wz

Zpět na hlavní stránku!


Vysokoškolské akademické tituly vlastnické právo majetek majetok majitel vlastník majiteľ movitý nemovitý hnuteľný nehnuteľný hmotný nehmotný nehmotná díla nehmotné diela nezcizitelný nepřevoditelný osobní nehmotné statky neprodejný nepredajný autorské právo dílo cenné dielo vynálezy patenty licence licencie emblémy ochranné značky vzory erby vyznamenání vyznamenania vojenské policejní hasičské požiarnícke státní štátne hodnosti vědecké vedecké šlechtické šľachtické církevní cirkevné vědecká práce vedecká práca svěcení svetenie biskupské kněžské kňažské jáhenské diakonské.

I.část

Jsou vysokoškolské akademické tituly předmětem vlastnického práva? Kolik vysokoškolských akademických titulů může mít jeden člověk?

Žijeme v době absurdních paradoxů a protiřečení. V roce 2006 se v jednom kostele podepisovala jistá petice. Podpisový hárek obsahoval celkem čtyři sloupce: První – titul,jméno a příjmení, Druhý – adresa, Třetí – rodné číslo nebo datum narození (již si nepamatuji přesně) a Čtvrtý byl podpis signatáře petice.

Když jsem já do prvního sloupce určeného pro ”titul, jméno a příjmení” napsal své čtyři akademické tituly z Univerzity Karlovy v Praze ”JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.” s hrůzou jsem zjistil, že pouhým napsáním těchto mých čtyř akademických titulů jsem fakticky popsal zhruba 80 % místa v prvním sloupci určeném pro ”titul, jméno a příjmení”.

Své křestní jméno ”Henryk” jsem pak tudíž napsal napůl ještě do sloupce určeného pro ”titul,jméno a příjmení”, druhou půlkou svého křestního jména jsem pak již přesáhl do druhého sloupce určeného jinak již pro uvedení adresy signatáře petice, kde jsem taky napsal i své příjmení ”Lahola”, čímž byla zhruba půlka druhého sloupce určeného jinak pro adresu zabrána mým jménem a příjmením. A podobně jsem ”protáhl” do sousedních sloupců i další požadované údaje (náležitosti). A mohu říci, že mněl jsem co dělat, abych nakonec jakž-takž všechno co bylo požadováno píšíce stále menším a menším písmem vše horko-těžko ”natlačil” do tohoto jednoho řádku.

Tehdy jsem si naplno uvědomil, že organizátor petice – jakési nezávislé občanské sdružení skupiny občanů-křesťanů – vychází z předpokladu, že je všeobecným trendem v České republice, že signatáři petice, respektive občané naší země jsou natolik ubozí nevzdělanci, že pokud vůbec snad mají nějaké univerzitní akademické tituly před svým jménem a příjmením, tak mají nanejvýš pouze jednoho ubohého ”jedináčka” (tj.jeden titul bakaláře, jeden titul inženýra, jeden titul magistra atd.) a nic víc. První sloupec byl totiž určen pro ”titul,jméno a příjmení” a ne tedy pro ”tituly,jméno a příjmení”!! A to je zarážející, protože tím implicitně vychází najevo, že organizátoři petice vlastně ani nepředpokládají, že by nějaký člověk v naší zemi, respektive signatář petice co tuto petici podepíše mohl mít více než jen jeden jediný vysokoškolský akademický titul. Konkludentně tedy, to, že by nějaký intelektuál v České republice mohl mít třebas dva vysokoškolské akademické tituly organizátoři petice de facto kategoricky vylučují. A tím méně se snad počítá s existencí člověka, který má až čtyři vysokoškolské akademické tituly. Přitom nemyslím si, že by tato formální stránka struktury petiční listiny byla nějakou výjimkou. Právě naopak! Neznám úřední formulář, který by se ptal na ”tituly”. Téměř všechny úřední formuláře se ptají na ”titul,jméno a příjmení”, anebo ”příjmení, jméno a titul” či toto triduum v jiném pořadí. Pokud vím, ve státní správě úřední formuláře – které znám – se zásadně nikdy neptají na ”tituly”, ba dokonce některé formuláře se dokonce neptají ani jen na ”titul”!!

Já osobně nikdy nelžu. Tím méně si snad hraji na ”skromňáska”. Akademické tituly si nesmírně vážím a nevidím žádný důvod proč to tajit. Zejména si vážím akademické tituly z Univerzity Karlovy v Praze, která byla založena v roce 1347/1348 králem českým a císařem římským Karlem IV z dynastie Lucemburků.

Univerzita Karlova v Praze je totiž suverénně nejstarší univerzitou ve střední Evropě. Univerzita Karlova v Praze je ještě starší než univerzity ve Vídni nebo Krakově. O tom, že je Univerzita Karlova v Praze absolutní královnou českých a slovenských univerzit (kterým ostatní české a slovenské univerzity a vysoké školy nesahají ani po členky) není tedy ani nejmenších pochyb. Univerzita Karlova v Praze byla založena v půlce 14.-tého století a po celou tuto dobu až do skončení první světové války byla Univerzita Karlova v Praze jedinou univerzitou na celém teritoriu Československém. Druhá nejstarší univerzita na teritoriu České republiky – Masarykova univerzita v Brně byla založena až v roce 1919. A taky nejstarší slovenská univerzita – Univerzita Komenského v Bratislavě byla založena v roce 1919. Kde se tedy Masarykova Univerzita v Brně či Univerzita Komenského v Bratislavě – které obě byli založeny až v roce 1919 – hrabou na Univerzitu Karlovu v Praze, která byla založena již v roce 1347/1348!!! A o ostatních – ještě mladších - českých a slovenských vysokých školách již ani nemluvě…

A já mám nikoliv pouze jeden, ale přímo čtyři vysokoškolské akademické tituly z Univerzity Karlovy v Praze, na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze jsem v roce 2000 získal titul magistra práv (dne 14.3.2000 jsem měl promoci na magistra práv Univerzity Karlovy v Praze) a v roce 2005 jsem získal titul doktora práv (dne 15.2.2005 jsem měl promoci na doktora práv Univerzity Karlovy v Praze), respektive na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze jsem v roce 2000 získal titul magistra filozofie (dne 20.7.2000 jsem měl promoci na magistra filozofie Univerzity Karlovy v Praze) a v roce 2005 jsem získal titul doktora filozofie (dne 15.12.2005 jsem měl promoci na doktora filozofie Univerzity Karlovy v Praze). A tedy nejen že mám čtyři vysokoškolské akademické tituly – z toho dva doktorské a dva magisterské, ale ba co víc, všechny své čtyři vysokoškolské akademické tituly jsem získal na té nejelitnejší univerzitě ve střední Evropě – na Univerzitě Karlově v Praze!!

Jsem tudíž nesmírně hrdý na své čtyři akademické tituly, které jsem získal na Univerzitě Karlově v Praze! Na svých akademických titulech si velice zakládám, velice si je cením – a vyjma výlučně rodinných a čistě soukromých ”neakademických” akcí – si všude důsledně píšu všechny své čtyři vysokoškolské akademické tituly společně i se svým jménem a příjmením ”JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola. Ostatně – tyto moje čtyři akademické tituly – jsou v podstatě jediný můj majetek, respektive jedinými relevantně cennějšími nehmotnými statky, které vlastním!

Tato věc budí často nepochopení a proto to řeknu ještě jednou a zcela explicitně – akademické tituly jsou plně legitimním předmětem vlastnického práva a jako takové jsou majetek jako každý jiný!"

Chápu, že výše uvedené tvrzení je pro mnohé lidi španělskou vesnicí a proto ve stručnosti a pokud možno co nejjednodušším způsobem vysvětlím, co všechno se zahrnuje pod pojem "majetek" a tedy co všechno je předmětem vlastnického práva, respektive jaké je základní právnické dělení majetku:

Majetek se předně dělí na majetek 1.)hmotný a majetek 2.)nehmotný.

1.)Hmotný majetek se dále dělí na majetek 1.A)movitý a majetek 1.B)nemovitý. (Na Slovensku: Hmotný majetok sa ďalej delí na majetok hnuteľný a majetok nehnuteľný). Majetek "nemovitý" (na Slovensku:"nehnuteľný") jsou pozemky a stavby, respektive veškerý hmotný majetek, který "je se zemí spojen pevným základem". Hmotný majetek, který nepatří do kategorie majetek "nemovitý" (na Slovensku:"nehnuteľný") automaticky můžeme zahrnout do kategorie majetek "movitý" (na Slovensku:"hnuteľný"). Majetkovým substrátem majetku movitého (hnuteľného) je například letadlo, loď, automobil, monitor počítače, kabát, boty, modlitební knížka…atd. Tolik tedy stručné definování majetku hmotného.

2.)Nehmotný majetek se dále dělí na 2.A)nehmotná díla a 2.B)nehmotné statky.

2.A)Například nehmotnými díly mohou být nehmotná díla literární, kde majetkovým substrátem tohoto druhu vlastnického práva je nehmotný obsah literárního díla – nikoliv tedy papír na kterém je literární dílo napsáno či vytištěno. Totéž platí i například u nehmotných děl malířských či hudebních. I zde u tohoto druhu vlastnického práva je jeho substrátem nehmotný obsah daného uměleckého díla (malířského či hudebního) a nikoliv tedy materiální médium na kterém je toto dílo zachyceno.

2.B)Například nehmotnými statky jsou pak registrované ochranné známky, patenty, licence, emblémy, značky, erby, vyznamenání, hodnosti a tituly. Vyznamenání mohou být zejména státní (tj.udělované hlavou státu) ale i mezinárodní (například Nobelova cena). Majetkovým substrátem tohoto druhu vlastnického práva je samotná fakticita udělení tohoto vyznamenání a nikoliv tedy kovová medaile, odznak či jiný podobný předmět, který je pouze jeho formálním materiálním vyjádřením. Totéž se týká i vojenských, policejních nebo hasičských hodností. Majetkovým substrátem tohoto druhu vlastnického práva není "kovová frčka" na rameni vojenského, policejního nebo hasičského služebního stejnokroje, respektive vojenské, policejní nebo hasičské uniformy; nýbrž fakticita udělení té či oné vojenské, policejní nebo hasičské hodnosti.

Různorodé hodnosti a tituly jsou též doménou církevně-klerického stavu, šlechtického stavu, a pro stav svobodných a vzdělaných občanů-intelektuálů jsou zde akademické tituly.

Tituly církevně-klerického stavu například u katolické církve – uvedu nematkově - například titul "Msgre"(monsiňor), ale obdobně i titul "kardinál" je vlastně titulem, speciální "kardinálské" svěcení neexistuje.. Oboje mají klasický znak "titulu". Jiným druhem titulů, respektive titulů "sui generis" mající spíše formální znak hodnosti v katolické církvi může být to, že laik může být vysvěcen (ordinován) v prvním stupni na "jáhna" (na Slovensku:"diakona"), ve druhém stupni na kněze a ve třetím stupni může být vysvěcen (konsekrován) na biskupa. Majetkovým substrátem tohoto druhu vlastnického práva je tedy ordinace či konsekrace, tj.fakticita, že papež anebo jiný biskup (coby duchovní zástupci Boží na zemi) položil slavnostně obřadním způsobem své ruce na hlavu svěcence s úmyslem udělit mu příslušné svěcení a tak po vzoru apoštolů udělil svěcenci příslušné jáhenské (diakonské), kněžské či biskupské svěcení. A tituly mají i jednotliví členové řeholních řádů a kongregací – tato tituly (značky) si píšou za svým jménem a příjmením (například jezuité "SJ" – co znamená "Societas Jesu" – česky: Společnost Ježíšova, saleziáni zas "SDB" - co znamená "Societas Don Bosco", františkání "OFM" atd.). Při vstupu do řeholního řádu či kongregace po úvodní postulatuře se stává adept aspirantem, pak aspirantem-kandidátem což jsou období která trvají zpravidla jeden až sedm let, poté následuje noviciát trvající jeden až dva roky a pak časné sliby – většinou na rok a to se většinou opakuje třikrát, pak většinou po čtvrté následují časné sliby na tři roky a pak stálé sliby. Samozřejmě, že od těchto základních schémat jsou porůznu často i veliké odchylky. Jinak ale tyto tituly (označení) si řeholníci za své jméno vždy píší a to i ti kteří žijí mimo klauzuru vlastního kláštera, ovšemže s výjimkou těch, kteří jsou tajnými členy toho-kterého řeholního řádu. Tajní členové však žijí navenek jako úplně obyčejní občané a vykonávají obyčejné civilní povolání (pracují jako právníci, lékaři, učitelé, úředníci atd.). Většina řeholí však ale tajné členy vůbec nemá.

Tituly šlechtického stavu, respektive hodnota uděleného šlechtického titulu je dána tím, že ať již Vám, anebo někomu z Vašich předků tento titul udělil panovník (tj.světský zástupce Boží na zemi). V našem případě je to král český, v případě Slováků král uherský. Písemná bula či jiná podobná listina – zpravidla psaná po latinsky - krále českého (uherského) je pouze písemným "důkazem" o udělení šlechtictví, nikoliv však šlechtictvím samotným který je podle českého, respektive uherského šlechtického práva inkorporováno do obřadu kdy král český (uherský) slavnostně položil obřadní meč na Vaše pravé i levé rameno a prohlásil Vás šlechticem. V současnosti v našem případě (českém i slovenském) na počátku tohoto jedenadvacátého století titul českého (i uherského) krále má a tedy šlechtický titul teoreticky může udělit král Dr.Otto Habsburg, coby český a uherský král. Dr.Otto Habsburg se narodil dne 20.11.1912 jako nejstarší potomek Karla I. Dr.Otto Habsburg v současnosti žije v Pöcking am Starnberger See, co je v Bavorsku asi 30 Km jižně od Mnichova. Následníkem trónu českého i uherského je pak nejstarší potomek krále Otty Habsburga, kterou je Andrea Habsburg, narozená 30.5.1950. U drtivé většiny nás obyčejných "plebejců" však touha získat šlechtický titul zůstane navěky pouze touhou, byť by si ji třeba leckterý neurozený "plebejec" i sebevíce přál.

Tituly svobodných a vzdělaných občanů-intelektuálů jsou zde akademické tituly z univerzit a vysokých škol. Akademické tituly z univerzit a vysokých škol jsou majetek, který je absolutně nepřevoditelný na jiný subjekt, nelze jej ani pronajmout a ani z jiného právního důvodu s tímto majetkem nemohou disponovat jiné subjekty. Akademické tituly jsou totiž též i vlastnickým právem osobního charakteru stejně jako například je jím i institut výživné v oblasti rodinného práva, kde nárok na výživné v rodinném právu je rovněž nepřevoditelný na jiný subjekt. Ode všech výše popisovaných druhů majetku se akademické tituly výrazně liší tím, že řádně nabytý akademický titul Vám nikdy a nikdo nemůže vzít. A nikdy raz získané Vaše akademické tituly a ani Vaše vědecké a akademické hodnosti neztrácíte, dokonce ani nikdy po Vaší smrti Vámi získané akademické tituly a vědecké a akademické hodnosti ani právně nemôžete ztratit! Je to prostě Váš majetek, který Vám nikdo a nikdy ani za trvání Vašeho pozemského života a ani po Vaší smrti nikdo a nikdy nemůže sebrat. Ovšemže každý vlastník má svobodu vlastnického práva, co znamená, že se může svobodně rozhodnout, že předmět svého vlastnického práva bude užívat, právě tak, jako se může svobodně rozhodnout, že tento předmět svého vlastnického práva užívat nebude. Například vlastníte-li nějaký obraz můžete si ho pověsit na zeď a dívat se na něj, anebo ho můžete mít uschován někde v trezore nějaké galerie. Jste-li řidič a vlastníte-li automobil máte právo jím třeba jezdit každodenně do práce. Máte toto právo – nikoliv však povinnost! Vaší svobodou je také rozhodnout se, že do práce budete jezdit třeba autobusem nebo vlakem a své auto necháte stát v garáži. A totéž se týká i užívání Vašeho akademického titulu či titulů. Je to Váš majetek a můžete ho užívat, není to však ale Vaší povinností. Nicméně jestliže se rozhodnete akademické tituly užívat, pak už by jste měl užívat všechny své akademické tituly a nejen některé z nich. Pokud chcete udělat redukci svých užívaných akademických titulů, pak tedy neužívejte vůbec žádné akademické tituly. Já osobně užívám buď všechny své akademické tituly anebo vůbec žádný! Ostatně - když už i pominu to, že zatajování nižších akademických titulů je trestné - proč bych měl užívat jen "některé" ze svých vysokoškolských akademických titulů? Základním právem každého vlastníka je přece užívání předmětu svého vlastnického práva! Proč bych se tedy měl zříkat užívání svého majetku? Je to majetek jako každý jiný!

Ostatně já do svého občanského průkazu a ani do svých dvou cestovních pasů – českého cestovního pasu a ani slovenského cestovního pasu (dále budu užívat pouze "doklady totožnosti") jsem si rovněž tituly nenapsal. A tak tedy své tituly coby předmět mého vlastnického práva rovněž někdy užívám a jindy – je-li to výhodné - je záměrně neužívám. Abych to vysvětlil: I když třeba v takovémto dokladu totožnosti nemáte napsané akademické tituly, potřebujete-li tyto tituly (či jen některý z těchto titulů), můžete je velice lehce prokázat i jinak – například univerzitními diplomy. Pokud by jste si tyto akademické tituly do těchto dokladů totožnosti ale nechali zapsat a chtěli třeba někdy-někde příležitostně jít dělat zametače či umývače záchodů – pak máte smůlu, protože nemůžete již nijak popřít, že jste vysokoškolák, což bude mít za následek, že oni vzhledem ke svým předsudkům Vás stoprocentně celkem jistě odmítnou, respektive na výkon dotyčné práce či brigády Vás celkem určitě nevezmou. Ale když máte doklady totožnosti "čisté" můžete se – podle konkrétní potřeby dané konkrétní situace – vytasit se všemi svými vysokoškolskými diplomy anebo jen z některými, popřípadě se můžete vytasit pouze s maturitním vysvědčením a tvrdit, že jste pouze středoškolák a pokud by "vadilo" i to, pak můžete přijít pouze s posledním koncoročním vysvědčením ze základní školy, popřípadě což je rozumnější (zejména pokud na tom vysvědčení máte odshora až dolu všude ve všech řádcích jednu a tutéž "známku" což by mohlo být paranoidním personalistům "podezřelé") přijdete bez jakýchkoliv dokladů o vzdělání a řeknete, že máte jen "základní". A pokud tedy přijdete bez jakýchkoliv vysvědčení a současně si dáte pozor na hubu – vyvarujete se užívání cizích slov a květnaté frazeologie zpravidla nikdo Vás nebude podezírat, že máte více než "základní školu".

