeckopedagogické hodnosti vysokoškolského učitele profesorského stupně, tak lze říci, že úplně stejně tomu tak bylo ať již v Čechách, na Moravě či ve Slezsku anebo i na Slovensku i kdykoliv v minulosti, a tudíž je úplně jedno zda-li se toto “Prof.” uvede samostatně anebo společně i s nižšími vědeckopedagogickými hodnostmi a vysokoškolskými akademickými tituly!!!

A podobně tak znamená-li i dnes například grafické označení “Doc.” označení vědeckopedagogické hodnosti vysokoškolského učitele docentského stupně, tak lze říci v podstatě úplně totéž, jako se už řeklo o odstavec výše, že ať již v Čechách, na Moravě či ve Slezsku anebo i na Slovensku že úplně stejně tomu tak bylo i kdykoliv v minulosti, a tudíž ani příliš nezáleží na tom zda-li se toto “Doc.” uvede samostatně anebo společně i s nižšími vědeckopedagogickými hodnostmi a vysokoškolskými akademickými tituly. A tak bych mohl pokračovat dál.

V případě osob, které však ale nejsou vysokoškolskými učiteli, respektive nemají profesorskou, ani docentskou a ani doktorskou vědeckopedagogickou hodnost vysokoškolského učitele redukce jejich akademických titulů, že by snad z tandemu titulu Mgr. stojícího za titulem JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. nebo PaedDr. svévolně vypustili nižší doprovodný magisterský akademický titul Mgr. možná není bez toho, aniž by tím jejich vysokoškolský akademický titul doktorské stupně nebyl tím pádem bez tohoto titulu Mgr. fakticky degradován na pouhý vysokoškolský akademický titul pouze jen obyčejného magisterského stupně!!!

Tudíž nezapomínejte na to, že vysokoškolský akademický titul Mgr. stojící hned za vysokoškolským akademickým titulem JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. či PaedDr. tam nestojí jen tak pro parádu, ale především proto, aby vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. a PaedDr., které se udělují ať již v České republice na základě českého vysokoškolského zákona číslo 111/1998 Sb. od 1.1.1999 anebo ve Slovenské republice na základě slovenského vysokoškolského zákona číslo 131/2002 Z.z. od 1.4.2002; se prezentací titulu Mgr. odliší od úplně vždy osamocených vysokoškolských akademických titulů JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. a PaedDr. pouhého magisterského stupně, které se v celém Československu na základě vysokoškolského zákona číslo 19/1966 Sb. a poté i vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Zb. udělovaly až do roku 1990 jako vysokoškolské akademické tituly pouze je magisterského stupně!!!

Alespoň tedy přinejmenším není možná tato svévolná redukce nižšího či nižších doprovodných vysokoškolských akademických titulů u těch intelektuálů, kteří ať již v České republice někdy po 1.1.1999 nebo ve Slovenské republice někdy po 1.4.2002 získali buď řádný doktorát z práv ve zkratce JUDr. coby vysokoškolský akademický titul doktorského stupně, nebo kteří ať již v České republice někdy po 1.1.1999 nebo ve Slovenské republice někdy po 1.4.2002 získali řádný doktorát z filozofie ve zkratce PhDr. coby vysokoškolský akademický titul doktorského stupně, nebo kteří ať již v České republice někdy po 1.1.1999 nebo ve Slovenské republice někdy po 1.4.2002 získali řádný doktorát z přírodních věd ve zkratce RNDr. coby vysokoškolský akademický titul doktorského stupně, nebo kteří ať již v České republice někdy po 1.1.1999 nebo ve Slovenské republice někdy po 1.4.2002 získali řádný doktorát z farmacie ve zkratce PharmDr. coby vysokoškolský akademický titul doktorského stupně, nebo kteří ve Slovenské republice někdy po 1.4.2002 získali řádný doktorát z pedagogiky ve zkratce PaedDr. coby vysokoškolský akademický titul doktorského stupně. A to vše zejména proto, že před rokem 1990 byly bez výjimky v celé Československé socialistické republice udělovány vysokoškolské akademické tituly JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr. bez jakéhokoliv rigorózního řízení v našem slova smyslu a jen tedy fakticky na základě splnění studijních povinností v rámci obyčejného vysokoškolského magisterského studia, a tudíž byly tyto až do roku 1990 v celé Československé socialistické republice udělovány vysokoškolské akademické tituly JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr. udělovány pouze jako jen pseudodoktoráty magisterského stupně, a nikoliv tedy jako plnohodnotné vysokoškolské akademické tituly toho nejvyššího stupně doktorského.

Poněkud méně závažnou, ale přesto ani zde ne zcela žádoucí je redukce doprovodného bakalářského akademického titulu Bc. Zatímco totiž uvedení nebo neuvedení vysokoškolského klasického magisterského akademického titulu Mgr. na druhém místě za akademickým titulem JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr. má veledůležitý rozlišovací význam pro posouzení toho, zda-li se v daném konkrétním případě jedná o vysokoškolský akademický titul stupně doktorského anebo jen magisterského /!!!/, případné zatajování přídatného bakalářského akademického titulu tento kvalitativní význam pro posuzování kvalitativní hodnoty primárního akademického titulu sice nemá; má však ale kvalitativní význam pro posuzování toho zda-li jste vystudoval poměrně nedávno na základě současného vysokoškolského zákona anebo zda-li jste vystudoval již v dřívější době.

 

Co říci závěrem?

Jen to, že požaduji novelizaci současného platného vysokoškolského zákona ve věci udělovaných vysokoškolských akademických titulů.

Oba dva vysokoškolské zákony, tj. jak v současné době v České republice platný český vysokoškolský zákon číslo 111/1998 Sb., tak i v současné Slovenské republice platný slovenský vysokoškolský zákon číslo 131/2002 Z.z podle mého názoru v brzké době čekají ještě na dvě velice důležité novelizace v oblasti udělovaných vysokoškolských akademických titulů, které v zájmu větší harmonizace současné legislativní úpravy vysokoškolského studia a udělovaných vysokoškolských akademických titulů bude nezbytné dříve nebo později bezpodmínečně přijmout.

 

1./První novelizace vysokoškolského zákona ve věci udělovaných vysokoškolských akademických titulů, kterou požaduji:

Jeden z důležitých problémů vyrovnání současné disharmonie se vztahuje k oblasti studiu ekonomie ale též i stavebnictví, strojírenství, chemie a ostatních technických věd. Je-li totiž v oblasti práva, filozofie, přírodních věd, farmacie, teologie a na Slovensku i pedagogiky (která je v České republice plně začleněna pod filozofii, respektive v České republice se namísto nějakého speciálního doktorátu z pedagogiky v současné době uděluje doktorát z filozofie) plus po eventuální realizaci mnou navrhované druhé, a objektivně řečeno poněkud radikálnější reformy v oblasti studia medicíny, zubního lékařství a veterinární medicíny by se rovněž stal jednotně společným magisterským akademickým titulem titul magistr ve zkratce Mgr., pak je jen zcela v naprostém pořádku, že v oblasti studia ekonomie ale i stavebnictví, strojírenství, chemie a nejrůznějších dalších technických věd zas jednotně společným magisterským akademickým titulem je titul inženýr ve zkratce Ing. Problémem legislativní úpravy těchto oblastí studia v současné dikci českého i slovenského vysokoškolského zákona, který objektivně omezuje další rozvoj ekonomie ale i nejrůznějších technických věd coby studijně – vědeckých disciplín je absolutní neexistence možnosti pro úspěšné absolventy magisterského studijního programu v oblasti ekonomie, stavebnictví, strojírenství, chemie či nejrůznějších technických věd získat ať již jakýkoliv řádný doktorát, respektive jakýkoliv jiný vysokoškolský akademický titul doktorského stupně ať již by se tento jejich nově zavedený vysokoškolský akademický titul doktorského stupně nazýval jakkoliv. Dokonce ani není nutně nezbytné, aby tento jejich nový vysokoškolský akademický titul doktorského stupně nutně musel obsahovat v sobě i slovo “doktorát”. Ostatně vždyť již i teď například v České republice existující vysokoškolský akademický titul “licenciát teologie” ve zkratce ThLic. neobsahuje ve svém názvu vůbec slovo “doktorát”, a přesto v hierarchii udělovaných vysokoškolských akademických titulů je vysokoškolský akademický titul “licenciát teologie” ve zkratce ThLic. vysokoškolským akademickým titulem toho nejvyššího doktorského stupně.

