wz

Zpět na hlavní stránku!

Adopce dětí homosexuály a tzv. „sexuální výchova“ - projev sociálnědemokratické poslankyně Pavlíny Nytrové v Poslanecké Sněmovně Parlamentu České republiky:

 

Vážené kolegyně, vážení kolegové, připojuji se k názoru konzervativních poslanců. Zaštítila jsem petici proti adopci dětí homosexuálům. Jsem zásadně proti novele zákona o registrovaném partnerství, která by umožnila registrovaným párům osvojit si dítě svého protějšku, pokud je v rodném listě dítěte uveden pouze jeden rodič, případně pokud jeho druhý rodič o dítě nepečuje a dá souhlas k osvojení dítěte.

 

Zákon o registrovaném partnerství prošel v roce 2006 jen těsnou většinou pouze o jeden hlas, a to proto, že nerozhodnutá část poslanců byla ubezpečena v tom, že si homosexuální páry nebudou klást žádné další požadavky. Dnes vidíme, že svému slibu nedostály a nyní požadují zmíněnou adopci. Sliby chyby, slibem nezarmoutíš.

 

Co se týče registrovaných partnerství, je nutné upozornit na jednu skutečnost. Jak už zde bylo řečeno, není pravdou, že pokud biologický rodič dítěte zemře, že toto dítě je automaticky umístěno do dětského domova. Dnešní soudní praxe potvrzuje, že pokud biologický otec dítěte zemřel, pak je dítě homosexuálního partnera dáno do výchovy pozůstalému partnerovi, který by se stal pěstounem nebo poručníkem, pokud je to v nejlepším zájmu dítěte. Z toho plyne, že uzákonění adopce, o něž propagátoři zákona usilují, je z tohoto hlediska absurdní. V těchto specifických situacích by se z praktického hlediska jednalo pouze o několik málo výjimečných případů, a jak z výše uvedeného vyplývá, tyto mohou být uspokojivě vyřešeny v rámci současné stávající legislativy.

 

Hlavní stránka tohoto problému však spočívá v naprosto jiné skutečnosti. Otevírá se zde totiž možnost, že všichni lidé hlásící se k homosexuálnímu způsobu života si budou moci adoptovat dítě. A ta petice, kterou jsem zaštítila, je právě proto, aby hájila zájmy těch, kteří se sami hájit nemohou - práva nevinných dětí. Naší povinností je usilovat o to, abychom vytvořili co nejlepší podmínky pro výchovu dítěte, a nevytvářet jiné alternativy, které nikdy nemohou nahradit základní buňku rodiny, již tvoří jeden otec a jedna matka. Naopak vytvářením nových, alternativních variant můžeme snadno dospět k výraznějšímu zpochybnění a postupnému rozmělňování základního modelu rodiny. Tento model je třeba mít v úctě, chránit jej, aby zůstal i nadále pevným pilířem naší společnosti.

 

Známou skutečností zůstává, že právě homosexuální páry se v drtivé většině vyznačují vysokou formou promiskuity, která je mnohonásobně vyšší než u běžných heterosexuálních párů. To znamená, že zde rozhodně nelze mluvit o stabilním prostředí, v němž by dítě mělo vyrůstat. To potvrzují i sami mnozí homosexuálové, případně samotné pochody sprite (? vysloveno sprajt) pochodů. V tomto případě lze spíše mluvit o neuváženém experimentování na dětech než o upřímnou snahu hájit práva těchto snadno zranitelných dětí.

 

Chci zdůraznit, že ta petice a mé vystoupení není namířeno proti homosexuálům jako takovým. Je namířena proti absurdnímu uzákonění adopce dětí těmito páry. Homosexuální lobby usiluje plíživými postupnými kroky ničit staletí osvědčený model, fungující model rodiny. Ze strany homolobby jde o systematický postup, jak změnit fungování naší společnosti. Odstrašujícími případy by pro nás mohly být praktiky z Velké Británie, Francie, Holandska a severských zemí. Na půdě Sněmovny jsme už několikrát diskutovali o praktikách v Norsku.

