wz

Zpět na hlavní stránku!


Volby do Senátu Parlamentu České republiky: ústavní stížnost porušování demokracie porušení lidských práv porušena rovnost kandidátů protiústavnost protiústavní postup nedemokratičnost voleb.

Nejbližší volby do zastupitelstev obcí a současně i volby do jedné třetiny Senátu Parlamentu České republiky, které budou v nejbližší budoucnosti, by se s největší pravděpodobností měli podle mých výpočtů uskutečnit ve dnech pátek a sobota dne 17 a 18 října 2010.

Ohledem této věci jsem soukromě psal již mnohým poslancům Poslanecké Sněmovny České republiky, nicméně v současné době to už vypadá tak, že volební období Poslanecké Sněmovny Parlamentu České republiky se nenávratně rychle chýlí ke svému konci, v důsledku čehož všechno to, co se z nejrůznějších důvodů v Poslanecké Sněmovně Parlamentu České republiky nepřijalo, nyní již obrazně řečeno “padne pod stůl”.

A tedy v důsledku těchto objektivních skutečností, v tom lepším případě se s těmito nevyřešenými problémy bude eventuálně zabývat až novězvolený sbor poslanců, respektive novězvolená Poslanecká Sněmovna Parlamentu České republiky, která vzejde z nadcházejících předčasných voleb do Poslanecké Sněmovny Parlamentu České republiky, které by měli být někdy na podzim letošního roku 2009 – a bude mít tedy na to, aby vyřešila tento protiústavní problém přibližně tedy asi jeden rok, protože už s největší pravděpodobností v pátek a sobotu 17 a 18 října 2010 se uskuteční nejbližší volby do zastupitelstev obcí a současně i do jedné třetiny Senátu Parlamentu České republiky, a tedy do zastupitelských orgánů, které se tato zcela flagrantní protiústavnost jednoznačně vztahuje.

Tudíž z těchto důvodů jsem se rozhodl tento problém zveřejnit pro nejširší veřejnost, protože se velice obávám, že volby do zastupitelstev obcí a současně i volby do jedné třetiny Senátu Parlamentu České republiky, které se s největší pravděpodobností uskuteční ve dnech pátek a sobota 17 a 18 října 2010 proběhnou stejně nedemokratickým a protiústavním způsobem jako tomu bylo v roce 2006, pokud do té doby se neuskuteční zrušení zcela zjevně protiústavního ustanovení § 70 zákona 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, plus navíc příslušná legislativní změna v zákoně číslo 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, která by ruka v ruce se zrušením protiústavního § 70 zákona číslo 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí současně i vyplnila takto náhle nastalé legislativní vakuum tím, že by současně v zákoně číslo 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky legislativně zakotvila ustanovení, že konají-li se volby do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu Parlamentu České republiky společně i s volbami do zastupitelstev obcí, plní okrskové volební komise zřízené podle tohoto zákona 247/1995 Sb. úkoly okrskových volebních komisí i pro volby do zastupitelstev obcí.

Popřípadě by se téhož cíle mohlo dosáhnout třeba i nějakým jiným legislativním způsobem, který zakotví právo všech kandidátů kandidujících do Senátu Parlamentu České republiky, aby – bez dalších podmínek, které objektivně s volbami do Senátu Parlamentu České republiky nijako nesouvisejí – měli právo delegovat své zástupce do Okrskových volebních komisí ve všech volebních okrscích svého senátního volebního obvodu v němž sami kandidují do Senátu Parlamentu České republiky.

Vážený pane poslanče/poslankyně,

(poznámka: pokud si ještě přesně pamatujete meritum tohoto problému tak klidně následující dva, popřípadě i tři odstavce tohoto textu přeskočte, a začněte toto číst až od třetího, popřípadě čtvrtého odstavce, protože v prvních dvou odstavcích jsem celý problém pouze shrnul, zatímco závažné úplně nové myšlenky týkající se této věci píši až od třetího čí čtvrtého odstavce!)

