wz

Zpět na hlavní stránku!


Nebeská Blaženost. Nejsvětější Trojice: Bůh Otec, Bůh Syn a Bůh Duch Svatý.

O nebeské blaženosti často slyšíme. Téměř v každé kázni nám ji kazatel připomíná. A celkem správně. Vždyť nebeská blaženost je naším posledním cílem!

Všechny naše myšlenky, slova a skutky mají být obráceny k tomuto cíli. Každý náš krok má nato sloužit, abychom si tuto blaženost zajistili. Protože když ji dosáhneme, všechno jsme dosáhli; když ji ztratíme, všechno jsme ztratili.

Abychom se však za nebeskou blažeností čím lépe namáhali, pokusím se nyní říci několik slov o tom, v čem vlastně pozůstává tato blaženost.

Není to lehká úloha. Vždyť apoštol svatý Pavel říká, že ani jen do srdce člověka nevstoupilo, co nám Bůh připravil; jakže bychom tedy věděli slovy vyložit to, co ani naše srdce a touha si neví představit?

Svaté Písmo – jako jsme to již v předešlé práci viděli – představuje tuto blaženost v podobě královské svatební hostiny. Ale hned jsme poznamenali, že tyto podobenství chtějí nám, hmotným lidem, jen znázornit dokonalost nebeských blažeností. Ve skutečnosti však to bude jinak, protože každý nahlídne, že hmotné nasycení patří jen tělu člověka, nižší přírodě člověka; je to u člověka cosi společného se zvířaty. A proto dokonalá blaženost člověka nemůže pozůstávat v hmotných jídlech a nápojích i co by byly tak skvělé, jako na královských svatbách.

Ve skutečnosti tedy tato blaženost bude cosi duchovního, nad všechnu hmotu vyvýšeného. Ale i to nejen taková duchovní blaženost, jaké člověk přírodními silami může dosáhnout, nejen přirozená lidská blaženost, ale nám nadpřirozená, Božská blaženost.

Člověku má být tak dobře, jako dobře je samotnému Pánu Bohu. Člověk má obsáhnout takovou blaženost, jaká dle přirozenosti jen Panu Bohu patří a kterou Bůh od věčnosti požívá.

A v čemže pozůstává tato blaženost Pana Boha? V tom, že má v sobě souhrn všeho; cokoliv jen může být, to všechno je v Pánu Bohu v míře nekonečné a Pán Bůh to všechno požívá tak, že sebe nekonečně poznává a miluje, tak žije a tak je nevýslovně blažený!

Svatá víra nás potom blíže poučuje o netušené hloubce tohoto Božského života a blaženosti.

Pán Bůh tak nesmírně a živě pozná sám sebe, že toto poznání vyslovuje v jediném věčném, živém Slově, v kterém je celé Božství, celá Božská příroda, jako ji Bůh ve svém poznání zahrnuje. Toto živé, věčné Slovo Boží, obsahující celou Božskou Přírodu – to je Syn Boží, druhá Božská osoba, zrozená od Otce, z nesmírného a živého věčného poznání Božího.

A Bůh Otec, vidíc svůj věčný, živý obraz v Synovi a Bůh Syn svůj věčný původ v Otcovi, tak nesmírně a živě se milují, že tato jejich vzájemná láska vzplane v jednom živém, věčném Ohni, v živé Lásce, v které je celé Božství – a to je třetí Božská osoba, Duch Svatý.

Takto hle, žije Pán Bůh životem tří Božských osob, životem Nejsvětější Trojice. A tento trojiční život činí Pána Boha nevýslovně blaženým. Protože Jeho poznání je tak plné a živé, že se vyjadřuje celým svým Božstvím v druhé Božské osobě; Jeho láska je tak vroucí a živá, že je zpečetěna celou svou bytností v – třetí – Božské osobě.

Ne nadarmo zpívá Církev Svatá o Nejsvětější Trojici v její svátek: O blažená Trojico! Jak by nebyl blažený věčný Trojjediný Bůh, který ačkoliv je jediný, ve své jediné přirozenosti všechno v sobě obsahující, není samotný, není jakoby osamocený, ale má komu ve věčnosti povídat o svém bohatství, v nejblaženejším společenství tří Božských osob žije od věčnosti.

