wz

Zpět na hlavní stránku!


E-mailový nechtěný humor.

Sbírka maximálně legračních superstručných e-mailů.

Z několika kamarády, ale i dalšími lidmi se kterými se velice dobře zná si vyměnil celou sérii e-mailů a někdy jak ukazují určité zákony “umění nechtěného humoru” způsobily, že občas tak vznikly i zcela legrační dialogy, aniž bych to třeba nějak předem ať již JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola anebo jeho diskusní partneři zamýšleli.

A pak někteří JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryku Laholovi ve svých e-mailech píšete, že prý je “zkostnatělý suchar”, který nemá absolutně vůbec žádný smysl pro humor anebo legraci. A že je prý smutný a depresivní! Omyl, pravý opak toho je pravdou!! Přečtením těchto čtyř příběhu se můžete přesvědčit, že i JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola sám má někdy smysl pro humor a že také i JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola umí být i veselý člověk.

Zde červeným písmem kladou e-mailové dotazy “Děkan”, “Metuzalém”, “Filosof”, “Shakespeare” a “Kámoš” (tj. různí kamarádi anebo dobrý známí JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryka Laholy, kteří vystupují zde pod těmito značkami nebo přezdívkami), na které modrým písmem odpovídá rovněž e-maily samotný JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola.

 

1.)Dotazy klade “Děkan” (tj.značka nebo přezdívka):

Děkan č.1: Studoval jste ve Florencii?

Odpověď č.1: Ne.

Děkan č.2: Ale přece máte DALI ?

Odpověď č.2: Nemám.

Děkan č.3: A co máte?

Odpověď č.3: Mám DILI.

Děkan č.4: Ale v Nice jste studoval?

Odpověď č.4: Ne.

Děkan č.5: Ale přece máte D.A.L.F. ?

Odpověď č.5: Nemám.

Děkan č.6: A co máte?

Odpověď č.6: Mám D.E.L.F.

Děkan č.7: Ale alespoň v Hamburku jste studoval?

Odpověď č.7: Ne.

Děkan č.8: Ale přece máte ZOP ?

Odpověď č.8: Nemám.

Děkan č.9: A co máte?

Odpověď č.9: Mám PNDS.

Děkan č.10: A studoval jste v Cambridge?

Odpověď č.10: Ne.

Děkan č.11: Ale přece máte CPE ?

Odpověď č.11: Nemám.

Děkan č.12: A co máte?

Odpověď č.12: Mám CAE.

Děkan č.13: A studoval jste v Madridu?

Odpověď č.13: Ne.

Děkan č.14: Panenko skákavá!! Jakou otázku jsem Vám to jen vlastně asi teď chtěl položit?? Úplně jsem ji totiž zapomněl

Odpověď č.14: Myslím, že jste mi chtěl položit tuto otázku: “Ale přece máte D.E.L.E. ?”

 

2.)Dotazy klade “Metuzalém” (tj.značka nebo přezdívka):

Metuzalém č.1: Co by jste Vy dělal kdyby jste měl žít tisíc let?

Odpověď č.1: Padl bych na kolena, hořce plakal a vzpínal ruce k nebi vroucně prosíce Hospodina o to, abych tak strašně dlouho na tomto zlém a zkaženém, bezbožném světě nežil!

Metuzalém č.2: Ale co by jste dělal pokud by Bůh Vás nevyslyšel?

Odpověď č.2: Plakal bych ještě více, slzy by mi hořce tekli po tváři, vzýval bych Pannu Marii a zpíval jí v hlubokém zoufalství “Salve Regina”.

Metuzalém č.3: Ale co by jste dělal kdyby jednoduše Vaše slzy byli úplně zbytečné, pokud by to prostě muselo tak být.

Odpověď č.3: Já mám velice rád Univerzitu Karlovu v Praze. A tedy pokud by jsem skutečně musel žít tisíc let, tak bych asi chtěl vystudovat a získat nějaký důležitý vysokoškolský titul na každé fakultě této prestižní a lukrativní univerzity.

Metuzalém č.4: A které fakulty Univerzity Karlovy by jste tedy studoval nejprve?

