wz

Zpět na hlavní stránku!


Cyklus: Bůh k nám mluví skrze metafyzická tajemství přírody.

Algy. Kvasinky. Sterilizace a destilace. Svět potřebných bakterií. Zázrak: In minimis Deus maximus v Bohem stvořené přírodě.

Předem bych chtěl čtenáře a čtenářky této práce upozornit na to, že tuto práci publikuji na náboženských webových stránkách o Bohu a víře www.henryklahola.nazory.cz především pro děti, což je též důvod toho, proč tato práce je napsaná tou formou, která je přístupná dětskému myšlení i chápání. Přesto však se ale domnívám, že – nehledě na svou ”dětskou formu” kterou je tato práce psaná – má svým věcným obsahem mnoho co říci i dospělým lidem, kteří se upřímně zajímají o metafyzická tajemství vesmíru a přírody.

V předcházející práci - 7práce: Miniaturní rostlinky baktérie – tajemný svět nebezpečných bakterií a jiných podobných miniaturních částic. – jsem se zaměřil zejména na svět nebezpečných bakterií a virů. Rozhodně v této mojí předcházející práci nebylo mým úmyslem Vás nějak strašit. A proto v této práci budu sice také z velké části se věnovat mikrosvětu bakterií, nicméně zde se na bakterie hodlám podívat z úplně jiného úhlu. Kdo by se totiž domníval, že úplně všechny bakterie jsou nebezpečné, ten by se totiž velice mýlil, protože v mikrosvětě bakterií se nachází i veliké množství takových bakterií, které jsou užitečné, ba dokonce některé až nevyhnutelně potřebné.

Také kvasinky jsou fakticky v podstatě miniaturní rostlinky náležející do mikrosvěta bakterií. A tyto bakterie na příklad zapříčiňují, že nám mošt působením kvasinek kvašením se vykvasí na víno.

Říkáte, že je Vám to lhostejné protože jste absolutní abstinent a současně i hluboce věřící křesťan?

Souhlasím s Vámi, protože já jsem také absolutní abstinent a křesťan. A kdyby se absolutně veškerý alkohol úplně zrušil a úplně se i zakázala jakákoliv výroba, skladování, dovoz, vývoz, tranzitní převoz, koupě, prodej či konzumace alkoholu a alkoholických nápojů, plně bych s tím já osobně souhlasil.

Ale i tento o odstavec výše uvedený můj názor sympatizující s ideou absolutního zákazu jakékoliv výroby, skladování, dovozu, vývozu, tranzitního převozu, koupě, prodeje či konzumace alkoholu a alkoholických nápojů má přece jen jednu velmi důležitou výjimku, na kterou ani při naší horlivosti proti alkoholu my křesťané nesmíme nikdy zapomenout:

A touto výjimkou je mešní víno či po slovensky omšové víno, které je určeno výlučně jen pro liturgické náboženské potřeby jednotlivých křesťanských církví a náboženských společností, zejména pak katolické církve a pravoslavné církve. A tedy ani po absolutním zákazu jakékoliv výroby, skladování, dovozu, vývozu, tranzitního převozu, koupě, prodeje, darování, vypůjčení či konzumace alkoholu a alkoholických nápojů by se zákaz výroby, skladování, dovozu, vývozu a tranzitního převozu, koupě, prodeje, darování či vypůjčení nevztahoval na toto mešní víno či po slovensky omšové víno, nicméně i tady by byla přísná omezení a důsledná kontrolní opatření, aby dotyčné mešní víno či po slovensky omšové víno nemohlo být zneužito k jiným účelům než pro slavení mše svaté či po slovensky svätej omše.