V praxi ale zpravidla vždy já užívám všechny čtyři mé vysokoškolské akademické tituly anebo vůbec žádný! Doporučení některých lidí, že bych prý klidně se mohl omezit na užívání pouze mých dvou doktorských titulů a magisterské tituly bych nemusel užívat je nesmyslné. Vyjma věd přírodních, technických a ekonomických, tj.těch co získávají akademický titul inženýra – absolventi pětiletého vysokoškolského studia pokud ho ukončili nejpozději do 31.8.1990 obdrželi automaticky příslušný doktorát, zatímco absolvent úplně téhož pětiletého vysokoškolského studia, pokud ho ukončil již dne 1.9.1990 a později dostal pouze titul "magistr" (Mgr.). Jedinou výjimkou zůstali studenti medicíny a veterinární medicíny, kterých se změna nijak nedotkla a zachovávala jim i nadále původní stav – tj. absolvováním příslušného pětiletého "magisterského" studia získávají automaticky příslušný pseudodoktorát MUDr. či MVDr. A nikoliv tedy – v očích laické veřejnosti – méněcenný titul jakéhosi "magistra" medicíny či veterinární medicíny. Ostatní však ale bohužel doktorát automaticky nezískávají. Ostatní získávají pouze ten titul Mgr. (magistr). Kdybych si tedy před své jméno a příjmení napsal pouze své dva doktorské tituly a přitom bych vynechal svoje tituly magisterské, vypadalo by to tak, jako kdybych já pouze úspěšně absolvoval právnickou a filozofickou fakultu v období do 31.8.1990. A tedy vypadalo by to tak, jako kdybych nikdy neabsolvoval žádné rigorózní řízení, nenapsal žádnou rigorózní vědeckou práci a nesložil žádnou rigorózní zkoušku. A tím bych se uměle degradoval na pouhého obyčejného absolventa magisterského studijního programu dvou vysokých škol, respektive fakult. Ostatně – teoreticky – by takováto představa lidí co mně neznají by byla velice pravděpodobná. Narodil jsem se v dubnu 1967. Do prvního ročníku základní školy jsem začal chodil v 6 letech, tj. dne 1.9.1973. Když počítáme dál - osm let základní školy se skončilo dne 30.6.1981. Od 1.9.1981 jsem tedy teoreticky již mohl začít studovat na nějakém gymnasiu anebo alespoň střední škole s maturitou. Toto čistě hypoteticky počítané studium by se pak skončilo maturitou v květnu 1985. V červnu 1985 bych pak následně mohl absolvovat přijímací zkoušky na vysoké škole a po přijetí, pak v září 1985 se zapsat. A počítáme-li pět let, závěrečné zkoušky by vycházeli někdy v květnu či červnu 1990. A tedy do 31.8.1990 bych to "stihl" čímž bych ještě "na poslední chvíli" i já automaticky hned získal doktoráty a nikoliv tedy pouze tituly magisterské. A to je tedy další důvod toho, proč uvádím všechny své čtyři akademické tituly a tedy i oba "méněcenné" tituly magisterské, aby k tomuto omylu nemohlo dojít.

A kromě toho – proč bych měl užívat jen "některé" ze svých vysokoškolských akademických titulů? Základním právem každého vlastníka je přece užívání předmětu svého vlastnického práva! Proč bych se tedy měl zříkat užívání svého majetku? Je to majetek jako každý jiný! Zřekněte se Vy užívání Vašeho nádherného domu či bytu a bydlete na ulici jako kdyby jste byl bezdomovec! Zřekněte se vy ježdění ve své nádherné "Fabii" či "Felicii" a šlapejte všude pěšky! Nezapínejte si svůj počítač, svůj televizor, svůj rozhlasový přijímač atd.! Co Vy na to? Řeknete, že nejste blázen - a máte pravdu! Já osobně nevlastním ani auto, ani počítač, ani televizor, ani rozhlasový přijímač a vlastně právně nevlastním ani "svůj" dům ve kterém bydlím – vlastním však své čtyři akademické tituly. Tyto čtyři akademické tituly jsou můj majetek! A když Vy čtenáři nejste ochotni se zříci užívání Vašeho majetku – proč bych se naopak užívání mého majetku měl zříkat já??

Jak jsem již jednou uvedl, akademické tituly se ode všech výše popisovaných ostatních druhů majetku výrazně liší tím, že řádně nabyté akademické tituly Vám nikdy a nikdo ani za trvání Vašeho pozemského života a ani nikdy po Vaší smrti Vám nemůže vzít. A nikdy akademické tituly ani za trvání Vašeho pozemského života a ani nikdy po Vaší smrti neztrácíte. Je to prostě Váš majetek, který Vám nikdy nikdo ani za trvání Vašeho pozemského života a ani nikdy nikdo po Vaší smrti Vám nemůže nijak sebrat. A ovšemže taky platí i to, že získáte-li akademický titul "vyšší" neztrácíte tím akademický titul "nižší". Ovšemže i mezi jednotlivými univerzitními či vysokoškolskými akademickými tituly je určitá hierarchie, ne všechny akademické tituly mají stejnou hodnotu. To však ale v žádném případě neznamená, že by snad vyšší akademické tituly nejako "konsumovaly" akademické tituly nižší. Nebo že by snad tyto akademické tituly jen tak nějako samovolně zanikaly jen proto, že jste později získal(a) i vyšší akademické tituly.

Řádně nabyté akademické tituly se výrazně liší od veškerého ostatního majetku svojí nesmrtelností, nezničitelností, nikdy neprekludují a ani se nikdy nepromlčí, nikdy a nikdo Vám akademické tituly nemůže nijak odejmout, vzít ani ukrást. Akademické tituly jsou prostě majetek o který jejich vlastník nemůže nikdy přijít - a to ani nikdy za trvání svého pozemského života a ani nikdy po své smrti! Voják i policista může být degradován, případně propuštěn ze služebního poměru do civilu; duchovní v katolické církvi může podle kanonického práva být za jistých okolností suspendován anebo i propuštěn z klerického stavu, právě tak jako král či jinak nazvaný panovník za jistých okolností může šlechticovi anebo někdy i celému šlechtickému rodu – kterému on samotný anebo některý z jeho předchůdců tento šlechtický titul udělil – šlechtický titul odejmout, což je za jistých okolností právo, které má král (panovník) vůči "své" šlechtě. Pouze o akademické tituly poctivě nabyté nikdo a nikdy nemůže být nikým a nijak připraven ani nikdy za trvání svého pozemského života a ani nikdy po své smrti.. A to dokonce ani tehdy ne, pokud by se třeba se svojí "Alma Mater" – se svojí univerzitou nebo fakultou na kterých vystudoval, popřípadě i s oběma těmito subjekty třeba i "do krve" nějak rozhádal "na život a na smrt"! Univerzita i fakulta na kterých vystudoval, se sice může na něj třeba i sebevíc zlobit, akademické tituly, které mu udělila mu však odejmout nemůže!! Tolik tedy o porovnání akademických titulů ale i vědeckých a akademických hodností s ostatními druhy nehmotného majetku. Naopak o hmotném majetku již ani nemluvě – o ten jeho vlastník může totiž fakticky přijít ještě mnohem snáze než o majetek nehmotný.

Jak jsem již uvedl, akademické tituly patří do kategorie nehmotného majetku. Imanentní vlastností nehmotného majetku je absolutní neexistence jakéhokoliv hmotného substrátu. Hmotným substrátem je zde pouze univerzitní (vysokoškolský) diplom + tubus ve kterém je tento diplom uložen, nikoliv však ale akademický titul samotný – vždyť ostatně – akademický titul samotný je nehmotný! Samotný univerzitní či vysokoškolský diplom totiž není akademickým titulem – pozor proto na toto nesmyslně tautologické směšování dvou zcela rozdílných věcí! Samotný univerzitní či vysokoškolský diplom je pouze hmotným, respektive listinným důkazem o nabytí akademického titulu, nikoliv však ale akademickým titulem samotným! To, co může být například někým ukradeno, to, co se může ztratit, popřípadě to, co může být zničeno je pouze tento univerzitní či vysokoškolský "hmotný" diplom, nikoliv však ale samotný akademický titul. Pokud by jste třeba svůj tubus s diplomem ztratil, či pokud by Váš tubus s diplomem odnesla povodeň anebo pokud by celý Váš dům vyhořel při požáru a s ním společně i Váš tubus s diplomem by rovněž zhořel, potažmo pokud by nějaký zloděj či lupič vyloupil Váš dům nebo byt a mezi jinými věcmi úmyslně či omylem si odnesl i Váš tubus s diplomem je to všechno velice nepříjemné. Toto zničení či ztráta Vašeho diplomu však ale neznamená, že ztrácíte tím rovněž i svůj akademický titul. Ten totiž nikdy nemůžete ztratit. Ten Vám totiž patří již navždy za Vašeho života, ale i navždy i po Vaší smrti! Například podle autorského zákona literární či jiné umělecké ale i vědecké dílo patří autorovi ještě 70 let po jeho smrti, kdy autorská práva vykonávají po smrti autora jeho dědicové. Vaše akademické tituly Vám však – na rozdíl od Vašich autorských práv k Vašim vědeckým pracím trvajícím pouze do hranice sedmdesáti let po Vaší smrti – patří již na věčné navěky!!

Podobný vztah primárního nehmotného majetku a sekundárního hmotného důkazního prostředku o existenci a vlastnictví je například i u vztahu svatý křest – křestní list. Taky i křestní list je pouze listinným písemným důkazem o udělení svátosti svatého křtu, nikoliv však ale svatým křtem samotným. Pokud by jste svůj křestní list ztratil, odnesla by ho voda při povodni, shořel by při požáru, případně by ho mezi jinými ukradenými věcmi třeba i nevědomky odnesl ze sebou zloděj nebo lupič – ztratili jste svůj krstný list. To však ale neznamená, že by jste fakticitou ztráty, krádeže, shoření, či jiného zničení Vašeho křestního listu současně i "ztratil" svátost svatého křtu, která Vám jednou byla udělena a proto je úplně absurdní představa, že stratou či zničením křestního listu by jste snad nějako přestal být křesťanem. Nic takového! I u svátosti svatého křtu platí v podstatě totéž co platí u akademických titulů. Ani svátost svatého křtu Vám nikdy nikdo nevezme a nikdy tak nemůžete přestat být křesťanem. Teoreticky se sice ze své vlastní vůle můžete třebas stát zrádcem podobně jako Jidáš Iškariotský, a zradit Krista-Pána, Váš svatý křest však ale navěky zůstane nesmazatelným znakem ve Vaší duši pro Vaši spásu, popřípadě Vaše zatracení pokud jste Ježíše Krista zradil.

Teď zůstává již pouze poslední otázka – kolik akademických titulů může mít jeden člověk. Odpovím asi takhle:

Jistý prezident Spojených států amerických (dále jen ”USA”) obdržel od nejrůznějších amerických univerzit a jiných vysokých škol až 183 různých čestných doktorátů a jiných titulů. Kdyby chtěl, teoreticky by si je mohl vypsat úplně všechny a nikdo – právně, morálně ani fakticky – by neměl žádné oprávnění mu cokoliv jakkoliv vyčítat. Všechny tyto akademické tituly – navzdory jejich obrovské početnosti - jsou totiž jeho vlastnictvím a jako vlastník má právo předmět svého vlastnického práva užívat. Jako právník to mohu – v čistě hypotetické právní rovině - i exaktně popsat: Seřadil by si tyto své akademické tituly v sestupné linii od svého relativně nejhodnotnějšího akademického titulu, který by si napsal na první místo až po ten svůj relativně nejméně hodnotný akademický titul, který by napsal na místo poslední, tj.183-tí s tím, že by tak své akademické tituly nasázel do jedné linie vedle sebe bez jakýchkoliv spojek, čárek či jiných spojení (pouze za každý titul by dal obyčejnou ”bodku”), pouze poslední dva tituly by spojil latinskou spojkou ”et” (v češtině: ”a”) – pokud se jedná o fonologicky stejnorodé akademické tituly, respektive – abych to vyjádřil srozumitelněji – tituly, které mají tutéž písemnou-grafickou podobu (v opačném případě, by se tato spojka ”et” mezi poslední dva akademické tituly nepsala). Samozřejmě, že – v tomto konkrétním případě - když dotyčný prezident USA získal 183 čestných akademických titulů měl prakticky z každého typu možných akademických titulů těchto titulů vždy několik takových, které měli stejnou grafickou podobu. A tudíž i na posledních dvou místech by logicky museli být ”fonologicky stejnorodé” akademické tituly. Jinými slovy tedy, v jeho případě by vedle sebe mechanicky napsal 182 akademických titulů, pak po 182-hém akademickém titulu by následovala latinská spojka ”et” (”a”) a za touto latinskou spojkou ”et” by následoval jeho poslední 183-tí akademický titul. Ovšemže napsat takové veliké množství akademických titulů by však bylo velice nepraktické a zřejmě i velice těžce prakticky proveditelné. Zde je tudíž rozhodnutí se pro dobrovolnou ”redukci” uváděných titulů zcela rozumné rozhodnutí, ba dokonce možné je neuvést i vůbec žádný akademický titul, protože pokaždé, když prezidentovi USA nějaká americká univerzita či vysoká škola udělila nějaký čestný doktorát či jiný akademický titul – psaly o tom všechny noviny a informovali o tom i všechny elektronická média. A pokud se totéž opakovalo téměř každý týden, respektive pokud se totéž opakovalo až 183-krát, pak již celý americký národ velice dobře věděl, že jejich prezident má kolem dvou stovek různorodých čestných doktorátů a jiných akademických titulů. Pak opravdu není třeba žádné tituly uvádět…

Pokud jde o mně JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryka Laholu u mě je to úplně jinak, protože mně zná jen několik tisíc lidí, potažmo jen několik málo desítek tisíc lidí. Jinými slovy, mně nezná prakticky vůbec nikdo. Navíc já mám akademické tituly pouze čtyři – dva doktorské a dva magisterské, respektive dva právnické a dva filozofické. A kromě toho čestný akademický titul nemám vůbec žádný – o všechny své čtyři akademické tituly Univerzity Karlovy v Praze jsem musel velice těžce bojovat. Zadarmo jsem nikdy a od nikoho nedostal vůbec nic.

Pokud jde o můj konkrétní případ – JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryka Laholu moje konkrétní situace vypadá následovně: Vím, že doktorské akademické tituly jsou cennější než magisterské akademické tituly. U titulů téže kategorie jsou pak cennější tituly z fakulty právnické než z fakulty filozofické. To znamená že akademický titul magistra práv je cennějším akademickým titulem než akademický titul magistra filozofie. Právě tak i akademickým titul doktora práv (JUDr.) je cennějším akademickým titulem než akademický titul doktora filozofie (PhDr.). Nicméně akademický titul doktora filozofie (PhDr.) je cennějším akademickým titulem než akademické tituly magistra filozofie či magistra práv. Akademický titul doktora práv (JUDr.) je však ale mým nejcennějším akademickým titulem, a proto ho napíšu na první místo:”JUDr.”

Mým druhým nejcennějším akademickým titulem je akademický titul doktora filozofie (PhDr.) a proto ho napíšu hned na druhé místo:”JUDr.PhDr.”

Mým třetím nejcennějším akademickým titulem je akademický titul magistra práv (Mgr.) a proto ho napíšu na třetí místo za oba tituly doktorské:”JUDr.PhDr.Mgr.”

A nakonec mým čtvrtým nejcennějším akademickým titulem je akademický titul magistra filozofie (Mgr.) a proto ho napíšu na čtvrté místo:”JUDr.PhDr.Mgr.Mgr.”

Takto to však ale zůstat nemůže, protože moje poslední dva akademické tituly (”Mgr.Mgr.”) jsou fonologicky stejnorodými akademickými tituly, tj.ve své písemné podobě mají stejnou grafickou podobu ”Mgr.”, přitom vůbec není podstatné, že ve významové rovině jedno ”Mgr.” značí akademický titul magistra práv, zatímco druhé ”Mgr.” ve významové rovině značí akademický titul magistra filozofie. Ve formálně písemném vyjádření obou těchto magisterských akademických titulů je evidentní, že se jedná o fonologicky stejnorodé akademické tituly, tj.že mají tutéž grafickou podobu – a to je rozhodující. Proto i zde oba akademické tituly se musí spojit latinskou spojkou ”et”. Konečná podoba tedy je:”JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.”

Ostatně své čtyři akademické tituly Univerzity Karlovy v Praze jsem všechny získal úplně legálně, poctivě a regulérně a tudíž je všechny tak i uvádím. Při tom plně respektuji jak všechny právní předpisy, tak i univerzitní akademickou tradici od založení první univerzity v Bologni (1148) až po univerzitní tradice našeho jedenadvacátého století. No a když jsem se vypořádal s exaktním hierarchickým uspořádáním všech čtyř akademických titulů pak už zůstává napsat pouze své jméno a příjmení:”JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola”.

A tedy pokud jde o můj nehmotný majetek – moje akademické tituly všem je snad teď jasné, že se řídím podle hesla, že vzít: ”Cizí nechci – vlastní si nedám!!!”

V Uherském Hradišti dne 12.1.2007

JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola

II.část

Zatajování nižších akademických titulů je trestné!

Intelektuál, který zatajuje své nižší akademické tituly je obyčejný podvodník!!

Poznámka: Položené otázky čtenářů www.henryklahola.nazory.cz jako i odpovědi na tyto typické položené otázky jsou oproti emailům z praktických důvodů různě mírně upravovány, kráceny a někdy i zevšeobecňovány!

Protože podobné otázky studentů i studentek z České republiky i ze Slovenské republiky týkající se používání či nepoužívání akademických titulů se donekonečna permanentně opakují, rozhodl jsem se pro potřebu všech těch, které toto téma zajímá, napsat tyto typické neustále se opakující otázky i odpovědi, a to ve dvou rovnocenných jazykových verzích, tj. jak po česky, tak i po slovensky.

Tato po česky napsaná verze je určena zejména pro studenty z České republiky!

Odkazovač: Ste zo Slovenskej republiky? Potom radšej kliknite myšou na tento modrý nápis a prepnite sa tým do slovenskej verzie!

I.Otázka: Nechápu co je na tom neslušného či nemorálního, a případně někdy prý dokonce i nelegálního a trestného na tom, jestliže budu používat jen některé ze svých doktorských, magisterských a bakalářských akademických titulů, zatímco některé jiné své akademické tituly používat nebudu?

Odpověď na I.Otázku: Například jste absolventem nějaké technické vysoké školy nebo fakulty, kde jste získal akademický titul bakalář a akademický titul inženýr, plus jste absolventem nějaké teologické bohoslovecké fakulty, kde jste získal akademický titul bakalář, poté akademický titul magistr a nakonec doktorský akademický titul licenciát z teologie, a tedy dejme tomu, že jste ThLic.Mgr.Ing.Bc. et Bc.Jméno Příjmení. Umím si sice představit, že se následně můžete pohybovat v technických akademických kruzích, co Vás může svádět k omezení se pouze na takzvané "technické akademické tituly", na například: Ing.Bc.Jméno Příjmení. Jestliže použijete u svého jména a příjmení pouze "technické" akademické tituly, je to přinejmenším projev Vaší vrcholné neslušnosti a pohrdání s Vaší teologickou bohosloveckou fakultou, jestliže současně nepoužijete i její akademické tituly. Kromě toho to může budit i dojem, že se "stydíte" za to, že jste studoval teologii. A ovšemže platí to do značné míry i obráceně, tj. můžete se pohybovat v teologických akademických kruzích, co Vás zase může naopak svádět k omezení se zas pouze na "teologické" akademické tituly – například: ThLic.Mgr.Ing.Bc. et Bc.Jméno Příjmení. Jestliže však ale použijete u svého jména a příjmení pouze "teologické akademické tituly, je to rovněž přinejmenším projev vrcholné neslušnosti a pohrdání s Vaší technicky orientovanou vysokou školou nebo fakultou, jestliže současně nepoužijete i její akademické tituly. A úplně nejhorší postup je vypuštění takzvaných "nižších" akademických titulů. Je to totiž podvod!!! Jestliže vypustíte své "nižší" bakalářské akademické tituly a ponecháte si pouze akademické tituly magisterské a doktorské, dopouštíte se podvodu v tom smyslu, že implicitně předstíráte, že jste začal studovat na vysoké škole ještě v době, kdy tento bakalářský vzdělávací stupeň ještě nebyl povinným předstupněm u magisterského studijního programu, jinými slovy dopouštíte se podvodu v tom smyslu, že implicitně předstíráte, že jste začal studovat ještě v době devadesátých let dvacátého století, kdy platil ještě vysokoškolský zákon č. 172/1990 Sb. Ak vypustíte bakalářské i magisterské akademické tituly a ponecháte si pouze ten doktorský akademický titul, dopouštíte se ještě většího podvodu v tom smyslu, že implicitně předstíráte, že jste začal studovat ještě v době, kdy nejen že současné bakalářské akademické tituly, ale dokonce ještě ani současné magisterské akademické tituly neexistovali, jinými slovy, že jste začal studovat na vysoké škole nejpozději v osmdesátých letech dvacátého století, kdy v Československu v těchto osmdesátých letech dvacátého století platil ještě vysokoškolský zákon č. 39/1980 Sb. Podvodníci, kteří zatajují bakalářské akademické tituly, popřípadě podvodníci, kteří zatajují magisterské akademické tituly, eventuálně podvodníci, který současně zatajují magisterské i bakalářské akademické tituly, takovýmto způsobem totiž často implicitně předstírají, že svou vysokou školu studovali a tedy i ukončili již dávněji než ji ve skutečnosti studovali a ukončili, respektive podvodně tím implicitně předstírají, že mají delší odbornou praxi po ukončení své univerzity nebo jiné vysoké školy než ve skutečnosti mají. A tento podvod je trestný!