Proto zde bych doporučoval novelu vysokoškolského zákona, která by i v oblasti studia ekonomie a také i studia stavebnictví, strojírenství, chemie a nejrůznějších dalších technických škol, oborů či věd zavedla možnost pro úspěšné absolventy řádného magisterského studijního programu, kteří získali vysokoškolský magisterský akademický titul inženýr ve zkratce Ing., aby i tito ekonomicky či technicky orientovaní intelektuálové, kteří se nebudou chtít uspokojit jen se ziskem vysokoškolského akademického titulu pouhého magisterského stupně (tj. v jejich případě titulu inženýr ve zkratce Ing.), aby tedy po získání svého vysokoškolského akademického titulu magisterského stupně mohli i oni podstoupit řádné rigorózní řízení spojeném s napsáním a obhajobou rigorózní vědecké práce plus složením příslušné státní rigorózní zkoušky před příslušnou vědeckou rigorózní komisí, která by i těmto ekonomickým či technicky orientovaným intelektuálům umožnila získat nějaký vysokoškolský akademický titul doktorského stupně. V konkrétní rovině tímto úplně novým vysokoškolským akademickým titulem doktorského stupně, který by v případě úspěšného rigorózního řízení spojeného s napsáním a obhajobou rigorózní vědecké práce plus složením příslušné státní rigorózní zkoušky před příslušnou vědeckou rigorózní komisí v případě inženýrů ekonomie bylo by možné jim udělit například doktorát z filozofie ve zkratce PhDr., a v případě strojírenství, stavebnictví, chemie a ostatních technických oborů zas například doktorát přírodních věd ve zkratce RNDr., eventuálně by ovšem bylo možné “vymyslet” pro tyto inženýry - kteří po získání magisterského akademického titulu Inženýr ve zkratce Ing. úspěšně podstoupí i rigorózní řízení a získají tak i vysokoškolský akademický titul doktorského stupně – třebas i úplně nový titul či tituly doktorského stupně, který by se jim v těchto případech začal udělovat, a tím by se odstranila dosavadní ničím neodůvodněná neexistence možnosti intelektuálů této ekonomické a technické odborné orientace získat ve své oblasti odbornosti rovněž akademický titul toho nejvyššího doktorského stupně jako je tomu již nyní v převážné většině ostatních oborů vysokoškolského studia.

A tudíž by v případě i těchto ekonomicky a technicky orientovaných intelektuálů již po přijetí této novelizace nebyly již nejvyššími vysokoškolskými akademickými tituly, které tito intelektuálové ve svém oboru mohou u nás získat pouhé vysokoškolské akademické tituly pouhého prostředního magisterského stupně ve zkratce Ing., ale i pro tuto kategorii intelektuálů by se poté co získají svůj vysokoškolský akademický titul magisterského stupně Ing. otevřela další nová možnost jejich profesního růstu tím, že by se zavedla i pro ně coby úplně nová kategorie vysokoškolských akademických titulů možnost získávat rovněž vysokoškolské akademické tituly i toho nejvyššího doktorského stupně jako to existuje již i dnes v převážné většině ostatních oborů vysokoškolské odbornosti.

 

2./Druhá novelizace vysokoškolského zákona ve věci udělovaných vysokoškolských akademických titulů, kterou požaduji:

Další, a to ještě radikálnější novelizace by se měla týkat studia medicíny, zubního lékařství i veterinární medicíny, kde by se úspěšným absolventům magisterského studijního programu měli přestat udělovat dosavadní magisterské pseudodoktoráty ve zkratkách MUDr., MDDr. i MVDr., a místo nich by se i úspěšným absolventům magisterského studijního programu v oblasti medicíny, zubního lékařství a veterinárního lékařství začali udělovat klasické magisterské akademické tituly Mgr. s tím, že by se současně i v oblasti studia medicíny, zubního lékařství a veterinární medicíny pro ty, kteří by se nechtěli uspokojit s pouhým akademickým titulem pouhého magisterského stupně, že by se současně i pro tyto intelektuály zavedla možnost podstoupení řádného rigorózního řízení spojeného s napsáním a obhajobou rigorózní vědecké práce v oblasti medicíny, zubního lékařství či veterinární medicíny společně i se složením příslušné rigorózní zkoušky před příslušnou rigorózní vědeckou komisí. A teprve až úspěšným absolventům tohoto rigorózního řízení, by se udělovali akademické tituly MUDr., MDDr. či MVDr., v důsledku čehož i tyto doposud ještě jen pouhé pseudodoktoráty magisterského stupně by se touto legislativní změnou nadále již udělovali jako plnohodnotné vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně.

Vedlejším negativním důsledkem by byl sice vznik dvojí kategorie vlastníků grafickým označením týchž vysokoškolských akademických titulů MUDr., MDDr. či MVDr., kde v případě čerstvých nabyvatelů vysokoškolských akademických titulů MUDr., MDDr. či MVDr. – kteří by kterýkoliv z těchto tří vysokoškolských akademických titulů získali až po realizaci této mnou navrhované novelizace vysokoškolského zákona – by tudíž se jednalo již o skutečný vysokoškolský akademický titul doktorského stupně, zatímco u těch “starších” nabyvatelů, tj. těch kteří kterýkoliv z těchto tří vysokoškolských akademických titulů MUDr., MDDr. či MVDr. získali ještě před touto novelizací (tj. bez rigorózního řízení) by se jednalo o pouhé pseudodoktoráty magisterského stupně.

Realizací této mnou navrhované novelizace vysokoškolského zákona by tedy sice i v případě vlastníků vysokoškolských akademických titulů MUDr., MDDr. či MVDr. najednou vznikla dvojí kategorie vlastníků týchž vysokoškolských akademických titulů MUDr., MDDr. či MVDr., kde v případě těch z období před realizací mnou navrhované novelizace by se jednalo o vysokoškolské akademické tituly MUDr., MDDr. či MVDr. udělované jako pouhé vysokoškolské akademické tituly pouze jen magisterského stupně za splnění studijních povinností magisterského studijního programu, zatímco poté co by vstoupila v platnost a účinnost mnou navrhovaná novelizace vysokoškolského zákona by se tytéž vysokoškolské akademické tituly MUDr., MDDr. či MVDr. začali najednou udělovat až po úspěšném rigorózním řízení jako vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně. Je to sice trochu nepříjemné, ale v podstatě úplně totéž se dnes týká i oblasti práva, filozofie, přírodních věd, farmacie a pedagogiky, pokud jde o vlastníky vysokoškolských akademických titulů JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr., kteří tyto vysokoškolské akademické tituly v minulosti získali před rokem 1990 na základě vysokoškolského zákona číslo 19/1966 Sb. nebo na základě vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb. jako vysokoškolské akademické tituly pouze jen magisterského stupně, zatímco dnes ať již v České republice ode dne 1.1.1999 podle českého vysokoškolského zákona číslo 111/1998 Sb. dnešní studenti tytéž vysokoškolské akademické tituly JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. či ve Slovenské republice podle slovenského vysokoškolského zákona číslo 131/2002 Z.z. ode dne 1.4.2002 tytéž vysokoškolské akademické tituly JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. a PaedDr. získávají teprve až po úspěšném rigorózním řízení jako vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně.

A je-li tedy již dnes v oblasti práva, filozofie, přírodních věd, farmacie a na Slovensku i pedagogiky coby rozlišovací znak používáno sekundární uvádění klasického magisterského akademického titulu Mgr. na druhém místě za vysokoškolským akademickým titulem JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., a na Slovensku též i PaedDr., co ho tím pádem signifikantně definuje jako vysokoškolský akademický titul doktorského stupně, na rozdíl od vysokoškolských akademických titulů bez sekundárního a na druhém místě uváděného vysokoškolského akademického titulu magisterského stupně Mgr., v důsledku čehož osamoceně uváděné vysokoškolské akademické tituly JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., a na Slovensku též i PaedDr. jsou plným právem pokládány pouze za pouhé magisterské akademické tituly, neboť intelektuálové, kteří získali akademický vysokoškolský titul JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., a na Slovensku též i PaedDr. před rokem 1990, kromě tohoto jediného vysokoškolského akademického titulu JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. či PaedDr. klasický magisterský vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr. ani nemají, a tedy ho ani nemohou uvést.

A tedy i v případě lékařů, stomatologů a veterinárních lékařů by po zavedení rigorózního řízení v oblasti studia medicíny, zubního lékařství i veterinární medicíny si vlastníci vysokoškolského akademického titulu doktorského stupně MUDr., MDDr. či MVDr. začali uvádět na druhém místě též i klasický magisterský akademický titul Mgr., aby se touto formou odlišili od těch, kteří z období před dotyčnou legislativní reformou mají sice formálně tentýž vysokoškolský akademický titul MUDr., MDDr. či MVDr., avšak v jejich případě se jedná o pouhý pseudodoktorát magisterského stupně.