Za prvé - jediným subjektem oprávněným mešní víno či po slovensky omšové víno vyrábět, skladovat, dovážet, vyvážet, tranzitně převážet, kupovat, prodávat, darovat, být obdarován, vypůjčit či přijmout výpůjčku by byl pouze stát, respektive jeho ministerstvo kultury anebo nějaké jiné pověřené ministerstvo či nějaký jinak nazvaný ústřední orgán státní správy plus právní subjekty, které jsou buď přímo statutárním orgánem příslušné státem uznané a registrované církve nebo náboženské společnosti, anebo právnickou osobou pod stoprocentní kontrolou dotyčné státem uznané a registrované církve a náboženských společností, a nikdo jiný! V případě že by nějaká státem uznaná církev či náboženská společnost si pro takovýto účel vytvořila obchodní společnost může se jednat pouze buď o Společnost s ručením omezeným anebo o akciovou společnost. Společníky Společnosti s ručením omezeným či akcionáři Akciové společnosti těchto obchodních společností může být buď pouze jediný společník či jediný akcionář, kterým bude dotyčná státem uznaná a registrovaná církev či náboženská společnost jako celek, anebo organizační složky dotyčné státem uznané a registrované církve či náboženské společnosti, které jsou nadány vlastní právní subjektivitou jako například v případě katolické církve tím můžou být jednotlivé diecéze, u pravoslavných církví zas třeba jejich jednotlivé eparchie atd.

Za druhé – každá státem uznaná a registrovaná církev a náboženská společnost si pro tyto účely určila pouze jeden jediný takovýto oprávněný subjekt, který bez jakéhokoliv omezení by byl v rámci dané státem uznané a registrované církve či náboženské společnosti oprávněn vyrábět, skladovat, dovážet, vyvážet, tranzitně převážet, kupovat či prodávat, darovat, přijímat dary, vypůjčit si, či vypůjčovat mešní víno či slovensky omšové víno; sa to mešní víno či slovensky omšové víno libovolných značek, v libovolné kvalitě a libovolném množství.

Za třetí – pokud jde o koupi, prodej, darování či výpůjčku mešního vína či slovensky omšového vína, spolukontrahenty těchto obligačních vztahů v zahraničním styku může být bez jakéhokoliv omezení kdokoliv; vnitrostátním styku ale můžou to být pouze tyto jednotlivými církvemi a náboženskými společnostmi určené oprávněné subjekty (tj. každá církev či náboženská společnost má pouze jeden jediný takovýto subjekt) a stát. Jinými slovy každá státem uznaná a registrovaná církev, respektive tento její oprávněný subjekt může v zahraničí kupovat, prodávat, darovat, přijmout dar, vypůjčit si či vypůjčit jinému mešní víno či slovensky omšové víno s jakýmkoliv libovolným zahraničním kontrahentem bez jakéhokoliv omezení. Pokud jde ale o vnitrostátní koupi, prodej, darování či výpůjčku mešního vína či slovensky omšového víno, můžou být spolukontrahenty státem uznané a registrované církve či náboženské společnosti, respektive jejího oprávněného subjektu pouze jen a jen jiné státem uznané a registrované církve a náboženské společnosti, respektive jejich oprávněné subjekty plus stát, respektive jeho ministerstvo kultury anebo nějaké jiné pověřené ministerstvo či nějaký jinak nazvaný ústřední orgán státní správy.

Jinými slovy sečteno a podtrženo je na závěr na margo mešního vína či slovensky omšového vína třeba konstatovat tu klíčovou skutečnost, která je zde rozhodující že náš Pán Ježíš Kristus Bůh Spasitel a Vykupitel pověřil své apoštoly a jejich nástupce biskupy a kněze ve svaté mši či slovensky svätej omši, aby proměňovali formou transubstanciace pšeniční chléb a hroznové víno na Kristovo Tělo a Kristovu Krev; a proto biskupi a kněží při mši svaté plní tento příkaz našeho Pána Ježíše Krista Boha Spasitele a Vykupitele, k čemuž kromě jiného potřebují i toto víno.

Podobně jako je tomu v případě vína, je tomu i v případě chleba a pečiva, protože i v případě chleba je zásluhou drobných miniaturních baktérií, které se zaslouží o to, že nám chléb a pečivo vykvasí, a stane se tak chutnější a stravitelnější než by byl chléb nekvašený. Na tom nic nemění ani to, že my římští katolíci používáme jako eucharistii chléb nekvašený stejně jako egyptští Židé v časech Mojžíšových, kterých když propustil egyptský faraón Ramzes II. z egyptského zajetí, bylo třeba tak rychle odejít, že si Židé nestačili připravit ani jen kvašený chléb, a proto měli jen chléb nekvašený, což je předobrazem velikonoční hostiny Božího beránka, kterým v oběť za naše hříchy se stal samotný náš Pán Ježíš Kristus Bůh Spasitel a Vykupitel, když i samotný Kristus – Pán se svými apoštoly ve večeřadle den před svým umučením bez nejmenších pochybností jedli rovněžvelikonočnímu beránkovi v onen večer nekvašený chléb, protože tak předepisuje Zákon přípravu velikonočního beránka; zatímco naši východní odloučení bratři pravoslavní používají na rozdíl od nás katolíků ve své eucharistii chléb kvašený.