A nám v nebi se dá rovněž tato Božská blaženost: budeme žít tímto trojičním životem Božím.

Toto vyjadřuje malý katechismus, když říká, že spasení Boha z tváře do tváře vidí a s Ním jsou ve věčné lásce spojeni.

Tu na zemi se nám z tohoto života Božího dostává – abych tak řekl – polovina. V posvěcující milosti dostáváme život Ducha Svatého, milujeme Pána Boha láskou Ducha Svatého.

Ale ještě nemáme nebeskou blaženost, protože naše poznání je ještě neúplné, ještě jsme v zkoušce a proto poznáváme Pána Boha jen pod rouškou víry. V nebi však obsáhneme bezprostředné poznání Pána Boha, tak jak se On sám pozná ve věčném Slově, v Synovi Božím.

Toto zdůrazňuje Svaté Písmo a Církev svatá, když učí, že nebeská blaženost pozůstává v bezprostředném vidění Boha: “Nyní vidíme Boha přes zrcadlo, v hádance, ale tehdy z tváře do tváře.” (I.Kor 13, 12). “Budeme jemu podobní, protože ho uvidíme, jako je.” (1 Jan 3,2).

Abychom Pána Boha takto bezprostředně mohli vidět, jako On sebe vidí, na to je potřebné i Božské oko, které nám dá Syn Boží tým, že sestoupí do nás. Toto Božské oko se jmenuje světlem slávy na základě slov Svatého Písma: “,,, aby viděli moji slávu” (Jan 17,24) taktéž: “z potoka rozkoší svých jich napájíš: protože u tebe je studnice života: a ve světle tvém my vidíme světlo.” (Žalm 35,10).

Proto v nebi budeme mít Božskou blaženost, protože budeme žít blaženým trojičním životem Božím. Budeme světlem Slova Božího vidět a láskou Ducha Svatého milovat Boha – nebeského Otce.

 

Dále čtenářům a čtenářkám doporučuji přečíst si šestnáct listů adresovaných studentovi Martinovi:

1.list Martinovi: Bůh existuje – nevyvratitelné důkazy Jeho existence!

2.list Martinovi: O tom, jaký Bůh existuje a jaký nikoliv!

3.list Martinovi: Stvořil Bůh svět nebo ne?

4.list Martinovi: Co je to ten jednotící princip mého bytí?

5.list Martinovi: Intelektuál, který patří mezi intelektuální elitu lidstva…

6.list Martinovi: Jak Bůh vytvořil vesmír, jak Bůh vytvořil planetu zemi?

7.list Martinovi: Je něco po smrti těla anebo ne? A proč?

8.list Martinovi: Fenomény jako ”Caelum”, ”Tartarus”, ”Exorcismus”…

9.list Martinovi: Jaká je podstata eschatologické dimenze existence člověka?

10.list Martinovi: Nevyvratitelné důkazy o existenci Krista jako člověka!

11.list Martinovi: Bůh a Jeho Zjevení: proroctví, zázraky a Kristus!

12.list Martinovi: Kristus je Bohočlověk – Kristus je osobou Bůh, přirozeností Bůh i člověk!

13.list Martinovi:Kristus vytvořil pouze jednu Církev – ty ostatní ”církve” Kristus nezakládal!

14.list Martinovi: Jak a proč Kristus uskutečnil vykoupení právě takovýmto způsobem!

15.list Martinovi: Jak se uskutečnilo vtělení a jak je to s Pannou Marií?

quasi 16.list Martinovi: Dodatky po patnáctém listu Martinovi.

Dále čtenářům a čtenářkám doporučuji přečíst si pět listů pro Andreu (ve slovenštině):

1.list pre Andreu: Dva hlavné argumenty dokazujúce existenciu Boha.

2.list pre Andreu: Stvorenie sveta a človeka podľa prvých troch kapitol ”Genesis”.

3.list pre Andreu: Moje osobné hodnotenie prípadu Majstra Jana Husa.

4.list pre Andreu: Moje osobné hodnotenie fenoménu stredovekej inkvizície.

5.list pre Andreu: Kristovo zmŕtvychvstanie je dokázaný historický fakt: viac ako 500.svedkov na vlastné oči videlo zmŕtvychvstalého Krista!

