wz

Zpět na hlavní stránku!


Žaludek Žalúdok Pankreas Slinivka břišní Dvanáctorník Játra Pečeň Střevo Črevo tenké hrubé Pepsin Metabolizmus Metabolismus Trávení trávenie Zásobování těla Zásobovanie tela.

Cyklus: Bůh k nám mluví skrze metafyzická tajemství přírody.

Předem bych chtěl čtenáře a čtenářky této práce upozornit na to, že tuto práci publikuji na náboženských webových stránkách o Bohu a víře www.henryklahola.nazory.cz především pro děti, což je též důvod toho, proč tato práce je napsaná tou formou, která je přístupná dětskému myšlení i chápání. Přesto však se ale domnívám, že – nehledě na svou ”dětskou formu” kterou je tato práce psaná – má svým věcným obsahem mnoho co říci i dospělým lidem, kteří se upřímně zajímají o metafyzická tajemství vesmíru a přírody.

Svaly a kosti potřebují pokrm. Každé zvíře přijímá pokrm, vždyť i nejmenší, jednobuněčné živočich přijímá rozličné látky, a využívá je na udržování svého života, na posilnění svého těla, tj. stráví je. Říkáme tomu metabolizmus či metabolismus. Z fyziologického hlediska tento metabolizmus či metabolismus je přeměna látek nebo energií v živém organismu či organizmu, respektive látková přeměna, která se nazývá bazální metabolismus či bazálny metabolizmus. Tento bazální metabolismus či bazálny metabolizmus je základní látková přeměna, která je potřebná k udržování základních funkcí organismů. U jednobuněčných živočichů trávení vykává samotná buněčná protoplazma. Vyšší živočichové, zvířata ale také i my lidé máme v těle takový jakoby pytlík, kterému se říká žaludek či žalúdok, a v tomto žaludku se začíná samotný hlavní proces trávení potravy.

Jinak ovšemže trávení samotné jako takové se začíná v okamihu, kdy ruka přináší jídlo do úst. Ústa jsou jakoby celý mlýn. Vždyť zuby rozkoušou jídlo jako když nějaké mlýnské kameny rozmrví a rozemelou obilí. Hned v ústech jsou žlázy, kde se přinášejí sliny, které “zmáčejí” pokrm, začínají ho chemicky rozkládat, učiní pokrm smíchaný se slinami kluzkým, a tak přes pažerák tento pokrm se přešmykne do žaludku.

Žaludek či žalúdok je objemný pytlík, v kterém pokračuje biochemické trávení pokrmu. K tomuto účelu vylučuje žaludek či žalúdok takovou zvláštní tekutinu, v které kromě vody nachází se i kyselina solná či kyselina soľná a ještě jiná tekutina, která se nazývá pepsin. Z exaktního biochemického hlediska lze tento pepsin charakterizovat jako enzym. Enzymy jsou látkami bílkovinné či bielkovinovej povahy vyskytující se jen v živých organizmech či organismech, a uskutečňující a urychlující jako katalyzátor látkový a energetický metabolizmus či metabolismus buňky, jej biochemickou aktivitu, ferment, biokatalyzátor. Pepsin lze tedy charakterizovat jako enzym obsažený v žaludeční šťávě či žalúdočnej šťave, který štěpí bílkoviny či bielkoviny v peptony, což je směs polypeptidů či polypeptidov. Z exaktního biochemického hlediska je polypeptid látka, která vzniká spojením mnoha aminokyselin či aminokyselín. A tyto aminokyseliny jsou organické kyseliny, z kterých jeden anebo i více vodíkových atomů je nahrazeno aminoskupinou, mající význam především jako stavební jednotky bílkovin či bielkovín a peptidů či peptidov. Kyselina solná či kyselina soľná je proto v žaludku či žalúdku, aby zamezila hnití jídla. A pokud jde o ten pepsin, úplně nejjednodušeji se dá říci, že jeho funkcí je vybírat z pokrmu bílkovinu či bielkovinu.

