wz

Zpět na hlavní stránku!


Cyklus: Bůh k nám mluví skrze metafyzická tajemství přírody.

Co nám říká Písmo Svaté o stvoření světa?

Předem bych chtěl čtenáře a čtenářky této práce upozornit na to, že tuto práci publikuji na náboženských webových stránkách o Bohu a víře www.henryklahola.nazory.cz především pro děti, což je též důvod toho, proč tato práce je napsaná tou formou, která je přístupná dětskému myšlení i chápání. Přesto však se ale domnívám, že – nehledě na svou ”dětskou formu” kterou je tato práce psaná – má svým věcným obsahem mnoho co říci i dospělým lidem, kteří se upřímně zajímají o metafyzická tajemství vesmíru a přírody.

V předešlých devatenácti pracích tohoto cyklu Bůh k nám mluví skrze metafyzická tajemství přírody jsem se zabýval velikou otázkou: “odkud je svět a všechno zemské stvoření? Snad nejednomu mému pozornému čtenáři do očí bilo, že jsem při dosavadních pracích vůbec ani jen nevzpomenul, co říká o tom Písmo Svaté, co učí víra! Činil jsem tak záměrně, abychom Vám ukázal, že i čistý lidský rozum, při každém kroku, který do přírody činí, při každé bytnosti, kterou zkoumá, nevyhnutně přichází k poznání Boha – Stvořitele.

Skutečně se tu plní slova velikého trpitele Joba: “Zeptej se jen zvířat, a poučí tě; ptactva nebeského, a oznámí ti. Mluv zemi, a řekne ti; a vypravovat ti budou ryby mořské. Kdože neví, že toto všechno učinila ruka Pánova? V jeho ruce je duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.” (Job 12, 7 – 10).

Ale nyní obraťme se k učení víry. A to v prvním řadě zkoumejme, co mluví Sv. Písmo o stvoření světa.

Prvních pět knih Sv. Písma napsal Mojžíš. A hned na začátku první knihy opsal stvoření světa. Vezmi si do ruky Sv. Písmo a přečti si hned na počátku: 1 Mojžíš 1. Hlava; 2, 1 – 7; 18, 21 – 24.

Jak rozumět tuto rozpravu Mojžíšovu?

To je na první přečtení jasné, že v prvním verši – “Na počátku stvořil Bůh nebe a zem.” – opisuje Mojžíš stvoření ve všeobecnosti, tj. stvoření světové hmoty z ničeho; v následujících verších však už opisuje uspořádání hmoty, potom stvoření rozličných zemských bytostí a celého zemského pořádku.

Nejjednodušší by bylo vzít ten opis doslovně, tj. tak, že Pán Bůh stvořil hmotu světa a pak uspořádal povrch země i stvořil na ní všechny bytosti za takových šest dnů, jak nyní máme; tedy že všechno stvořil Pán Bůh za šestkrát čtyřiadvacet hodin.

Ale proti tomuto doslovnému chápání jsou těžkosti, a to v samém tom opise Mojžíšově. Taková těžkost je, jak by mohl Mojžíš mluvit hned od počátku o takových čtyřiadvacetihodinových dnech, jako nyní máme, když o slunci říká, že ono až na čtvrtý den se stalo mírou času pro zem. Co si počít s touto těžkostí?

Mojžíš ty “dny”, za které zemské bytnosti byly stvořeny označuje židovským slovem “JOM”.Toto slovo znamená i tolik co “DEN”, i tolik co neurčitý “ČAS” respektive “DOBA”. Sv.Augustin píše: “Každý ví, kdo Sv. Písmo co i jen povrchně čte, že dle obyčeje Písma Svatého “DEN” se píše místo “ČASU”.

Že i sám Mojžíš při opisu stvoření světa pod slovem “DEN” nikoliv dnešní 24-hodinový den, ale neurčitý “ČAS” rozuměl, je vidět z toho, že opisuje sice šest “DNÍ”, při každém vypráví, že byl “večer a ráno” – a přece v hlavě 2 ve verši 4 takto píše: “Toto jsou dějiny nebe i země, když byly stvořeny; v den, v kterém učinil Pán Bůh nebe a zem.” Tedy sám Mojžíš o těch šesti dnech, jako o jednom dni mluví, co má jen tak smyslu, když pod slovem “JOM” nikoliv čtyřiadvacetihodinový den, ale neurčitý ČAS, neurčitou dobu rozumíme.

Proto už sv. Klement Alexandrijský (zemřel kolem r. 217), Origenes (zemřel r. 254), sv.Atanáz (zemřel r. 373), sv.Augustin (zemřel r.430) a jiní svatí otcové hlásali, že při vysvětlování Mojžíšovy rozpravy o stvoření světa netřeba hledat doslovné vysvětlení. Já přednesu to vysvětlení, které uznává nejvíce katolických intelektuálů.