A touhle druhou novelizací by byla bez jakékoliv výjimky absolutně ve všech studijních oborech univerzitního či vysokoškolského studia vytvořena konečně úplně všude důsledná třístupňová harmonická struktura vysokoškolského studia členící se na studium bakalářského stupně, magisterského stupně a rigorózní řízení, čemuž by rovněž i v oblasti udělovaných akademických titulů odpovídalo, že ve všech studijních oborech, a tedy i v oblasti medicíny, stomatologie, veterinární medicíny, ekonomie, stavebnictví, strojírenství, chemie a ostatních technických oborů by kromě dosavadních vysokoškolských akademických titulů bakalářského a magisterského stupně bylo možno získat i ten nejvyšší vysokoškolský akademický titul doktorského stupně díky zavedení rigorózního řízení i v těchto oborech, kde tuto možnost osoby, které vystudovali magisterské studium v oblasti medicíny, ekonomie, stavebnictví, strojírenství, chemie a ostatních technických oborů doposud nemají.

Kromě toho navíc by úplným zrušením dalšího udělování magisterských pseudodoktorátů MUDr., MDDr. či MVDr., které by se v budoucnu již udělovali jen po úspěšném rigorózním řízení jako skutečně plnohodnotné vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně, by došlo navíc i k zprůhlednění udělovaných magisterských akademických titulů, které udělují univerzity a vysoké školy v České republice a Slovenské republice. Existuje-li totiž v České republice a Slovenské republice pouze jen jeden jediný vysokoškolský akademický titul bakalářského stupně Bc., pak zase po těchto mnou navrhovaných novelizacích by se po důsledném zrušení i těch posledních tří magisterských pseudodoktorátů, které přežili až do dnešní doby, nadále udělovali již pouze jen dva druhy magisterských vysokoškolských akademických titulů, a to magisterský vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr., a tím druhým magisterským vysokoškolským akademickým titulem by zas zůstal titul inženýr ve zkratce Ing.

Pak by již tedy jako jediná “vada krásy” byl zde zbyl jen ten fakt, že – jak je to ostatně v případě práva, filozofie, přírodních věd, farmacie a pedagogiky již i dnes i bez realizace mých těchto dvou požadovaných a navrhovaných novelizací vysokoškolského zákona – je ta tak trochu poněkud nemilá skutečnost vedoucí k určitým zmatkům, že tytéž vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně budou bez výjimky úplně ve všech oborech vysokoškolského studia udělovány až teprve na základě úspěšného rigorózního řízení, ačkoliv udělovány až po ukončení řádného magisterského studia teprve až na základě úspěšného rigorózního řízení, byli bohužel v minulosti udělovány jen jako pouhé pseudodoktoráty magisterského stupně pouze jen za řádné absolvování magisterského studia a za nic víc.

Tohle však ale, aby došlo k odlišení mezi úplně stejně se píšícím magisterským pseudodoktorátem od skutečně pravého vysokoškolského akademického titulu doktorského stupně je řešitelné vlastně úplně stejně tak, jak se to dělá již i dnes kvůli odlišení se od pouhých magisterských pseudodoktorátů JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr. udělovaných před rokem 1990 na základě vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb. anebo ještě předtím na základě vysokoškolského zákona číslo 19/1966 Sb. od skutečných – úplně stejně se píšících – vysokoškolských akademických titulů doktorského stupně, které jsou dnes v České republice udělovány od 1.1.1999 na základě současného českého vysokoškolského zákona číslo 111/1998 Sb. anebo ve Slovenské republice zas jsou tyto vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně udělovány od 1.4.2002 na základě současného slovenského vysokoškolského zákona číslo 131/2002 Z.z., a aby se nepletlo to, kdo má pouze jen obyčejný pseudodoktorát magisterského stupně JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr. z dob minulých, a kdo už skutečný vysokoškolský akademický titul doktorského stupně JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr., toto odlišení se může provést pouze jen souběžným uvedením klasického magisterského akademického titulu magistr ve zkratce Mgr. na druhém místě hned za vysokoškolským akademickým titulem doktorského stupně.

Vlastníci magisterských pseudodoktorátů získaných v Československé socialistické republice najpozději někdy do roku 1990 ne základě vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb. anebo vysokoškolského zákona číslo 19/1966 Sb. totiž v rámci toho svého vysokoškolského studia tento klasický magisterský vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr. ani nemají, protože byl to až v České a Slovenské Federativní Republice schválený vysokoškolský zákon číslo 172/1990 Sb., který právě namísto do té doby udělovaných pseudodoktorátů magisterského stupně JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr., zavedl úplně nový a v Československu do té doby úplně neznámý vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr; a proto ti, kteří ještě stihli získat vysokoškolský akademický titul JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. či PaedDr. ještě jako pouhý vysokoškolský akademický titul magisterského stupně, celkem logicky tedy tento klasický magisterský vysokoškolský titul magistr ve zkratce Mgr. ani jen teoreticky získat nemohli, a jestliže je tedy uvedený doktorský titul bez doprovodního klasického magisterského akademického titulu magistr ve zkratce Mgr. na druhém místě, je to celkem jednoznačný signifikantní signál, že jde pouze jen o pouhý pseudodoktorát magisterského stupně, a ne tedy o skutečný vysokoškolský akademický titul doktorského stupně.

A v této podobě by po této druhé novelizaci, kterou navrhuji - viděno z dnešního hlediska - vysokoškolský zákon mohl zůstat i po celá desetiletí, respektive i staletí, což by mimoděk vedlo i k tomu, že postupem času v budoucnosti o nějakých padesát, sedmdesát či sto let po těchto novelizacích, až by takovouto přirozenou cestou prostřednictvím uplynutí určitého času došlo postupně k úplnému vymření všech osob, které v minulosti získali “doktorský titul” jako pouhý magisterský pseudodoktorát, by nakonec po vymření všech těchto osob s magisterskými pseudodoktoráty fakticky zanikla i racionální potřeba uvádění nižšího magisterského akademického titulu magistr ve zkratce Mgr. na druhém místě za příslušným vysokoškolským akademickým titulem doktorského stupně, neboť pak by už souběžného uvádění nižšího magisterského akademického titulu magistr ve zkratce Mgr. na druhém místě kvůli odlišení se od pouhých magisterských psedodoktorů nebylo více zapotřebí.

Citát z emailové pošty:

“Laholo, za jakých podmínek bys byl ochoten upustit od souběžného uvádění svých nižších titulů Mgr. et Mgr. za svými dvěma doktoráty JUDr.PhDr. v podobě JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola?”:

Mimoděk zde je i moje odpověď na tento dotaz z výše uvedeného emailu:

Druhým řešením – a z hlediska mých čistě osobních zájmů dokonce pro mě osobně JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryka Laholy bez nejmenších pochybností dokonce mnohem výhodnějším a tedy i logicky osobně mně mnohem vstřícnějším a sympatičtějším řešením – které by ihned odstranilo existenci pseudodoktorů magisterského stupně, a tedy ihned by vyřešilo tento problém, který nutí mně jako i ostatní vlastníky skutečných vysokoškolských akademických titulů doktorského stupně kvůli svému odlišení se od vlastníků pseudodoktorátů pouhého magisterského stupně k tomuto poněkud tak jaksi neohrabanému a tedy i ne příliš příjemnému důslednému souběžnému uvádění klasického magisterského akademického titulu magistr ve zkratce Mgr. na druhém místě hned za svým doktorským titulem.; avšak jinak při realistickém, reálním zhodnocení všech reálních vyhlídek a možností, které jsou již tak jaksi již předem dány a tedy nezávislé na mojí osobní vůli, je mi tedy jako právníkovi již předem jasné, že ve skutečnosti je pouze jen cistě hypoteticky možným řešením – v které bych mohl reálně doufat - eventuální přijetí pro mě osobně až tak velmi vstřícné, kterou bych zajisté jistěže nadšeně uvítal, dokonce až tak radikální novelizace vysokoškolského zákona, která by nejenže “ad futuro” tj. pouze jen do budoucnosti zrušila udělování i posledních zbylých magisterských pseudodoktorátů v oblasti medicíny, zubního lékařství a veterinární medicíny ve zkratce MUDr., MDDr. či MVDr. ; ale direktivně by natvrdo se legislativně stanovilo, že se zcela automaticky a bez dalšího ruší bez jakékoliv výjimky veškeré magisterské pseudodoktoráty, a to i všem těm, kterým kdykoliv v minulosti byl udělen jakýkoliv vysokoškolský akademický titul magisterského stupně jako pouhý magisterský pseudodoktorát, tj. že by se to týkalo jak i v současné době a také i v minulosti udělovaných magisterských pseudodoktorátů v oblasti medicíny, zubního lékařství a veterinární medicíny ve zkratce MUDr., MDDr. či MVDr., ale taktéž i před rokem 1990 udělených magisterských pseudodoktorátů v oblasti práva, filozofie, přírodních věd, farmacie a pedagogiky ve zkratce JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr. s tím, že všem vlastníkům takto zrušených magisterských pseudodoktorátů JUDr., PhDr., MUDr., MDDr., MVDr., RNDr., PharmDr. a PaedDr. by se namísto jejich takto natvrdo zrušeného pseudodoktorátu magisterského stupně udělil klasický magisterský vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr., aby to bolo teda aj v ich prípade úplne rovnaké, ako je to podľa súčasnej právnej úpravy českého vysokoškolského zákona číslo 111/1998 Sb. v súčasnej Českej republike platnou českou legislatívou nastavenou úplne bežnou normou u terajších študentov či čerstvých absolventov práva, filozofie, prírodných vied alebo farmácie v Českej republike či ako je to podľa súčasnej právnej úpravy slovenského vysokoškolského zákona číslo 131/2002 Z.z. aj v súčasnej Slovenskej republike platnou slovenskou legislatívou nastavenou úplne bežnou normou u terajších študentov či čerstvých absolventov práva, filozofie, prírodných vied, farmácie alebo pedagogiky v Slovenskej republike.