V každém případě však ale faktem zůstává, že ať již se pro eucharistii použije eucharistický chléb nekvašený anebo kvašený, jak v případě nás katolíků, tak i v případě našich odloučených bratří pravoslavných se v každém případě vždy jedná o platné vysluhování svátosti oltářní, respektive že nejen u nás katolíků, ale i u našich odloučených pravoslavných bratří je platně vysluhovaná eucharistie jako skutečné Tělo a Krev našeho Pána Ježíše Krista Boha Spasitele a Vykupitele.

Ba dokonce pokud jde o takzvané “dobré” bakterie, je spolehlivě prokázáno, že kdybychom živé bytosti celkem izolovali před těmito baktériemi – jejich život by se tím dokonce úplně znemožnil.

Například již dosti dávno vědci učinili takový pokus, že zasadili fazole do takové půdy, ve které předtím vyhubili veškeré bakterie – respektive do dokonale sterilizované půdy. Tyto zasazené fazole do této dokonale sterilizované půdy hned od počátku až velice nápadně výrazně zaostávali za růstem ostatních fazolí, které byli zasazené do normální půdy, která nebyla nijak sterilizována, a byla ponechána ve svém původním stavu. Později pak dokonce, až tyto zasazené fazole do této sterilizované půdy úplně vyčerpali veškeré živiny ze svých klíčních listů – k čemuž došlo v rozmezí dvacátého až pětadvacátého dne ode dne zasazení této fazole do sterilizované půdy – tyto fazole zasazené do sterilizované půdy všechny úplně odumřeli, zahynuli.

Přibližně v téže době uskutečnili vědci ještě i jiný pokus, v rámci kterého kuřata napájeli výlučně pouze úplně čistou destilovanou, sterilizovanou vodou a současně krmili dokonale sterilizovaným krmivem, aby se ve vodě a ani v krmivu dotyčných kuřat nenacházeli absolutně žádné bakterie. A i v tomto případě byly následky v podstatě analogické jako v pokusy týkajícím se fazolí. Hned od počátku bylo markantní až velice nápadné zaostávání za růstem ostatních kuřat, které byli napájeny vodou a krmeny krmivem, které nebyly vystaveny žádné sterilizaci, ale byli bez jakýchkoliv sterilizačních zásahů ponechány ve svém původním stavu. A podobně jako tomu bylo v případě dotyčné fazole zasazené do úplně sterilizované půdy, tak i tato kuřata, která byla napájena výlučně pouze úplně čistou destilovanou, sterilizovanou vodou a současně krmena dokonale sterilizovaným krmivem, také velice brzy všechna tato kuřata rovněž zahynula.

A z těchto dvou pokusů je tedy více než zřejmé, že mnohé bakterie jsou pro existenci jak rostlinstva, tak i živočichů absolutně nezbytné; a bez existence těchto “užitečných bakterií” by absolutně žádný život ani živočichů, a ani rostlinstva nebyl možný, respektive, že veškerý tento stávající život by bez existence užitečných bakterií velice brzy úplně vyhynul.

A tak je tedy zřejmé, že i tyto miniaturní a volným lidským okem neviditelné bakterie mají bez nejmenších pochybností svoje místo ve velikém pláně Boha – Stvořitele a v péči Boží, která i těmito volným lidským okem neviditelnými bakteriemi podporuje běh života, vědomím existence bakterií jsme Bohem podporování k tomu, abychom zachovávali hygienu, a opět bakterie jsou u toho, když nás Bůh za nerespektování hygienických předpisů trestá.

Ještě bych chtěl říci jen o cosi větších miniaturních rostlinkách než jsou ve svém průměru bakterie, které ale navzdory tomu, že jsou o něco málo větší než jsou průměrné bakterie, jsou ovšemže rovněž volným lidským okem neviditelnými miniaturními rostlinkami. A tyto miniaturní rostlinky se jmenují “algy”.