Odpověď č.4: Nejprve jsem vystudoval fakulty právnickou a filozofickou a pokud bych měl žít tisíc let, tak teď coby druhé dvě fakulty byli na řadě fakulta teologická a první lékařská.

Metuzalém č.5: Proč právě fakulta teologická a první lékařská?

Odpověď č.5: Z mnoha důvodů – líbí se mi, zajímají mě, rád bych také i tyto fakulty vystudoval a to již ani nemluvím o tom, že tyto čtyři fakulty z hlediska historické kontinuity Univerzity Karlovy v Praze pokládám za její základní čtyři fakulty.

Metuzalém č.6: A co by jste dělal po vystudování fakulty teologické a první lékařské?

Odpověď č.6: Studoval bych i další současně existující fakulty Univerzity Karlovy.

Metuzalém č.7: A co by jste dělal po vystudování všech těchto fakult?

Odpověď č.7: Poté co bych vystudoval na všech současných fakultách Univerzity Karlovy tak bych dále studoval i na těch dalších nových fakultách Univerzity Karlovy či nových oborech, které vzniknou teprve až v 21.století, popřípadě ještě později, eventuálně bych toužil studoval na ještě lukrativnějších Univerzitách jako jsou Bologna anebo Paříž.

Metuzalém č.8: A k čemu by Vám bylo tolik fakult?

Odpověď č.8: Pokud dovolíte odpovím Vám protiotázkou: A proč bych měl jinak žít tisíc let?

 

3.)Dotazy klade “Filosof” (tj.značka nebo přezdívka):

Filosof č.1: Jak by jste definoval “zlo” ? Co to je?

Odpověď č.1: Imponderabilijní a metafyzický pojmem “zlo” je absolutně všechno čeho se buď bojíme anebo co nám chce nějak uškodit či ublížit, popřípadě co alespoň za určitých okolností nám objektivně může nějak uškodit či ublížit a to třeba i bez ohledu na subjektivní úmysl či vůli tohoto “zla” samotného.

Filosof č.2: Pokládáte za to “zlo” taky i mladé holky?

Odpověď č.2: Většinou ano.

Filosof č.3: Copak se vám mladé holky nelíbí?

Odpověď č.3: Ne právě naopak většinou se mi velice líbí. Nicméně čím více se mi nějaká mladá holka líbí, tím více ji nenávidím!

Filosof č.4: I když jsou hezké?

Odpověď č.4: Tím spíše!

Filosof č.5: Pokud se vám nějaká mladá holka velice líbí proč ji nenávidíte?

Odpověď č.5: Právě proto!!

Filosof č.6: V čem má smysl náš život?

Odpověď č.6: Smysl pozemského života má primárně eschatologickou dimenzi, tj. život chápu jako šedesát, sedmdesát či osmdesátiletou cestu přes most z jednoho břehu na druhý, respektive z pozemského života do života věčného. Současně smyslem této cesty je i zkouška naší mravnosti, kterou pro nás připravil Bůh, aby si nás zde na zemi takto otestoval.

Filosof č.7: Proč ale ten váš Bůh společně s vámi na této zemi “vysadil” i hezké mladé holky?

Odpověď č.7: Součást Božího testování – normálka! Aby se nás některá z těchto zmijí pokusila svést k hříchu proti šestému Božímu přikázání a tak nás vyfaulovala z naší cesty k Bohu tím, že nás strhne do pekla. A stejnou funkci má i veškerý majetek a bohatství světa – ten tě má zase svádět k hříchu proti sedmému Božímu přikázání a mohl bych pokračovat dál.

Filosof č.7: Vy jste misogyn?

Odpověď č.7: Nejsem.

Filosof č.8: A přece si protiřečíte! A měníte své názory!

Odpověď č.8: Neprotiřečím si! A své názory neměním!

Filosof č.9: Když jste tenkrát v Brně byl na té schůzi ohledem tématu “Poslání a role šlechty ve středoevropské dimenzi” nebo tak nějak se to jmenovalo, jste tam kromě jiného řekl o jisté německé nebo rakouské katolické šlechtičně, že to byla velice hezká holka, že to byla blondýna s modrými očima a že se vám velice líbí atd.

Odpověď č.9: Myslíte tu hraběnku? Ale přesto nechápu proč mi to říkáte?!