A kdyby k tomu, co jsem uvedl o odstavec výše skutečně i došlo jak v České republice, tak i ve Slovenské republice, pak by již skutečně nebylo nutné kvůli odlišení mých skutečných vysokoškolských akademických titulů doktorského stupně, které tímto způsobem souběžným uváděním obou klasických magisterských akademických titulů magistr ve zkratce Mgr. et Mgr. za skutečnými vysokoškolskými akademickými tituly doktorského stupně JUDr.PhDr. odlišují je od pouhých spřed rokem 1990 udělovaných stejně se píšících pseudodoktorátov magisterského stupně “JUDr.PhDr.”; a tedy i nadále se takto důsledně psát, tj. psát se jako JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola má smysl pouze jen do té doby, kým ještě po zemi chodí vlastníci stejně se píšících pseudodoktorátů magisterského stupně “JUDr.PhDr.”. A kdyby totiž – ať již z jakéhokoliv důvodu – přestali existovat všichni vlastníci pseudodoktorátů magisterského stupně “JUDr.” a “PhDr.” vůči kterým se vymezuji mým souběžným užíváním obou klasických magisterských akademických titulů magistr ve zkratce Mgr. et Mgr. hned za mými dvěma doktorskými tituly JUDr.PhDr., pak by již to po případném zániku všech pseudodoktorů magisterského stupně již toto souběžné uvádění i mých nižších magisterských vysokoškolských akademických titulů Mgr. et Mgr. nebylo více nutné, neboť by již více nehrozila tato záměna daná tím, že veškeré “doktorské tituly” uvedené bez doprovodných klasických magisterských vysokoškolských akademických titulů magistr ve zkratce Mgr. plným právem od odborníků jsou zásadně vždy pokládány pouze jen za pouhé pseudodoktoráty magisterského stupně!!!

A tedy v případě eventuálního zániku všech pseudodoktorů magisterského stupně v České republice jako i ve Slovenské republice, bych se i já už asi přestal psávat v plném tvaru jako JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola, ale i já s největší pravděpodobností z čistě praktických důvodů – neboť zabírá to příliš mnoho místa, v důsledku čehož je někdy dokonce i velice těžké v mnohých případech v úplnosti napsat plný tvar JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola – bych se tedy za těchto okolností i já začal psát jednoduše pouze jen ve zkrácené podobě jako JUDr.PhDr.Henryk Lahola, neboť pak po zániku všech pseudodoktorů magisterského stupně by už nemohlo být u nikoho žádných pochybností ohledem toho, zda-li ty moje uváděné doktorské tituly JUDr.PhDr. jsou skutečně vysokoškolskými tituly doktorského stupně získané až na základě současného platného vysokoškolského zákona, anebo zda-li jsou to jen pouhé pseudodoktoráty stupně magisterského, které jejich vlastník získal někdy do roku 1990 na základě ať již vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb. anebo na základě ještě předcházejícího zákona číslo 19/1966 Sb.

Když nějakého člověka nevidím, ale pouze jen někde na papíře má uvedeno, popřípadě na monitoru počítače se v k nějaké veřejné knihovně se mi zobrazí, že dotyčný je třebas PhDr.Jméno Příjmení, pak mně pokud o něm nemám žádné další údaje, zejména pak jestliže neznám jeho alespoň přibližný věk či alespoň přibližný rok narození, tak nezůstává mně nakonec nic jiného, než mu skutečně věřit že je skutečně PhDr.Jméno Příjmení a nespekulovat tedy nad tím zda-li on třebas není ve skutečnosti PhDr.Mgr.Jméno Příjmení, nebo PhDr.Mgr.Bc.Jméno Příjmení, anebo dokonce někdo kdo se jen tak pouze před lidmi chvástá, že údajně prý studoval vysokou školu, ačkoliv ve skutečnosti nikdy na žádné vysoké škole nestudoval! Když ho ale uvidím na vlastní oči, tak někdy lze díky odhadnutí jeho věku racionálně usoudit, zda-li dotyčný člověk když se třebas uvedl jako PhDr.Jméno Příjmení skutečně reálně mohl studovat ještě někdy přinejmenším na základě vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb. s dostudováním nejpozději ku dni 31.8.1990, aby to, co tímto svým “PhDr.Jméno Příjmení” uvedl, i skutečně mohlo odpovídat dané realitě, anebo si spíše o tomto člověku jednoduše pomyslím některou z těchto tří variant a) nebo b) nebo c):

a) že tento rádoby PhDr.Jméno Příjmení je úplně debilní trouba, který vůbec nic neví o správném užívání vysokoškolských akademických titulů, neboť ve skutečnosti s největší pravděpodobností asi ani nikdy vůbec nestudoval na žádné vysoké škole, a když tvrdí opak, tak to si jenom tak chvástavě vymýšlí a lže, a nanejvýš tak jeho bohatý tatíček mu koupil nějaký falešný diplom někde v Plzni; a své “informace” o akademických titulech čerpal nejspíše někde od opilců někde na záchytce anebo u nějaké mentálně zakomplexované psychopatické spodiny pocházející z řad kvůli extrémně špatnému prospěchu pro osobní debilitu vyhozených bývalých studentů, kteří si teď sžíráni obrovskou závistí vůči skutečně vzdělaným lidem zbaběle anonymním kydáním bláta na lidi, kterým svým vzděláním a ani inteligencí nesahají ani po členky, si tyto své komplexy méněcennosti takto veřejně “léčí” na webe takové jejich sobě rovné páchnoucí odpadové žumpy psychopatické spodiny a lá Necyklopedie a Wikipedie či Wikipedia anebo jak už se vlastně ta jejich dementní hloupostí proplněná smrdící stoka uboze primitivních přízemních blábolů vlastně vůbec jen jmenuje,

b) nebo že je tento PhDr.Mgr.Bc.Jméno Příjmení či PhDr.Mgr.Jméno Příjmení uvádějící se pouze jen jako PhDr.Jméno Příjmení je psychopat trpící syndromem úmyslného sebepoškozování, který se u něj projevuje dosti zvláštním způsobem úmyslného sebepoškozování spočívající v tom, že ačkoliv tento pacient má plnohodnotný vysokoškolský akademický titul doktorského stupně získaný na základě řádného rigorózního řízení podle českého vysokoškolského zákona číslo 111/1998 Sb. nebo slovenského vysokoškolského zákona číslo 131/2002 Z.z., tak zcela dobrovolně v důsledku své duševní nemoci veřejně předstírá, že má pouze jen pouhý méněcenný pseudodoktorát získaný na základě vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb., který je v dnešní třístupňové hierarchii udělovaných vysokoškolských akademických titulů titulem o celý jeden stupeň nižším vysokoškolským akademickým titulem, patřícím totiž nikoliv mezi ty nejvyšší vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně, ale patřící pouze jen mezi vysokoškolské akademické tituly pouhého prostředního magisterského stupně,

c) anebo dokonce v určitých speciálních případech též eventuálně může jít i o obyčejného podvodníka usilující o nějaké pracovní místo, či případně lepší pracovní místo než má v současné době, a to tím, že se tímto způsobem snaží předstírat, že má již údajně prý minimálně dvacetiletou odbornou praxi díky tomu, že logicky usuzováno z jeho uváděného PhDr.Jméno Příjmení nutně musel vystudovat nejpozději někdy nejpozději do 31.8.1990 když ještě platil vysokoškolský zákon číslo 39/1980 Sb. Odhlédnouce i od morální stránky tohoto podvodu, tak pokud tohle zatajování nižšího vysokoškolského akademického titulu nebo titulů by eventuálně nebylo přímo pokládáno za trestní čin Poškozování cizích práv podle ustanovení § 209 zákona číslo 140/1961 Sb., trestní zákon v platném znění, pak ale celkem určitě toto zatajování nižších vysokoškolských akademických titulů bude “když to praskne” zde potrestáno přinejmenším jako přestupek podle zákona číslo 200/1990 Sb., o přestupcích.

