wz

Zpět na hlavní stránku!


Ekumenismus či Ekumenizmus. Návrh na nový ekumenický projekt.

Memorandum celosvětového Indexu na obrany víry a mravnosti před útoky nepřátelských masmédií.

Drazí bratři a sestry Katolíci a Katoličky! Drazí bratři a sestry Pravoslavní! Drazí bratři a sestry křesťanští Maronité a křesťanské Maronitky! Drazí bratři a sestry z ostatních křesťanských církví a náboženských společností, pro kterých či které z Vás není slovo víra pouze prázdním slovem! Drazí bratři a sestry Svědkové Jehovovi! Drazí bratři a sestry Mormoni a Mormonky! Drazí bratři a sestry Sunité a Sunitky! Drazí bratři a sestry Šiité a Šiitky! I Vy ostatní drazí bratři Muslimové a Muslimky! Drazí bratři a sestry Židé i Židovky! Drazí bratři a sestry Budhisté i Budhistky! Drazí bratři a sestry Lámaisté i Lámaistky! I vy ostatní bratři a sestry i z ostatních monoteistických ale i polyteistických náboženství, pro které slovo víra není pouhým prázdným slovem! Ale jako katolík se domnívám, že iniciativa v  této věci by měla vzejít zejména z největšího náboženského společenství celého světa, kterým je katolická církev, jejíž jsem i já sám členem, a tudíž ještě jednou zejména Vy moji drazí bratři a sestry Katolíci a Katoličky!

Navrhuji zde úplně nový projekt ekumenické spolupráce nejrůznějších křesťanských i nekřesťanských církví a náboženských společenství jaký je – nebudu to nijak zastírat – z hlediska současné podoby a tradic ekumenického hnutí úplně nový a neobvyklý. Veškeré dosavadní aktivity ekumenického hnutí byly totiž stavěny prakticky výlučně jen na otázkách víry a hledání společných věroučných styčných bodů mezi jednotlivými církvemi a náboženskými společnostmi, zatímco na morální otázky se fakticky zapomínalo.

Moje maličkost v tomto mém návrhu na nový projekt ekumenické spolupráce mezi různými církvemi a náboženskými společnostmi však právě naopak důraz chce položit na morálku, na společné mravní hodnoty a ne na věrouční blízkost.

Tento nový projekt ekumenické spolupráce má totiž i úplně jiné cíle než měly veškeré minulé aktivity ekumenického hnutí. V minulosti cílem ekumenických snažení bylo úsilí o věrouční sblížení, ba dokonce případné sjednocení věroučně blízkých církví a náboženských společností. Deklarovaný cíl “úsilí o sjednocení církví a náboženských společností” byl často zejména menšími církvemi a náboženskými společnostmi přijímán z velikou nedůvěrou jako šovinismus těch “velikých”.

V tomto mém novém návrhu na ekumenickou spolupráci veškeré tyto obavy menších církví a náboženských společností z případné ztráty vlastní identity ztrácejí jakékoliv opodstatnění, protože cílem tohoto mého ekumenického projektu již vůbec není žádný věrouční dialog, a tím méně snad nějaké usilování se o jakékoliv věrouční sbližování či sjednocování.

Ba právě naopak, i veliké církve a náboženské společnosti mají eminentní zájem o zachování identity těch menších, neboť sílu nevidí v úsilí po nějakém věroučném sbližování či dokonce “jednotě” jak je to obvyklé u dosavadních podob současného “na věrouce” stojícího ekumenického hnutí, ale právě naopak sílu vidí v rozmanitosti a pestrosti různorodých nabídek duchovní spirituality a náboženského života, které jednotlivé církve a náboženské společnosti tomuto nevěřícímu světu vyprahlému ateizmem a nihilizmem mravních hodnot mohou nabídnout.

Tento můj nový návrh na ekumenickou spolupráci předpokládá hledání si partnerů mezi nejrůznějšími církvemi a náboženskými společnostmi pro ekumenickou spolupráci nikoliv na základě nějaké věrouční blízkosti, ale na základě vyznávání společných mravních hodnot, což například v případě naší katolické církve znamená, že bez ohledu na věrouční blízkost či vzdálenost, našimi partnery pro ekumenickou spolupráci se mají stát ty církve a náboženské společnosti, které mají určité alespoň minimální penzum mravních nároků a požadavků vůči svým věřícím i kdyby jinak z hlediska věroučného byla dotyčná církev či náboženská společnost sebevíce vzdálena; zatímco naopak taková církev či náboženská společnost, která v oblasti morálky má minimální anebo dokonce přímo vůbec žádné nároky a požadavky na věřící jako “partner” musí být námi odmítána i kdyby třeba z hlediska věroučného nám jinak byla třeba i sebevíce bližší.