Filosof č.10: Copak ta – když se vám tak velice líbí – není pro vás nebezpečná?

Odpověď č.10: Naštěstí není.

Filosof č.11: Najednou! A pak si prý ani neprotiřečíte a ani neměníte své názory! Jak to vysvětlíte ve svém tautologickém pokrytectví?

Odpověď č.11: Je mi vás opravdu líto, ale zlobíte se zbytečně. Ta líbezně hezká hraběnka žila totiž v patnáctém století…

 

4.)Dotazy klade “Shakespeare” (tj.značka nebo přezdívka):

Shakespeare č.1: Kdyby jste mohl mít jedno přání – a to třeba i sebevíce nesplnitelné - co by jste si přál nejvíce?

Odpověď č.1: Aby mi dal Bůh takovou absolutní křesťanskou dokonalost, že bych absolutně nikdy nespáchal a ani nemohl spáchat absolutně žádný hřích.

Shakespeare č.2: Takhle jsem to nemyslel! Vynechejte celou množinu těch přání, které může splnit pouze Bůh, jako i celou množinu všech ostatních přání mající nějaký nadpřirozený prvek, prostě řekněte přání, které vám může splnit pouze nějaký člověk a ne Bůh. Odpovězte mi ještě jednou, prosím!

Odpověď č.2: Pak tedy nejvíce bych si přál udělení šlechtického titulu hraběte od španělského krále. Ale úpřimně řečeno, nejsem si zcela jist tím, zda-li i toto mé veliké a prakticky absolutně nikdy nesplnitelné moje osobní přání eventuálně v sobě též proto nemá i nějaký ten “nadpřirozený prvek”. To ale již musíte posoudit sám.

Shakespeare č.3: A co takhle nechtěl by jste eventuálně třeba i rytířský titul od anglické královny?

Odpověď č.3: Nechtěl.

Shakespeare č.4: A z jakých důvodů by jste to nechtěl?

Odpověď č.4: Z náboženských.

Shakespeare č.5: To já nevím, tomu moc já nerozumím, nicméně si myslím, že náboženství se dá změnit.

Odpověď č.5: Já si to nemyslím.

Shakespeare č.6: Nechápu proč?

Odpověď č.6: Já zase nechápu to, proč by královna Spojeného království Velké Británie a Severního Irska kvůli tomu aby udělila jeden rytířský titul jakémusi Čechoslovákovi Laholovi měla změnit své vlastní náboženství a konvertovat na katolickou víru. Myslím, že to by asi nechtěla. Navíc pokud bych si právě tohle přál, tak to již by asi mělo ten “nadpřirozený prvek” a ten jste mi přece zakázal mí nebo ne?.

 

5.)Dotazy klade “Kámoš” (tj.značka nebo přezdívka):

moš č.1: Měl jsem neuvěřitelný sen! Objevil jsem se na takovém velikém náměstí kde mě drželi policisté za ruce jeden za pravou a druhý za levou. A z celého kraje tam shromáždili stovku nádherných mladých žen a já jsem dostal na výběr od policistů jednu ze dvou možností. První možnost byla ta, že strpím to, že mně každá z těchto žen obejme a políbí. A tou druhou možností bylo to, že strpím, že mi každá z těchto žen vrazí dvě facky. A prý pokud se budu nějak vzpírat tak se stane to prvé a současně i to druhé.

Odpověď č.1: A co tak vyhledat dobrého psychiatra?

moš č.2: A ty by jsi mi neuměl poradit nějakého psychiatra?

Odpověď č.2: Bohužel žádného neznám. Alespoň v našem Zlínském kraji žádného psychiatra neznám. Na vysokoškolské koleji Kajetánka v Praze – když jsem studoval právnickou a filozofickou fakultu - bydlelo několik kamarádů co studovalo medicínu a někteří se orientovali i na tohle. Chceš abych ti zprostředkoval kontakt? A kam by jsi chtěl jet? Do Liberce anebo do Prešova?

moš č.3: Myslím, že asi nikam.