II.Otázka: Nechápu přesně jak by jste vy osobně JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola mohl podvést například svého potencionálního budoucího zaměstnavatele tím, že by jste se před ním vydával za JUDr.PhDr.Henryka Laholu, tj. že by jste vynechal vaše oba dva magisterské akademické tituly a ponechal si pouze tituly doktorské?

Odpověď na II.Otázku: Například já osobně jsem začal studovat právnickou i filozofickou fakultu v roce 1994, tj. já osobně jsem obě vysoké školy začal studovat na základě vysokoškolského zákona č. 172/1990 Sb. Proto já již magisterské akademické tituly už mám, bakalářské akademické tituly však ale ne. Jestliže bych například já své magisterské akademické tituly zatajil, dopustil bych se tím podvodu, protože tím by jsem fakticky konkludentně předstíral, že jsem začal studovat ještě v osmdesátých letech dvacátého století na základě vysokoškolského zákona č. 39/1980 Sb., jestliže tedy bych předstíral, že mám "jen" doktoráty JUDr. + PhDr. bez toho, že bych současně měl i příslušné dva magisterské akademické tituly. Kromě toho právě na Karlově Univerzitě v Praze jsem vystudoval tuto právnickou fakultu i filozofickou fakultu, a na obou těchto fakultách, jako ostatně úplně všech fakultách Univerzity Karlovy v Praze vydávají všechny své doktorské i magisterské a zřejmě asi i bakalářské univerzitní diplomy zásadně pouze v latinském jazyce, kterému většina lidí nerozumí, a proto většina z nich čtení takovéhoto latinsky psaného diplomu Univerzity Karlovy v Praze okamžitě vzdá. Proto pro absolventy Univerzity Karlovy v Praze jsou tyto podvody ještě lehčí než pro absolventy ostatních českých a slovenských škol, které vydávají diplomy pouze v historicky relativně méněcenném národním jazyce, tj. v češtině anebo slovenštině. Kromě toho v mém specifickém případě – narodil jsem se ještě v roce 1967, co pokud počítáme, co všechno za normálních okolností mohlo následovat, tj. ukončení základní školy jako čtrnáctiletý by se uskutečnilo v roce 1981, nějaké gymnázium jsem mohl tedy teoreticky studovat v letech 1981 – 1985, někdx asi v květnu 1985 jsem mohl tedy odmaturovat, v září 1985 jsem mohl začít studovat vysokou školu, kterou jsem mohl tedy ukončit někdy v květnu či červnu 1990 a v červnu nebo v červenci 1990 jsem mohl mít promoci. Vzhledem k tomu, že bych tedy začal studovat ještě v roce 1985, začal bych studovat na základě vysokoškolského zákona č. 39/1980 Sb., a tedy žádné magisterské akademické tituly bych neměl. Okolnosti však ale tomu tak chtěli, že tomu tak není! Mám nad tím plakat? My křesťané nikdy nenaříkáme, ale všechno bereme jako Boží vůli! Ostatně vždyť mohlo to být ještě horší. Například kdybych čistě teoreticky začal v Praze studovat ještě o několik let později, tj. až za platnosti vysokoškolského zákona č.111/1998 Sb. – který v České republice platí dodnes – tak to bych měl dokonce nejen ty dva magisterské akademické tituly, ale kromě toho ještě i ty bakalářské akademické tituly, které od té doby až dodnes "získavají" v této poslední periodě současní absolventi vysokých škol. Jistě kdybych nebyl politicky pronásledován za bolševika, tak to bych tedy skutečně mohl vystudovat ještě v osmdesátých letech dvacátého století, a takto tedy za úplně normálních okolností bych vlastně vzhledem k mému věku "utekl" před magisterskými tituly. A tedy kdybych chtěl podvádět a lživě se tvářit tak, jako kdybych magisterské akademické tituly neměl, tak vzhledem k mému věku by mi pravděpodobně každý věřil, že jsem studoval ještě v osmdesátých letech, protože za normálních okolností by tento variant byl z logiky mého věku tím absolutně nejpravděpodobnějším variantem. A nikdo by si ničeho asi nevšiml dokonce ani ze samotných latinských diplomů, protože vzhledem k jejich nepřístupné latině jsou pro každého zaměstnavatele fakticky španělskou vesnicí, a proto tak či onak prakticky každý člověk jejich čtení okamžitě vzdá. Věřili by mi tedy lidé kdybych lživě podvodně předstíral, že magisterské akademické tituly nemám a že jsem tedy údajně prý studoval ještě v osmdesátých letech dvacátého století, díky čemu mám již údajně bohatou odbornou praxi? Vzhledem ke všem výše uvedeným okolnostem by tomu sice asi každý věřil; nicméně já jako křesťan – i navzdory tomu, že by to jinak bylo pro mě z osobního hlediska velice výhodné – nikdy jsem se nesnížil k takovému nízkému podvodu, abych zatajoval své magisterské akademické tituly, a tím konkludentně předstíral, že jsem vystudoval své vysoké školy, respektive právnickou fakultu a filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze ještě v osmdesátých letech dvacátého století, jako by tomu nebýt bolševického režimu za normálních okolností i skutečně bylo, a ne tedy bohužel k mojí újmě zhruba až o desetiletí později po pádu tohoto režimu, když jsem poté nejprve absolvoval gymnázium a získal tak potřebnou maturitu a poté pokračoval ve vysokoškolských studiích.

III.Otázka: Vystudoval(a) jsem medicínu a získala jsem akademický titul MUDr. Taky jsem vystudoval(a) Filozofickou fakultu a získal(a) jsem akademický titul magistr Mgr. Chtěl(a) bych na Filozofické fakultě absolvovat také i rigorózní řízení. Jaké je po správnosti mé současné pořadí akademických titulů? A jaké bude po správnosti pořadí mých akademických titulů po úspěšném vykonání tohoto rigorózního řízení?

Odpověď na III.Otázku: Vaše současné pořadí akademických titulů je MUDr.Mgr.Jméno Příjmení a po úspěšném absolvování rigorózního řízení na Filozofické fakultě, respektive poté co Vám bude udělen i doktorát z filozofie pořadí Vašich akademických titulů bude: PhDr.MUDr.Mgr.Jméno Příjmení. Proč tomu tak je? Třeba si uvědomit, že jak v České republice, tak i ve Slovenské republice jsou veškeré akademické tituly začleněny do tří stupňů. Nejnižším akademickým titulem je akademický titul bakalář, který je jediným akademickým titulem v této nejnižší skupině akademických titulů, a tvoří první stupeň. Ještě nižším než akademický titul bakalář je pouze titul absolventů vyšších odborných škol Dis. - takzvaný diplomovaný specialista, který se píše za příjmením, nicméně tento titul není vysokoškolským akademickým titulem, a proto sem mezi akademické tituly v podstatě již vůbec nepatří, stejně jako sem nepatří například ani hodnosti vojáků, policistů či hasičů. Vyššími akademickými tituly než akademický titul bakalář jsou akademické tituly magisterského stupně, které tvoří takzvanou střední skupinu. V České republice i ve Slovenské republice těmito akademickými tituly magisterského stupně mimo samotného akademického titulu magistr Mgr. patří v oblasti ekonomie, technických věd a technologií, zemědělství, lesnictví a vojenství magisterský akademický titul inženýr ve zkratce Ing. a v oblasti architektury a urbanismu magisterský akademický titul inženýr architekt ve zkratce Ing.arch. a v oblasti umění magisterský akademický titul magistr umění, který v České republice má zkratku MgA. a ve Slovenské republice zas zkratku Mgr.art. Dále do této skupiny magisterských akademických titulů patří i takzvané "pseudodoktorské tituly" – což jsou akademické tituly mající formální označení doktorského titulu, ale ve skutečnosti se jedná pouze o akademické tituly magisterského stupně a tedy nikoliv skutečné doktoráty, které se nabývají až na základě rigorózního řízení, rigorózní zkouškou a obhajobou rigorózní vědecké práce, což si mnozí proto pletou ze státnicemi a obhajobou diplomové práce magisterského stupně na základě které absolventi třeba právnického nebo filozofického magisterského studia dostanou "jen" magisterský akademický titul magistr Mgr. zatímco absolventi lékařského magisterského studia dostanou magisterský akademický titul MUDr., který v České republice sice oficiálně znamená doktor medicíny a ve Slovenské republice doktor všeobecného lekárstva, faktem však ale je, že akademický titul MUDr. je obsahově akademickým titulem magisterského stupně a nikoliv stupně doktorského. Obdobou skutečného doktorského akademického titulu PhDr. u úspěšných absolventů rigorózního řízení na Filozofické fakultě je do jisté míry v případě lékařů možné srovnávat až s jejich atestací druhého stupně. A obdobně totéž co se týká pseudodoktorského magisterského akademického titulu MUDr. se vztahuje i na pseudodoktorský magisterský akademický titul MDDr. – doktor zubního lékařství, a totéž se vztahuje i na pseudodoktorský magisterský akademický titul MVDr. – co je zas magisterský akademický titul doktor veterinárního lékařství. Nejvyššími akademickými tituly jsou akademické tituly doktorského stupně, kam patří doktorský akademický titul v oblasti práva doktor práv v zkratce JUDr., doktorský akademický titul v oblasti humanitních, pedagogických a společenských věd doktor filozofie ve zkratce PhDr., doktorský akademický titul v oblasti přírodních věd doktor přírodních věd ve zkratce RNDr., doktorský akademický titul v oblasti farmacie doktor farmacie ve zkratce PharmDr., a jak je to s doktorskými akademickými tituly v oblasti teologie jsem již dostatečně vysvětlil u desáté otázky, a proto se k tomu zde již vracet nebudu, a ve Slovenské republice na rozdíl od současné právní úpravy v České republice se uděluje i doktorský akademický titul doktor pedagogiky ve zkratce PaedDr. – který se vztahuje na specifickou oblast učitelských a tělovýchovních programech. V České republice na rozdíl od Slovenské republiky se doktorský akademický titul PaedDr. momentálně neuděluje, jeho funkci v České republice plní doktorský akademický titul doktor filozofie PhDr. Jinak ale všechny tyto vyjmenované magisterské pseudodoktoráty MUDr. MDDr. a MVDr. díky tomu, že tyto magisterské akademické tituly mají formální označení doktorátu, mají formálně též i relativně vyšší hodnotu než ostatní takzvané "čisté" magisterské akademické tituly, a proto i ve Vašem konkrétním případě platí, že Váš magisterský akademický titul MUDr. jako pseudodoktorát má ve všeobecnosti vždy vyšší cenu než obyčejný takzvaný "čistý" magisterský akademický titul Mgr., a proto v pořadí obou těchto magisterských akademických titulů zaujme pseudodoktorský akademický titul MUDr. vždy přednost před "čistým" magisterským akademickým titulem Mgr. Naopak v poměru doktorského akademického titulu PhDr. k magisterskému akademickému titulu MUDr. je zřejmé, že doktorský akademický titul PhDr. je skutečný doktorát, zatímco pseudodoktorský akademický titul MUDr. obsahově skutečným doktorátem není, protože svým obsahem se jedná pouze o magisterský akademický titul, a proto skutečný doktorský akademický titul PhDr. a obdobně tak i ostatní skutečné doktorské akademické tituly jako JUDr. RNDr. PharmDr a PaedDr., které jsou jako skutečné doktoráty nejvyššími akademickými tituly na dnešním území bývalého Československa. A tedy jako doktorské akademické tituly jsou o třídu vyššími akademickými tituly než magisterské akademické tituly a tedy i Váš magisterský akademický titul MUDr., a proto tedy získáte-li doktorát z filozofie, exaktně správné pořadí Vašich tří akademických titulů bude: PhDr.MUDr.Mgr.Jméno Příjmení.

IV.Otázka: Překvapilo mně tvrzení, že doktorské akademické tituly JUDr. PhDr. RNDr. PharmDr. a PaedDr. jsou dnes nejvyššími akademickými tituly "v bývalém Československu" a měl(a) bych proto dvě otázky: 1.)Není snad velký doktorát titul Ph.D. či PhD. ešte vyšším akademickým titulem než malé doktoráty JUDr. PhDr. RNDr. PharmDr. a PaedDr.? 2.)A nejsou tituly docent či titul profesor ještě vyššími akademickými tituly?

Odpověď na IV.Otázku: Obrazně řečeno pletete si jablka s hruškami! Směšujete věci které spolu vůbec nesouvisí. Kromě toho legislativní úprava v České republice a ani ve Slovenské republice lege artis absolutně ani nezná Vámi použité pojmy "veliký doktorát" a "malý doktorát" - tyto pojmy jsou sice občas používané mezi laiky, ale ve skutečnosti nemají žádnou legislativní oporu vysokoškolského zákona. Nejnižším akademickým titulem je bakalář ze zkratkou Bc. Vyššími než je akademický titul bakalář jsou akademické tituly magisterského stupně. V současné době podle platné legislativy v České republice i Slovenské republice jsou udělovány tyto magisterské akademické tituly: Mgr. Ing. MUDr. MDDr. a MVDr. plus v České republice je udělován i magisterský akademický titul MgA. a ve Slovenské republice akademický titul Mgr.art. Vyššími akademickými tituly než jsou magisterské akademické tituly jsou doktorské akademické tituly. V současné době podle platné legislativy v České republice i Slovenské republice jsou udělovány tyto doktorské akademické tituly: JUDr. PhDr. RNDr. PharmDr. a ve Slovenské republice navíc ještě i doktorský akademický titul PaedDr. Kdo se chce o magisterských a doktorských akademických titulech dozvědět více, tomu doporučuji přečíst si moji odpověď na předešlou osmou položenou otázku, která má název "III.Otázka: Vystudoval(a) jsem medicínu a získala jsem akademický titul MUDr. Taky jsem vystudoval(a) Filozofickou fakultu a získal(a) jsem akademický titul magistr Mgr. Chtěl(a) bych na Filozofické fakultě absolvovat také i rigorózní řízení. Jaké je po správnosti mé současné pořadí akademických titulů? A jaké bude po správnosti pořadí mých akademických titulů po úspěšném vykonání tohoto rigorózního řízení?", kde se tématem magisterských a doktorských akademických titulů zabývám více a tady se již nechci opakovat. Tady se již omezím pouze na konstatování, že v současné době nevyššími akademickými tituly, které jsou dnes udělovány na území bývalého Československa jsou doktorské akademické tituly JUDr. PhDr. RNDr. PharmDr. a v dnešní Slovenské republice navíc ještě i doktorský akademický titul PaedDr. Žádné vyšší akademické tituly neexistují a ani nikdy neexistovali! Rovněž tak kromě doktorátů JUDr. PhDr. RNDr. PharmDr. a v dnešní Slovenské republice navíc ještě i doktorátu PaedDr. dnes žádné další doktoráty univerzitami na území bývalého Československa nejsou udělovány. Jinými slovy pokud chcete získat nějaký vyšší akademický titul či nějaký jiný doktorát než ty, které jsem vyjmenoval – není to možné, protože žádné vyšší akademické tituly neexistují, nikdy neexistovali a patrně asi ani nikdy existovat nebudou! A pokud jde o druhy udělovaných doktorských akademických titulů, v současné době univerzity v bývalém Československu udělují pouze doktorské akademické tituly JUDr. PhDr. RNDr. PharmDr. a ve Slovenské republice navíc ještě i doktorský akademický titul PaedDr. Tudíž žádný jiný doktorský akademický titul Vám žádná česká a ani slovenská univerzita v současné době udělit nemůže. Pokud je Vám tedy doktorský akademický titul JUDr. PhDr. RNDr. PharmDr. či PaedDr. "málo", vězte, že žádný vyšší akademický titul již dosáhnut nemůžete, protože žádný vyšší akademický titul neexistuje a ani nikdy neexistoval!! Vyššími jsou již pouze vědecké a akademické hodnosti vysokoškolských učitelů, tyto však ale nesvobodno si plést s akademickými tituly, protože vědecké a akademické hodnosti s akademickými tituly nemají v podstatě absolutně nic společného. Snad jediná určitá paralela je pouze v tom, že podobně jak akademické tituly jsou trojího stupně – tj. stupně bakalářského, magisterského a doktorského, tak i vědecké a akademické hodnosti vysokoškolských učitelů také mají své vlastní tři stupně. Nejnižší vědecká a akademická hodnost vysokoškolského učitele je doktorského stupně, kde v současné době v České republice nejčastěji se absolventům studia v doktorských studijních programech uděluje vědecká a akademická hodnost doktor ve zkratce Ph.D. uváděné za jménem, v oblasti teologie však ale zas vědecká a akademická hodnost doktor teologie ve zkratce Th.D. uváděné za jménem. Ve Slovenské republice absolventi doktoradského studia získávají nejčastěji vědeckou a akademickou hodnost doktor ve zkratce PhD., která se uvádí za jménem; ale absolventi uměleckých doktorandských studijních programů získávají vědeckou a akademickou hodnost doktor umenia artis doctor ve zkratce ArtD., která se rovněž uvádí za jménem, a doktorandi v oblasti katolické teologie po absolvování první ucelené části doktorandského studia získávají vědeckou a akademickou hodnost licenciát teologie ThLic., zatímco v případě jiné teologie než katolické je to na Slovensku taky vědecká a akademická hodnost ve zkratce PhD. Ten či ta, kdo chce získat vědeckou a akademickou hodnost doktorského stupně nejenže musí absolvovat další tři až čtyři roky trvající doktorandské studium a napsat a obhájit vědeckou disertační práci. Kromě toho toto doktorandské studium se skládá nejen ze studijní části, ale i z  vědecké části, a v denní formě dokonce i povinné pedagogické činnosti na univerzitě anebo jiné odborné činnosti související s pedagogickou činností na univerzitě v rozsahu až čtyř hodin týdně! Jinými slovy ten či ta, kdo touží získat doktorskou vědeckou a akademickou hodnost se musí stát tímto doktorandem, kterého lze charakterizovat jako jakéhosi hybridního quasi studenta a současně i vysokoškolského učitele nejnižšího stupně. Zatímco tyto doktorské vědecké a akademické hodnosti jsou nejnižší, vyšší než doktorská vědecká a akademická hodnost je vědecká a akademická hodnost docent a nejvyšší profesor. Na to aby někdo se stal docentem musí absolvovat habilitační řízení a habilitovat se na docenta, a univerzitním profesorem se stávají nejlepší docenti, které pro určitý obor jmenuje prezident republiky na návrh vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra školství.