Cílem tohoto nového ekumenického projektu není úsilí po nějaké věroučné jednotě, ale cílem tohoto nového ekumenického návrhu při plném respektování identity jednotlivých církví a náboženských společností je vzájemná spolupráce na poli společné obrany společných mravních hodnot, z čehož konkludentně logicky plyne, že nelze bránit mravní hodnoty s těmi církvemi a náboženskými společnostmi, které žádné mravní hodnoty neuznávají, které vůči věřícím žádné morální požadavky a nároky nevyžadují.

Mám-li uvést nějaký konkrétní příklad, tak z hlediska tohoto nového projektu ekumenické spolupráce jsou třeba pro nás Katolíky třeba takoví Svědkové Jehovovi, Mormoni nebo Muslimové nepochybně při obraně společných mravních hodnot nepochybně bližší partneři než například tací Evanjelíci, ačkoliv jinak v oblasti věroučné jsou nám Evangelíci nepochybně bližší než jsou tito Svědkové Jehovovi, Mormoni či Muslimové. Při této ekumenické spolupráci bychom úplně ignorovali veškeré věrouční otázky, ale kladli bychom si pouze otázky ohledem toho, co můžeme společně udělat při obraně společných mravních hodnot, co můžeme v konkrétní rovině společně dělat proti masmédiím, které:

“podporují homosexualitu, homosexuály a lesby, takzvané “registrované partnerství”, i jakékoliv ostatní projevy homosexuálního chování, pedofilii, feminismus, potraty, eutanazii, rozvody, nemanželský sex, antikoncepci, zveřejňují pornografii, zveřejňují reklamy na drogy, cigarety, tabák, alkohol, tabákové výrobky, alkoholické nápoje, používají vulgární výrazy jež tematicky pocházejí z pohlavní oblasti, jakkoliv urážejí nebo se vysmívají celibátu, panictví či panenství lidí, kteří celibát, panictví či panenství zachovávají, jakkoliv propagují nebo podporují omezování svobody náboženství těch církví či náboženských společenství, které vyznávají tyto výše uvedené hodnoty, hanobí je, vysmívají se či uráží jejich náboženskou víru, morálku, morální hodnoty nebo jejich náboženské představitele, anebo jakékoliv hanobení či urážení jejich náboženské víry, morálky, morálních hodnot či jejich náboženských představitelů jakkoliv podporují.”

Každý kdo si přečte tento výše uvedený seznam mi dá jistě za pravdu, že v boji proti těmto výše uvedeným zlům my Katolíci nepochybně spíše najdeme partnery mezi Muslimy, Mormony a snad i separujícími se Svědky Jehovovými, než mezi Evangelíky, kteří mají morální nároky a požadavky vůči svým věřícím tak minimální, že angažovat se společně s námi za tak – z jejich hlediska – velmi přísné mravní nároky a požadavky by Evanjelíci celkem určitě nebyli ochotní.

Současně dovolte, abych dále přešel ke druhé části této složené myšlenky, přičemž teď, zejména z počátku se budu zabývat svou vlastní katolickou církví.

Memorandum celosvětového Indexu na obrany víry a mravnosti před útoky nepřátelských masmédií jako součást tohoto ekumenického projektu!

Domnívám se, že naše katolická církev, jako nejpočetnější náboženská komunita světa by zde měla převzít iniciativu, respektive že naše Svatá stolice v Římě by měla vyhotovit Index – Černou listinu protináboženských masmédií kam by na tuto černou listinu byly zapsány všechny televizní a rozhlasové stanice celého světa, jakož i veškeré periodické tiskoviny celého světa, a eventuálně i takové webové stránky celého světa, které jsou takovým médiem, které propagují či jakýmkoliv způsobem podporují homosexualitu, homosexuály a lesby, takzvané “registrované partnerství”, i jakékoliv ostatní projevy homosexuálního chování, pedofilii, feminismus, potraty, eutanazii, rozvody, nemanželský sex, antikoncepci, zveřejňují pornografii, zveřejňují reklamy na drogy, cigarety, tabák, alkohol, tabákové výrobky, alkoholické nápoje, používají vulgární výrazy jež tematicky pocházejí z pohlavní oblasti, jakkoliv urážejí nebo se vysmívají celibátu, panictví či panenství lidí, kteří celibát, panictví či panenství zachovávají, jakkoliv propagují nebo podporují omezování svobody náboženství těch církví či náboženských společenství, které vyznávají tyto výše uvedené hodnoty, hanobí je, vysmívají se či uráží jejich náboženskou víru, morálku, morální hodnoty nebo jejich náboženské představitele, anebo jakékoliv hanobení či urážení jejich náboženské víry, morálky, morálních hodnot či jejich náboženských představitelů jakkoliv podporují.