Odpověď č.3:Možná máš recht! Kolega z Liberce by asi nebyl příliš nadšen, že mu posílám cizího blázna, tj. z cizího rajónu. A u kolegu z Prešova by to bylo ještě horší. Ten by tě coby Čecha navíc vnímal jako příslušníka “cizího národa” a kromě toho navíc ani nemáš standardní zdravotní pojištění platné pro občany Slovenské republiky s trvalým bydlištěm ve Slovenské republice, pokud by jsi totiž chtěl být nemocničně hospitalizován na Slovensku nad rámec “nezbytně nutného ošetření a léčení”.

moš č.4: Já vím, že je to hloupost, ale to na co jsem se v souvislosti s tím mým snem ptal, by mě přece jen alespoň v čistě hypotetické filozoficko-utilitární rovině zajímalo, zda-li jsem si měl vybrat tu první možnost (polibky žen) anebo tu druhou možnost (facky žen), pokud by se již něco takového čistě hypoteticky bylo bývalo stalo. Samozřejmě, že já taky vím, že je to hovadina, ale zajímá mně to teď již jen čistě hypoteticky a teoreticky.

Odpověď č.4: Čistě hypoteticky ale i fakticky se má člověk jako křesťan zlu snažit vždy za každou cenu vyhnout úplně a v tom eventuálně totálně nejkrajnějším případě, kdy to již skutečně absolutně vůbec není možné si má pak z obou zel vybrat vždy pouze to relativně menší zlo.

moš č.5: A toto relativně menší zlo je zde pokud jde o tento můj sen možnost první anebo druhá?

Odpověď č.5: Druhá! Rozhodně, jednoznačně druhá!!

moš č.6: Proč právě druhá?

Odpověď č.6: První varianta znamená cestu do pekla, zatímco ta druhá varianta v tom horším případě znamená pouze cestu do nemocnice k traumatologovi, ortopedovi a podobně za účelem reparace fraktur nosních kůstek, lícních kostí, čelistních kostí a tak podobně, eventuálně i nějaké to stomatologického ošetření z obdobných důvodů.

moš č.7: Nejsem si jist, zda-li jsem to plně pochopil. Můžeš to trochu rozvést anebo říci to ještě i nějak jinak?

Odpověď č.7: Anebo jinak řečeno, pokud jde o následky, tak těch 200 facek (tj. matematicky: 100 žen x 2 facky = 200 facek celkem) u té druhé možnosti bude mít za následek, že v onen nepříjemný den tvého pozemského života (anebo i po několik dalších dnů) tě bude bolet a pálit tvůj modřinami a podlitinami potlučený a oteklý obličej, zatímco naopak u té první možnosti tam by ty polibky hezkých žen tě mohli nakonec svést ke spáchání smrtelného hříchu (soulože a to navíc ještě k tomu nemanželské soulože!), takže by tě mohlo po tvé smrti nakonec pak pálit celé tělo po celou věčnost v pekelném ohni.

moš č.8: A je pravda, že se často modlíš za svoji “dobrou smrt”?

Odpověď č.8: Ano. Každý den, večer před tím než se uložím k spánku se modlím za dobrou, bezbolestnou a příjemnou smrt.

moš č.9: A není to nudné každý večer před spaním se modlit.

Odpověď č.9: Není to nudné. Já to navíc i prostřídávám. Například když se dneska modlím třeba latinsky, zítra se totéž modlím německy… a úplně nakonec česky a slovensky. Prostě každý den jiným jazykem se modlím! A tak až se budu modlit totéž opět latinsky, to již mezitím uplynul více než měsíc co jsem se naposledy po latinsky toto modlil a tedy to si již ani sám nepamatuji na to, kdy jsem se tutéž modlitbu po latinsky naposledy modlil.

moš č.10: Stejně nechápu co je to ta “dobrá, bezbolestná a příjemná smrt”. Zejména nechápu jak může být smrt příjemná?