Ale s masnými části jídla si žaludek či žalúdok neumí poradit, ty neumí rozložit. Trávení masných částek se odehrává ve střevech či črevách – masné části rozkládá tenké střevo či tenké črevo. Ze žaludku či žalúdku totiž přechází pokrm do tenkého střeva či tenkého čreva, které mají svým způsobem vlastně tu nejdůležitější roli při trávení. Hned na začátku tenkého střeva či tenkého čreva vcházejí do nich takové dva kanálky. Játra či pečeň skrze jeden z těchto kanálků přivádí se z jater či pečene do tenkého střeva či tenkého čreva žluč či žlč. Druhý z těchto kanálků zase do tenkého střeva či tenkého čreva přivádí takové trávící šťávy z takové veliké žlázy či žľazy, která se nazývá pankreas. Tento pankreas se jinak nazývá i jako slinivka břišní. Ta žluč či žlč z jater či pečene, a právě tak i ty trávící šťávy z pankreasu se smíchají s tím pokrmem a vylučují z něho všechny ty v žaludku či žalúdku nerozložitelné látky – zejména tuky, které žaludek či žalúdok nebyl schopen rozložit.

A právě teď čeká tenké střevo či tenké črevo ta nejdůležitější práce, protože skrze tenké střevo či tenké črevo vniká potrava do těla. Na tuto práci má tenké střevo či tenké črevo uvnitř takové výrůstky jakoby střapce, a to tak, že vnitřní stěna tenkého střeva či tenkého čreva je jakoby chlupatá. Člověk má zhruba šest až sedm metrů dlouhé tenké střevo či tenké črevo a těch střapců je v nich kolem šesti až sedmi milionů. Tyto střapce tenkého střeva či tenkého čreva se mrví v rozložené potravě z něhož sají potravinové elementy jako bílkoviny či bielkoviny, cukry, tuky atd.

V každém takovém střapci tenkého střeva či tenkého čreva se totiž nacházejí miniaturní žilky. Tyto miniaturní žilky nejsou všechny jednoho a téhož druhu. Jejich funkce jsou různé. Vlásečnice přijímají do krevního oběhu všechen rozložený pokrm s výjimkou tuků. Na přebírání tuků jsou jiné miniaturní žilky, které se nazývají lymfy. Tyto lymfatické žilky přijímají do sebe tuky, které po rozložení se nacházejí v podobě takové tekutiny, která se podobá mléku. A tuto tukovou “mléčnou” tekutinu zavádějí do hlavní srdcové vény.

Ještě bych asi měl vysvětlit co je to hrubé střevo či hrubé črevo a jaké je funkce hrubého střeva či hrubého čreva. Hrubé střevo či hrubé črevo především má tu funkci, aby odvedlo z těla ty částky snězeného pokrmu, které tělo nemůže využít. Hrubé střevo či hrubé črevo člověka je asi jeden a půl až dva metry dlouhé. Anatomicky vystupuje hrubé střevo či hrubé črevo jakoby nahoru až pod žaludek či žalúdok a odtud se jakoby spouští směrem dolů.

Nad orgány či orgánmi lidského těla a jejich dokonale koordinovanými funkcemi již od nepaměti stojí intelektuálové s obrovským obdivem. Ta dokonalost souhry a koordinace je až šokující.

Například jaký to skvělý zázrak Boží, že žaludeční či žalúdočná kyselina solná či kyselina soľná je velice agresivní kyselina, která sice rozkládá masité látky, žaludku či žalúdku však ale nijak neškodí!

Anebo jaký to skvělý zázrak Boží, že žaludek a střeva či žalúdok a črevá tráví maso, avšak samé sebe – ačkoliv jsou rovněž z masa – přesto nestráví!

Jaký skvělý zázrak Boží je ten obdivuhodný řád, celé to dokonalé zařízení, a všechny ty orgány, žlázy a šťávy či žľazy a šťavy, které s tak dokonalým řádem, s tak dokonale přesnou koordinací vzájemně spolupracují, aby byl požadovaný cíl dosažen, jinými slovy, aby tělo bylo zásobováno pokrmem.