Když se podíváme pod mikroskopem při několika stonásobném zvětšení na zeleň, která se někde utvořila na stojaté vodě, vidíme v ní obrovské množství drobných rostlinek – a tyto drobné rostlinky jsou právě ty mnou zmiňované algy.

Algy se člení na více než 8000 nejrůznějších druhů těchto maličkých rostlinek. V našich takzvaných “sladkých vodách” jich žije relativně velice málo. Mnohonásobně více jich žije v mořské slané vodě.

Algy se skládají z jedné anebo až čtyř buněk. Jsou tudíž velice maličké, a přesto jak se pod mikroskopem při několika stonásobném zvětšení můžeme přesvědčit, každá jedna z nich je individuálně velice hezká, až nás to přivádí k nemalému údivu pro jejich rozličné podoby. A nejvíce jsou obdivuhodné ty algy, které si vytvářejí tvrdou skořápku, protože tyto skořápky jsou ozdobeny těmi nejhezčími kresbami – a ta jejich neuvěřitelně pestrá rozmanitost a individuální odlišnost ode všech ostatních je až šokující. Jedním z více než 8000 druhů těchto volným lidským okem individuálně neviditelných miniaturních rostlinek subsumovaných pod souhrnný název algy se například oficiálně jmenuje Diatomacea – Červený křížovník. Skořápku má tato Diatomacea – Červený křížovník jakoby perlami vyloženou, a jejím středem se táhne dlouhý nádherný křesťanský kříž.

Když se na Algu, respektive na její vyobrazení podíváme pod mikroskopem při osmisetnásobném zvětšení, vidíme nádhernou kresbu na její skořápce. Je to až neuvěřitelné jak obrovským množstvím teček, respektive takových drobných puntíků je utvořená každá čára. A nejvíce šokující je to, jaký krásný kříž, doslova křesťanský kříž tuto algu na její skořápce zdobí! Úplně stejný křesťanský kříž nosili na svých štítech ve středověku mnohé rytířské katolické řeholní řády jako johanité, němečtí rytíři, maltézští rytíři, templáři či příslušníci jiných katolických řeholních řádů, kteří ve středověku tak udatně bojovali v křížových výpravách, a které mnozí lidé znají spíše pod poněkud spíše pejorativním názvem “křižáci”. Tato podobnost křesťanských křížů na bojových štítech těchto rytířů (ale nejen na nich!) s fakticky úplně týmž vyobrazením kříže, který v miniaturní podobě mají algy je nejvíce šokující. A šokující je to tím více, že teprve až v devatenáctém století byli lidé schopni podívat se při dostatečném několika stonásobném zvětšení pod mikroskop, a vidět, že alga na své skořápce má vyobrazen tento kříž, který již několik staletí používají na svých štítech katolické rytířské řeholní řády, a tudíž není nijak možné, aby někoho ve středověku mohlo napadnout zobrazovat na štíty rytířů katolických rytířských řeholních řádů úplně tutéž kresbu kříže, kterou mají algy proto, že by tento kříž na vlastní oči již v té době viděl na několik stonásobně krát zvětšené alge pod mikroskopem. Mikroskopy ve středověku totiž vůbec neexistovali a tudíž tahle možnost ve středověku jednoduše vůbec nebyla myslitelná – to můžeme s naprostou jistotou stoprocentně vyloučit! Lidské oko poprvé v dějinách světa mohlo vidět tuto několika stonásobně zvětšenou Algu teprve až v devatenáctém století. Jak je tedy toto vůbec možné?

Jak si vysvětlíme tuto úplně nevysvětlitelnou velikou záhadu??

Je to – jak tvrdí ateisté – skutečně pouze čirá náhoda, že nějaký člověk ve středověku si vymyslí symbol kříže, respektive jeho konkrétní umělecké provedení, a pak se o několik století později v devatenáctém století lidstvo, když při několika stonásobném zvětšení pohlédne pod mikroskop s ohromným úžasem dozví, že vlastně úplně tentýž symbol kříže s týmž konkrétním uměleckým provedením se již nezávisle na dotyčném neznámém středověkém “umělci” - aniž by si to on sám a jeho středověcí současníci mohli býti tenkrát vůbec vědomi - nachází již dávno v miniaturní, volným lidským okem neviditelné Bohem stvořené přírodě, která je nejenže starší než celé dvoutisícileté křesťanství, ale algy, jsou ještě starší než je celá lidská civilizace vůbec!!