Odpověď č.10: Smrt je historická nevyhnutelnost. Otázka u smrti není zda přijde, ale kdy přijde. Všichni musíme raz umřít. A v obecné rovině představa smrti, respektive umírání určitě není nikomu příjemná! A ani já nejsem žádnou výjimkou!! Nicméně co do intenzity prožívání vlastní smrti ne každá smrt je ve stejné intenzitě nepříjemná. A já až jednou zemřu, tak bych si přál takovou smrt, že zemřu v tentýž den poté kdy jsem byl toho dne na svaté zpovědi, na mši svaté a svatém přijímání večer po skončení všech mých obvyklých večerních modliteb, když si ulehnu k nočnímu spánku, ze kterého se však probudím již v nebi, protože během té noci zemřu aniž bych sám při tom cítil jakoukoliv fyzickou bolest anebo duševní utrpení. A tomuto tedy já říkám dobrá, bezbolestná a příjemná smrt. A za tuto smrt pro sebe –smrt někdy v budoucnosti přijde – se já každý večer modlím!

moš č.11: A je úplně jedno zda-li člověk umírá jako žebrák, třeba někde v rovníkové Africe. A na druhé straně zda člověk umírá jako prezident nějakého státu třeba v Evropě anebo kdekoliv jinde mimo afrického kontinentu?

Odpověď č.11: Úplně jedno to ovšemže není. Žebrák v té rovníkové Africe umírá v klidu a bez obtěžování politickými nepřáteli a zvědavci. Prezident pokud se jako prezident v mezinárodní politice choval jako svině pak po své smrti skončí v pekle. A pokud se v mezinárodní politice naopak choval alespoň trochu jako slušný člověk, který to s lidmi myslel alespoň trochu dobře, tak ten se zas znelíbí Američanům a pak již za svého života zde na zemi skončí jako Noriega, Milošević anebo Husajn. Anebo možná skončí třeba i jako Ježíš Kristus, který dokonce politikem ani jen nikdy nebyl. Proto je lepší, a to mnohem lepší být raději tím bezdomovcem v té rovníkové Africe než prezidentem nějakého státu, který se pak z titulu své funkce musí vyjadřovat i k otázkám mezinárodní politiky, což ten bezdomovec dělat nemusí.

moš č.12: Bezdomovci jsou však vystaveni surově kruté smrti umrznutím. Sám si to přece říkal!

Odpověď č.12: Myslel jsem ale evropské a severoamerické bezdomovce. Ne africké! Afričtí bezdomovci jsou na tom totiž mnohem lépe!!

moš č.13: Spíše bych řekl, že hůře!

Odpověď č.13: To je tvůj osobní názor anebo ti to pouze nakukali masmédia a tys to pouze nekriticky spolkl?! Totéž totiž tvrdí sice televizní, rozhlasová a jiná mediální propaganda! Pravda to však ale není!! Bezdomovci v rovníkové Africe jsou na tom mnohem lépe – tam totiž nemrzne. Tam ani v noci těch nejchladnějších dnech takzvaného “období děšťů” neklesne teplota pod 40 F (tj. zhruba 5 stupňů Celsia). Proto je v Africe ale třeba i ve střední Americe nebo severní Austrálii bezdomovců tak velice mnoho, zatímco naopak v Evropě, severní Americe, jižní Austrálii a v nejjižnějších částech jižní Ameriky tak velice málo. Podstata počtu bezdomovců vůbec není v tom, zda-li jde o zemi vyspělou anebo zaostalou jak tvrdí masmédia. Podstata je v přírodních, klimatických podmínkách země kde žijí, protože tyto podmínky určují rychlost a míru mortality bezdomovců, což je rozhodující pro jejich celkové počty v té které zemi!

moš č.14: V Saudské Arábii ale taky zpravidla nemrzne. Ale někdy zas možná mrzne i tam…

Odpověď č.14: To by byla ale další kapitola pro složité vysvětlování. Kromě toho mluvil si ale o rovníkové Africe a ne o Saudské Arábii.

moš č.15: Kdyby ses narodil znovu, tak by ses nechtěl narodit v Saudské Arábii?

Odpověď č.15: Takzvané převtělování duší jak věří budhisté je hloupost. Nic takového neexistuje a ani existovat nemůže!

moš č.16: Ale kdyby to možné bylo, tak v Saudské Arábii by jsi se narodit nechtěl, protože by jsi se nemohl narodit ani jako Čech, ani jako Slovák?