Někdy ale dokonce ani jen samotný vizuální kontakt absolutně vůbec nic neřeší. Například třebas já osobně z hlediska svého věku čistě hypoteticky jsem mohl studovat a vystudovat na vysoké škole již i za předešlého totalitního bolševického režimu, a tedy posuzováno čistě jen z hlediska mého věku, skutečně čistě hypoteticky jsem mohl vysokou školu vystudovat ještě za platnosti vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb. Nechci se příliš rozvláčně rozepisovat tím, že bych zacházel do zbytečných podrobností, nicméně i já jsem totiž, když vezmeme v úvahu, že jsem se narodil již na jaře roku 1967 a v roce 1973 jsem nastoupil do prvního ročníku základní školy, jsem mohl kdyby byl u moci jiný politický režim z hlediska mého věku klidně čtyři roky studovat na gymnáziu nebo jiné střední škole s maturitou v mých čtrnácti až osmnácti letech, tj. v letech 1981 – 1985, kde maturovat jsem mohl čistě hypoteticky tedy již někdy ve květnu 1985, a stejně jako i mnozí jiní vysokoškoláci jsem jako osmnáctiletý až třiadvacetiletý mládenec mohl pět let studovat na vysoké škole, tj. v letech 1985 – 1990 jsem mohl studovat vysokou školu, a tedy již v květnu či červnu 1990 jsem mohl obhájit diplomovou práci plus absolvovat magisterské státní závěrečné zkoušky, a získat tím v pohodě příslušný pseudodoktorát magisterského stupně na základě ještě tehdejšího vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb., který platil až do 31.8.1990, a až pak od 1.9.1990 začal platit nový vysokoškolský zákon číslo 172/1990 Sb., který tehdejší pseudodoktoráty magisterského stupně JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr. již více neuděloval a namísto těchto pseudodoktorátů magisterského stupně JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr. začal byť od 1.9.1990 udělovaný úplně nový, a do té doby u nás v Československu úplně neznámý magisterský vysokoškolský akademický titul magister ve zkratce Mgr. A tedy posuzováno čistě jen z hlediska mého věku, tak čistě hypoteticky i já jsem mohl se stát pouhým pseudodoktorem magisterského stupně, kdyby mi to tehdejší bolševici vládnoucí u nás v tehdejší Československé socialistické republice byli bývali umožnili v řádném termínu studovat na gymnáziu a poté i vysoké škole, a nemusel jsem tedy studovat až po pádu předlistopadového režimu 1948 – 1989 a vlastně jen díky tomuto pádu totalitního režimu se mně otevřela vůbec nějaká cesta ke středoškolskému a později i vysokoškolskému studiu.

Ovšemže jako právník vím, že takováto důsledná reforma, která by radikálně zrušila všechny, a to již i v minulosti již jednou udělené pseudodoktoráty magisterského stupně, respektive by je direktivně nahradila klasickým magisterským akademickým titulem Mgr., právně, a zejména kvůli s největší pravděpodobností ostrému nesouhlasu ústavních právníků není realisticky možná takováto radikální novelizace, i kdyby nějaký zákonodárce nějaký takovýto zákon vůbec byť i jen čistě hypoteticky uvažováno schválil, tak ať již jakýkoliv Ústavní soud který existuje v dotyčné zemi by stoprocentně nekompromisně zrušil jakýkoliv takovýto zákon, který by se pokusil i v případě v minulosti již jednou udělených pseudodoktorátů magisterského stupně tyto magisterské pseudodoktoráty zrušit, respektive nahradit klasickým magisterským akademickým titulem magistr ve zkratce Mgr.

Z hlediska ústavního práva by Ústavní soud své zrušení takovéhoto zákona nekompromisně rušícího i všechny takové pseudodoktoráty které byli kdykoliv v minulosti uděleny odůvodnil minimálně těmito dvěma hlavními argumenty:

1./První ústavněprávní argument: Zákonodárce může sice zákonem stanovit, že se již nebudou více udělovat žádné pseudodoktoráty magisterského stupně s tím, že se namísto nich budou udělovat klasické magisterské akademické tituly magistr ve zkratce Mgr., ale nemohou mít právní účinky tohoto ustanovení zpětnou účinnost do minulosti, tj. tím, že by se toto vztahovalo i na ty osoby, kterým byl jejich pseudodoktorát magisterského stupně udělen ještě dříve, než takovýto zákon nabyl na své účinnosti, neboť takováto zpětná účinnost zákona do minulosti má nutně charakter protiústavní pravé retroaktivity, která je tedy zásadně vždy pokládána za protiústavní.

2./Druhý ústavněprávní argument: Zákonodárce nemůže exteritoriálně zasahovat svou legislativou do zahraničí, respektive nemůže ani zrušit a ani rušit ať již v minulosti udělené nebo v současnosti či budoucnosti udělované vysokoškolské akademické tituly, které udělily či udělují anebo třebas i v budoucnosti budou udělovat zahraniční univerzity nebo vysoké školy.

Kromě toho i odhlédnouce od těchto, a ovšemže ještě i od dalších výhrad činěných ústavními právníky z pozice ústavního práva, které jsem výše zmínil, ale i ty, které jsem již ani jen nezmínil, si již ani jen z čistě lidského hlediska nedovedu představit ten obrovský poprask mezi veřejností, kdyby byly takto radikálně odstraněny veškeré, a to dokonce i kdykoliv v minulosti udělené pseudodoktoráty magisterského stupně. Představte si jen, že v České republice i Slovenské republice statisícům lékařů, zubařů, veterinárních lékařů, právníků a ostatním intelektuálům by byl takhle z jejich subjektivního pohledu snad doslova brutálně najednou svévolně odebrán jejich pseudodoktorát magisterského stupně na který si již zvykli a namísto něj by měli užívat pro ně dosti atypický klasický magisterský vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr.?

Představte si například jen takový emocionálně citlivý detail, jak například česká i slovenská Lékařská komora, Stomatologická komora a Komora veterinárních lékařů by se společně i s příslušnými orgány státní správy musely obrátit na prakticky všechny své současné členy aby je upozornily na to, že jsou povinni do zákonem stanoveného termínu odstranit ze dveří svých lékařských, zubařských a veterinárních ordinací svou jmenovku s uvedeným pseudodoktorátem magisterského stupně ve zkratce ať již MUDr. či MDDr. nebo MVDr. , neboť ho již nesmí více užívat, a namísto těchto jejich zrušených pseudodoktorátů magisterského stupně si smí a současně i musí na svou lékařskou, stomatologickou nebo veterinární ambulanci namísto takto radikálně zrušeného jejich pseudodoktorátu magisterského stupně vyvěsit úplně novou jmenovku, na kterém budou mít už napsán klasický magisterský vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr.?

A podobně tak dovedete si vůbec představit, že takto by musela postupovat třebas i česká a slovenská Advokátní komora vůči advokátům a advokátním koncipientům, kteří získali svůj vysokoškolský akademický titul ve zkratce JUDr. někdy ještě v období do roku 1990 ještě jen jako pouhý pseudodoktorát magisterského stupně za pouhé absolvování magisterského studijního programu a nic víc, a to na základě vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb. anebo ještě předtím též jen jako pouhý pseudodoktorát magisterského stupně za pouhé absolvování magisterského studijního programu a nic víc mohli získat stejně tak třebas i na základě ještě předcházejícího vysokoškolského zákona číslo 19/1966 Sb.?

Copak by všechny tyto takto tvrdě postižené lékaře, zubaře, veterináře, advokáty, soudce a ostatní intelektuály, kterým by byl takhle natvrdo odebrán jejich pseudodoktorát magisterského stupně netrefil s toho šlak???

A tudíž ze všech těchto výše uvedených důvodů jsem obě tyto vysoce žádoucí a potřebné novelizace českého i slovenského vysokoškolského zákona prezentoval pouze jen v umírněné podobě, kde by se veškeré změny, zejména pak pokud jde o krajně nežádoucí existenci pseudodoktorátů magisterského stupně vše řešilo pouze jen do budoucnosti, a to pouze jen zastavením dalšího udělování pseudodoktorátů magisterského stupně ve zkratkách MUDr., MDDr. a MVDr. bez toho, aniž by se tato legislativní změna jakýmkoliv způsobem dotkla kohokoliv z těch intelektuálů, komu byl již raz jednou udělen jakýkoliv pseudodoktorát magisterského stupně, a to bez ohledu na to, zda-li by se jednalo o pouhé pseudodoktoráty magisterského stupně ve zkratkách JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr. udělené kdykoliv do roku 1990 na základě vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb. anebo ještě i v období předtím na základě před ním platného předcházejícího vysokoškolského zákona číslo 19/1966 Sb.; a právě tak by se tato změna nijako nedotkla ani nikoho z těch intelektuálů, kterým byl na základě vysokoškolského zákona číslo 19/1966 Sb., nebo vysokoškolského zákona čísla 39/1980 Sb., nebo vysokoškolského zákona číslo 172/1990 Sb., anebo třebas i současné legislativní právní úpravy v České republice na základě současného znění českého vysokoškolského zákona číslo 111/1998 Sb. či současné legislativní právní úpravy ve Slovenské republice na základě současného znění slovenského vysokoškolského zákona číslo 131/2002 Z.z. , což jsou vesměs minulé ale i v současné době platné vysokoškolské zákony na teritoriu dnešní České republiky i teritoriu dnešní Slovenské republiky, které v oblasti studia medicíny, zubního lékařství a veterinární medicíny udělovaly a bohužel ještě i dnes jak v České republice, tak i ve Slovenské republice udělují tyto pseudodoktoráty magisterského stupně ve zkratkách MUDr., MDDr. a MVDr.