Dovolil bych si Vám ještě napsat malý doplněk k mým předešlým emailům, které se týkali Okrskových volebních komisí, kde jsem poukázal na faktický legislativní dopad ustanovení § 70 zákona 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, které stanoví, že konají-li se volby do zastupitelstev obcí společně s volbami do Poslanecké Sněmovny nebo do Senátu, plní okrskové volební komise zřízené podle tohoto zákona 491/2001 Sb. úkoly okrskových volebních komisí i pro volby do Poslanecké Sněmovny nebo do Senátu, což v praxi znamená, že kandidující subjekty do Poslanecké Sněmovny a Senátu mohou delegovat své zástupce pouze v těch obcích, ve kterých současně postavili kandidátní listinu i pro volby do tamního místního obecního zastupitelstva, což nejenže zcela nesystémově obrazně řečeno míchá hrušky s jablky, ale velice znevýhodňuje zejména politické strany, které vznikli až po listopadu 1989, v důsledku čehož mají zejména v menších obcích velice řídkou síť svých místních stranických organizací, a tudíž jejich nekandidování do místních obecních zastupitelstev ve většině z asi 6000 obcí České republiky má za následek, že podle zákona číslo 491/2001 Sb. nemohou v nich delegovat své zástupce do Okrskových volebních komisí ve volbách do Poslanecké Sněmovny či Senátu, pokud se tyto volby konají v témž termínu jako volby do obecních zastupitelstev.

A tato veliká nevýhoda řídké stranické sítě pro strany vzniklé po listopadu 1989 je naopak velice výhodná pro politické strany z dob totalitní tzv. Národní fronty (1945) 1948 – 1989, kterých síť je tudíž velice hustá, což je nejvýhodnější zejména KSČM, která má pravděpodobně stranickou organizace úplně ve všech z těchto asi 6000 obcí České republiky, což vede nejen k tomu, že v mnohých obcí kromě stranické organizace KSČM žádná jiná stranická organizace tam neexistuje, a proto kandidují do tamních obecních zastupitelstev pouze komunisté a že jejich obecní zastupitelstvo je pak homogenně komunistické, ale homogenně komunistické jsou i Okrskové volební komise pro volby do Poslanecké sněmovny a Senátu v těchto obcích ve volbách do Poslanecké Sněmovny či Senátu konaných souběžně s volbami do obecního zastupitelstva, protože pokud do tamního místního obecního zastupitelstva postavila kandidátní listinu pouze KSČM, je to pak pouze KSČM, která smí delegovat do místní okrskové volební komise svého zástupce, zatímco ostatní politické strany vzhledem k tomu, že ve volbách do jejich místního obecního zastupitelstva kandidátní listinu nepostavili, nesmí delegovat svého zástupce v dotyčné obci do Okrskové volební komise ani pro volby do Poslanecké Sněmovny a Senátu ačkoliv v nich řádně svou kandidátní listinu podali a kandidují. A tedy jediná politická strana, která deleguje svého zástupce je KSČM.