Dále po sestavení Indexu – Černé listiny protináboženských médií, které mají tendenci podporovat homosexualitu, homosexuály a lesby, takzvané “registrované partnerství”, i jakékoliv ostatní projevy homosexuálního chování, pedofilii, feminismus, potraty, eutanazii, rozvody, nemanželský sex, antikoncepci, zveřejňovat pornografii, zveřejňovat reklamy na drogy, cigarety, tabák, alkohol, tabákové výrobky, alkoholické nápoje, používat vulgární výrazy jež pocházejí z pohlavní oblasti, jakkoliv urážet nebo se vysmívat z celibátů, panictví či panenství lidí, kteří celibát, panictví či panenství zachovávají, jakkoliv propagovat nebo podporovat omezování svobody náboženství těch církví či náboženských společenství, které vyznávají tyto výše uvedené hodnoty, hanobit jej, vysmívat se či urážet jejich náboženskou víru, morálku, morální hodnoty nebo jejich náboženské představitele, anebo jakkoliv podporovat hanobení či urážení jejich náboženské víry, morálky, morálních hodnot či jejich náboženských představitelů; by všem biskupským konferencím i jednotlivým biskupům, včetně tajemníků či mluvčích těchto biskupských konferencí a biskupů, jakož i všem řeholním řádům a kongregacím současně mělo být důrazně zakázáno jakkoliv komunikovat s těmito masmédii.

Později by tento totální zákaz jakékoliv komunikace s těmito výše uvedenými masmédii na této černé listině protináboženských masmédií měl být rozšířen na všechny katolické kněze, katolické řeholníky i katolické řeholnice, a nakonec vůbec na všechny členy katolické církve, včetně i úplně obyčejných řadových věřících. Porušení tohoto zákazu by mělo být trestáno nekompromisně – exkomunikací z katolické církve.

Rovněž tak i všem zaměstnancům a všem spolupracovníkům těchto masmédií zapsaných na této černé listině protináboženských masmédií, kteří jsou členy katolické církve by byla uložena povinnost nejpozději do dvanácti měsíců od zapsání “jejich” masmédia na tuto černou listinu odejít pryč z tohoto masmédia a přerušili jakoukoliv spolupráci s tímto masmédiem. Ti co by do dvanácti měsíců ode dne zapsání dotyčného masmédia na černou listinu protináboženských masmédií neuposlechli, byli by rovněž exkomunikováni z katolické církve.

Chápu, že vytvoření tohoto celosvětového seznamu by nebylo úplně jednoduché, a že například v případě Slovenské republiky by na této černé listině církevně zakázaných protináboženských masmédií skončilo více než 90 % všech slovenských masmédií, a v případě České republiky by na této černé listině církevně zakázaných protináboženských masmédií skončilo možno až 99% českých masmédií. Tudíž na Slovensku a ještě více v České republice by bylo z praktických důvodů snad i užitečné aby byl v náboženských, zejména pak křesťanských, popřípadě katolických masmédiích, a zejména též na Internetu publikován spíše seznam těch masmédií, které na tuto černou listinu protináboženských masmédií nepatří, aby tak věřící křesťané, potažmo alespoň věřící katolíci věděli s kým smí komunikovat, a konkludentně tedy nepřímo i to, s kým je jakákoliv komunikace pod trestem exkomunikace z katolické církve, potažmo i jiných křesťanských církví a náboženských společností zakázána. Vzhledem k tomu totiž, že stanovená kritéria pro vyhodnocení určitého masmédia jako protináboženského kritérii propagace či jakékoliv podpory homosexuality, homosexuálů, takzvaného “registrovaného partnerství”, jakýchkoliv projevů homosexuálního chování, pedofilie, feminismu, potratů, eutanazie, rozvodů, nemanželského sexu, antikoncepce, zveřejňování pornografie, zveřejňování reklamy na drogy, cigarety, tabák, alkohol, tabákové výrobky, alkoholické nápoje, používání vulgárních výrazů jež pocházejí z pohlavní oblasti, či jakéhokoliv urážení nebo vysmívání se celibátu, panictví či panenství lidí, kteří celibát, panictví či panenství zachovávají, či jakékoliv propagace nebo podpory jakéhokoliv omezování svobody náboženství těch církví či náboženských společenství, které vyznávají tyto výše uvedené hodnoty, hanobení, vysmívání se a urážení jejich náboženské víry, morálky, morálních hodnot nebo jejich náboženských představitelů, anebo jakéhokoliv podporování tohoto hanobení či urážení jejich náboženské víry, morálky, morálních hodnot či náboženských představitelů nelze pokládat za kriteria pouze ryze křesťanská, či dokonce pouze za kriteria ryze katolická, ale za taková kriteria, která musí být sympatická všem slušným lidem, ať již vyznávají jakékoliv náboženství, a proto doufám, že nějakým způsobem by se zde nepochybně ke katolické církvi postupně přidali i alespoň některá další náboženská společenství jak některých křesťanských, tak i některých nekřesťanských církví a náboženských společností, respektive těch křesťanských i nekřesťanských církví a náboženských společností, kde jsou tací lidé vyznávající nějakou náboženskou víru i s určitými nároky na morálku, pro které slovo “víra” není pouze prázdným slovem!