Anebo ještě i jinak v maximální stručnosti se to dá říci i tak, že každému, komu již jednou v minulosti byl udělen jakýkoliv pseudodoktorát magisterského stupně, tak tento pseudodoktorát by mu již navždy již zůstal aniž by se musel obávat, že mu ho někdo sebere, neboť tato mnou navrhovaná legislativní změna by znamenala pouhé zastavení udělovaní jakýchkoliv pseudodoktorátů magisterského stupně pouze jen do budoucna poté, co by tato mnou navrhovaná umírněná změna českého vysokoškolského zákona číslo 111/1998 Sb. i slovenského vysokoškolského zákona číslo 131/2002 Z.z. vstoupily v platnost i účinnost.

A tuto pouze jen umírněnou formu legislativní změny českého vysokoškolského zákona číslo 111/1998 Sb. i slovenského vysokoškolského zákona číslo 111/1998 Sb. která by se omezila pouze jen na zrušení dalšího udělování pseudodoktorátů magisterského stupně bez toho, aniž by se to jakkoliv dotklo kohokoliv z těch intelektuálů, komu byl ať již jakýkoliv pseudodoktorát magisterského stupně udělen, potažmo i bude udělen ještě i v budoucnosti až do schválení této mnou navrhované novelizace současného českého vysokoškolského zákona číslo 111/1998 Sb. a současného slovenského vysokoškolského zákona číslo 131/2002 Z.z., respektive tedy předtím než tato novelizace příslušného vysokoškolského zákona či už v České republice anebo Slovenské republice vstoupí v platnost a účinnost.

A to vše i navzdory tomu, že jinak z čistě osobního hlediska pro mě jako JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryka Laholu osobně by bylo naopak mnohem výhodnější, kdyby právě naopak nejen do budoucna, ale i do minulosti radikálním způsobem byly nekompromisně zrušeny a současně i úplně vykořeněny bez jakékoliv výjimky veškeré, a to právě i v minulosti udělené pseudodoktoráty magisterského stupně, respektive v mém konkrétním případě bych měl zejména především eminentní zájem na zrušení absolutně všech pseudodoktorátů magisterského stupně JUDr. a PhDr., které byli kdykoliv komukoliv v minulosti uděleny na základě vysokoškolských zákonů číslo 39/1980 Sb. a číslo 19/1966 Sb. , neboť pak by už nebylo nezbytné pro mě jako vlastníka dvou skutečných vysokoškolských akademických titulů doktorského stupně získaných na základě teprve až řádného rigorózního řízení v našem slova smyslu podle současného platného českého vysokoškolského zákona číslo 111/1998 Sb. kvůli vymezovaní se vůči pseudodoktorům magisterského stupně, od kterých se vědomě kvůli odlišení píši v plném tvaru jako píši jako JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola, neboť toto vymezování se má racionální smysl pouze do té doby, kým po naší zemi běhají vlastníci pseudodoktorátu magisterského stupně ať již “JUDr.” nebo “PhDr.”, od nichž se lze legálně a současně i legitimně odlišit pouze jen důsledným uvedením i nižších klasických vysokoškolských akademických titulů magisterského stupně magistr ve zkratce Mgr. , který tito pseudodoktoři magisterského stupně na rozdíl ode mě uvést nemohou, neboť ho ani vůbec nemají!

Důvod proč pseudodoktoři magisterského stupně nemají klasický vysokoškolský akademický titul magisterského stupně ve zkratce Mgr. spočívá logicky v tom, že když někdo, kdo začal studoval třebar někdy v půlce osmdesátých let dvacátého století, tak jestliže stihl ještě svůj magisterský studijní program dostudovat nejpozději do dne 31.8.1990, tak ještě na základě platnosti vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb. obdržel ještě příslušný konkrétní pseudodoktorát magisterského stupně JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. či PaedDr. Tento vysokoškolský zákon číslo 39/1980 Sb. klasický magisterský vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr. ještě vůbec neznal, a tudíž ho ani jen teoreticky nemohl nikomu udělit. A naopak když tento student dostudoval až dne 1.9.1990, tak to již zcela automaticky obdržel úplně nově zavedený a v Československu do té doby ještě absolutně neznámy klasický vysokoškolský akademický titul magisterského stupně magistr ve zkratce Mgr. na základě v té době nového vysokoškolského zákona číslo 172/1990 Sb. který právě vstoupil v platnost a účinnost, a naopak o někdejších nepochybně mnohem populárnějších pseudodoktorátech magisterského stupně JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. či PaedDr. si studenti, kterým se jejich magisterský studijní program nepodařilo dostudovat do 31.8.1990 mohli od 1.9.1990 nechat už jen zdát, protože udělování někdejších tak velice oblíbených pseudodoktorátů JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr. se v den příchodu v té době nového vysokoškolského zákona číslo 172/1990 Sb. stalo již nenávratně ztracenou minulostí.

A tak klasický vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr. je klíčovým rozlišovacím znakem, podle čehož se pozná, že u uvedeného JUDr.Jméno Příjmení nebo PhDr.Jméno Příjmení jeho vysokoškolský akademický titul “JUDr.” či PhDr.”, který je uveden bez doprovodného klasického magisterského vysokoškolského akademického titulu magistr ve zkratce Mgr. je zásadně vždy pouze jen pouhým pseudodoktorátem magisterského stupně uděleným za pouhé absolvování magisterského studijního programu a za nic víc, a to kdykoliv do roku 1990 na základě platnosti vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb. anebo ještě i před ním předcházejícího vysokoškolského zákona číslo 19/1966 Sb. A kdyby tedy tito vlastníci pseudodoktorátů magisterského stupně z dob minulých jednoduše přestali existovat, bylo by to pro mne z praktických důvodů velice vítané, neboť pak namísto poněkud velice dlouhého a tak jaksi přece jen poněkud neohrabaného plného tvaru JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola, který je v reálném životě často v mnohých případech i velice těžké napsat do nejedné například úřední kolonky, kde je příliš málo místa, a tudíž bez nutnosti vymezovat se kvůli odlišení se od existujících pseudodoktorů magisterského stupně, jejichž vysokoškolský akademický titul “JUDr.” či PhDr.” nabytý v minulosti nejpozději do roku 1990 je pouhým pseudodoktorátem magisterského stupně, bych se pak ale i já, nebýt racionální nutnosti tohoto odlišení z čistě praktických důvodů rovněž asi psal raději ve zkráceném tvaru jako JUDr.PhDr.Henryk Lahola.

Za současného právního stavu však ale kvůli odlišení se od pouhých pseudodoktorů magisterského stupně se zásadně vždy píši pouze jen v plném tvaru jako JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola, a tam, kde to ať již z jakéhokoliv důvodu není možné anebo vhodné, se rozhodně vždy napíši raději bez jakýchkoliv vysokoškolských akademických titulů jednoduše bez jakýchkoliv titulů jen jako úplně obyčejný - prachobyčejný Henryk Lahola odněkud z ulice (když ovšemže velkoryse pominete moje atypické polské křestní jméno a židovské příjmení), neboť je to pro mne mnohem přijatelnější, než abych se měl psát jako kdybych byl pouze jen nějakým pseudodoktorem magisterského stupně a lá “JUDr.PhDr.Henryk Lahola”, a ne tedy ať již řádně podle pravdy uvedený intelektuál se skutečnými vysokoškolskými akademickými tituly toho nejvyššího doktorského stupně JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola anebo v případě neuvedení mých vysokoškolských akademických titulů jako už výše zmiňovaný úplně obyčejný - prachobyčejný Henryk Lahola odněkud z ulice.

 

Pouť realizace mých právních představ od “de lege lata” k “de lege ferenda” změn českého i slovenského vysokoškolského zákona!

Podle současné platné vysokoškolské legislativy v České republice i ve Slovenské republice zatím co pokud jde o vysokoškolské akademické tituly bakalářského stupně, existuje zde i podle současné platné vysokoškolské legislativy jak v České republice dané současně platným českým vysokoškolským zákonem číslo 111/1998 Sb., tak i ve Slovenské republice současně platným slovenským vysokoškolským zákonem číslo 131/2002 Z.z. naprosto správně pouze jen jeden jediný vysokoškolský akademický titul bakalářského stupně bakalář ve zkratce Bc., který bez ohledu na vystudovaný obor bez jakéhokoliv rozlišování udělují všechny univerzity, jako i všechny ostatní vysoké školy v České republice a Slovenské republice absolutně všem studentům, kteří úspěšně dosáhli tohoto bakalářského stupně.