V.Otázka: Chtěl(a) bych vědět, zda-li hodnost rektora univerzity a hodnost děkana fakulty lze chápat jako Vámi zmiňované vědecké a akademické hodnosti?

Odpověď na V.Otázku: Ne, nic takového! Rektor univerzity i děkan fakulty jsou volenými akademickými funkcionáři, a tedy jako rektor univerzity v rámci univerzity či vysoké školy neuniverzitního typu, tak i děkan fakulty v rámci fakulty je volený akademický funkcionář. Hodnost rektora univerzity či hodnost děkana fakulty je tedy akademickou funkcí, a jako takové nemají tyto volené akademické funkce vrcholových funkcionářů univerzity a fakulty absolutně nic společného s vědeckými a akademickými hodnostmi.

VI.Otázka: Zaujímalo by mně zda-li základní zákonná norma upravující vysokoškolské studium je v České republice a ve Slovenské republice aspoň částečně společná, anebo zda-li je úplně rozdílná.

Odpověď na VI.Otázku: Není mi zcela jasné, kam s touto otázkou směřujete – zda-li se ptáte na legislativní konkrétní normu anebo na vnitřní obsah takzvané "vysokoškolské legislativy"? Z formulace této Vaší otázky to jasné není, a proto odpovím Vám na obojí. Pokud se Vaší otázkou ptáte na legislativní konkrétní normu, tak je třeba říci,že v případě České republiky stěžejní legislativní normou upravující oblast vysokého školství a vysokoškolského studia v současné době v české Sbírce zákonů je zákon č.111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů; zatím co ve Slovenské republice stěžejní legislativní normou upravující oblast vysokého školství a vysokoškolského studia v současné době je ve slovenské Zbierke zákonov zákon č.131/2002 Z.z., o vysokých školách a o zmene a doplnení niektorých zákonov. Jinými slovy pokud jste se ptal(a) na konkrétní legislativní normu, tak lze říci, že v současné době mají Česká republika a Slovenská republika dva úplně samostatné a z formálního hlediska odlišné zákony, přičemž túto formulaci "formální hledisko" bych zvláště podtrhl, protože pokud Vás zajímá vzájemné porovnání vnitřního obsahu českého a slovenského vysokoškolského zákona, tak je třeba o nich říci, že ač sice formálně jsou to dva úplně odlišné zákony, které oba dva vznikli až po 31.12.1992, tj. oba dva vysokoškolské zákony vznikli několik let poté, co zanikl společný československý stát, obsahově ale ve skutečnosti i navzdory tomu tyto oba vysokoškolské zákony platné v České republice i ve Slovenské republice jsou si velice podobné, a i navzdory určitým vzájemným odlišnostem je legislativní úprava vysokého školství a vysokoškolského studia v České republice a ve Slovenské republice vzájemně si mnohem bližší a příbuznější než je tomu ve vztahu ke kterémukoliv třetímu státu.

VII.Otázka: Jestliže někdy je, či může být zatajování nižších akademických hodností i trestné, zajímalo by mně, zda-li se totéž vztahuje i na zatajování nižších vědeckých a akademických hodností, a v případě, že zatajování nižších vědeckých a akademických hodností trestné není, zajímalo by mě proč tomu tak je?

Odpověď na VII.Otázku: Zatajování nižších vědeckých a akademických hodností na rozdíl od zatajování nižších akademických titulů jistěže nikdy není trestné, protože v podstatě nikdy se v případě vědeckých a akademických hodností nejedná o nějaké zatajování v pravém slova smyslu. I kdyby totiž dotyčný člověk třeba i něco chtěl zatajit možné to není! Jestliže má někdo vědeckou a akademickou hodnost například "docent", tak je jasné, že někdy nutně musel mít i doktorskou vědeckou a akademickou hodnost, protože na cestě k docentuře byla tato doktorská vědecká a akademická hodnost nevyhnutnou podmínkou, kterou nebylo možné nijako obejít a ani "přeskočit" nebo "vynechat". Jestliže by totiž předtím neměl doktorskou a akademickou hodnost, nemohl by nijako získat ani docentskou vědeckou a akademickou hodnost! A obdobně úplně totéž platí jestliže se někdo stane profesorem! Nejprve musel získat doktorskou vědeckou a akademickou hodnost, až poté mohl vůbec přistoupit k habilitačnímu řízení, aby se habilitoval na docenta, a až poté, co získal vědeckou a akademickou hodnost docent, tak mohl doufat, že jestliže bude mimořádně úspěšným docentem, že ho raz prezident republiky na návrh vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra školství vyjmenuje za profesora! případě akademických titulů je to ale úplně jinak!! A je to dáno sérií divokých legislativních změn v oblasti akademických titulů v minulosti. Počátkem padesátých let dvacátého století stalinistický režim tradiční akademické tituly JUDr. PhDr. MUDr. RNDr. PaedDr. zrušil vysokoškolským zákonem č.58/1950 Sb. a ustanovil, že se budou udělovat akademické tituly "promovaný právnik", "promovaný filozof", "promovaný lékař", "promovaný matematik" a "promovaný pedagóg". Až vysokoškolský zákon č.19/1966 Sb. toto napravil a znovu obnovil udělování akademických titulů JUDr. PhDr. MUDr. RNDr. PaedDr., a v této věci nic nezměnil ani vysokoškolský zákon č.39/1980 Sb. Univerzitní a vysokoškolské akademické tituly JUDr. PhDr. MUDr. RNDr. PaedDr. byli na základě vysokoškolských zákonů č.19/1966 Sb. a č.39/1980 Sb. udělovány absolventům magisterského studia v období od druhé poloviny šedesátých let až do konce let osmdesátých dvacátého století a měli v této době udělené akademické tituly JUDr. PhDr. MUDr. RNDr. PaedDr. charakter pseudodoktorských magisterských titulů, protože bez ohledu na jejich formální označení za doktorát byli ve skutečnosti akademické tituly JUDr. PhDr. MUDr. RNDr. PaedDr. uděleny v období od druhé poloviny šedesátých let až do konce let osmdesátých dvacátého století jen pouhými magisterskými akademickými tituly a ne tedy skutečnými akademickými tituly doktorského stupně. Další vysokoškolský zákon č.172/1990 Sb. pak úplně zrušil pseudodoktorské magisterské akademické tituly JUDr. PhDr. RNDr. PaedDr. a namísto nich zavedl úplně nový a do té doby v Československu úplně neznámý akademický titul magistr ve zkratce Mgr. Původně tento osud měl postihnout i lékaře, v původní předloze bylo, že se zruší i pseudodoktorský magisterský akademický titul MUDr. úplně stejně jako i ostatní pseudodoktorské magisterské akademické tituly JUDr. PhDr. RNDr. PaedDr., a tedy spočátku hrozilo, že i absolventi lékařských fakult budou rovněž namísto svého pseudodoktorského magisterského akademického titulu MUDr. dostávat rovněž pouze tento nový akademický titul magistr ve zkratce Mgr. Nakonec ale převážila argumentace, že údajně lékař na otázku pacienta či je doktor nemůže říci, že ne, že je magistr, protože by si to obyčejní lidé spojili ze svojí představou profese lékárníka vydávajícího léky v nějaké lékárně. A tak zatímco vysokoškolský zákon č.172/1990 Sb. zrušil pseudodoktorské magisterské akademické tituly JUDr. PhDr. RNDr. PaedDr., pseudodoktorský magisterský akademický titul MUDr. ponechal i nadále. Až nynější vysokoškolské zákony, v České republice je to vysokoškolský zákon č.111/1998 Sb. a ve Slovenské republice zas vysokoškolský zákon č.131/2002 Z.z. v rámci daných možností tyto deformace předešlých legislativních úprav se snažili co nejoptimálnějším možným způsobem napravit. Ačkoliv nelze popřít, že jak současný český vysokoškolský zákon č.111/1998 Sb. v rámci legislativy České republiky, tak i současný slovenský vysokoškolský zákon č.131/2002 Z.z. v rámci legislativy Slovenské republiky tyto legislativní deformace skutečně napravili v té nejoptimálnější možné míře jako bylo v rámci daných okolností možné, faktem však ale zůstává, že v případě akademických titulů doktorů práv, doktorů filozofie, doktorů přírodních věd i doktorů pedagogiky jsou dnes i navzdory tomu, že mají úplně tentýž akademický titul – jde o intelektuály dvou úplně rozdílných kategorií. V první skupině jsou ti intelektuálové, kterým nejpozději do konce osmdesátých let dvacátého století byl udělen akademický titul JUDr. PhDr. RNDr. PaedDr.,, který v jejich případě má charakter pouze pseudodoktorského akademického titulu magisterského stupně, a druhou skupinou od roku 1999 jsou vlastníci týchž akademických titulů JUDr. PhDr. RNDr. PaedDr., kteří kromě absolvování magisterského studia spojeného s obhajobou vědecké diplomové práce absolvovali po ukončení svého magisterského studia navíc i rigorózní řízení spojené s rigorózní zkouškou plus napsáním rigorózní vědecké práce a jejím obhájením, za co obdrželi tyto skutečně již doktorské akademické tituly JUDr. PhDr. RNDr. PaedDr., které tedy v případě osob, které tyto doktorské akademické tituly, které tyto doktorské akademické tituly JUDr. PhDr. RNDr. PaedDr. získali v zhruba posledních deseti letech (úplně na samém počátku 21. století), jsou v jejich případě tyto doktorské akademické tituly JUDr. PhDr. RNDr. PaedDr. skutečnými akademickými tituly doktorského stupně, čím se zásadně diametrálně liší od pouhých pseudodoktorátů JUDr. PhDr. RNDr. PaedDr., které byli do konce osmdesátých let dvacátého století udělovány jen jako akademické tituly magisterského stupně a ne tedy akademické tituly stupně doktorského. Jedinou výjimkou jsou tedy pouze lékaři, kterých akademický titul MUDr. byl vždy jako v minulosti, tak i v současnosti je pseudodoktorským akademickým titulem magisterského stupně, a tedy u každé osoby MUDr.Jméno Příjmení s naprostou jistotou vím, že jde o osobu, která má magisterský akademický titul MUDr., protože akademický titul MUDr. byl vždy jako v minulosti, tak i v současnosti pouze magisterským akademickým titulem. V případě ostatních akademických titulů JUDr. PhDr. RNDr. PaedDr. to však ale jasné rozhodně není, a proto v těchto případech skutečně doktorské akademické tituly doktorského stupně JUDr. PhDr. RNDr. PaedDr. udělené v posledních deseti letech letech (úplně na samém počátku 21. století) se od pouhých pseudodoktorských akademických titulů pouhého magisterského stupně JUDr. PhDr. RNDr. PaedDr. uděleny do konce osmdesátých let dvacátého století odlišují pouze důsledným uváděním i nižších magisterských akademických titulů magistr Mgr., eventuálně u těch nejčerstvějších absolventů ještě i uváděním akademického titulu bakalář Bc. Co si tedy já jako právník podle práva vždy například myslím o člověku, který se uvádí jako PhDr.Jméno Příjmení? Tento intelektuál PhDr.Jméno Příjmení nabyl: "pseudodoktorský akademický titul PhDr., který je akademickým titulem magisterského stupně", a to někdy do konce osmdesátých let dvacátého století. Tohoto intelektuála PhDr.Jméno Příjmení plným právem nepovažuji za skutečného doktora filozofie, protože jeho akademický titul tak, jak je uveden je celkem očividně pouze akademickým titulem magisterského stupně a ne stupně doktorského! Jestliže by totiž měl skutečně akademický titul doktorského stupně, měl by současně hned za PhDr. uveden i magisterský akademický titul Mgr. v podobě PhDr.Mgr.Jméno Příjmení pokud studoval v devadesátých letech dvacátého století, anebo v podobě PhDr.Mgr.Bc.Jméno Příjmení, pokud studoval zhruba v posledních deseti letech (úplně na samém počátku 21. století). A úplně stejně se jako právník podle práva dívám vždy i na ostatní intelektuály, kteří se uvádějí jako JUDr.Jméno Příjmení, RNDr.Jméno Příjmení či PaedDr.Jméno Příjmení. Ti, co eventuálně snad zatajují své nižší magisterské akademické tituly Mgr. anebo u těch nejčerstvějších intelektuálů zatajují kromě magisterských akademických titulů Mgr. i bakalářské akademické tituly Bc. – jsou většinou obyčejní podvodníci, kteří tímto způsobem lživě předstírají, že údajně prý ukončili své univerzitní či vysokoškolská studia již někdy v osmdesátých letech dvacátého století, a proto mají již mnohem delší odbornou praxi než ve skutečnosti mají. V těchto případech jsou to obyčejní zločinci. A případě, že se nejedná o zločince, ale tyto osoby tak činí bez úmyslu podvádět jiné za účelem získání pro sebe nějakého neoprávněného prospěchu, pak v tomto případě se jedná o duševně nemocné lidi trpících syndromem sebepoškozování. Tento syndrom sebepoškozování může mít u psychopatů nejrozmanitější podoby: někteří tito duševně nemocní psychopati si například podřezávají žíly často i bez jakýchkoliv sebevražedných úmyslů údajně "jen tak" třeba z nudy, a u jiných psychopatů trpících syndromem vlastního sebepoškozování se toto jejich sebepoškozování se projevuje tím, že ačkoliv mají i svůj akademický titul doktorského stupně JUDr. PhDr. RNDr. PaedDr., tak úmyslně zatajují své magisterské akademické tituly magistr ve zkratce Mgr., popřípadě u těch nejčerstvějších intelektuálů úmyslně zatajují magisterské akademické tituly magistr ve zkratce Mgr. i bakalářské akademické tituly bakalář ve zkratce Bc., čím ve svém psychopatickém sebepoškozovacím úmyslu ke své škodě předstírají, že akademický titul doktorského stupně nemají, a že jejich akademické tituly JUDr. PhDr. RNDr. PaedDr. tím, že je uvádějí bez nižších doprovodných titulů jsou pouze pseudodoktorské akademické tituly magisterského stupně, a ne tedy akademické tituly stupně doktorského.

VIII.Otázka: Jak je možné doktorát PaedDr. považovat za platný doktorát i v České republice? A pak jak je to vůbec s akademickými tituly, které se v současné době již neudělují?

Odpověď na VIII.Otázku: Skutečnost zda-li se nějaký akademický titul v současné době uděluje či neuděluje nemá absolutně žádný vztah na již jednou udělené akademické tituly, které jsou proto absolutně nedotknutelné, a jejich vlastníkům, kterým byli jednou uděleny je podle přirozeného práva nikdo nikdy nemůže sebrat, což v této oblasti uznávala pozitivně-právní úprava dokonce i v bolševickém Československu. Akademický titul je totiž speciálním předmětem nehmotného vlastnického práva sui generis, které je do značné míry srovnatelné s právem autorským, s právem k patentům a vynálezům či ochranným známkám. Toto bylo úplně jasné dokonce i samotným bolševickým právníkům a legislativcům, kteří v půlce šedesátých let dvacátého století koncipovali vysokoškolský zákon č.19/1966 Sb., že by to byl hrubý zásah do vlastnického práva, kdyby vlastníkům akademických titulů udělených v padesátých letech a v první půlce let šedesátých dvacátého století, kterým byli uděleny na základě vysokoškolského zákona č.58/1950 Sb., jednoducho sebrali tyto jejich quasi magisterské akademické tituly "promovaný právnik", "promovaný filozof", "promovaný lékař" či "promovaný matematik" a svévolně je nahradili "novými", v té době taky vesměs pouze quasi magisterskými akademickými tituly JUDr. PhDr. MUDr. či RNDr., které v té době se stali novými quasi magisterskými akademickými tituly na základě nového vysokoškolského zákona č.19/1966 Sb. A ačkoliv jinak úplně všem lidem bylo jasné, že je velice žádoucí, aby dotyčné nesmyslně zdeformované akademické tituly, které byly produktem stalinismu, a byly udělené na základě vysokoškolského zákona č.58/1950 Sb. byly změněny na tyto nové či přesněji řečeno tyto staronové klasické akademické tituly, které opětovně obnovil vysokoškolský zákon č.19/1966 Sb., všem, a to dokonce i samotným bolševikům v  půlce šedesátých let dvacátého století bylo jasné, že akademické tituly, které již byly jednou uděleny jsou absolutně nedotknutelné, a proto vysokoškolský zákon č.19/1966 Sb. pouze stanovil, že vlastníci akademických titulů udělených na základě vysokoškolského zákona č.58/1950 Sb. mohou požádat o udělení odpovídajících akademických titulů podle zákona č.19/1966 Sb., přičemž to velice důležité slovo "mohou" bych zvláště podtrhl, protože toto bylo pouze jejich právo a tedy nikoliv jejich povinnost. Patrně většina tuto možnost využila, ale bylo mnoho i takových, který tuto možnost z různých důvodů nevyužili, a tudíž proto ještě i dnes se občas můžeme setkat s některými intelektuály důchodového věku, kteří zcela regulérně plným právem dodnes užívají akademické tituly "promovaný právnik", "promovaný filozof", "promovaný lékař" či "promovaný matematik", protože pokud neprovedli příslušnou změnu na akademické tituly JUDr. PhDr. MUDr. či RNDr., tak tyto jejich akademické tituly jsou zcela legitimní a nedotknutelné. Trochu jiným problémem je takzvané uznávaní "zahraničních akademických titulů". Jedná-li se o nějaký zahraniční akademický titul, který je z pohledu naší československé tradice akademických titulů netradiční, jako jsou například akademické tituly v  anglosaské geografické oblasti světa, například MA - což je akademický titul Master of Arts, který u nás coby ekvivalent odpovídá akademickému titulu magistr umění, v České republice ve zkratce MgA. či ve Slovenské republice ve zkratce Mgr.art. anebo jednoduše někdy snad i magistr ve zkratce Mgr. Jiným příkladem je například Bsc. - což je akademický titul Bachelor of Science odpovídající u nás akademickému titulu bakalář. Uznaný zahraniční akademický titul lze užívat buď v originálu anebo lze užívat jeho přiznaný ekvivalent. Jedno nebo druhé! Kumulace, že by někdo například svévolně užíval kumulativně "Bsc.Bc.", tj. tento svůj jeden zahraničný akademický titul Bsc. by užíval současně jako titul v originálu a současně i jeho překladu je podvod, a tedy přinejmenším přestupkem. Pokud jde o Československo, veškeré akademické tituly udělené do 31.12.1992 jsou bez dalšího platnými akademickými tituly v obou následnických státech bývalého Československa bez ohledu na to, zda-li byly získány v České republice nebo ve Slovenské republice, a to na základě právní kontinuity České republiky i Slovenské republiky s bývalým Československem, v důsledku čehož bez dalšího jsou veškeré akademické tituly a právě tak i veškeré vědecké a akademické hodnosti udělené do 31.12.1992 kteroukoliv československou vysokou školou považovány i dnes za vnitrostátní akademické tituly či vnitrostátní vědecké a akademické hodnosti. A na základě vzájemné dohody České republiky a Slovenské republiky úplně stejně se postupuje i po 31.12.1992 až dodnes. A tedy úplně všechno totéž co jsem napsal výše se vztahuje i na doktorský akademický titul PaedDr., který v minulosti byl udělován jak v České republice, tak i ve Slovenské republice, a který je v současné době udělován již pouze ve Slovenské republice. Doktorský akademický titul PaedDr. však ale platí i dnes nejen ve Slovenské republice, ale úplně stejně tak i v České republice, a to bez ohledu na to, že současné české univerzity jej na základě platné legislativy již neudělují.