Odpověď č.16: Ne proto! Já nejsem žádný nacionalista!! V Saudské Arábii bych se narodit nechtěl proto, že bych se obával, že bych se nenarodil jako křesťan – římský katolík. A to bych nechtěl!

moš č.17: A kdybys jsi se svojí národností a současně i svým občanstvím narodil jako Američan, Angličan nebo Němec jako dítě amerických, anglických nebo německých rodičů mluvící angličtinou, respektive v případě německých rodičů němčinou coby tvým mateřským jazykem – to by ti vůbec nevadilo?

Odpověď č.17: Kdybych já byl americký katolík, anglický katolík anebo německý katolík tak by to bylo více měně snad možná i v pořádku. Moje národnost či můj jazyk totiž není nijak důležitá, důležitá je zde pouze moje pravá víra v Ježíše Krista Boha Spasitele a Vykupitele!

moš č.18: A co kdybys tedy namísto toho amerického katolíka, nebo katolíka s anglickou národností či katolíka s národností německou byl národností sice raději Čechem, ale takovým Čechem který je příslušníkem církve Československé husitské anebo bys svojí národností byl sice Slovákem, ale takovým Slovákem, který je příslušníkem nějaké Evangelické církve a tedy – jinými slovy - za tu cenu, že bys nebyl římským katolíkem bys byl Čechem anebo Slovákem? Co ty na to??

Odpověď č.18: Proboha! Ne!! To nikdy!!!

moš č.19: Proč ne?

Odpověď č.19: Kašlu ti na národ! Důležitá je moje víra!! Jsem římským katolíkem a římským katolíkem chci zůstat i kdybych měl být svojí národností třeba i nějakým degenerovaným křížencem Hotentota s nějakým Neandrtálcem. A tedy jinými slovy vždy bych raději byl třeba i tímto s absolutním despektem a pohrdáním přijímaným jakýmsi nejposlednějším degenerovaným křížencem Hotentota s Neandrtálcem, který je však římský katolík, než bych byl třeba i samotním Čechem či Slovákem, pokud oni římskými katolíky nejsou!

moš č.20: Já ti tedy vůbec nerozumím. Ostatně Henryku je to pravda, že v dubnu máš čtyřicáté narozeniny?

Odpověď č.20: To je sice pravda, ale já den narození neslavím a za žádný svátek tento den mých pohanských dubnových narozenin ani neuznávám. Naopak mým osobním největším svátkem je den 14.květen, kdy jsem v roce 1967 duchovně coby pohanský pes zemřel ve svátosti křtu, a současně též skrze přijetí této svátosti dne 14.5.1967 jsem duchovně povstal ze smrti společně i s mým Pánem Ježíšem Kristem k novému životu věřícího křesťana – katolíka. A tak dne 14.5.2007 budu já oslavovat jubilejní čtyřicáté výročí mého křesťanství.

moš č.21: Mohl bych ti poslat anebo osobně přinést nějaký dárek? Co by ti ode mě udělalo největší radost kdybych ti já dal?

Odpověď č.21: Pro Kristovy rány! Vzhledem k tomu, že tě velice dobře znám, největší radost mi od tebe udělá takový dárek, když mi vůbec žádný dárek nedáš ani nepošleš a pokud možno když se Babicím a přilehlému okolí toho pro mne velikého dne 14.5.2007 vyhneš minimálně na dvacet kilometrů daleko!!

moš č.22: Proč?

Odpověď č.4: Jednak ten den chci mít naprostý klid na modlitbu a duchovní rozjímání, jednak též každý – zejména pokud mu povídáš o těch tvých pitomých snech – aby je jakýkoliv člověk mohl jakž tak alespoň nějak strávit to tedy doopravdy musí být v mimořádně nadprůměrně dobré psychické kondici, což jednak nejsem si úplně jist, že právě toho dne já budu a pokud i skutečně budu, pak chci v tento můj největší osobní svátek poslouchat cokoliv jiného, ba dokonce raději bych třeba poslouchal i nějaké blbé marxistické žvásty než takové nějaké ty tvé idiotské řeči se kterými by ses měl léčit na psychiatrii, anebo raději ne – to by snad i ti psychiatři museli z tebe úplně zblbnout…

Dne 26.6.2007 tuto veselou rubriku z vybraných e-mailů sestavil:

JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola

Zpět na hlavní stránku!