Zdravý rozum musí i zde obdivovat nekonečnou moudrost Boha – Stvořitele, který to všechno tak ve vztahu k cíli a účelu přiměřeně uspořádal!

Dále čtenářům a čtenářkám doporučuji přečíst si šestnáct listů adresovaných studentovi Martinovi:

1.list Martinovi: Bůh existuje – nevyvratitelné důkazy Jeho existence!

2.list Martinovi: O tom, jaký Bůh existuje a jaký nikoliv!

3.list Martinovi: Stvořil Bůh svět nebo ne?

4.list Martinovi: Co je to ten jednotící princip mého bytí?

5.list Martinovi: Intelektuál, který patří mezi intelektuální elitu lidstva…

6.list Martinovi: Jak Bůh vytvořil vesmír, jak Bůh vytvořil planetu zemi?

7.list Martinovi: Je něco po smrti těla anebo ne? A proč?

8.list Martinovi: Fenomény jako ”Caelum”, ”Tartarus”, ”Exorcismus”…

9.list Martinovi: Jaká je podstata eschatologické dimenze existence člověka?

10.list Martinovi: Nevyvratitelné důkazy o existenci Krista jako člověka!

11.list Martinovi: Bůh a Jeho Zjevení: proroctví, zázraky a Kristus!

12.list Martinovi: Kristus je Bohočlověk – Kristus je osobou Bůh, přirozeností Bůh i člověk!

13.list Martinovi:Kristus vytvořil pouze jednu Církev – ty ostatní ”církve” Kristus nezakládal!

14.list Martinovi: Jak a proč Kristus uskutečnil vykoupení právě takovýmto způsobem!

15.list Martinovi: Jak se uskutečnilo vtělení a jak je to s Pannou Marií?

quasi 16.list Martinovi: Dodatky po patnáctém listu Martinovi.

Dále čtenářům a čtenářkám doporučuji přečíst si pět listů pro Andreu (ve slovenštině):

1.list pre Andreu: Dva hlavné argumenty dokazujúce existenciu Boha.

2.list pre Andreu: Stvorenie sveta a človeka podľa prvých troch kapitol ”Genesis”.

3.list pre Andreu: Moje osobné hodnotenie prípadu Majstra Jana Husa.

4.list pre Andreu: Moje osobné hodnotenie fenoménu stredovekej inkvizície.

5.list pre Andreu: Kristovo zmŕtvychvstanie je dokázaný historický fakt: viac ako 500.svedkov na vlastné oči videlo zmŕtvychvstalého Krista!

Dále čtenářům a čtenářkám doporučuji přečíst si předcházejících devět prací z cyklu: Bůh k nám mluví skrze metafyzická tajemství přírody:

1práce: Hvězdnatá obloha vesmíru i planeta Země: Moudrý řád existuje v celém světě.

2práce: Laplaceova teorie o vzniku světa: Mohl se svět utvořit jen tak bez Boha sám?

3práce: Co říká nám empirické poznání o materii světa?

4práce: Vitalita lidí, rostlin a zvířat se nedá objasnit bez Boha

5práce: Některé ateisty od nepaměti charakterizuje lhářství, pokrytectví a občasná nechtěná upřímnost.

6práce: Mají také i rostliny imateriální duchovní jsoucno? A jaká je vlastně tajemná síla rostlin?

7práce: Miniaturní rostlinky baktérie – tajemný svět nebezpečných bakterií a jiných podobných miniaturních částic.

8práce: Algy. Kvasinky. Sterilizace a destilace. Svět potřebných bakterií. Zázrak: In minimis Deus maximus v Bohem stvořené přírodě.

9práce: Osteoporóza a osteopenie. Kosti a maso i svaly. Obdivuhodná moudrost Boha – Stvořitele ukrytá v tělesné soustavě zvířat i lidí.

Zpět na hlavní stránku!