IX.Otázka: Jak to myslíte, že akademický titul je speciálním předmětem nehmotného vlastnického práva sui generis, které je do značné míry srovnatelné s právem autorským, s právem k patentům a vynálezům či ochranným známkám?

Odpověď na IX.Otázku: Tato věc budí často nepochopení a proto to řeknu ještě jednou a zcela explicitně – akademické tituly jsou plně legitimním předmětem vlastnického práva a jako takové jsou majetek jako každý jiný! Chápu, že výše uvedené tvrzení je pro mnohé lidi španělskou vesnicí a proto ve stručnosti a pokud možno co nejjednodušším způsobem vysvětlím, co všechno se zahrnuje pod pojem "majetek" a tedy co všechno je předmětem vlastnického práva, respektive jaké je základní právnické dělení majetku: Majetek se předně dělí na majetek 1.)hmotný a majetek 2.)nehmotný. 1.)Hmotný majetek se dále dělí na majetek 1.A)movitý a majetek 1.B)nemovitý. (Na Slovensku: Hmotný majetok sa ďalej delí na majetok hnuteľný a majetok nehnuteľný). Majetek "nemovitý" (na Slovensku:"nehnuteľný") jsou pozemky a stavby, respektive veškerý hmotný majetek, který "je se zemí spojen pevným základem". Hmotný majetek, který nepatří do kategorie majetek "nemovitý" (na Slovensku:"nehnuteľný") automaticky můžeme zahrnout do kategorie majetek "movitý" (na Slovensku:"hnuteľný"). Majetkovým substrátem majetku movitého (hnuteľného) je například letadlo, loď, automobil, monitor počítače, kabát, boty, modlitební knížka…atd. Tolik tedy stručné definování majetku hmotného. 2.)Nehmotný majetek se dále dělí na 2.A)nehmotná díla a 2.B)nehmotné statky. Například nehmotnými díly mohou být nehmotná díla literární, kde majetkovým substrátem tohoto druhu vlastnického práva je nehmotný obsah literárního díla – nikoliv tedy papír na kterém je literární dílo napsáno či vytištěno. Totéž platí i například u nehmotných děl malířských či hudebních. I zde u tohoto druhu vlastnického práva je jeho substrátem nehmotný obsah daného uměleckého díla (malířského či hudebního) a nikoliv tedy materiální médium na kterém je toto dílo zachyceno. 2.B)Nehmotné statky jsou pak registrované ochranné známky, patenty, licence, emblémy, značky, erby, vyznamenání, hodnosti a tituly. Vyznamenání mohou být zejména státní (tj.udělované hlavou státu) ale i mezinárodní (například Nobelova cena). Majetkovým substrátem tohoto druhu vlastnického práva je samotná fakticita udělení tohoto vyznamenání a nikoliv tedy kovová medaile, odznak či jiný podobný předmět, který je pouze jeho formálním materiálním vyjádřením. Totéž se týká i vojenských, policejních nebo hasičských hodností. Majetkovým substrátem tohoto druhu vlastnického práva není "kovová frčka" na rameni vojenského, policejního nebo hasičského služebního stejnokroje, respektive vojenské, policejní nebo hasičské uniformy; nýbrž fakticita udělení té či oné vojenské, policejní nebo hasičské hodnosti. Akademické tituly z univerzit a vysokých škol jsou majetek, který je absolutně nepřevoditelný na jiný subjekt, nelze jej ani pronajmout a ani z jiného právního důvodu s tímto majetkem nemohou disponovat jiné subjekty. Akademické tituly jsou totiž též i vlastnickým právem osobního charakteru stejně jako například je jím i institut výživné v oblasti rodinného práva, kde nárok na výživné v rodinném právu je rovněž nepřevoditelný na jiný subjekt. Ode všech výše popisovaných druhů majetku se akademické tituly výrazně liší tím, že řádně nabytý akademický titul Vám nikdy a nikdo nemůže vzít. A nikdy raz získané Vaše akademické tituly a ani Vaše vědecké a akademické hodnosti neztrácíte, dokonce ani nikdy po Vaší smrti Vámi získané akademické tituly a vědecké a akademické hodnosti ani právně nemôžete ztratit! Je to prostě Váš majetek, který Vám nikdo a nikdy ani za trvání Vašeho pozemského života a ani po Vaší smrti nikdo a nikdy nemůže sebrat. Ovšemže každý vlastník má svobodu vlastnického práva, co znamená, že se může svobodně rozhodnout, že předmět svého vlastnického práva bude užívat, právě tak, jako se může svobodně rozhodnout, že tento předmět svého vlastnického práva užívat nebude. Například vlastníte-li nějaký obraz můžete si ho pověsit na zeď a dívat se na něj, anebo ho můžete mít uschován někde v trezore nějaké galerie. Jste-li řidič a vlastníte-li automobil máte právo jím třeba jezdit každodenně do práce. Máte toto právo – nikoliv však povinnost! Vaší svobodou je také rozhodnout se, že do práce budete jezdit třeba autobusem nebo vlakem a své auto necháte stát v garáži. A totéž se týká i užívání Vašeho akademického titulu či titulů. Je to Váš majetek a můžete ho užívat, není to však ale Vaší povinností. Nicméně jestliže se rozhodnete akademické tituly užívat, pak už by jste měl užívat všechny své akademické tituly a nejen některé z nich. Pokud chcete udělat redukci svých užívaných akademických titulů, pak tedy neužívejte vůbec žádné akademické tituly. Já osobně užívám buď všechny své akademické tituly anebo vůbec žádný! Ostatně - když už i pominu to, že zatajování nižších akademických titulů je trestné - proč bych měl užívat jen "některé" ze svých vysokoškolských akademických titulů? Základním právem každého vlastníka je přece užívání předmětu svého vlastnického práva! Proč bych se tedy měl zříkat užívání svého majetku? Je to majetek jako každý jiný! Zřekněte se Vy užívání Vašeho nádherného domu či bytu a bydlete na ulici jako kdyby jste byl bezdomovec! Zřekněte se vy ježdění ve své nádherné "Fabii" či "Felicii" a šlapejte všude pěšky! Nezapínejte si svůj počítač, svůj televizor, svůj rozhlasový přijímač atd.! Co Vy na to? Řeknete, že nejste blázen - a máte pravdu! Já osobně nevlastním ani auto, ani počítač, ani televizor, ani rozhlasový přijímač a vlastně právně nevlastním ani "svůj" dům ve kterém bydlím – vlastním však své čtyři akademické tituly. Tyto čtyři akademické tituly jsou můj majetek! A když Vy čtenáři nejste ochotni se zříci užívání Vašeho majetku – proč bych se naopak užívání mého majetku měl zříkat já?? Jak jsem již jednou uvedl, akademické tituly se ode všech výše popisovaných ostatních druhů majetku výrazně liší tím, že řádně nabyté akademické tituly Vám nikdy a nikdo ani za trvání Vašeho pozemského života a ani nikdy po Vaší smrti Vám nemůže vzít. A nikdy akademické tituly ani za trvání Vašeho pozemského života a ani nikdy po Vaší smrti neztrácíte. Je to prostě Váš majetek, který Vám nikdy nikdo ani za trvání Vašeho pozemského života a ani nikdy nikdo po Vaší smrti Vám nemůže nijak sebrat. A ovšemže taky platí i to, že získáte-li akademický titul "vyšší" neztrácíte tím akademický titul "nižší". Ovšemže i mezi jednotlivými univerzitními či vysokoškolskými akademickými tituly je určitá hierarchie, ne všechny akademické tituly mají stejnou hodnotu. To však ale v žádném případě neznamená, že by snad vyšší akademické tituly nejako "konsumovaly" akademické tituly nižší. Nebo že by snad tyto akademické tituly jen tak nějako samovolně zanikaly jen proto, že jste později získal(a) i vyšší akademické tituly. Řádně nabyté akademické tituly se výrazně liší od veškerého ostatního majetku svojí nesmrtelností, nezničitelností, nikdy neprekludují a ani se nikdy nepromlčí, nikdy a nikdo Vám akademické tituly nemůže nijak odejmout, vzít ani ukrást. Akademické tituly jsou prostě majetek o který jejich vlastník nemůže nikdy přijít - a to ani nikdy za trvání svého pozemského života a ani nikdy po své smrti! Voják i policista může být degradován, případně propuštěn ze služebního poměru do civilu; duchovní v katolické církvi může podle kanonického práva být za jistých okolností suspendován anebo i propuštěn z klerického stavu, právě tak jako král či jinak nazvaný panovník za jistých okolností může šlechticovi anebo někdy i celému šlechtickému rodu – kterému on samotný anebo některý z jeho předchůdců tento šlechtický titul udělil – šlechtický titul odejmout, což je za jistých okolností právo, které má král (panovník) vůči "své" šlechtě. Pouze o akademické tituly poctivě nabyté nikdo a nikdy nemůže být nikým a nijak připraven ani nikdy za trvání svého pozemského života a ani nikdy po své smrti.. A to dokonce ani tehdy ne, pokud by se třeba se svojí "Alma Mater" – se svojí univerzitou nebo fakultou na kterých vystudoval, popřípadě i s oběma těmito subjekty třeba i "do krve" nějak rozhádal "na život a na smrt"! Univerzita i fakulta na kterých vystudoval, se sice může na něj třeba i sebevíc zlobit, akademické tituly, které mu udělila mu však odejmout nemůže!! Tolik tedy o porovnání akademických titulů ale i vědeckých a akademických hodností s ostatními druhy nehmotného majetku. Naopak o hmotném majetku již ani nemluvě – o ten jeho vlastník může totiž fakticky přijít ještě mnohem snáze než o majetek nehmotný. Jak jsem již uvedl, akademické tituly patří do kategorie nehmotného majetku. Imanentní vlastností nehmotného majetku je absolutní neexistence jakéhokoliv hmotného substrátu. Hmotným substrátem je zde pouze univerzitní (vysokoškolský) diplom + tubus ve kterém je tento diplom uložen, nikoliv však ale akademický titul samotný – vždyť ostatně – akademický titul samotný je nehmotný! Samotný univerzitní či vysokoškolský diplom totiž není akademickým titulem – pozor proto na toto nesmyslně tautologické směšování dvou zcela rozdílných věcí! Samotný univerzitní či vysokoškolský diplom je pouze hmotným, respektive listinným důkazem o nabytí akademického titulu, nikoliv však ale akademickým titulem samotným! To, co může být například někým ukradeno, to, co se může ztratit, popřípadě to, co může být zničeno je pouze tento univerzitní či vysokoškolský "hmotný" diplom, nikoliv však ale samotný akademický titul. Pokud by jste třeba svůj tubus s diplomem ztratil, či pokud by Váš tubus s diplomem odnesla povodeň anebo pokud by celý Váš dům vyhořel při požáru a s ním společně i Váš tubus s diplomem by rovněž zhořel, potažmo pokud by nějaký zloděj či lupič vyloupil Váš dům nebo byt a mezi jinými věcmi úmyslně či omylem si odnesl i Váš tubus s diplomem je to všechno velice nepříjemné. Toto zničení či ztráta Vašeho diplomu však ale neznamená, že ztrácíte tím rovněž i svůj akademický titul. Ten totiž nikdy nemůžete ztratit. Ten Vám totiž patří již navždy za Vašeho života, ale i navždy i po Vaší smrti! Například podle autorského zákona literární či jiné umělecké ale i vědecké dílo patří autorovi ještě 70 let po jeho smrti, kdy autorská práva vykonávají po smrti autora jeho dědicové. Vaše akademické tituly Vám však – na rozdíl od Vašich autorských práv k Vašim vědeckým pracím trvajícím pouze do hranice sedmdesáti let po Vaší smrti – patří již na věčné navěky!! Podobný vztah primárního nehmotného majetku a sekundárního hmotného důkazního prostředku o existenci a vlastnictví je například i u vztahu svatý křest – křestní list. Taky i křestní list je pouze listinným písemným důkazem o udělení svátosti svatého křtu, nikoliv však ale svatým křtem samotným. Pokud by jste svůj křestní list ztratil, odnesla by ho voda při povodni, shořel by při požáru, případně by ho mezi jinými ukradenými věcmi třeba i nevědomky odnesl ze sebou zloděj nebo lupič – ztratili jste svůj krstný list. To však ale neznamená, že by jste fakticitou ztráty, krádeže, shoření, či jiného zničení Vašeho křestního listu současně i "ztratil" svátost svatého křtu, která Vám jednou byla udělena a proto je úplně absurdní představa, že stratou či zničením křestního listu by jste snad nějako přestal být křesťanem. Nic takového! I u svátosti svatého křtu platí v podstatě totéž co platí u akademických titulů. Ani svátost svatého křtu Vám nikdy nikdo nevezme a nikdy tak nemůžete přestat být křesťanem. Teoreticky se sice ze své vlastní vůle můžete třebas stát zrádcem podobně jako Jidáš Iškariotský, a zradit Krista-Pána, Váš svatý křest však ale navěky zůstane nesmazatelným znakem ve Vaší duši pro Vaši spásu, popřípadě Vaše zatracení pokud jste Ježíše Krista zradil.

X.Otázka: Jestliže na technickém inženýrském studiu získám akademický titul bakalář a později poté i akademický titul inženýr, a na Bohoslovecké teologické fakultě získám akademický titul bakalář a poté i magistr plus nakonec na Bohoslovecké teologické fakultě úspěšně absolvuji i rigorózní řízení a tak získám ještě i tento příslušný pátý akademický titul. Dále by mě zajímalo, jaký je to titul, a jakým způsobem poté mám používat všech těchto pět akademických titulů současně?

Odpověď na X.Otázku: Jestliže po úspěšném absolvování inženýrského studia na kterém Vám bude řádně udělen akademický titul bakalář a poté i akademický titul inženýr; a dále budete studovat poté i nějakou Bohosloveckou teologickou fakultu, na které získáte opět akademický titul bakalář a poté i akademický titul magistr, a nakonec ještě na Bohoslovecké teologické fakultě úspěšně absolvujete i rigorózní řízení, a tak získáte ještě i tento příslušný pátý akademický titul, kterým v případě, že rigorózní řízení úspěšně absolvujete na nějaké Bohoslovecké teologické fakultě se sídlem ve Slovenské republice, tak získáte tím zásadně vždy pouze doktorský akademický titul doktor teologie ve zkratce ThDr. V případě, že rigorózní řízení úspěšně absolvujete na nějaké Bohoslovecké teologické fakultě ze sídlem v České republice, můžete podle daných okolností na dotyčné Bohoslovecké teologické fakultě získat buď doktorský akademický titul doktor teologie ve zkratce ThDr. anebo doktorský akademický titul licenciát teologie ve zkratce ThLic., v případě, že by jste v té České republice v současnosti na té Bohoslovecké teologické fakultě úspěšně absolvoval rigorózní řízení konkrétně z oblasti katolické teologie, tak by jste získal výlučně pouze doktorský akademický titul licenciát teologie ve zkratce ThLic. Pozor! Ono se to často plete! Naopak ve Slovenské republice je ThLic. doktorská vědecká či akademická hodnost, která se uděluje doktorandům v oblasti katolické teologie po absolvování první ucelené části doktorandského studia, zatím co naopak v České republice se absolventům doktorandského studijního programu teologie (a to jakékoliv teologie, a tedy nejen katolické) uděluje doktorská vědecká či akademická hodnost doktor teologie ve zkratce Th.D. uváděné za jménem. A ve Slovenské republice absolventi doktorandského studia na jiných než katolických Bohosloveckých teologických fakultách po úspěšném absolvovaní obdrží doktorskou vědeckou či akademickou hodnost PhD., co je doktorská vědecká či akademická hodnost, kterou jinak ve Slovenské republice, tj. PhD. ale i v České republice, Ph.D. dostávají například i úspěšní absolventi doktorandského studia na právnické fakultě, filozofické fakultě atd. Kromě toho doktorandská vědecká práce se nazývá disertační práce. A dalšími nuancemi rozdílů České a Slovenské republiky v oblasti akademických titulů Vás už ani nebudu zatěžovat! V každém případě pokud jde o současné rigorózní řízení na Bohosloveckých teologických fakultách bývalého Československa, v úvahu podle výše vysvětlených pravidel připadá získání buď doktorského akademického titulu doktor teologie ve zkratce ThDr. anebo doktorského akademického titulu licenciát teologie ve zkratce ThLic. V každém případě ať již jde o doktorský akademický titul doktor teologie či doktorský akademický titul licenciát teologie, v obou případech jde o doktorský akademický titul, který má vždy přednost před akademickými tituly magisterskými, kam úplně stejně patří ve Vašem případě jako akademický titul magistr ve zkratce Mgr., tak i akademický titul inženýr. Dále poté vzhledem k tomu, že jste získal doktorát, tak pokud jde o poměr mezi dvěma magisterskými tituly Mgr. a Ing., v tomto případě má díky tomuto získanému doktorátu zásadně vždy přednost akademický titul magistr ve zkratce Mgr., který uvedete hned na druhém místě za tímto doktorátem, zatím co akademický titul inženýr ve zkratce Ing. uvedete až na třetím místě. Jinými slovy pořadí Vašich pěti akademických titulů bude následovní: ThLic.Mgr.Ing.Bc. et Bc.Jméno Příjmení nebo ThDr.Mgr.Ing.Bc et Bc.Jméno Příjmení – podle toho, jaký doktorát jste to vlastně získal.

XI.Otázka: Zajímal by mně Váš názor na to, zda-li jsou náročnější státní veřejné vysoké školy anebo soukromé vysoké školy? A jak trend vzrůstu či poklesu náročnosti požadavků vysokých škol vůči studentům vidíte do blízké budoucnosti?