 

Takže několikrát jsme na půdě Sněmovny diskutovali o tzv. norských dětech a o tom, jaké prakticky v Norsku v dnešní době existují. A myslím si, že toto je pro nás pro všechny odstrašující případ. My nejsme někde na začátku. My už se můžeme poučit z praxe v jiných zemích.

 

Jaká je konkrétní praxe zavedení homosexuálních rodin? Homolobby má několik etap, které přesně podle svého programu plní. Nejprve gay pochody. Získává negativní reakce. Označují se za utlačovanou skupinu a potřebují mít svou ochranu. Když mají antidiskriminační zákony, chtějí registrované partnerství, údajně z důvodu zjednodušení právních norem, komplikací při soužití, informacích o zdravotním stavu. Dalším krokem, když mají registrovaná partnerství, chtějí adopci dětí. Nejprve adopci dětí biologického partnera a potom chtějí adopci dětí z dětských domovů. Chtějí rovněž umělé oplodnění, které je hrazené ze zdravotního pojištění. A když už mohou adoptovat děti, tak najednou dochází ke stavu, že ve společnosti je málo adoptovatelných dětí, a tak je musí někde získat. A takhle začínají praktiky juvenilní justice. Začíná odebírání dětí heterosexuálním párům. Určitě všichni z vás dostáváte maily od tzv. ruské matěry, které přesně dokumentují ve svých mailech, kolika ženám byly v Norsku ukradeny děti z naprosto nesmyslných důvodů. Takže to jsou praktiky, ze kterých my se můžeme poučit.

 

Do toho se vkliňují samozřejmě požadavky, aby se sexuální výchova a homosexuální výchova dostávala do škol, a snižuje se věk dětí, které jsou s těmito praktikami a s touto výukou seznamování. A nakonec posledním krokem je prosazování snižování věku pro sexuální styk. Homosexuálové se budou snažit zrealizovat sex s dětmi. (V sále se ozývají výkřiky.) Mluvím o tom, jak už to v podstatě opravdu v některých zemích funguje.

 

Rizikové faktory života dětí v homosexuálních rodinách, které mohou být vystaveny, dětí vychovávaných homosexuálními páry - je tam vysoká promiskuita, vysoký výskyt pohlavních a jiných chorob, nadprůměrný sklon k alkoholu a drogám ve srovnání s heterosexuální společností, vyšší míra výskytu duševních a mentálních poruch, výrazně kratší věk dožití, výrazně vyšší výskyt násilného chování u homosexuálů.

 

Vážení kolegové, já jsem přesvědčena o tom, a uznávám lidskou důstojnost všech, odmítám ale měnit zákony přirozenosti a přírody. Jsem přesvědčena o tom, že jedině muž může zplodit a jedině žena může porodit dítě, a proto se jedině muž a žena mohou stát rodiči.

 

Jsem si jistá, že základem každé společnosti je spořádaná a pevná rodina. Muž a žena jsou biologicky odlišní ve své stavbě těla a mají odlišné sociální role. Proto nesouhlasím s novelou zákona o registrovaném partnerství a navrhuji tuto novelu zamítnout. Uvědomuji si, že je nutné chránit především zájmy nevinných dětí a je nutné usilovat o nejlepší a stabilní podmínky pro výchovu dítěte a nevytvářet alternativy, které nikdy nemohou nahradit základní model rodiny.

 

Proč neřešíme otázku podpory rodiny a mateřství ve významu zakládání rodin? Proč komise pro rodinu neřeší právě, jak pomáhat dnešním rodinám, dnešním manželstvím a dnešním krizím? Proč vytloukáme klín klínem? Proč trváme na rovnosti mužů a žen? Vždyť přece muž i žena jsou si rovni, ale každý z nich má jiné fyziologické a biologické přednosti.

 

Podpora rodiny u mě není zakládání lesních školek, dětských skupin a podobně. Podpora rodiny je to, aby ženy mohly zůstat co nejdéle se svými dětmi a věnovat jim svou péči a lásku a nebyly nuceny nastoupit o nejdříve do zaměstnání. Toto je u mě ta pravá podpora rodiny. Takže bojuji za obnovu manželství a navrhuji zamítnutí této novely.

Zpět na hlavní stránku!