A ač sice oficiálně KSČM delegovala do místní Okrskové volební komise pouze jednoho zástupce, prakticky ale komunisté vlastně obsadí úplně všechna místa v této Okrskové volební komisi! Je to dáno tím, že neobsazená místa v této Okrskové volební komisi, kde kromě tohoto jediného člena kterého oficiálně delegovala KSČM vlastně pak má právo obsadit starosta dotyčné obce, kterým v daném případě je prakticky vždy šéf místní stranické organizace KSČM. A vzhledem k tomu, že zákon v tomto výběru dalších členů Okrskové volební komise starostu obce nijako neomezuje, ale tento personální výběr ponechává zcela na jeho libovůli, je pak jen zcela logické, že místní Okrsková volební komise se pak skládá výlučně pouze ze samých členů a sympatizantů KSČM. Ba dokonce v současné době z hlediska zákona by bylo zcela legální i to, pokud by se tato komise skládala nejen homogenně ze samých komunistů, ale třeba i ze samých starostových blízkých příbuzných. Ovšemže uznávám, že pokud by se jednalo pouze o volby do jejich vlastního místního obecního zastupitelstva je to asi skutečně pouze jen jejich vnitřní věc, nicméně ale pokud by tatáž absolutně nedůvěryhodná místní Okrsková volební komise měla být pro teritorium dané obce místním volebním orgánem i ohledem voleb do Poslanecké Sněmovny Parlamentu České republiky či Senátu Parlamentu České republiky, pak je to velice smutné. Ještě smutnější by ale bylo, pokud by si eventuálně většina poslanců Poslanecké Sněmovny Parlamentu České republiky skutečně myslela, že je to tak vlastně v pořádku, a že se nic neděje. Pak to by možno už pomaly stálo za úvahu úplně zrušit všeobecné volební právo občanů do Parlamentu, a ponechat toto volební právo pouze samotným starostům s tím, že hlas každého starosty by se pro ním si zvolenou politickou stranu započítával tolikrát, kolik činí počet dospělého obyvatelstva obce v níž on starostuje (Poznámka: Ovšemže myšlenku uvedenou v této poslední větě myslím pouze ironicky a nikoliv tedy vážně!!!).

V předešlých emailech jsem poukazoval pouze na legislativní dopady. A teď nejnověji jsem si udělal i kalendářní prognózu struktury kumulace jednotlivých typů voleb v České republiky pro celé jedenadvacáté století, které mě ukázaly vskutku překvapující šokující skutečnosti, které si člověk při pouhé četbě zákonů – pokud si tuto analýzu neudělá – vlastně ani neuvědomí:

Z hlediska dikce některých zákonů to na první pohled z čistě psychologického hlediska vypadá celkem zdánlivě optimisticky!

Například podle ustanovení § 64 odstavce 1 písmena a/ zákona číslo 62/2003 Sb., o volbách do evropského parlamentu je stanoveno, že konají-li se volby do Evropského parlamentu v týž den s jiným druhem voleb, okrskové volební komise zřízené podle tohoto zákona plní úkoly okrskových volebních komisí pro všechny druhy voleb. Člověk, který si to přečte se zprvu zaraduje, protože to vlastně znamená, že kdyby se volby do Evropského parlamentu konaly někdy současně i s volbami do obecních zastupitelstev, tak delegovat své zástupce do Okrskových volebních komisí mohou všechny subjekty, které kandidují v daném volebním obvodě (kterým je celá Česká republika) do Evropského parlamentu, a ne tedy pouze ty subjekty, které v dotyčné obci kandidují do jejího místního obecního zastupitelstva. Pak si ale uvědomí, že ačkoliv sice zákon toto čistě hypoteticky stanoví, ve skutečnosti ale takováto situace nemůže nikdy reálně se vyskytnout, protože volby do Evropského parlamentu se konají v pětiletých periodách vždy na jaře (naposled 5 a 6 června 2009), zatímco volby do Obecních zastupitelstev v čtyřletých periodách vždy na podzim (naposled 20 a 21. října 2006), a vzhledem k tomu, že ani u Evropského parlamentu a právě tak ani u Obecních zastupitelstev globálně nepřichází v úvahu eventuální zkrácení volebního období jako to občas může přijít v případě Poslanecké Sněmovny Parlamentu České republiky, tak je prakticky zcela vyloučeno, že by se někdy volby do Evropského parlamentu mohli někdy sejít v témž termínu s volbami do Obecních zastupitelstev, a mohla by se tak reálně uplatnit tato legislativní čistě hypoteticky teoreticky možná supremace § 64 odstavce 1 písmena a/ zákona číslo 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu před ustanovením § 70 zákona 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí při možnosti kandidujících subjektů ve volbách delegovat své zástupce do Okrskových volebních komisí.