Odpověď na XI.Otázku: Nezáleží na tom, co si myslím já osobně, ale to jaká je realita! A to si v konkrétní rovině musíte zjistit vždy Vy sám či Vy sama. Já osobně Vám mohu poradit pouze dvě kritéria, podle kterých si tuto "náročnost" jednotlivých státních veřejných vysokých škol a soukromých vysokých škol můžete sám či sama otestovat, a dosažené výsledky pak si sám či sama srovnáte. Prvním kritériem je podíl přijatých uchazečů v poměru ke všem uchazečům. Například na veliké právnické fakulty státních veřejných vysokých škol v Praze, Brně a Bratislavě se přijímá na každou jednu z těchto tří právnických fakult asi pět set uchazečů z asi šesti tisíců zájemců. Poměr tedy je jeden úspěšný uchazeč ze dvanácti uchazečů celkem. Alespoň tomu tedy tak bylo v roce 1994, když jsem se já osobně hlásil nejen na filozofickou fakultu, ale i na právnickou fakultu (a přijala mně jak právnická, tak i filozofická fakulta). Od té doby vzniklo v České republice jakož i ve Slovenské republice množství dalších vysokých škol, a to zejména soukromých vysokých škol, z nichž mnohé nabízí studium i dosti blízké právnické tematice, v důsledku čehož se celková nabídka studijních možností výrazně rozšířila. Ačkoliv to nesleduji, nicméně logicky předpokládám, že s největší pravděpodobností určitě musel poklesnout i zájem uchazečů o studium i na právnických fakultách, avšak určitě ještě i nyní je to několikanásobně více než je počet přijímaných uchazečů. Na filozofické fakulty státních veřejných vysokých škol to bylo a asi i je sice v průměru o něco málo méně než na právnické fakulty státních veřejných vysokých škol, nicméně ale i zde je několikanásobně, často ale i desetinásobně či ještě více uchazečů než přijatých studentů. Alespoň tomu tedy tak bylo v roce 1994, když jsem se já osobně hlásil nejen na právnickou fakultu, ale i na filozofickou fakultu (a přijali mně obě fakulty!). Proto když chcete porovnávat náročnost jednotlivých vysokých škol, ať již se jedná o státní veřejné vysoké školy anebo o soukromé vysoké školy – zjistěte si nejprve, kolik studentů se ucházelo o studium na ní, respektive kolik studentů na té které vysoké škole či fakultě absolvovalo přijímací zkoušky, a kolik z nich jich bylo přijato. Čím je totiž procentuální podíl celkově přijatých studentů z celkové množiny všech studentů – kteří absolvovali přijímací zkoušky – menší, tím je dotyčná vysoká škola náročnější, protože tím těžší je se na ni dostat. Druhým kritériem je zase podíl studentů, kteří své studium úspěšně dokončili v poměru ke všem studentům, kteří se zúčastnili prvního zápisu do studia na fakultě univerzity či vysoké škole neuniverzitního typu, tj. kteří se v prvním ročníku zapsali do tohoto prvního ročníku, semestru, cyklu, bloku nebo jinak nazvané první části studia. Čím je tato mortalita vyšší, tj. čím je procentuální podíl studentů, kteří úspěšně dostudovali až do konce - v poměru k celkové množině všech studentů, kteří v prvním roce studia zahájili studium – menší, tím je dotyčná vysoká škola náročnější, protože tím těžší je ji absolvovat. Jak je to na soukromých vysokých školách to nevím, nicméně ale na státních veřejných vysokých školách s největší pravděpodobností úplně na všech a všude bez jakékoliv výjimky je mnohem menší počet těch studentů, kteří své studium úspěšně dokončí, oproti výrazně většímu počtu těch "neúspěšných" a "vyhozených" studentů, kteří si na vysokoškolském studiu obrazně řečeno "vylámou zuby". Alespoň tedy v době devadesátých let dvacátého století, kdy jsem já osobně studoval tomu tak stoprocentně bylo. Mnoho dobrých a nadějných studentů a studentek v té době takto neuspělo, a některým z těchto chlapců a dívek nepomohlo dokonce ani to, že jsem je doučoval. Jak je to dnes, to přesně nevím, vzhledem k celkově větší studijní nabídce díky vzniku mnohých soukromých vysokých škol po dni 1.1.1999 - před 1.1.1999 totiž České republice a ani ve Slovenské republice neexistovala vůbec žádná soukromá vysoká škola, protože platná legislativa České republice a ani ve Slovenské republice vznik soukromých vysokých škol v předešlé době před 1.1.1999 jednoduše vůbec neumožňovala - kdy je tedy dnes v současné době celkový průměrný podíl studentů připadající v průměru na jednu vysokou školu nepochybně výrazně nižší, a tudíž je dnes nejen možné, ale i velice pravděpodobné, že mnohé vysoké školy jsou fakticky nuceny být dnes jednoduše ke studentům mnohem benevolentnější, protože jich mají mnohem méně. Kromě toho navíc momentálně dělají maturity a začínají v počátečních ročnících vysokoškolského studia studovat studenti a studentky, respektive mladí lidé, kteří se narodili v prvních letech bezprostředně po listopadu 1989, kdy statisticky zcela prokazatelně počátkem devadesátých let dvacátého století výrazně poklesla natalita, tj. porodnost v Československu, v důsledku čehož začínají přicházet na univerzity a vysoké školy neuniverzitního typu studenti a studentky pocházejí z demograficky početně velmi podprůměrně slabých ročníků mladé populace, v důsledku čehož nyní a ještě i v několika dalších letech bude podíl těch kvalitních studentů průměrně připadajících na jednu vysokou školu ještě nižší než je tomu dokonce i nyní, což si objektivně vynutí ještě většího slevení univerzit a vysokých škol neuniverzitního typu v jejich studijních nárocích vůči studentům a studentkám nejen ve srovnání ze studiem studentů a studentek let devadesátých dvacátého století, ale i ve srovnání ze studenty a studentkami studujícími nyní na samém počátku jednadvacátého století.

XII.Otázka: Splnil(a) jsem již všechny povinnosti pro udělení akademického titulu bakalář. Od kterého okamihu mám právo používat příslušný akademický titul?

Odpověď na XII.Otázku: Pokud jsem Vám správně porozuměl, splnil(a) jste sice již všechny podmínky na udělení akademického titulu bakalář, čím jste získal(a) právní nárok na udělení příslušného akademického titulu, tj. ve Vašem konkrétním případě akademického titulu bakalář. Oprávnění používat dotyčný akademický titul bakalář však ale máte až po jeho oficiálním udělení, tj. zpravidla po absolvovaní Vaší bakalářspromoce, protože až po absolvovaní tohoto promočního obřadu můžete oficiálně používat akademický titul: Bc.Jméno Příjmení. Promoce má totiž konstitutivní právní účinek. Ti, co se domnívají, že promoce má pouze právní účinek deklaratorní, a že příslušný akademický titul mohou oficiálně používat od okamihu kdy na něj získali pouze "právní nárok na jeho udělení" se velice mýlí. Pokud Vás tedy zajímá exaktně přesný okamih – jestliže použije osoba, která získala právní nárok na udělení akademického titulu tento titul dříve než jí je příslušnou univerzitou či vysokou školou neuniverzitního typu tento akademický titul oficiálně udělen, tj. v konkrétní rovině zpravidla než absolvujete obřad příslušné promoce, tak tímto předčasným oficiálním použitím tohoto akademického titulu, na který jste sice již získal(a) právní nárok – ale doposud Vám ještě nebyl oficiálně udělen – používáte tento akademický titul neoprávněně a dopouštíte se tím přestupku!

XIII.Otázka: Smím používat nižší akademický titul bakalář i nadále i navzdory tomu, že jsem již v rámci téhož vysokoškolského studia získal(a) vyšší akademický titul inženýr?

Odpověď na XIII.Otázku: Nejen že smíte, ale i musíte! Proč musíte? Doporučuji Vám dočasně zanechat čtení této "Odpovědi na IV.Otázku" a vrátit se nejprve úplně na začátek tohoto souboru a přečíst si moji odpověď hned na první položenou otázku, která má název "I.Otázka: Nechápu co je na tom neslušného či nemorálního, a případně někdy prý dokonce i nelegálního a trestného na tom, jestliže budu používat jen některé ze svých doktorských, magisterských a bakalářských akademických titulů, zatímco některé jiné své akademické tituly používat nebudu?" (Odpověď: viz. nahoře na začátku tohoto souboru!!!)

Jestliže jste tedy získal nejen akademický titul bakalář ale získáte i akademický titul inženýr, tak přesně tak jako sice úplně nezávisle na mně, ale přitom z právního hlediska celkem správně uvádějí i velice prestižní české Lidové noviny můžete, ba dokonce nejen můžete, ale po správnosti i měl by jste užívat obidva získané a řádně udělené akademické tituly: Ing.Bc.Jméno Příjmení. Pokud jde o problematiku akademických titulů a jejich používání, tomuto tématu se věnuji v bloku "Akademické tituly. Blok je věnovaný informacím o používání akademických titulů. Blok je venovaný informáciám o používaní akademických titulov" – toho času se momentálně jedná o dvacátý blok, v rámci kterého se nachází i moje práce v češtině "Akademické tituly občanů jako nehmotné statky jsou speciálním předmětem vlastnického práva sui generis", která se nachází na adrese: www.henryklahola.nazory.cz/TT.htm Na Vaši dotyčnou konkrétní specifickou otázku ale asi nevýstižnější odpověď naleznete na adrese: www.lidovky.cz/ln-cestina.asp?c=A071106_114714_ln-cestina_hrn Jestliže by se Vám tuto adresu z jakéhokoliv důvodu nepodařilo spustit přímo, tak třeba říci, že na tuto adresu z mých skromných náboženských webových stránek www.henryklahola.nazory.cz odkazuje soubor "Jak uvádět akademické tituly – doporučení jak si psát veškeré akademické tituly!! Aneb jak tuto problematiku vidí "Lidové noviny" nejvíce čtené periodikum v České republice", který rovněž naleznete v bloku "Akademické tituly. Blok je věnovaný informacím o používání akademických titulů. Blok je venovaný informáciám o používaní akademických titulov" /zatím dvacátý blok/. A třetí možností jako si spustit tento článek je soubor nacházející se na mých skromných náboženských webových stránkách www.henryklahola.nazory.cz "Jak uvádět akademické tituly – doporučení jak si psát veškeré akademické tituly!! Aneb jak tuto problematiku vidi "Lidové noviny" nejvíce čtené periodikum v České republice. Pouze záložní zdroj", který se nachází na adrese: www.henryklahola.nazory.cz/Poradi.html Další pramen – který Vám doporučuji – naleznete zas na adrese: www.geocities.com/schoolpage_84/tituly.htm Jestliže by se Vám tuto adresu z jakéhokoliv důvodu nepodařilo spustit přímo, tak třeba říci, že na tuto adresu z mých skromných náboženských webových stránek www.henryklahola.nazory.cz odkazuje soubor "A opět akademické tituly – a opět jak tuto problematiku vidí "Lidové noviny" nejvíce čtené periodikum v České republice", který rovněž naleznete v bloku "Akademické tituly. Blok je věnovaný informacím o používání akademických titulů. Blok je venovaný informáciám o používaní akademických titulov" /Zatím dvacátý blok/. A možností jak spustit tento článek je i soubor nacházející se na mých skromných náboženských webových stránkách www.henryklahola.nazory.cz "A opět akademické tituly – a opět jak tuto problematiku vidi "Lidové noviny" nejvíce čtené periodikum v České republice. Pouze záložní zdroj", který se nachází na adrese: www.henryklahola.nazory.cz/Zmeny.html

XIV.Otázka: Jestliže po úspěšném absolvování technického inženýrského studia budu studovat poté i Bohosloveckou teologickou fakultu a získám tam rovněž akademický titul bakalář, jakým způsobem mám poté používat akademický titul inženýr i s akademickým titulem bakalář z téhož technického studia získaného a ještě k tomu i další akademický titul bakalář získaný z Bohoslovecké teologické fakulty?

Odpověď na XIV.Otázku: Jestliže po úspěšném absolvování technického inženýrského studia na kterém Vám bude řádně udělen akademický titul bakalář a poté i akademický titul inženýr, a dále budete studovat poté i nějakou Bohosloveckou teologickou fakultu, na které získáte opět akademický titul bakalář, tak po udělení posledního třetího akademického titulu, tj. zpravidla po třetí promoci můžete i měl by jste používat všechny tři získané a řádně udělené akademické tituly: Ing.Bc. et Bc.Jméno Příjmení.

XV.Otázka: Jestliže na technickém inženýrském studiu získám akademický titul bakalář a později poté i akademický titul inženýr, a na Bohoslovecké teologické fakultě získám akademický titul bakalář a poté později i akademický titul magistr, jakým způsobem mám poté používat všechny tyto čtyři akademické tituly současně?

Odpověď na XV.Otázku: Jestliže po úspěšném absolvování technického inženýrského studia na kterém Vám bude řádně udělen akademický titul bakalář a poté i akademický titul inženýr, a dále budete studovat poté i nějakou Bohosloveckou teologickou fakultu, na které získáte opět akademický titul bakalář a poté i akademický titul magistr, tak po udělení posledního čtvrtého akademického titulu, tj. zpravidla po čtvrté promoci můžete i měl by jste používat všechny čtyři získané a řádně udělené akademické tituly – první variant: Ing.Mgr.Bc. et Bc.Jméno Příjmení anebo i druhý variant: Mgr.Ing.Bc. et Bc.Jméno Příjmení. Rozhodující pro použití první či druhé varianty na prvním místě je to kritérium, zda-li je cennější akademický titul Ing. anebo Mgr. Ve Vaší konkrétní situaci si tím já osobně nejsem konkrétně jistý, zatím co v mnohých jiných situacích, jako například i v mojí je doktorský akademický titul doktor práv JUDr. ve všeobecnosti více ceněný než doktorský akademický titul doktor filozofie PhDr. Jestliže i Vy sám dospějete k témuž přesvědčení, že ve Vašem konkrétním případě není možné jednoznačně určit to, zda-li je cennější akademický titul Mgr., pak použijete subsidiárně druhé kritérium, a to takové kritérium, že jestliže se momentálně pohybujete například na nějaké "matematicko – technické akademické půdě, tak použijete všechny čtyři akademické tituly v chronologickém uspořádaní podle prvého variantu, naopak jestliže se pohybujete například na nějaké "humanitní akademické půdě", tak použijete všechny čtyři akademické tituly v chronologickém uspořádaní podle druhého variantu. V neutrálních či ostatních případech, kdy ať již z jakýchkoliv důvodů nelze určit zda-li dotyčná sféra spadá spíše pod dimenzi nějaké "matematicko – technické akademické půdy" anebo spadá spíše pod dimenzi "humanitní akademické půdy", popřípadě z jakýchkoliv jiných důvodů nepřipadá uvažování o nějaké "matematicko – technické akademické půdě" či humanitní akademické půdě" vůbec v úvahu, poté, jestliže ani toto subsidiárně druhé pravidlo pro exaktní určení chronologického pořadí přednosti mezi akademickým titulem Ing. či Mgr. je rovněž nepoužitelné, poté použijeme subsidiárně třetí pravidlo, které říká, že přednostní místo patří tomu akademickému titulu, který jsme získali dříve, respektive úplně přesně řečeno, přednostní místo patří tomu akademickému titulu, který nám byl udělen dříve. Jinými slovy, ve Vašem konkrétním případe vzhledem k tomu, že jste nejprve studoval dotyčnou technickou školu a až po ní jste studoval nějakou Bohosloveckou teologickou fakultu, předpokládám z logiky věci, že s největší pravděpodobností Vám byl akademický titul Ing. udělen dříve, než Vám byl udělen akademický titul Mgr. – a tedy v tomto případě budete používat všechny čtyři akademické tituly v chronologickém uspořádaní podle výše uvedené první varianty, tj. ve Vašem případě to je: Ing.Mgr.bc. et Bc.Jméno Příjmení.

XVI.Otázka: 1.)Mám vždy povinnost používat své akademické tituly doktorského, magisterského i bakalářského stupně, které jsem získal(a)? 2.)Jsou tu i nějaká pravidla pro zredukování užívání akademických titulů anebo to závisí jen od mojí svobodné vůle? 3.)Konkrétně mám tím na mysli pouze to, zda-li mám rovněž i právo neužívat absolutně žádné akademické tituly?

Odpověď na XVI.Otázku: Vaši první podotázku, zda-li máte vždy povinnost používat Vaše akademické tituly doktorského, magisterského i bakalářského stupně, které jste získal(a) by jsem já z praktických důvodů spojil i s Vaší druhou podotázkou jestli jsou zde i nějaká pravidla pro zredukování užívání akademických titulů anebo to závisí pouze na Vaší libovůli – a tak odpověděl bych na obě tyto Vaše první dvě podotázky současně, a to tak že nemáte sice vždy povinnost používat Vaše akademické tituly doktorského, magisterského a bakalářského stupně, které jste získal(a), případná redukce používaných akademických titulů má však své určité velice přísné pravidla, a tedy v žádném případě po správnosti by to nemělo záviset pouze od nějaké vaší libovůle! Pokud však ale máte skutečně na mysli jen to – na co se ptáte ve Vaší třetí podotázce – jestli máte právo neužívat absolutně žádné akademické tituly, tak v tomto specifickém případě je Vaše svoboda volby výjimečně úplně neobmezená, a tedy na takto úplně jednoznačně formulovanou otázku Vám mohu dat i úplně jednoznačnou odpověď: Ano, jestliže je to Vaše svoboda vůle, tak se úplně svobodně můžete rozhodnout, že nebudete užívat absolutně žádné své akademické tituly, protože rozhodnutí jestli budete své akademické tituly používat anebo naopak Vaše rozhodnutí, že nebudete žádné své akademické tituly používat závisí – v tomto konkrétním specifickém případě jestliže jde skutečně úplně o všechny Vaše akademické tituly současně – pouze na Vaší svobodné vůli, protože za těchto okolností a podmínek jednoznačně platí, že používání akademických titulů je pouze Vaše právo a nikoliv Vaše povinnost!

XVII.Otázka: Jestvuje nějaké pravidlo či pravidla pro redukci používání akademických titulů, abych nemusel(a) používat všechny své akademické tituly doktorského, magisterského i bakalářského stupně, které jsem získal(a)?

Odpověď na XVII.Otázku: Můžete podle vlastní úvahy a taky i podle okolností používat buď všechny Vaše akademické tituly současně, druhou možností je nepoužít akademický titul vůbec žádný. Obě tyto možnosti jsou plně legální, legitimní a tedy i morálně – etické. V případě těchto dvou možností, tj. ať již se rozhodnete používat úplně všechny své akademické tituly současně, co je první možností, anebo se naopak rozhodnete, že nebudete používat vůbec žádný z Vašich akademických titulů, co je zase druhá možnost, máte pouze Vy úplnou svobodu volby, a tato Vaše svoboda je po všech stránkách úplná, protože obě tyto možnosti jsou z hlediska legality, legitimity i morálky plně rovnocenné. Jestliže se rozhodnete, že nebudete používat žádný ze svých akademických titulů, nedopouštíte se tím ničeho nelegálního, a když to není nelegální, nedopouštíte se nepoužíváním žádného ze svých akademických titulů vlastně ani ničeho nemorálního, a tedy ani v tomto případě nelze říci, že by Váš postoj nepoužívaní žádného z Vašich akademických byl nelegitimní. Třetí, pouze čistě teoretickou možností je používat jen některé akademické tituly – tato třetí možnost však ale není legitimní, protože je úplně vždy přinejmenším neslušná a nemorální, často dokonce navíc nejen že neslušná a nemorální, ale současně i nelegální, protizákonná a trestná, a to trestná, pokud snad i ne přísněji, tak přinejmenším na úrovni potrestání pachatele tohoto přestupkupřestupkovém správním řízení!

Dodatek k odpovědi na tuto XVII.Otázku: Jestliže Vás příčina toho, proč je, či může být trestné nepoužívání nižších akademických titulů zaujímá více, tak Vám doporučuji vrátit se úplně na začátek tohoto souboru a přečíst si moji odpověď hned na první položenou otázku, která má název "Nechápu co je na tom neslušného či nemorálního, a případně někdy prý dokonce i nelegálního a trestného na tom, jestliže budu používat jen některé ze svých doktorských, magisterských a bakalářských akademických titulů, zatímco některé jiné své akademické tituly používat nebudu?" (Odpověď: viz. nahoře na začátku tohoto souboru!!!)

Napsal v Babicích 7.5.2009

Na otázky čtenářů náboženských stránek o Bohu a víře www.henryklahola.nazory.cz odpověděl JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola

III.část

Ani zdaleka ne každý titul “PhDr.”, "JUDr.", "RNDr.", "PharmDr." či "PaedDr." je akademickým titulem doktorského stupně!