Nakonec se domnívám že katolická církev společně i se všemi ostatními těmi křesťanskými i nekřesťanskými církvemi a náboženskými společnosti, které by rovněž tyto výše uvedené ideály totálního bojkotu výše uvedených masmédií přijali za ideály své vlastní a plně by se s nimi ztotožnily, by na platformě těchto společných hodnot a zájmů mohli najít nové zájmové pole pro svoji vzájemnou ekumenickou spolupráci v této specifické oblasti.

Přičemž nelze vyloučit dokonce ani to, že vedle existence stávajících náboženských médií jednotlivých církví a náboženských společností, by kromě nich mohl leckde na jakémsi quasi ekumenickém základě být vytvořen i nový typ masmédií politického zaměření a orientace se specializací na politické zpravodajství a publicistiky, které by nebyly sice masmédii ryze katolickými, ba dokonce ani jen ryze křesťanskými ale by vycházeli z těch náboženských, zejména mravních ideálů, které jsou jím všem společné, anebo jinými slovy řečeno, postavili by svoji spolupráci při provozování televizního nebo rozhlasového vysílání, či vydávání periodického tisku, případně provozování webových stránek na Internetu na pravdivém a objektivním informování o homosexualitě, homosexuálech a lesbách, takzvaném “registrovaném partnerství”, i jakýchkoliv ostatních projevem homosexuálního chování, pedofilii, feminismu, potratech, eutanazii, rozvodech, nemanželském sexu, antikoncepci, kde by se k těmto patologickým fenoménům vyjadřovali nejen politici a náboženští činitelé, ale i objektivní psychologové, psychiatři a další odborníci přináležející k těmto církvím a náboženským společnostem anebo alespoň se plně ztotožňující s jejich mravními ideály, kteří by lidem z hlediska vědy objasnili chorobnou patologii těchto nežádoucích projevů chování, případně i recepty, jak tyto nemoci či neduhy i léčit, dále by objektivně referovali o hodnotách rodiny a řádného manželského sňatku jednoho muže a jedné ženy uzavřeného před orgánem církve nebo náboženské společnosti jako celoživotního společenství tohoto muže a této ženy ve vzájemné úctě a lásce v zájmu zplození a výchovy dětí v dobré občany i dobré věřící své vlastní církve či náboženské společnosti; rovněž tak i objektivního objasnění celibátu, panictví či panenství lidí, kteří celibát, panictví či panenství zachovávají z lásky k Pánu Bohu pro věčné Boží království, a v neposlední řadě by referovali o všech aktivitách vrcholových náboženských představitelů všech těchto křesťanských i nekřesťanských církví a náboženských společností.

A tak tedy toto všechno jsou oblasti, kde se domnívám by každý upřímně věřící katolík například i s každým upřímně věřícím Muslimem našel společnou řeč i společný zájem na vzájemnou společnou spolupráci při boji za tyto společné mravní hodnoty a jejich obranu, jako i při společném boji proti našim společným nepřátelům. A tudíž naše vzájemná ekumenická spolupráce v této oblasti i bez ohledu na značné rozdílnosti ve věrouce našich náboženských vír by nepochybně byla nejen možná ale i velice prospěšná. Mohou-li někdy například ve světě politiky úplně rozdílné, ba až protikladné politické strany spolupracovat na realizaci jednoho společného cíle, ačkoliv třeba i ve všem ostatním se politicky úplně rozcházejí, proč bychom této spolupráce neměli být schopni i my lidé, co věříme v Boha? Respektive my lidé, co jsme příslušníky některé z křesťanských a nekřesťanských církví a náboženských společností?