Existuje-li tedy v České republice podle současně platného českého vysokoškolského zákona číslo 111/1998 Sb. jako právě tak i ve Slovenské republice podle slovenského vysokoškolského zákona číslo 131/2002 Z.z v rámci skupiny vysokoškolských akademických titulů toho nejnižšího bakalářského stupně pouze jen jeden jediný vysokoškolský akademický titul toho nejnižšího bakalářského stupně, je to tudíž i pro laiky mimo vysoké školy velice jednoduché, a v podstatě v ostrém protikladu oproti veliké přehršli nejrůznějších vysokoškolských akademických titulů u toho prostředního magisterského stupně, kde je to pro mnohé laiky někdy dosti nepřehledné a neraz ztrácejí v tom orientaci.

A tudíž domnívám se, že každý racionálně uvažující člověk přinejmenším podvědomě cítí, že by jen velice prospělo, kdyby došlo k redukci různých druhů udělovaných vysokoškolských akademických titulů především v případě skupiny vysokoškolských akademických titulů u toho prostředního magisterského stupně. Nikdy nezacházím nikde úplně do krajnosti, nicméně ideální by bylo, aby se nejprve těmito mými dvěma navrhovanými novelizacemi zredukovala celková množina udělovaných vysokoškolských akademických titulů magisterského stupně především zejména o poslední tři do dnešní doby v České republice i Slovenské republice udělované pseudodoktoráty magisterského stupně v oblasti medicíny, zubního lékařství a veterinární medicíny ve zkratce MUDr., MDDr. či MVDr., namísto nichž by se začal i v případě těchto oborů namísto dosavadních udělovaných pseudodoktorátů začal udělovat klasický vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr.

A když tedy na základě současného právního stavu daného v České republice současnou právní úpravou podle zákona číslo 111/1998 Sb. a ve Slovenské republice zas současnou právní úpravou podle zákona číslo 131/2002 Z.z. , kde v rámci skupiny vysokoškolských akademických titulů bakalářského stupně se v České republice i Slovenské republice uděluje pouze jen jeden jediný vysokoškolský akademický titul bakalářského stupně bakalář ve zkratce Bc., tak v případě vysokoškolských akademických titulů magisterského stupně by bylo jen vysoce žádoucí, aby se v České republice i ve Slovenské republice tato skupina vysokoškolských akademických titulů magisterského stupně vykrystalizovala nakonec do té podoby, že by skupina vysokoškolských akademických titulů toho prostředního magisterského stupně v České republice i Slovenské republice zahrnovala nakonec pouze jen pouhé dva vysokoškolské akademické tituly magisterského stupně a nic víc.

A zde v této skupině vysokoškolských akademických titulů magisterského stupně by tím jedním ze dvou udělovaných vysokoškolských akademických titulů magisterského stupně v České republice, jako i ve Slovenské republice zůstal klasický vysokoškolský akademický titul magisterského stupně inženýr ve zkratce Ing. a tím druhým vysokoškolským akademickým titulem magisterského stupně by zase zůstal klasický vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr. A tak jako je tomu v České republice jako i ve Slovenské republice v podstatě i doposud, by se klasický vysokoškolský akademický titul magisterského stupně inženýr ve zkratce Ing. uděloval úspěšným absolventům magisterského studijního programu po obhájení diplomové práce a úspěšném složení magisterských státních zkoušek v oblasti studia ekonomie, ale i stavebnictví, strojírenství, chemie a ostatních technických oborů magisterského studia. A klasický vysokoškolský akademický titul magisterského stupně magistr ve zkratce Mgr. by se zase uděloval úspěšným absolventům magisterského studijního programu po obhájení diplomové práce a úspěšném složení magisterských státních zkoušek ve všech ostatních oborech univerzitního nebo vysokoškolského magisterského studia.

A svým způsobem pro mnohé možná ještě důležitějším by byla ta druhá změna. Ono totiž jak současný český vysokoškolský zákon číslo 111/1998 Sb. v případě České republiky, tak i současný slovenský vysokoškolský zákon číslo 131/2002 Z.z. v případě Slovenské republiky proklamují zavedení třístupňové hierarchie vysokoškolského studia, a to i s příslušnou třístupňovou hierarchií vysokoškolských akademických titulů počnouc nejnižší skupinou vysokoškolských akademických titulů bakalářského stupně, přes vysokoškolské akademické tituly té prostřední skupiny magisterského stupně až po relativně nejnověji konstituovanou skupinu těch absolutně nejvyšších vysokoškolských akademických titulů doktorského stupně.

Ve skutečnosti ale jak v České republice, tak i ve Slovenské republice tato třístupňová hierarchie univerzitního či vysokoškolského studia i s příslušnou třístupňovou hierarchií vysokoškolských akademických titulů nejnižšího “bakalářského stupně”, prostředního “magisterského stupně” a nejvyššího “doktorského stupně” je řádně zavedena v České republice pouze jen v oblasti studia práva, filozofie, přírodních věd, farmacie a teologie, a ve Slovenské republice zase v oblasti studia práva, filozofie, přírodních věd, farmacie, pedagogiky a teologie.

Naopak v oblasti studia medicíny, zubního lékařství, veterinární medicíny, ekonomie, stavebnictví, strojírenství, chemie, a nejrůznějších technických oborů není v České republice a ani ve Slovenské republice doposud ještě zavedeno vůbec nějaké rigorózní řízení a ani v těchto oborech doposud ještě neexistují ani vůbec žádné vysokoškolské akademické tituly toho nejvyššího doktorského stupně, ale je zde zavedena doposud pouze jen pouhá neúplná dvoustupňová hierarchie vysokoškolského studia omezená pouze jen na nejnižší bakalářský stupeń” a prostřední “magisterský stupeň, čemuž odpovídá i existence pouze jen dvoustupňové hierarchie udělovaných vysokoškolských akademických titulů v těch oborech studia, které je tu omezeno pouze jen na vysokoškolské akademické tituly toho nejnižšího bakalářského stupně a toho prostředního magisterského stupně.

A tudíž dobudování příslušného třetího nejvyššího doktorského stupně daného zavedením řádného rigorózního řízení a také i zavedením i příslušných vysokoškolských akademických titulů i toho nejvyššího doktorského stupně i v těchto oblastech studia, kde ještě zatím tento nejvyšší třetí doktorský stupeň nebyl dobudován, by nepochybně uvítali zejména ti absolventi magisterského studijního programu v oblasti studia medicíny, zubního lékařství, veterinární medicíny, ekonomie, stavebnictví, strojírenství, chemie a nejrůznějších technických oborů, kteří nejsou líní, a proto se nechtějí uspokojit pouze jen s pouhým vysokoškolským akademickým titulem toho prostředního magisterského stupně, ale mají upřímný zájem odborně růst dál, a získat tak po zásluze i ve svém oboru, kde jim je tato možnost doposud platnou vysokoškolskou legislativní úpravou v České republice, jako i ve Slovenské republice bohužel upírána, aby získali ve svém oboru studia jakýkoliv vysokoškolský akademický titul i toho nejvyššího doktorského stupně.

Já osobně JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola v oblastech své odbornosti jsem takovéto problémy, respektive starosti měl pouze jen za trvání platnosti předešlého platného vysokoškolského zákona číslo 172/1990 Sb., kdy ještě jestvovala v devadesátých letech dvacátého století na teritoriu dnešní České republiky až do 1.1.1999 a na teritoriu dnešní Slovenské republiky až do 1.4.2002 úplně všude pouze jen dvoustupňová hierarchie udělovaných vysokoškolských akademických titulů, kdy skupina vysokoškolských akademických titulů doktorského stupně ještě u nás v Československu či České republice a Slovenské republice vůbec ještě neexistovala, a byla jak v České republice, tak i ve Slovenské republice zavedena teprve až současně platnými vysokoškolskými zákony, v případě České republiky českým vysokoškolským zákonem číslo 111/1998 Sb., a v případě Slovenské republiky zase slovenským vysokoškolským zákonem číslo 131/2002 Z.z.

Když jsem tedy ještě v časech platnosti vysokoškolského zákona číslo 172/1990 Sb. jako student Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně v téže době i jako student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze vážně přemýšlel nad tím, kam do zahraničí mimo teritorium bývalého Československa odjedu po ukončení obou mých magisterských studijních programů na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, abych získal i příslušné vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně, tak těmto byl konec v roce 1998, kdy byl v České republice schválený nový vysokoškolský zákon číslo 111/1998 Sb. , který v oblastech studia práva, filozofie, přírodních věd, farmacie a teologie zavedl možnost absolvování řádného rigorózního řízení, jakož i příslušné vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně, které však ale jinak jsou bohužel formálně identické se stejně se píšícími pouhými pseudodoktoráty magisterského stupně, které byly udělovány v Československé socialistické republice na základě tehdy platných vysokoškolských zákonů číslo 19/1966 Sb. a číslo 39/1980 Sb. až do roku 1990.