Tentýž dopad má i zákon číslo 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, který v ustanovení § 64 odstavce 1 stanoví, že konají-li se volby do zastupitelstev krajů společně v týž den s volbami do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu Parlamentu České republiky anebo s volbami do zastupitelstev v obcích, plní okrskové volební komise zřízené podle tohoto zákona i úkoly okrskových volebních komisí pro tyto další volby. Opět tedy, tentokrát zas zákon číslo 130/2000 Sb. legislativně čistě teoreticky připouští hypotetickou možnost, že pokud by se konali volby v témž termínu současně do krajských i obecních zastupitelstev, tak delegovat své zástupce do místní Okrskové volební komise by měli všechny subjekty, které kandidují do Krajského zastupitelstva dotyčného kraje. Navíc v tomto případě tento psychologický efekt falešné iluze, že by se někdy volby do zastupitelstev obcí mohli někdy sejít ve společném termínu s volbami do zastupitelstev krajů působí ještě sugestivněji než je teoretická eventualita souběhu evropských voleb s volbami komunálními, protože z hlediska kalendářního období se volby do krajských i obecních zastupitelstev konají shodně na podzim v říjnu, nicméně kdo si ale udělá bližší časový rozbor zjistí, že i tato eventualita je rovněž zcela iluzorní. Volby do obecních i krajských zastupitelstev se konají sice oboje na podzim, a rovněž tak i oboje v čtyřletých periodách. První volby do obecních zastupitelstev byli v minulosti na podzim v letech 1990, 1994, 1998, 2002 a 2006, zatímco první volby do zastupitelstev krajů byli na podzim 2004, druhé zas na podzim 2008. A tak to tedy i bude pokračovat, respektive že v budoucnu volby do obecních zastupitelstev budou dále volby na podzim v letech 2010, 2014, 2018, 2022, 2026 atd., zatímco další volby do krajských zastupitelstev pak budou na podzim v letech 2012, 2016, 2020, 2024, 2028 atd. A tudíž i z této jednoduché analýzy je zřejmé, že za stávající situace jak jsou tyto časové harmonogramy voleb do krajských a obecních zastupitelstev do budoucna naprogramovány, nikdy nemůže reálně dojít k tomu, že by se snad někdy volby do krajských zastupitelstev sešli v jednom a témž společném termínu s volbami do obecních zastupitelstev.

Shrnuto a sečteno, legislativa České republiky čistě teoreticky sice podle ustanovení § 64 odstavce 1 zákona číslo 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů stanoví, že konají-li se volby do zastupitelstev krajů společně v týž den s volbami do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu Parlamentu České republiky anebo s volbami do zastupitelstev v obcích, plní okrskové volební komise zřízené podle tohoto zákona číslo 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů i úkoly okrskových volebních komisí pro tyto další volby; právě tak jako legislativa České republiky též čistě teoreticky podle ustanovení § 64 odstavce 1 písmena a/ zákona číslo 62/2003 Sb., o volbách do evropského parlamentu stanoví i to, že konají-li se volby do Evropského parlamentu v týž den s jiným druhem voleb, okrskové volební komise zřízené podle tohoto zákona číslo 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu plní úkoly okrskových volebních komisí pro všechny druhy voleb. Ve skutečnosti však ale v obou těchto čistě hypotetických případech jde v skutečnosti o pouhou nerealistickou iluzi, neboť za stávající situace jak jsou tyto časové harmonogramy voleb do Evropského parlamentu, zastupitelstev krajů a zastupitelstev obcí do budoucna naprogramovány, nikdy nemůže reálně dojít k tomu, že by se snad někdy volby do obecních zastupitelstev sešli v jednom a témž společném termínu s volbami do krajských zastupitelstev nebo s volbami do Evropského parlamentu.