Je si třeba uvědomit, že Bůh nás nebude soudit jen podle víry, ale i podle naší morálky. Ba troufám si říci, že Bůh po naší smrti větší důraz bude klást právě na naši mravnost než na naši víru. Neslyšeli jste již někdy přísloví “pověz mi o své víře, a já ti pak ze svých skutků ukáži zas moji víru”!

Tudíž i mým bratrem ve víře v Boha není nutně ten jehož věrouka je blízká mojí věrouce, ale ten co plní Boží vůli, a ve jménu plnění této Boží vůle jejíž podstata spočívá primárně v morálce a nikoliv ve formální víře, je i mým bratrem, mou sestrou.

A stejnou věc by si měli uvědomit i všechny ty církve a náboženské společnosti, pro které slovo víra není pouze prázdným slovem, a tudíž které si uvědomují, že víra bez skutků je mrtvá, že tudíž víra nevyhnutně v sobě zahrnuje v plnění Boží vůle jejíž podstata spočívá v mravnosti a tudíž je nevyhnutné pochopit tuto novou dimenzi ekumenické spolupráce mezi všemi církvemi a náboženskými společnosti, které zachovávání mravních zákonů pokládají za důležité, a ve jménu zachovávání těchto mravních zákonů také i ukládají věřícím i určité mravní požadavky.

I když sice i víra je velice důležitá, avšak přece jen Božích očích je naše mravnost nepochybně důležitější než naše víra.

A tudíž naše ekumenická spolupráce do budoucna ať je na platformě společných mravních hodnot a nikoliv na platformě formální věrouční blízkosti!

Komu tohle zejména z našich vlastních katolických řad není úplně jasné, tomu mohu jmenovat i jeden zajímavý příklad z Písma Svatého – Nového zákona. V Evangeliu podle svatého Matouše v kapitole 21 verších 28 – 31 se nachází totiž tato zajímavá příhoda, kterou vyprávěl samotný náš Pán Ježíš Kristus Bůh Spasitel a Vykupitel:

"Co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Přišel a řekl prvnímu: 'Synu, jdi dnes pracovat na vinici!' On odpověděl: 'Nechce se mi.' Ale potom toho litoval a šel. Otec přišel k druhému a řekl mu totéž. Ten odpověděl: 'Ano, pane.' Ale nešel. Kdo z těch dvou splnil vůli svého otce?" Odpověděli: "Ten první!" (Mat 21, 28 – 31).

Tuto příhodu bych mohl parafrázovat i na současnou eschatologickou dimenzi a položit si otázku. Který věřící spíše plní vůli Boží? Člověk, který formálně sice je evangelík, pravoslavný, anebo dokonce třeba i katolík, ale přitom podporuje homosexualitu, potraty, eutanazii, rozvody, předmanželský sex atd.?

Anebo spíše vůli Boží plní člověk, který je například třeba i Svědek Jehovův, Mormon nebo Muslim, který však ale homosexualitu, potraty, eutanazii, rozvody, předmanželský sex kategoricky odmítá? Který z těchto dvou více plní Boží vůli??

Pokud by tohle první varování někomu nestačilo, tak ještě bych mu uvedl ještě i další důležitou ukázku z téhož Evangelia podle svatého Matouše, kde se v kapitole 7 ve verších 21 – 23 nachází toto velice důležité varování, které nám rovněž řekl sám náš Pán Ježíš Kristus Bůh Spasitel a Vykupitel:

Ne každý, kdo mi říká 'Pane, Pane', vejde do království nebeského; ale ten, kdo plní vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi řeknou v onen den: 'Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů?' A tehdy já prohlásím: 'Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne vy, co pácháte nepravost.' (Mat 7, 21 – 23).

A opět implicitně zde ve vzduchu visí podstatě tatáž otázka: A kdo tedy plní vůli Boha – Otce v nebesích? Snad vůli Boží plní ti, co propagují a schvalují homosexualitu, potraty, eutanazii, rozvody, předmanželský sex atd.??

Odpověď si určitě dovodíte i Vy sám či Vy sama….

Napsal dne 10.2.2009 Váš spolubrat ve víře v Boha JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola, upřímně věřící římský katolík.

 

Zpět na hlavní stránku!