Naštěstí tedy tyto starosti já osobně již dávno nemám, neboť jsem právník a filozof, a v mém případě v oblasti obou mých odborností již vše správně vyřešil v rámci České republiky s účinností ode dne 1.1.1999 český vysokoškolský zákon číslo 111/1998 Sb. a v rámci Slovenské republiky s účinností ode dne 1.4.2002 zase slovenský vysokoškolský zákon číslo 131/2002 Z.z. , a já osobně jsem definitivně tento problém vyřešil úspěšnými rigorózními řízeními na obou fakultách i s příslušnými oběma doktorskými promocemi v historické síni pražského Karolina na Univerzitě Karlově v Praze v roce 2005.

A ačkoliv já JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola osobně nejsem sice absolventem magisterského studijního programu v oblasti studia medicíny, zubního lékařství, veterinární medicíny, ekonomie, stavebnictví, strojírenství, chemie nebo jakýchkoliv jiných technických oborů magisterského studia, nicméně i navzdory tomu se domnívám, že moji známí i úplně neznámí kolegové, kteří absolvovali nebo i kdykoliv v budoucnu úspěšně absolvují magisterský studijní program v oblasti studia medicíny, zubního lékařství, veterinární medicíny, ekonomie, stavebnictví, strojírenství, chemie nebo jakýchkoliv jiných technických oborů magisterského studia, si rovněž zaslouží, nebudou-li líní a tedy budou-li mít o to zájem, mít rovněž příležitost a možnost k dalšímu odbornému růstu, který by mohli i v oblasti své vlastní odbornosti korunovat napsáním příslušné rigorózní vědecké práce a skrze její úspěšné obhájení před příslušnou rigorózní vědeckou komisí a úspěšným složením rigorózních zkoušek po zásluze vysokoškolský akademický titul i toho absolutně nejvyššího doktorského stupně.

Napsal na podzim roku 2009 JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola

Napsal na podzim roku 2009 JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola

22.Blok: Akademické tituly.
Blok je věnovaný informacím o používání a používaných akademických titulů.
Blok je venovaný informáciám o používaní a používaných akademických titulov.
Zaujalo Vás to? Pokud ano, tak Vám doporučuji přečíst si ještě i tyto zajímavé práce:

1.Velikost: 416 kB. Název: I.část: Akademické tituly občanů jako nehmotné statky jsou speciálním předmětem vlastnického práva sui generis!
II.část: Zatajování nižších akademických titulů je trestné! Intelektuál, který zatajuje své nižší akademické tituly je obyčejný podvodník!!
III.část: Ani zdaleka ne každý titul "PhDr.", "JUDr.", "RNDr.", "PharmDr." či "PaedDr." je akademickým titulem doktorského stupně! Bohužel kolego PhDr.Tomáši Nováku, Váš titul "PhDr." není akademickým titulem doktorského stupně!
IV.část: Uvědomujeme si v plné realitě to, jak velikou hodnotu mají moje prezentované vysokoškolské akademické tituly? (po česky)
V.část:Pozor na akademické hodnosti versus akademické tituly a doktoráty versus pseudodoktoráty! (česky)
VI.část:Požaduji novelizaci současného platného vysokoškolského zákona ve věci udělovaných vysokoškolských akademických titulů. (česky)

2.Velikost: 380 kB. Názov: I.Zatajovanie nižších akademických titulov je trestné! Intelektuál, který zatajuje svoje nižšie akademické tituly je obyčajný podvodník!!
II.Ani zdaleka nie každý titul "PhDr.", "JUDr.", "RNDr.", "PharmDr." či "PaedDr." je akademickým titulom doktorského stupňa! Bohužiaľ kolega PhDr.Tomáš Novák, Váš titul "PhDr." nie je akademickým titulom doktorského stupňa!
III.Uvedomujeme si v plnej realite to, akú veľkú hodnotu majú moje prezentované vysokoškolské akademické tituly? (po slovensky)
IV.Pozor na akademické hodnosti versus akademické tituly a doktoráty versus pseudodoktoráty! (po slovensky)
V.Požadujem novelizáciu súčasného platného vysokoškolského zákona ve veci udeľovaných vysokoškolských akademických titulov. (po slovensky)

3.Velikost: 376 kB. Název: I.Zatajování nižších akademických titulů je trestné! Intelektuál, který zatajuje své nižší akademické tituly je obyčejný podvodník!!
II.Ani zdaleka ne každý titul "PhDr.", "JUDr.", "RNDr.", "PharmDr." či "PaedDr." je akademickým titulem doktorského stupně! Bohužel kolego PhDr.Tomáši Nováku, Váš titul "PhDr." není akademickým titulem doktorského stupně!
III.Uvědomujeme si v plné realitě to, jak velikou hodnotu mají moje prezentované vysokoškolské akademické tituly? (po česky)
IV.Pozor na akademické hodnosti versus akademické tituly a doktoráty versus pseudodoktoráty! (česky)
V.Požaduji novelizaci současného platného vysokoškolského zákona ve věci udělovaných vysokoškolských akademických titulů. (česky)

4.Veľkosť: 274 kB. Názov: I.Ani zdaleka nie každý titul "PhDr.", "JUDr.", "RNDr.", "PharmDr." či "PaedDr." je akademickým titulom doktorského stupňa! Bohužiaľ kolega PhDr.Tomáš Novák, Váš titul "PhDr." nie je akademickým titulom doktorského stupňa! (po slovensky)
II.Uvedomujeme si v plnej realite to, akú veľkú hodnotu majú moje prezentované vysokoškolské akademické tituly? (po slovensky)
III.Pozor na akademické hodnosti versus akademické tituly a doktoráty versus pseudodoktoráty! (po slovensky)
IV.Požadujem novelizáciu súčasného platného vysokoškolského zákona ve veci udeľovaných vysokoškolských akademických titulov. (po slovensky)

5.Velikost: 268 kB Název: I.Ani zdaleka ne každý titul "PhDr.", "JUDr.", "RNDr.", "PharmDr." či "PaedDr." je akademickým titulem doktorského stupně! Bohužel kolego PhDr.Tomáši Nováku, Váš titul "PhDr." není akademickým titulem doktorského stupně! (po česky)
II.Uvědomujeme si v plné realitě to, jak velikou hodnotu mají moje prezentované vysokoškolské akademické tituly? (po česky)
III.Pozor na akademické hodnosti versus akademické tituly a doktoráty versus pseudodoktoráty! (česky)
IV.Požaduji novelizaci současného platného vysokoškolského zákona ve věci udělovaných vysokoškolských akademických titulů. (česky)

6.Veľkosť: 227 kB Názov: I.Uvedomujeme si v plnej realite to, akú veľkú hodnotu majú moje prezentované vysokoškolské akademické tituly? (po slovensky)
II.Pozor na akademické hodnosti versus akademické tituly a doktoráty versus pseudodoktoráty! (po slovensky)
III.Požadujem novelizáciu súčasného platného vysokoškolského zákona ve veci udeľovaných vysokoškolských akademických titulov. (po slovensky)

7.Velikost: 223 KB Název: I.Uvědomujeme si v plné realitě to, jak velikou hodnotu mají moje prezentované vysokoškolské akademické tituly? (po česky)
II.Pozor na akademické hodnosti versus akademické tituly a doktoráty versus pseudodoktoráty! (česky)
III.Požaduji novelizaci současného platného vysokoškolského zákona ve věci udělovaných vysokoškolských akademických titulů. (česky)

8.Veľkosť: 142 kB Názov: I.Pozor!!! Pozor na akademické hodnosti versus akademické tituly a doktoráty versus pseudodoktoráty! (po slovensky)
II.Požadujem novelizáciu súčasného platného vysokoškolského zákona ve veci udeľovaných vysokoškolských akademických titulov. (po slovensky)

9.Velikost: 140 kB Název: I.Pozor!!! Pozor na akademické hodnosti versus akademické tituly a doktoráty versus pseudodoktoráty! (po česky)
II. Požaduji novelizaci současného platného vysokoškolského zákona ve věci udělovaných vysokoškolských akademických titulů. (česky)

10.Veľkosť: 76,3 kB Názov: Požadujem novelizáciu súčasného platného vysokoškolského zákona ve veci udeľovaných vysokoškolských akademických titulv. (po slovensky)

11.Velikost: 74,8 kB Název:Požaduji novelizaci současného platného vysokoškolského zákona ve věci udělovaných vysokoškolských akademických titulů. (po česky)

Zpět na hlavní stránku!