Bohužel kolego PhDr.Tomáši Nováku, Váš titul “PhDr.” není akademickým titulem doktorského stupně!

Tato po česky napsaná verze je určena zejména pro studenty z České republiky!

Odkazovač: Ste zo Slovenskej republiky? Potom radšej kliknite myšou na tento modrý nápis a prepnite sa tým do slovenskej verzie!

Z listu PhDr.Tomáše Nováka adresovaného JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryku Laholovi:

Vážený pane doktore! Potřeboval bych právní radu. Vystudoval jsem historii a získal doktorát z filozofie. Ucházel jsem se o pracovní místo v… /poznámka JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryka Laholy: dvě věty cenzurovány!!/ Odmítli mne však přijmout s úplně absurdním odůvodněním, že jsem údajně prý nesplnil podmínku výběrového řízení, požadující, aby uchazeč o tuto pracovní pozici byl nositelem akademického titulu doktorského stupně. Ještě včera jsem byl hluboce přesvědčen o tom, že jsem doktor filozofie, a ejhle, dnes by mě nějaká geniální p… /poznámka JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryka Laholy: vulgární slovo “p…” tematicky pocházející z pohlavní oblasti je cenzurováno!!/ právnická svým dopisem chtěla přesvědčovat, že doktorem vlastně já vůbec nejsem. Absurdnější důvod mi již nemohla napsat. Doposud v šuplíku mám barevné fotografie z mé promoce na PhDr. Měl bych snad teď začít pochybovat o tom, zda-li tyto fotografie nejsou pouze nějakým nějak mysticky zhmotněným výplodem mojí fantazie? A co vysokoškolský diplom, který mi tam na té promoci odevzdali a mám ho doma? Ten je rovněž pouze asi jen tím zázračně zhmotněným výplodem mojí fantazie, neboť jak se zdá mojí promoce na PhDr., kde mi tento doktorský vysokoškolský diplom odevzdali se podle této právničky asi nikdy neuskutečnila a je pouhým přeludem. A co video z promoce na PhDr.? To je rovněž pouze zhmotněným přeludem zachytávajícím na DVD něco, co se podle ní vlastně nikdy ani neuskutečnilo? Pomaly snad již abych já sám začal pochybovat i o tom, zda-li já jsem skutečně já…

Děkuji za brzkou odpověď

PhDr.Tomáš Novák

 

/Poznámka JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryka Laholy: List PhDr.Tomáše Nováka je krácen a mírně upraven! A přitom cenzurní zásahy do toho již ani nepočítám… /

 

Z listu JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryka Laholy adresovaného PhDr.Tomáši Novákovi:

Z čistě lidského hlediska chápu Vaše rozhořčení. Z hlediska čistě právního je však tato věc ale mnohem složitější. Předně je třeba úvodem zdůraznit, že já osobně Vás neznám, dotyčnou právničku, co Vám odepsala dotyčnou odpověď taky neznám, a v podstatě vše co o této věci vím, jsou pouze kusé informace, které jste mi Vy v tom Vašem listu o této věci napsal. A tudíž bez toho aniž bych detailněji znal argumenty dotyčné druhé strany je zhola nemožné, abych se k této věci coby právník meritorně v konkrétní rovině jakkoliv závazně vyjadřoval.

Vyjádřím se k této věci tedy pouze ve všeobecné neformální rovině, kde pouze na základě Vašich informací, a jen v jejich rámci se pokusím bez jakékoliv závaznosti a záruky zdůvodnit Vám příčinu toho, proč asi dotyčná právnička nejspíše dospěla k tomu přesvědčení, ke kterému dospěla.

Kromě toho ani netuším co jste napsal, poslal či eventuálně řekl jim, respektive jaké bylo penzum jejich informací o Vaší osobě. Pokud jde o mně osobně, já mohu vycházet pouze z obsahu Vašeho listu, který jste poslal mně samotnému a z ničeho jiného. A to do důsledku podle zásady “Co je psáno, to je dáno”.

Není to projevem nějaké právnické byrokratické zkostnatělosti či formalismu, ale já při nejlepší vůli o Vás skutečně nic dalšího nevím. Je to tudíž pro mne absolutní nevyhnutnost, protože neuvádíte kdy jste se narodil a ani z jiných Vašich informací, které jste mi poskytl nelze nijak dedukovat Váš věk. Tím méně léta kdy jste studoval. Píšete pouze že jste vystudoval historii a získal doktorát z filozofie. A pak píšete že jste si hledal místo, nicméně nijako nespecifikujete časovou délku, která uplynula mezi Vaší promocí a dotyčným konkrétním výběrovým řízením, co v konkrétní rovině mohlo být třeba jen několik týdnů ale stejně tak třeba i několik desetiletí. Informace o skutečnosti, že dotyčnou svoji promoci na “PhDr.” máte na DVD mi rovněž příliš nepomůže, neboť nelze vyloučit, že původně mohla být dotyčná Vaše promoce zachycena na úplně obyčejném filmu, který třebas možná až o několik desetiletí později byl digitalizován a převeden na nějaký nosič DVD, což je dnes technicky možné.

A tedy jedinou časovou informaci, kterou o Vás mám, je pouze ta časová informace, že jste “PhDr.Jméno Příjmení” jak se prezentujete.

Jak je to možné, že je zde ve vysokoškolském akademickém titule fakticky jako kdyby mimoděk zakódován nějaký časový údaj? Jsou zde totiž tři studijní generace – nejmladší, prostřední a nejstarší. Vysvětlím to:

1./Nejmladší studijní generace: V případě, že podávaná informace je pravdivá, pak je totiž signifikantní, že intelektuál “PhDr.Mgr.Bc.Jméno Příjmení” studoval někdy zhruba v rozmezí posledních deseti let, kdy je vysokoškolské studium již rozděleno na takzvaný stupeň bakalářského a magisterského vysokoškolského studia. V konkrétní rovině jestliže studoval v České republice, tak studoval na základě vysokoškolského zákona č.111/1998 Sb., co je dnes platný vysokoškolský zákon v České republice; a jestliže studoval ve Slovenské republice, tak zase studoval na základě vysokoškolského zákona č.131/2002 Z. z., co je zase dnes platný vysokoškolský zákon ve Slovenské republice. Pokud jde o Vás, vzhledem k tomu, že se prezentujete jako “PhDr.Tomáš Novák”, tak logicky předpokládám, že Vy nejste “PhDr.Mgr.Bc.Tomáš Novák”, a tedy nic z toho, co uvádím v tomto odstavci není Váš případ. A tedy na základě těchto informací logicky vylučuji tuto první variantu, že by jste snad Vy osobně patřil do této nejmladší studijní generace.

2./Prostřední studijní generace: V případě, že podávaná informace je pravdivá, pak je totiž signifikantní, že intelektuál “PhDr.Mgr.Jméno Příjmení” studoval někdy zhruba v rozmezí devadesátých let dvacátého století. Kdy na teritoriu celého tehdejšího bývalého Československa a později i na teritoriu dnešní samostatné České republiky a Slovenské republiky platil tehdejší vysokoškolský zákon č.172/1990 Sb., který na jedné straně na rozdíl od současných platných vysokoškolských zákonů v České republice a Slovenské republice ještě neznal obligatorní bakalářský stupeň jako předstupeň studie magisterského stupně; na druhé straně ale na rozdíl od předešlého vysokoškolského zákona č.39/1980 Sb. absolventům některých studijních programů už více neuděloval do té doby udělované tradiční magisterské akademické tituly PhDr., JUDr., RNDr. (atd.), ale legislativně byl namísto nich zde zaveden úplně nový a do té doby u nás prakticky úplně neznámý akademický titul magistr “Mgr.”. A do té doby běžně udělované vysokoškolské akademické tituly PhDr., JUDr., RNDr. (atd.) coby magisterské akademické tituly bylo možné po této legislativní změně získat až na základě postmagisterského postgraduálního studia, a později na základě rigorózního řízení spojeného se státní rigorózní zkouškou plus napsáním vědecké rigorózní práce a její obhájení před příslušnou rigorózní vědeckou komisí. Pokud jde o Vás, vzhledem k tomu, že se prezentujete jako “PhDr.Tomáš Novák”, tak logicky předpokládám, že Vy nejste “PhDr.Mgr.Tomáš Novák”, a tedy nic z toho, co uvádím v tomto odstavci není Váš případ. A tedy na základě těchto informací logicky vylučuji i tuto druhou variantu, že by jste snad Vy osobně patřil do této prostřední studijní generace.

3./Starší studijní generace: Tak jako mnozí absolventi magisterského studijního programu v případě výše uvedené nejmladší a prostřední studijní generace po složení příslušných magisterských státních zkoušek, a po obhájení příslušné magisterské diplomové práce na základě vysokoškolských zákonů č.172/1990 Sb. na teritorii celého bývalého Československa, respektive později v České republice na základě vysokoškolského zákona č.111/1998 Sb. a ve Slovenské republice na základě vysokoškolského zákona č.131/2002 Z.z. získávají magisterský akademický titul Mgr., absolventi téhož magisterského studijního programu v případě těchto starších studijních generací po složení týchž magisterských státních zkoušek a po obhájení příslušné magisterské diplomové práce získávali ve své době akademické tituly PhDr., JUDr., RNDr. atd., a nikoliv tedy dnešní magisterský akademický titul Mgr., jak je tomu po roce 1990, protože v předcházející době tyto vysokoškolské akademické tituly PhDr., JUDr., RNDr. (atd.) sami byly pouze vysokoškolskými akademickými tituly magisterského stupně, a ne tedy vysokoškolskými akademickými tituly stupně doktorského jako je tomu u dnes udělovaných stejnojmenných akademických titulů PhDr., JUDr., RNDr. atd. Možno konstatovat, že z příslušníků těchto nejstarších studijních generací jsou jako poslední ti, kteří studovali v osmdesátých letech dvacátého století na základě vysokoškolského zákona č.39/1980 Sb. A toto měli vlastně nejen oni, ale úplně totéž se vztahovalo i na ty absolventy, kteří studovali i na základě ještě předcházejícího vysokoškolského zákona č.19/1966 Sb., a fakticky i na ty absolventy, kteří studovali na základě ještě staršího vysokoškolského zákona č.58/1950 Sb. Je sice pravda, že stalinistický totalitní vysokoškolský zákon č.58/1950 Sb. z ideologických důvodů tyto tzv. “buržoasní”, respektive tyto klasické akademické tituly PhDr., JUDr., RNDr. (atd.) úspěšným absolventům magisterského studijního programu upřel a až do druhé poloviny šedesátých let dvacátého století se tyto tzv. “buržoasní” klasické akademické tituly PhDr., JUDr., RNDr. (atd.) na univerzitách a vysokých školách v Československu neudělovali vůbec nikomu, nicméně zpětně i těmto absolventům magisterského studijního programu tyto akademické tituly PhDr., JUDr., RNDr. (atd.) v době politického odměku opětovně vrátil dotyčný už výše zmiňovaný následující vysokoškolský zákon č.19/1966 Sb. pokud o ně měli zájem. O těch intelektuálech, kteří získali svoje akademické tituly ještě před účinností vysokoškolského zákona č.58/1950 Sb. se nebudu již vůbec zmiňovat, protože tito intelektuálové jestliže vůbec ještě jsou mezi námi živými, tak ale celkem určitě už nikdo z těchto intelektuálů v současné době již není pracovně aktivní.

Pokud by Vás dějiny této historie vývoje legislativy udělování akademických titulů zajímaly více, pak můžete si o ní více dočíst na adrese www.henryklahola.nazory.cz/Podvodnici.htm

A tedy jedinou časovou informaci, kterou o Vás mám, je pouze ta časová informace, že jste “PhDr.Jméno Příjmení” jak se prezentujete, což znamená, že i Vy patříte mezi tyto starší studijní generace. Nezůstává mi totiž nic jiného, než věřit Vám, že Vaše informace o tom, že jste “PhDr.Tomáš Novák” a nikoliv tedy třebas “PhDr.Mgr.Bc.Tomáš Novák” či “PhDr.Mgr.Tomáš Novák” je skutečně pravdivá, neboť nevidím zde žádný racionální důvod proč by jste mi měl lhát. Za těchto okolností jste-li totiž “PhDr.Tomáš Novák”, pak totiž na základě této Vaší prezentace tím, že předpokládám, že nejste žádný “PhDr.Mgr.Tomáš Novák”, právě tak jako ani nejste žádný “PhDr.Mgr.Bc.Tomáš Novák”, znamená, že jste jako příslušník některé z těchto starších studijních generací musel svá vysokoškolská studia ukončit nejpozději někdy předtím než vstoupil v účinnost vysokoškolský zákon č.172/1991 Sb., a tedy, že jste vysokou školu začal studovat nejpozději v polovině osmdesátých letech dvacátého století. Jinými slovy tato informace, že jste “PhDr.Tomáš Novák” za předpokladu, že je tato informace pravdivá, a tedy že nejste žádný “PhDr.Mgr.Bc.Tomáš Novák” a ani žádný “PhDr.Mgr.Tomáš Novák” o Vás vypovídá tu konkrétní časovou informaci, že jste se mohl narodit nejpozději někdy do 31.8.1967.

Vysvětlivka pro některé méně inteligentní, natvrdlé a těžce chápající čtenáře: Poslední teoretická možnost jak to vše ještě “stihnout” byla narodit se nejpozději dne 31.8.1967, dne 1.9.1973 nastoupit do prvního ročníku základní školy, dne 30.6.1981 ukončit základní školní docházku, dne 1.9.1981 začít studium na gymnáziu či střední škole, v květnu 1985 maturita, v průběhu září 1985 zápis do prvního semestru, ročníku, bloku či cyklu studia na vysoké škole nebo fakultě, a tedy někdy v rozmezí května až srpna 1990 poslední závěrečné magisterské státní zkoušky plus obhajoba magisterské diplomové práce. Kdo se však ale narodil třeba již dne 1.9.1967, tak ten měl obrovskou smůlu, protože ten ve školním roce 1973/1974 nemohl začít základní školní docházku, neboť nesplňoval podmínku dosažení věku šesti let nejpozději před prvním dnem nástupu do prvního ročníku základní školy, což bylo dne 1.9.1973.

Odhlédnouce tedy od té malé nepřesnosti, že zatím ještě chybí plus mínus několik málo měsíců do konce srpna 2009 lze tedy – pokud tento malý detail opominu - konstatovat to, že máte minimálně 42 let a více. O kolik více to ovšemže z informace, že jste “PhDr.Tomáš Novák” netuším: Jste čtyřicátník? Jste padesátník? Jste šedesátník? Pouze předpokládám, že patrně ještě asi nemáte více než 63 let. Toto však již ale nepředpokládám na základě Vašeho pouze magisterského jedináčka “PhDr.” tak zásadně se jinak kvalitativně lišícího od skutečně doktorského jedináčka “PHDr.Mgr.” Vašich mladších, či rovněž tak doktorského jedináčka “PhDr.Mgr.Bc.” Vašich úplně nejmladších kolegů, ale pouze na základě toho, že věk 63 let pro nás muže je v současné době podle platného zákona o důchodovém pojištění stanoven jako věk pro odchod do důchodu, a tedy u lidí starších 63 let nepředpokládám, že by se teprve až v tomto vysokém věku hlásili do výběrového řízení na tu konkrétní pozici, na kterou jste se Vy hlásil.

Toto má bohužel ale dvě velice důležité právní roviny:

Na jedné straně máte za sebou nepochybně velice cennou minimálně osmnáctiletou či ještě delší odbornou praxi, což je doba, která uplynula od ukončení Vašich vysokoškolských studií až dodnes, což je Vaše nesporné plus. A právě tato bohatá odborná praxe je mnohými zaměstnavateli velice ceněna.

Má to však ale i svoji odvrácenou tvář spočívající v tom, že Váš akademický titul “PhDr.” skutečně není akademickým titulem doktorského stupně, a tudíž právní názor dotyčné právničky byl plně korektní a opodstatněný.

Existuje totiž hierarchie vysokoškolských akademických titulů, kde ve Vaší oblasti vysokoškolského studia nejnižším vysokoškolským akademickým titulem je vysokoškolský akademický titul bakalářského stupně, prostředním vysokoškolským akademickým titulem je vysokoškolský akademický titul magisterského stupně a nejvyšším vysokoškolským akademickým titulem je vysokoškolský akademický titul doktorského stupně. Pak ještě vyšší jsou již pouze akademické hodnosti: kde nejnižší akademickou hodností je “doktor” (například v České republice je to zejména “Ph.D.”, ve Slovenské republice zas zejména “PhD.” atd.), prostřední akademickou hodností je “docent” a nejvyšší akademickou hodností je “profesor”. Problematika akademických hodností se Váš však netýká, a proto se jí zde více věnovat nebudu. Pokud by Vás tato problematika zaujímala více, můžete si o ní více přečíst na adrese www.henryklahola.nazory.cz/Podvodnici.htm

V případě, že by jste byl “PhDr.Mgr.Bc.Tomáš Novák” nebo “PhDr.Mgr.Tomáš Novák”, pak by Váš akademický titul “PhDr.” byl v obou těchto případech skutečně vysokoškolským akademickým titulem doktorského stupně. Vy jste však ale pouze jen “PhDr.Tomáš Novák”, což znamená, že Váš vysokoškolský akademický titul “PhDr.” je pouze pseudodoktorátem magisterského stupně a nikoliv tedy skutečným vysokoškolským akademickým titulem stupně doktorského.

Na to aby Váš akademický titul “PhDr.” byl akademickým titulem doktorského stupně by jste totiž musel podstoupit řádné rigorózní řízení, úspěšně složit státní rigorózní zkoušku, napsat vědeckou rigorózní práci a obhájit ji před rigorózní komisí. A to se ve Vašem případě zcela zjevně nestalo. Aby jste totiž vůbec mohl přistoupit k řádnému rigoróznímu řízení, musel by jste nejprve získat vysokoškolský akademický titul magistr “Mgr.”, což se u Vás zcela zjevně nestalo, protože se celkem logicky vychází z toho, že kdyby tomu tak bylo a magisterský akademický titul “Mgr.” jste skutečně měl, tak by jste ho nepochybně určitě i řádně uvedl.

Vzhledem k tomu však ale, že magisterský akademický titul “Mgr.” u svého jména neuvádíte, pak podle právní zásady “co je psáno – to je dáno” zcela logicky vycházela nejen dotyčná právnička, ale i já vycházím z toho, že je tomu tak jednoduše proto, že jste magisterský vysokoškolský akademický titul “Mgr.” nikdy nezískal.

A nezískal-li jste nikdy magisterský akademický titul “Mgr.”, pak Váš vysokoškolský akademický titul “PhDr.” ani omylem nemůže být pokládán za vysokoškolský akademický titul doktorského stupně, protože v tomto případě on sám je pouze akademickým titulem stupně magisterského. Tudíž nejen Vy, ale jakákoliv osoba uvedena jako PhDr.Jméno Příjmení je plným právem považována pouze za osobu s magisterským akademickým titulem “PhDr.” a nikoliv tedy za osobu s doktorským akademickým titulem “PhDr.”, kterou totiž v tomto případě vůbec není. Aby uvedený vysokoškolský akademický titul “PhDr.” mohl být posuzován jako vysokoškolský akademický titul doktorského stupně, musí mu asistovat “na druhém místě” magisterský akademický titul “Mgr.”, bez něhož je vysokoškolský akademický titul “PhDr.” sám pouze v postavení pouhého magisterského akademického titulu.