Dále čtenářům a čtenářkám doporučuji přečíst si předcházejících třiadvacet prací z cyklu: Bůh k nám mluví skrze metafyzická tajemství přírody:

1práce: Hvězdnatá obloha vesmíru i planeta Země: Moudrý řád existuje v celém světě.

2práce: Laplaceova teorie o vzniku světa: Mohl se svět utvořit jen tak bez Boha sám?

3práce: Co říká nám empirické poznání o materii světa?

4práce: Vitalita lidí, rostlin a zvířat se nedá objasnit bez Boha

5práce: Některé ateisty od nepaměti charakterizuje lhářství, pokrytectví a občasná nechtěná upřímnost.

6práce: Mají také i rostliny imateriální duchovní jsoucno? A jaká je vlastně tajemná síla rostlin?

7práce: Miniaturní rostlinky baktérie – tajemný svět nebezpečných bakterií a jiných podobných miniaturních částic.

8práce: Algy. Kvasinky. Sterilizace a destilace. Svět potřebných bakterií. Zázrak: In minimis Deus maximus v Bohem stvořené přírodě.

9práce: Osteoporóza a osteopenie. Kosti a maso i svaly. Obdivuhodná moudrost Boha – Stvořitele ukrytá v tělesné soustavě zvířat i lidí.

10práce: Pepsin a metabolismus. Trávení a zásobování těla. Obdivuhodná moudrost Boha – Stvořitele ukrytá v tělesné soustavě zvířat i lidí.

11práce: Dodavatel a policajt těla: Srdce. Krev. Krv. Bílé krvinky. Červené krvinky.

12práce: Mistrovské zařízení plic, pľúc. Plíce, pľúca. Ledvina, ledviny. Oblička, obličky.

13práce: Telegraf - v těle. Mozek. Mozog. Ganglie. Nerv. Nervy.

14práce: Práce nervů. Práce nervov. Tajnosti světa. Oko. Oči. Nástroj zraku. Oční koule. Hmat.

15práce: Jak žijí zvířata? Ako žijú zvieratá? Pudy. Instinkty. Inštinkty. Když zvíře neví, proč to dělá. Keď zviera nevie, prečo to robí.


16práce: Odkud se vzalo první zvíře či odkud se vzal první živočich? Odkiaľ sa vzalo prvé zviera či odkiaľ sa vzal prvý živočích?


17práce: Odkud se vzaly rozličné druhy zvířat či živočichů? Odkiaľ sa vzali rozličné druhy zvierat či živočíchov?


18práce: Odkud se vzal člověk? O tělesné stránce člověka. Opičáři. Opičiari
.

19práce: Odkud se vzal člověk? O duševní a duchovní stránce člověka. Proč je lidská duše nesmrtelná?

20práce: Co nám říká Písmo Svaté o stvoření světa?

21práce: Astronomové prohledali nebe – a Boha nenašli?

22práce: Všechno to je prý jen příroda?

23práce: Odkud je život na zemi?

Dále čtenářům a čtenářkám doporučuji přečíst si Blok: Bůh, náboženství, náboženské obřady, osobnost Ježíše Krista, věrouka, mravouka, zázraky, víra, Božská přirozenost, Božská blaženost, Nebeská blaženost, Život věčný:

1.práce: 14 žalm: Řekl blázen v srdci svém: “Bůh není”.

2práce: Velcí intelektuálové vždy věřili v Boha.

3práce: Je náboženství zbytečné?

4práce: Zda-li kněží vynašli náboženství?

5práce: Zda-li jsou náboženské obřady zbytečné?

6práce: Zda-li je každé náboženství dobré?

7práce: Které náboženství je pravé?

8práce: Osobnost Pána Ježíše Krista nám ukazuje, že náboženství křesťanské je pravé.

9práce: Velebnost křesťanské věrouky.

10práce: Dokonalost křesťanské mravouky.

11práce: Zda-li lze v dnešním moderním světě ještě věřit v zázraky?

12práce: Zda-li zázraky ohrožují řád světa?

13práce: Zázraky Krista Pána – účinky tajných přírodních sil?

14práce: “Slepá víra” katolíků?

15práce: Co nám dává víra katolická?

16práce: Kde nás vede víra katolická?

17práce: Naše Božská přirozenost. Duch Svatý. Milost posvěcující. Smrtelný hřích.

18práce: Naše Božská blaženost.

Zpět na hlavní stránku!