A k tomu všemu je ještě třeba si navíc uvědomit i to, že ať už je sebevíc slabulinká tato miniaturní, volným lidským okem individuálně neviditelná rostlinka, její skořápka je přesto až tak silná, že ani ten nejsilnější oheň ji nezničí. A kvadriliardy a kvadriliardy (kvadriliarda = jednička plus sedmadvacet nul za ní) těchto volným lidským okem neviditelných miniaturních rostlinek se nachází v mořské vodě. Slouží za pokrm mořské fauně, tj. v moři žijícím větším živočichům, přesto však ale jejich nestravitelné skořápky padají neustále na mořské dno. A navzdory tomu, že jsou tak miniaturní a individuálně volným lidským okem neviditelné, za ty milióny let své existence vytvářejí tyto jejich skořápky na dně moří hrubé vrstvy tak, že tyto vrstvy celkem mění dno moře, ba někdy z nich dokonce povstávají až veliké hory. Jsou sice tak maličké, že v jednom kubickém centimetru se jich nachází kolem tří miliónů, a každá ta miniaturní rostlinka je jakoby uschována v takové tvrdé skořápce, a každá ta skořápka je vyzdobená nádhernými kresbami. Tyto skořápky jsou nesmírně silné, trvají i po uhynutí té rostlinky, a ukládají se v moři a řekách tak, že za milióny let povstaly z těchto skořápek veliké vrchy, které vystoupily ze dna nad vodní hladinu a vytvořily nové suché ostrůvky. Kdože by spočítal, kolik je těch rostlinek?

V minulosti se velcí intelektuálové s velikou radostí zabývali zkoumáním života těchto miniaturních a velice zajímavých volným lidským okem neviditelných rostlinek, mezi kterými to byl například i veliký intelektuál Wiegand ve městě Marburg, dnes se toto město nazývá Maribor, a je to dosti veliké město v bývalé Jugoslávii, respektive v dnešní Slovinské republice. Tento Maribor se nachází v severním Slovinsku, ne příliš daleko od státních hranic s dnešní Rakouskou spolkovou republikou. Tento veliký intelektuál Wiegand v tomto tehdejším městě Marburgu s hlubokou úctou a láskou obdivoval slávu Boha – Stvořitele, a když již začal cítit, že se jeho smrtelná nemoc chýlí ke svému konci a že se již velice přiblížila jeho neodvratná smrt, s velikou trpělivostí a láskou k Bohu sestavil z těchto výše zmiňovaných volným lidským okem individuálně neviditelných skořápek pouze pod mikroskopem či dobrou lupou sotva čitelný nápis “In minimis Deus maximus” co v překladu po česky znamená “V nejmenším je Bůh největší”.

Wiegandův přítel Dennert na to vzpomínal těmito slovy (přibližný překlad do češtiny):

“Je to opravdu nesmírně milé, jak hlásají tuto pravdu ta nejmenší stvoření. A ten nábožný učenec, který svůj celý dlouhý život věnoval zkoumání přírodydivů Božích v přírodě ukrytých, když se podíval na svůj nádherný nápis, oči se mu zalily slzami od dojetí. A já, který jsem při něm stál, pocítil jsem rovněž, jak blízky je k nám Bůh.

Konec konců, když si chceme vzít poučení ze života rostlin, zamysleme se nad zajímavými myšlenkami, které řekl Němec Wibbelt (přibližný překlad do češtiny):