A to relativně snad nejpřekvapivější zjištění jsem si ponechal na úplný konec! Volby do Senátu Parlamentu České republiky se konají na podzim v šestiletých periodách s tím, že každé dva roky na podzim se konají senátní volby v 27 senátních volebních obvodech České republiky, která je celkově rozčleněna na 81 senátních volebních obvodů, v důsledku čehož každé dva roky projde volbami jedna “třetina” Senátu a tedy za šest let kompletně celý Senát Parlamentu České republiky. První volby do Senátu Parlamentu České republiky se uskutečnili v roce 1996, kdy se jednorázově výjimečně zvolil celý Senát Parlamentu České republiky, pak však již ale každé dva roky jsou senátní volby v jedné třetině volebních obvodů Senátu Parlamentu České republiky, tj. senátní volby v jedné třetině senátních obvodů se konali na podzim v letech 1998, 2000, 2002, 2004, 2006, 2008. A stejně tak i do budoucna je naprogramováno, že volby do Senátu Parlamentu České republiky se budou konat tímto “třetinovým obměňováním Senátu” vždy na podzim v sudých letech, tj. nejbližší volby do Senátu Parlamentu České republiky se uskuteční na podzim v letech 2010, 2012, 2014, 2016, 2018, 2020, 2022 atd. V praxi to znamená, že volby do Senátu Parlamentu České republiky se v budoucnosti absolutně nikdy nebudou konat samotné, ale vždy pouze jen a jen ve společném termínu buď s volbami do obecních zastupitelstev anebo společně s volbami do krajských zastupitelstev, přičemž obě tyto varianty se střídají a i do budoucna se budou střídat s naprosto přesnou matematickou přesností prakticky již od roku 2004.

Jinými slovy na podzim roku 2004 se uskutečnili v témž společném termínu volby do krajských zastupitelstev ze senátními volbami v jedné třetině senátních volebních obvodů Senátu Parlamentu České republiky, na podzim roku 2006 se zas uskutečnili v témž společném termínu volby do obecních zastupitelstev ze senátními volbami v další třetině senátních volebních obvodů Senátu Parlamentu České republiky, na podzim v roce 2008 se opět uskutečnili v témž společném termínu volby do krajských zastupitelstev se senátními volbami v další třetině senátních volebních obvodů Senátu Parlamentu České republiky, nejblíže v budoucnu na podzim 2010 (pravděpodobně v pátek a sobotu dne 17 a 18 října 2010) se zas opět uskuteční v témž společném termínu volby do obecních zastupitelstev ze senátními volbami v další třetině senátních volebních obvodů Senátu Parlamentu České republiky atd.

Anebo ještě jinak řečeno, veškeré volby do obecních zastupitelstev, které se v České republice uskuteční na podzim v letech 2010, 2014, 2018, 2022, 2026 atd. budou vždy spojeny na zhruba jedné třetině teritoria České republiky s volbami do “jedné třetiny” Senátu České republiky, což stejně tak jako tomu bylo již v minulosti v roce 2006, i do budoucna bude mít za stávajícího právního stavu ten následek, že subjekty, jejichž kandidát bude kandidovat do Senátu Parlamentu České republiky nebudou mít možnost delegovat své zástupce do Okrskových volebních komisí ve všech obcích daného senátního volebního obvodu, ale budou smět delegovat své zástupce do místních Okrskových volebních komisí pouze v těch obcích dotyčného senátního volebního obvodu ve kterém dotyčná politická strana postavila kandidátní listinu i pro volby do tamních místních obecních zastupitelstev.