Toto vysvětlování vychází z toho celkem správného stanoviska, že každou rozpravu nejspolehlivěji tehdy rozumíme, když známe pramen, z kterého je ta rozprava čerpaná; a taky i cíl, za kterým ona jde. Tedy hledejme, odkud čerpal Mojžíš své poznání o stvoření světa, pak za jakým cílem šel.

Odkud se dozvěděl Mojžíš o stvoření světa?

Samozřejmé je, že nijaký člověk nebyl očitým svědkem stvoření světové hmoty, ani těch změn, přes které naše zem přešla, kým se stala jsoucím bydliskem člověka, ani povstání rostlin a zvířat, které se všechny před člověkem zjevily na světě. Tedy o tom nemůže být pochybností, že o stvoření světa a všech bytostí musel být člověk od samého Stvořitele, od samého Pána Boha poučený. Tedy biblická rozprava o stvoření světa pochází z Božího zjevení, které Bůh hned dal našim prarodičům, Adamovi a Evě. Toto zjevení Adam a Eva věrně zachovali a povyprávěli o něm svým dětem a vnoučatům. Tak se podávalo potom toto zjevení z úst do úst, až bylo později, za Mojžíše i napsáno.

A nyní zodpovězme si i druhou otázku: jaký cíl měl Mojžíš, když opsal stvoření světa?

Mojžíš nechtěl lidi učit astronomii, ani přírodovědě, ani jiné světské vědě, ale měl před sebou dva náboženské cíle.

První cíl Mojžíšův bylo dokázat celému světu, že všechny bytosti jsou povinné Bohu sloužit. Jeho poslouchat, a to proto, protože je všechny, nebo i zem i všechno na nich, z ničeho stvořil. Jak hrnčíř je nezodpovědným a neomezeným pánem nádob, které z hlíny utvořil: ještě více je Bůh nezávislým svrchovaným vládcem celého stvoření, protože – jak Mojžíš píše – “Na počátku stvořil Bůh nebe a zem”.

Druhým cílem Mojžíšovým bylo při opsaní stvoření klást důraz na přísný sobotní zákon. Židé byli velice náklonní zvrhnout se v pohany. Aby se od pohanství zachránili, nato sloužili všelijaké zákony, které je od pohanů oddělovaly. Nato měl sloužit i zákon o sobotě, kterou museli Židé velmi přísně zasvětit.

Mojžíš napsal: “Spomni, aby si den sobotní světil. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou robotu. Ale sedmého dne je sobota Pána, Boha tvého; nebudeš dělat nijaké roboty v něm, ani ty, ani tvůj syn, ani tvoje dcera, ani tvůj sluha, ani tvoje služka, ani tvůj dobytek, ani příchozí, který je v tvých branách. Protože za šest dní učinil Pán nebe i zem, i moře, i všechno, co je na nich, a sedmého dne odpočinul; proto požehnal Pán den sobotní a zasvětil ho” (Exodus, 20, 9 – 11).

Sedmý den měli si lidé odpočinout a Bohu za jeho dary děkovat.

Celý děj stvoření je tedy rozdělen na šest dob, aby si z nich i nejjednodušší člověk mohl připomenout stvoření a poučit se, vážit si sobotu.

Nyní již chápeme, že ve Sv. Písmu nemáme hledat rozluštění nějakých vědeckých sporů a otázek. Ale ano, nacházíme v něm napsanou velikou pravdu, že svět je dílem Boha – Stvořitele, a stvoření světa bylo v šesti dobách, aby bylo lidem jasné ustanovení týdne a odpočinku sedmého dne.

Stvoření člověka. Sv. Písmo opisuje stvoření člověka v třech jakoby obrazech.

V prvním obraze opisuje stvoření lidského těla, o kterém říká, že je uděláno ze země, tedy naše tělo je společné hmoty (materie) s ostatními bytnostmi zemskými. V druhém obraze opisuje, že duši vdýchl Bůh do těla, tedy že lidská duše nemá nic společného s ostatními zemskými bytnostmi, ale je osobitně, celkem odděleně od Boha stvořená. V třetím obraze opisuje stvoření ženy, že je vzatá z boku, jakoby ze srdce mužova: proto je stejné hodnoty s mužem, a má v manželské lásce s ním žít.

Toto všechno jsou náboženské a mravopoučné pravdy. Vždyť Sv. Písmo a víra toto chce lidi učit. Ale o ty otázky, které nespokojný lidský rozum vyhledává při zkoumání světa – o ty nejde Sv. Písmu.

První kniha Sv. Písma opisuje ve velebných obrazech stvoření světa – poslední kniha však, tj. Zjevení sv. Jana, opisuje jeho konec.

Kdo obě rozumným a rozjímavým srdcem čte, toho tak zachvátí veleba Boží, že pokorně a pobožně řekne:

“Hodný si Pane, Bože náš, přijmout slávu a čest i moc, protože ty si stvořil všechno a z tvé vůle bylo i stvořeno je.” (Zjev. 4, 11.)

 

Dále čtenářům a čtenářkám doporučuji přečíst si šestnáct listů adresovaných studentovi Martinovi:

1.list Martinovi: Bůh existuje – nevyvratitelné důkazy Jeho existence!