Stejně jako mezi rostlinami, tak se nacházejí i mezi lidmi silné duše, a také i ty slabé, plazící se nátury; jsou užitečné, tvořivé a léčivé lidské květy, ale je dost i plevele, ba dokonce i jedovatých květin a jiných rostlin. Stejně tak i v lidském životě se setkáváme s pokornými fialkami i s pyšnými tulipány, s vážnými a čistými laliemi i s rozesmátými růžemi, s nábožnými kamilkami a samopašným plevelem, se samopašným bodláčím i s útlou šalvií. … Život rostliny závisí od mnoha okolností. Len tak roste, když má dobrou půdu a přiměřené místo; potřebuje slunce a častého deště. Stejně tak závisí i člověk od všeličeho v životě a v trvání. … Krátká je životnost květu, náhle mu zvadne a krása jeho se pomine. Tak i mladost člověka kvitne vesele a hezky, ale pouze krátce. Pak velice brzy přichází staroba, a člověk se kloní ke hrobu. To by jsme si měli vzít poučení od květu: lidský osud náš je jako osud květu. Tak to bylo odjakživa v minulosti, a tak i do budoucna to bude i nadále: chvíli kvitne, a pak brzy už vadne. Ale ani květ nezvadne a nezemře celkem. Ostane v zemi kořínek, anebo mu dozraje semínko, a když po zimě opět zavítá jaro, dožije se radostného zmrtvýchvstání! A to je i nám lidem určeno, i nám kyne zmrtvýchvstání a po něm nový život, ovšemže pokud jsme si jen životní sílu a své osobní Bohu milé zásluhy zanesli až za hrob. A tato životní síla je ukrytá v našich duších, a zázračně se rozvine v záři Božské Velebnosti. To je posvěcující milost, zárodek věčného oslavení!”

Dále čtenářům a čtenářkám doporučuji přečíst si šestnáct listů adresovaných studentovi Martinovi:

1.list Martinovi: Bůh existuje – nevyvratitelné důkazy Jeho existence!

2.list Martinovi: O tom, jaký Bůh existuje a jaký nikoliv!

3.list Martinovi: Stvořil Bůh svět nebo ne?

4.list Martinovi: Co je to ten jednotící princip mého bytí?

5.list Martinovi: Intelektuál, který patří mezi intelektuální elitu lidstva…

6.list Martinovi: Jak Bůh vytvořil vesmír, jak Bůh vytvořil planetu zemi?

7.list Martinovi: Je něco po smrti těla anebo ne? A proč?

8.list Martinovi: Fenomény jako ”Caelum”, ”Tartarus”, ”Exorcismus”…

9.list Martinovi: Jaká je podstata eschatologické dimenze existence člověka?

10.list Martinovi: Nevyvratitelné důkazy o existenci Krista jako člověka!

11.list Martinovi: Bůh a Jeho Zjevení: proroctví, zázraky a Kristus!

12.list Martinovi: Kristus je Bohočlověk – Kristus je osobou Bůh, přirozeností Bůh i člověk!

13.list Martinovi:Kristus vytvořil pouze jednu Církev – ty ostatní ”církve” Kristus nezakládal!

14.list Martinovi: Jak a proč Kristus uskutečnil vykoupení právě takovýmto způsobem!

15.list Martinovi: Jak se uskutečnilo vtělení a jak je to s Pannou Marií?

quasi 16.list Martinovi: Dodatky po patnáctém listu Martinovi.

Dále čtenářům a čtenářkám doporučuji přečíst si pět listů pro Andreu (ve slovenštině):

1.list pre Andreu: Dva hlavné argumenty dokazujúce existenciu Boha.

2.list pre Andreu: Stvorenie sveta a človeka podľa prvých troch kapitol ”Genesis”.

3.list pre Andreu: Moje osobné hodnotenie prípadu Majstra Jana Husa.

4.list pre Andreu: Moje osobné hodnotenie fenoménu stredovekej inkvizície.

5.list pre Andreu: Kristovo zmŕtvychvstanie je dokázaný historický fakt: viac ako 500.svedkov na vlastné oči videlo zmŕtvychvstalého Krista!

Dále čtenářům a čtenářkám doporučuji přečíst si předcházejících sedm prací z cyklu: Bůh k nám mluví skrze metafyzická tajemství přírody:

1práce: Hvězdnatá obloha vesmíru i planeta Země: Moudrý řád existuje v celém světě.

2práce: Laplaceova teorie o vzniku světa: Mohl se svět utvořit jen tak bez Boha sám?

3práce: Co říká nám empirické poznání o materii světa?

4práce: Vitalita lidí, rostlin a zvířat se nedá objasnit bez Boha

5práce: Některé ateisty od nepaměti charakterizuje lhářství, pokrytectví a občasná nechtěná upřímnost.

6práce: Mají také i rostliny imateriální duchovní jsoucno? A jaká je vlastně tajemná síla rostlin?

7práce: Miniaturní rostlinky baktérie – tajemný svět nebezpečných bakterií a jiných podobných miniaturních částic.

Zpět na hlavní stránku!