Kuriosní je, že – viděno z globálního celostátního hlediska České republiky - ačkoliv v těchto senátních volbách jsou nejžhavějšími kandidáty na vítězství v drtivé většině kandidáti ČSSD a ODS, dokonce ani tito senátní kandidáti – favoriti za ČSSD a ODS nemohou mít své zástupce ve všech Okrskových volebních komisích všech volebních okrsků svého senátního volebního obvodu, ale pouze v těch obcích jejich senátního volebního obvodu, kde jejich mateřská strana kandiduje i ve volbách do místních obecních zastupitelstev, což je zcela zjevná diskriminace například ve vztahu k senátnímu protikandidátovi za KSČM, který díky tomu, že jeho KSČM kandidující ve všech obcích daného senátního volebního obvodu i do místních obecních zastupitelstev smí mít na základě této - objektivně nijak nesouvisející skutečnosti s volbami do Senátu Parlamentu České republiky – své zástupce ve všech Okrskových volebních komisích všech volebních okrsků daného senátního volebního obvodu.

Ovšemže Českou stranu sociálně demokratickou ČSSD a Občanskou demokratickou stranu ODS jsem zmínil zejména pro to, že se jedná o dvě nejsilnější politické strany v České republice, a tedy zpravidla i o dva největší favority ve volebním klání ve volbách do Senátu Parlamentu České republiky v převážné většině senátních volebních obvodů, nicméně ale jinak objektivně vzato tak jako touto skutečností je objektivně poškozována Česká strana sociálně demokratická ČSSD a Občanská demokratická strana ODS, tento problém se v nemenší míře (ba spíše naopak!) týká úplně všech politických stran a politických hnutí, které byly založeny nebo znovuobnoveny až po listopadu 1989, což pro tyto subjekty znamená veliký handicap oproti politickým stranám fungujícím v letech 1945 – 1989 v rámci takzvané “Národní fronty”, a zde myslím zejména na dnešní Komunistickou stranu Čech a Moravy KSČM jako právního nástupce Komunistické strany Československa KSČ díky níž má tato politická strana vybudovanou mimořádně hustou síť místních stranických organizací i v těch nejmenších obcích České republiky.

A úplně tím nejflagrantněji do očí bijícím porušením demokratických principů rovnosti ve volební soutěži jednotlivých senátních kandidátů usilujících se v daném senátním volebním obvodu o své zvolení je diskriminace takzvaných “nezávislých kandidátů” ve volbách do Senátu Parlamentu České republiky, protože tito nezávislí kandidáti z hlediska této legislativní úpravy českého volebního práva nemohou delegovat absolutně vůbec nikoho ze svých zástupců do žádné Okrskové volební komise v absolutně žádném volebním okrsku svého vlastního senátního volebního obvodu v němž sami kandidují ve volbách do Senátu Parlamentu České republiky.

Shrnuto a podtrženo divím se tomu, že se vzhledem k těmto zcela zjevně nedemokratickým a nerovným podmínkám volební soutěže ve volbách do Senátu Parlamentu České republiky se ještě žádný neúspěšný kandidát ve volbách do Senátu Parlamentu České republiky nedomáhal rozhodnutí příslušného správního soudu ohledem neplatnosti voleb podle ustanovení § 90 zákona číslo 150/2002 Sb., soudí řád správní, respektive, že pak nepodal příslušnou stížnost na Ústavní soud České republiky s poukazem na porušení svých základních práv a svobod vzhledem k nedemokratičnosti a nerovnosti podmínek volební soutěže mezi jednotlivými kandidáty ve volbách do Senátu Parlamentu České republiky v senátním volebním obvodu kde kandidoval, ačkoliv tyto nerovné podmínky volební soutěže jsou zcela zjevně opodstatněnými důvody pro podání ústavní stížnosti na Ústavní soud České republiky s ohledem na ustanovení článku 1, článku 2 odstavce 1, článku 21 odstavce 1, článku 21 odstavec 4 a článku 22 Listiny základních práv a svobod číslo 2/1993 Sb., jakož i s ohledem k porušení Ústavy České republiky v ustanoveních článku 1 odstavce 1, článku 5 a článku 9 odstavce 2 ústavního zákona číslo 1/1993 Sb., Ústava České republiky.

Napsal dne 19.6.2009 Váš spoluobčan JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola

Zpět na hlavní stránku!