2.list Martinovi: O tom, jaký Bůh existuje a jaký nikoliv!

3.list Martinovi: Stvořil Bůh svět nebo ne?

4.list Martinovi: Co je to ten jednotící princip mého bytí?

5.list Martinovi: Intelektuál, který patří mezi intelektuální elitu lidstva…

6.list Martinovi: Jak Bůh vytvořil vesmír, jak Bůh vytvořil planetu zemi?

7.list Martinovi: Je něco po smrti těla anebo ne? A proč?

8.list Martinovi: Fenomény jako ”Caelum”, ”Tartarus”, ”Exorcismus”…

9.list Martinovi: Jaká je podstata eschatologické dimenze existence člověka?

10.list Martinovi: Nevyvratitelné důkazy o existenci Krista jako člověka!

11.list Martinovi: Bůh a Jeho Zjevení: proroctví, zázraky a Kristus!

12.list Martinovi: Kristus je Bohočlověk – Kristus je osobou Bůh, přirozeností Bůh i člověk!

13.list Martinovi:Kristus vytvořil pouze jednu Církev – ty ostatní ”církve” Kristus nezakládal!

14.list Martinovi: Jak a proč Kristus uskutečnil vykoupení právě takovýmto způsobem!

15.list Martinovi: Jak se uskutečnilo vtělení a jak je to s Pannou Marií?

quasi 16.list Martinovi: Dodatky po patnáctém listu Martinovi.

Dále čtenářům a čtenářkám doporučuji přečíst si pět listů pro Andreu (ve slovenštině):

1.list pre Andreu: Dva hlavné argumenty dokazujúce existenciu Boha.

2.list pre Andreu: Stvorenie sveta a človeka podľa prvých troch kapitol ”Genesis”.

3.list pre Andreu: Moje osobné hodnotenie prípadu Majstra Jana Husa.

4.list pre Andreu: Moje osobné hodnotenie fenoménu stredovekej inkvizície.

5.list pre Andreu: Kristovo zmŕtvychvstanie je dokázaný historický fakt: viac ako 500.svedkov na vlastné oči videlo zmŕtvychvstalého Krista!

Dále čtenářům a čtenářkám doporučuji přečíst si předcházejících devatenáct prací z cyklu: Bůh k nám mluví skrze metafyzická tajemství přírody:

1práce: Hvězdnatá obloha vesmíru i planeta Země: Moudrý řád existuje v celém světě.

2práce: Laplaceova teorie o vzniku světa: Mohl se svět utvořit jen tak bez Boha sám?

3práce: Co říká nám empirické poznání o materii světa?

4práce: Vitalita lidí, rostlin a zvířat se nedá objasnit bez Boha

5práce: Některé ateisty od nepaměti charakterizuje lhářství, pokrytectví a občasná nechtěná upřímnost.

6práce: Mají také i rostliny imateriální duchovní jsoucno? A jaká je vlastně tajemná síla rostlin?

7práce: Miniaturní rostlinky baktérie – tajemný svět nebezpečných bakterií a jiných podobných miniaturních částic.

8práce: Algy. Kvasinky. Sterilizace a destilace. Svět potřebných bakterií. Zázrak: In minimis Deus maximus v Bohem stvořené přírodě.

9práce: Osteoporóza a osteopenie. Kosti a maso i svaly. Obdivuhodná moudrost Boha – Stvořitele ukrytá v tělesné soustavě zvířat i lidí.

10práce: Pepsin a metabolismus. Trávení a zásobování těla. Obdivuhodná moudrost Boha – Stvořitele ukrytá v tělesné soustavě zvířat i lidí.

11práce: Dodavatel a policajt těla: Srdce. Krev. Krv. Bílé krvinky. Červené krvinky.

12práce: Mistrovské zařízení plic, pľúc. Plíce, pľúca. Ledvina, ledviny. Oblička, obličky.

13práce: Telegraf - v těle. Mozek. Mozog. Ganglie. Nerv. Nervy.

14práce: Práce nervů. Práce nervov. Tajnosti světa. Oko. Oči. Nástroj zraku. Oční koule. Hmat.

15práce: Jak žijí zvířata? Ako žijú zvieratá? Pudy. Instinkty. Inštinkty. Když zvíře neví, proč to dělá. Keď zviera nevie, prečo to robí.


16práce: Odkud se vzalo první zvíře či odkud se vzal první živočich? Odkiaľ sa vzalo prvé zviera či odkiaľ sa vzal prvý živočích?


17práce: Odkud se vzaly rozličné druhy zvířat či živočichů? Odkiaľ sa vzali rozličné druhy zvierat či živočíchov?


18práce: Odkud se vzal člověk? O tělesné stránce člověka. Opičáři. Opičiari
.

19práce: Odkud se vzal člověk? O duševní a duchovní stránce člověka. Proč je lidská duše nesmrtelná?

Zpět na hlavní stránku!