Vzhledem k chaotickým, nesystematickým a protichůdným legislativním změnám na počátku padesátých let dvacátého století, a pak do jisté míry i na počátku devadesátých let dvacátého století je v oblasti legislativní úpravy udělovaných vysokoškolských akademických titulů coby dědictví minulosti ještě i dodnes určitý chaos.

Máme zde totiž dvě kvalitativně zcela rozdílné kategorie nositelů graficky úplně stejnojmenného akademického titulu “PhDr.”, v důsledku čeho zde vyvstává určitý zmatek při rozlišování vysokoškolského akademického titulu “PhDr.” magisterského stupně od vysokoškolského akademického titulu “PhDr.” stupně doktorského.

Ovšemže laici, neprávníci si “starý” vysokoškolský akademický titul magisterského stupně “PhDr.” a stejnojmenný “nový” vysokoškolský akademický titul doktorského stupně píšící se rovněž jako “PhDr.” velice často vzájemně pletou, ba dokonce v jejich laickém vědomí jim oba tyto kvalitativně zcela rozdílné vysokoškolské akademické tituly splývají jakoby v jeden a tentýž vysokoškolský akademický titul, ačkoliv se ve skutečnosti oba tyto vysokoškolské akademické tituly vzájemně diametrálně liší právě svojí hodnotou, neboť v tom prvním případě je vysokoškolský akademický titul “PhDr.” pouze pseudodoktorátem magisterského stupně, zatímco v tom druhém případě je vysokoškolský akademický titul “PhDr.” řádným akademickým titulem stupně doktorského. A proto tuto odlišnost obou těchto graficky úplně stejnojmenných vysokoškolských akademických titulů blíže vysvětlím:

Jak jsem již uvedl výše, coby neblahé dědictví legislativních kostlivců z minulosti máme zde bohužel kvalitativně dvě zcela rozdílní skupiny nositelů navenek zdánlivě jakoby téhož vysokoškolského akademického titulu “PhDr.”.

Tou jednou skupinou jsou intelektuálové, kteří svůj vysokoškolský akademický titul “PhDr.” získali na základě vysokoškolského zákona č. 19/1966 Sb. anebo vysokoškolského zákona č. 39/1980 Sb. Vysokoškolský akademický titul “PhDr.” u těchto intelektuálů je pouze vysokoškolským akademickým titulem magisterského stupně z důvodů, které jsem již uvedl výše. Skutečnost, že se jedná jen o magisterský akademický titul navenek se tvářící jako doktorát, kterým však ale ve skutečnosti vůbec není má význam pouze v tom smyslu, že tato kategorie magisterských vysokoškolských akademických titulů se označuje za pseudodoktoráty (tj. tzv. nepravé, falešné, lživé či neexistující “doktoráty”). A v některých oborech studia se některé pseudodoktoráty udělují ještě i dnes. Například v České republice zatímco v současnosti udělované vysokoškolské akademické tituly JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. a na Slovensku kromě nich ještě i PaedDr. jsou skutečnými akademickými tituly doktorského stupně, tak naopak i dnes udělované vysokoškolské akademické tituly MUDr., MDDr. a MVDr. jsou (z týchž důvodů jak jsem to již vysvětlil výše!) jsou pouze pseudodoktoráty magisterského stupně, a tedy pouze akademickými tituly na úrovni vysokoškolského akademického magisterského titulu Mgr. anebo Ing., byť i se navenek tváří jako doktoráty. Ovšemže předtím, než vstoupil v účinnost vysokoškolský zákon č.172/1990 Sb., tak udělovanými pseudodoktoráty ještě i v osmdesátých letech dvacátého století byly i dnes udělované skutečně již doktorské vysokoškolské akademický tituly PhDr., JUDr., RNDr. atd. Pokud Vás problematika psudodoktorátů magisterského stupně zajímá více, více se o této problematice lze dočíst na adrese www.henryklahola.nazory.cz/Podvodnici.htm

Tou druhou skupinou jsou zase intelektuálové, kteří svůj vysokoškolský akademický titul “PhDr.” získali zhruba v devadesátých letech dvacátého století na základě vysokoškolského zákona č. 172/1990 Sb. , anebo ještě později v České republice na základě dnes platného vysokoškolského zákona v České republice č.111/1998 Sb., respektive ve Slovenské republice zas na základě dnes platného vysokoškolského zákona č.131/2002 Z.z.

Zůstává poslední otázka: Jak se to u nositelů graficky těchto dvou kvalitativně zcela rozdílných stejnojmenných vysokoškolských akademických titulů “PhDr.” vzájemně rozliší? :

Toto rozlišení je dáno pouze dotyčným nižším akademickým titulem “Mgr.”, který se přidá na druhé místo za vysokoškolský akademický titul “PhDr.”. A tak tedy na základě tohoto každý právník a v podstatě i každý personalista, a v podstatě vlastně i úplně každý člověk, který se o právní problematiku vysokoškolských akademických titulů alespoň trochu zajímá ví velice dobře, že například – vymyslím si teď nějaká jména že PhDr.Adam Doktorík není v žádném případě roven ani svým vzděláním a ani svým vysokoškolským akademickým titulem PhDr.Mgr.Bohuši Doktorovi či PhDr.Mgr.Bc.Cyrilu Doktorovi.

Intelektuál PhDr.Adam Doktorík má sice bohatou odbornou praxi, neboť podle toho jak je “osaměle” napsán jeho vysokoškolský akademický titul “PhDr.” je zřejmé – pokud tento údaj odpovídá skutečnosti – že studoval nejpozději v osmdesátých letech dvacátého století. Současně ale tento vysokoškolský akademický titul v podobě osamoceného “PhDr.” bez doprovodného magisterského vysokoškolského akademického titulu “Mgr.” sám je pouze oním magisterským akademickým titulem, který ani omylem nemůže být pokládán za vysokoškolský akademický titul doktorského stupně, protože bez doprovodného magisterského vysokoškolského akademického titulu “Mgr.” má tento osamoceně postavený “PhDr.” (a úplně stejně tak i osamoceně postavený vysokoškolský akademický titul “JUDr.”, “RNDr.” atd.) sám pouze postavení vysokoškolského akademického titulu magisterského stupně.

Zatímco osamoceně napsaný vysokoškolský akademický titul “PhDr.” intelektuála PhDr.Adama Doktoríka je pouhým pseudodoktorátem magisterského stupně a nikoliv tedy vysokoškolským akademickým titulem doktorského stupně, v případě nepochybně vzdělanějších intelektuálů PhDr.Mgr.Bohuše Doktora a PhDr.Mgr.Bc.Cyrila Doktora jsou jejich vysokoškolské akademické tituly “PhDr.” napsaný v tandemu s vysokoškolským akademickým titulem magisterského stupně “Mgr.” jako “PhDr.Mgr.” anebo “PhDr.Mgr.Bc.”, v této podobě pak díky asistenci magisterského vysokoškolského akademického titulu Mgr. na druhém místě za jinak neurčitým vysokoškolským akademickým titulem “PhDr.”, se tento do té doby neurčitý vysokoškolský akademický titul “PhDr.” z obou možností svého posuzování (tj. zda-li tento vysokoškolský akademický titul “PhDr.” je vysokoškolským akademickým titulem doktorského stupně anebo pouze pseudodoktorátem magisterského stupně) bude v tandemu s magisterským akademickým titulem “Mgr.” považovat za vysokoškolský akademický titul doktorského stupně; zatímco osamocený vysokoškolský akademický titul “PhDr.” bez magisterského vysokoškolského akademického titulu “Mgr.” stojícího “na druhém místě” je pouze pseudodoktorátem magisterského stupně.

Tudíž v pořadí na druhém místě uváděného magisterského akademického titulu “Mgr.” za akademickými tituly PhDr., JUDr., RNDr. atd. není jakousi nadbytečnou okrasou, ale velice důležitým signifikantním znakem, který teprve v tandemu s Vašim akademickým titulem PhDr., JUDr. či RNDr. atd. tyto akademické tituly utváří v skutečné vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně. Bez explicitního uvedení vysokoškolského magisterského akademického titulu Mgr. na “druhém místě”, je Váš vysokoškolský akademický titul PhDr., JUDr. či RNDr. atd. sám pouze tím magisterským vysokoškolským akademickým titulem, který jako pseudodoktorát se navenek tváří jako kdyby byl vysokoškolským akademickým titulem doktorského stupně, kterým však ale v těchto případech ve skutečnosti rozhodně v žádném případě není.

Ovšemže na závěr opět zdůrazňuji, že Váš konkrétní případ neznám. Nelze tudíž vyloučit ani to, že ačkoliv jste se uvedl jako “PhDr.Tomáš Novák”, ve skutečnosti jste možná že třeba i mnohem více, tj. že jste dejme tomu “PhDr.Mgr.Tomáš Novák” anebo “PhDr.Mgr.Bc.Tomáš Novák”. Pokud vy jste eventuálně skutečně byl “PhDr.Mgr.Tomáš Novák” anebo “PhDr.Mgr.Bc.Tomáš Novák”, pak by Váš vysokoškolský akademický titul “PhDr.” byl skutečně vysokoškolským akademickým titulem doktorského stupně a ne pouze jen vysokoškolským akademickým titulem stupně magisterského.

To však ale nic nemění na platnosti zásady “co je psáno – to je dáno”.

Ať již je to jakkoliv, Vy jste se totiž uvedl pouze jako “PhDr.Tomáš Novák”, tj. není zde uvedeno, že by jste měl v téže oblasti vysokoškolského studia rovněž i magisterský vysokoškolský akademický titul “Mgr.”, což znamená podle téže zásady pokud ji trochu parafrázuji, že “vysokoškolský akademický titul, který písemně neudáte – vlastně ani nemáte!” A pokud z téže oblasti studia nemáte magisterského vysokoškolského akademického titulu “Mgr.”, pak Váš vysokoškolský akademický titul “PhDr.” sám je pouze pseudodoktorským akademickým titulem magisterského stupně.

Tudíž ta skutečnost, že Vás dotyčná právnička Vašeho potencionálního zaměstnavatele kvalifikovala jako osobu, která nesplňuje stanovenou podmínku držby vysokoškolského akademického titulu doktorského stupně, pak tato právnička jednala zcela správně, protože řečeno ve všeobecné rovině: intelektuál “PhDr.Jméno Příjmení” z důvodů, které jsem rozebral a vysvětlil výše skutečně není vlastníkem vysokoškolského akademického titulu doktorského stupně…

A dotyčná právnička určitě není ani povinná, a zřejmě na to nemá asi ani čas a ani možnosti natolik detailně se zabývat jednotlivými přihláškami do výběrového řízení, aby zkoumala to, zda-li některý z těch, kteří se uvádějí pouze jako “PhDr.Jméno Příjmení”, a tedy jako osoby s pouhým pseudodoktorským vysokoškolským akademickým titulem magisterského stupně “PhDr.” ve skutečnosti přece jen není nějaký “PhDr.Mgr.Jméno Příjmení” či “PhDr.Mgr.Bc.Jméno Příjmení” a tedy osoba, jejíž vysokoškolský akademický titul “PhDr.” je přece jen skutečným vysokoškolským akademickým titulem doktorského stupně a nikoliv tedy pouhým pseudodoktorátem stupně magisterského, jako sám ke své vlastní škodě uvedl, respektive jako je tomu z hlediska kvalitativní hodnoty vysokoškolského akademického vzdělání u relativně méněcenných “PhDr.Jméno Příjmení”, kterých vysokoškolský akademický titul “PhDr.” je jen pouhým vysokoškolským akademickým titulem magisterského stupně a nikoliv stupně doktorského.

Co Vám tedy mám říci úplně na závěr?

V případě, že eventuálně nejste jen obyčejný “PhDr.Tomáš Novák”, ale jste skutečně osobou s vysokoškolským akademickým titulem doktorského stupně, ať již “PhDr.Mgr.Tomáš Novák” anebo “PhDr.Mgr.Bc.Tomáš Novák”, pak – uváděl-li jste se jako pouhý “PhDr.Tomáš Novák” z pouhé nevědomosti - vezměte si z toho ponaučení, že uvedení magisterského vysokoškolského akademického titulu “Mgr.” na druhém místě hned za vysokoškolským akademickým titulem “PhDr.” je velice důležitým signifikantním znakem, který jako determinátor odlišuje stejně se píšící vysokoškolský akademický titul doktorského stupně “PhDr.” v podobě “PhDr.Mgr.” či “PhDr.Mgr.Bc.” od pouhého pseudodoktorátu vysokoškolského akademického titulu magisterského stupně “PhDr.”! Máte-li z téže oblasti studia i magisterský vysokoškolský akademický titul “Mgr.”, pak si ho rozhodně napište hned za vysokoškolský akademický titul “PhDr.”, neboť až teprve tím, a pouze tím (!!!) se odlišíte od pouhého magisterského pseudodoktorátu “PhDr.” z let osmdesátých dvacátého století a ještě starších.

Pokud ale jste “PhDr.Mgr.Tomáš Novák” anebo “PhDr.Mgr.Bc.Tomáš Novák”, a napsal jste se jako “PhDr.Tomáš Novák” nikoliv z nevědomosti, ale toto vše jste velice dobře věděl, nicméně chtěl jste tím třeba jako mladý člověk podvádět, respektive předstírat, že jste studoval třeba ještě někdy v dotyčných již výše zmiňovaných osmdesátých letech dvacátého století, a tedy že máte mnohem delší odbornou praxi než ve skutečnosti máte, pak bych Vás chtěl upozornit, že tento podvod zpravidla stejně většinou praskne když se dříve nebo později musíte dostavit k potencionálnímu zaměstnavateli osobně, a on si požádá o nahlédnutí do Vašeho Občanského průkazu, z něhož třeba zjistí, že jste v osmdesátých letech dvacátého století studovat na vysoké škole vzhledem k Vašemu relativně nízkému věku nemohl, pokud to nezjistí třeba hned z Vašeho vysokoškolského diplomu samotného. Kromě toho je toto podvodné jednání trestné. A to trestné minimálně v rámci přestupkového správního řízení.

Pokud ale jste “PhDr.Mgr.Tomáš Novák” anebo “PhDr.Mgr.Bc.Tomáš Novák”, a napsal jste se jako pouhý “PhDr.Tomáš Novák” úmyslně nejen s plným vědomím všech těchto skutečností, ale eventuálně výjimečně snad bez jakýchkoliv nekalých úmyslů podvodem si pokusit zajistit si nějaké neoprávněné výhody, pak by se v tomto zcela výjimečném případě jednalo o duševní nemoc sebepoškozování. U duševně nemocných se syndrom úmyslného sebepoškozování projevuje různě. Jsou například duševně nemocní psychopati, kteří si třeba “jen tak” podřezávají žíly. A to dokonce i bez jakýchkoliv sebevražedných úmyslů. A pak jsou třeba i tací pacienti trpící syndromem sebepoškozování, kteří ač sice mají vysokoškolské vzdělání doktorského stupně, úmyslně předstírají, že mají pouze vysokoškolské vzdělání magisterského stupně, respektive, že jejich vysokoškolský akademický titul “PhDr.” není vysokoškolským akademickým titulem doktorského stupně, ale pouze méněcenným magisterským pseudodoktorátem. Ti, kteří jsou intelektuály mající vysokoškolský akademický titul doktorského stupně ať již v podobě “PhDr.Mgr.Jméno Příjmení” anebo v podobě “PhDr.Mgr.Bc.Jméno Příjmení”, avšak úmyslně se navzdory tomu s plným vědomím všech právních důsledků dobrovolně píší pouze jako obyčejní “PhDr.Jméno Příjmení”, se sebepoškozovacím úmyslem, aby u kvalifikované veřejnosti ke své vlastní újmě a škodě budili falešný dojem, že vlastně vysokoškolský akademický titul doktorského stupně vůbec nemají, a že jejich vysokoškolský akademický titul “PhDr.” je pouhým pseudodoktorátem magisterského stupně, a tedy činí tak pouze v důsledku toho, že trpí syndromem sebepoškozování, jsou velice těžce duševně nemocní lidé, kteří by se měli léčit v psychiatrické léčebně, neboť hrozí nebezpečí, že se jejich zdravotní stav bude ještě více zhoršovat, v důsledku čeho to třeba skutečně skončí tím, že si jednou byť i třeba sice možná bez jakéhokoliv sebevražedného úmyslu třebas podřežou žíly, a ačkoliv třebas sice sebevražedný úmysl neměli, přesto však ale v důsledku úmyslného podřezání si žil (nebo jiného úmyslného tělesného sebepoškození) jednoduše vykrvácejí a zemřou…

Tím co jsem napsal o odstavec výše ovšemže v žádném případě netvrdím, že by jste snad tímto psychopatem trpícím syndromem sebepoškozování byl i Vy sám. Nic takového jsem ovšemže nenapsal! Ba dokonce domnívám se, že Vy osobně rozhodně žádným syndromem úmyslného sebepoškozování netrpíte. Dokazuje to ostatně dokonce i Váš rozhořčený list kvůli odmítnutí Vaší osoby ve výběrovém řízení, kdy jste byl odmítnut v důsledku toho, že Váš vysokoškolský akademický titul “PhDr.” není vysokoškolským akademickým titulem doktorského stupně, anebo eventuálně se jako takový alespoň nutně jevil v důsledku Vašeho eventuálního opomenutí uvedení magisterského vysokoškolského akademického titulu “Mgr.” v tom případě, pokud tento vysokoškolský akademický titul “Mgr.” třebas možná přece jen máte, což já na základě strohých informací z Vašeho listu nevím, a s největší pravděpodobností to nevěděl ani dotyčný Váš potencionální zaměstnavatel, který Vás tudíž plným právem i správně odmítl, protože vzhledem ke stanoveným podmínkám výběrového řízení, prokázání toho, že jste nositelem vysokoškolského akademického titulu doktorského stupně bylo Vaší povinností, neboť to bylo jednou z řádných, dotyčným zaměstnavatelem předem deklarovaných podmínek dotyčného výběrového řízení.

Jinými slovy – abychom si správně rozuměli – fakticky vlastně není podstatné ani to, zda-li jste nebo nejste nositelem vysokoškolského akademického titulu doktorského stupně! Podstatné je totiž to, že – ať již nositelem vysokoškolského akademického titulu doktorského stupně jste anebo nikoliv – tuto důležitou skutečnost, která byla jednou z podmínek dotyčného výběrového řízení jste jednoduše neprokázal ve výběrovém řízení, a proto jste byl z něj plným právem i spravedlivě vyřazen, neboť jste to byl Vy coby uchazeč o dotyčnou pracovní pozici, kteří měl povinnost sám aktivně prokázat eventuální splnění této předem řádně deklarované podmínky dotyčného výběrového řízení.

Rozhodně nebylo žádnou povinností dotyčného zaměstnavatelského subjektu, aby snad nějakým svým vlastním šetřením, pátráním nebo jinou svou vlastní aktivitou nahrazoval nedostatky Vaší přihlášky. Jestliže něco, co mluví ve Váš prospěch vědomě či nevědomě zatajíte, opominete anebo jednoduše pouze zapomenete uvést – pak logicky platí to, jako kdyby jste to tudíž vůbec ani nikdy neměl…

Tudíž postup dotyčného zaměstnavatelského subjektu vůči Vám byl plně spravedlivý a správný, a list jejich právničky, který Vám poslala byl plně korektní!

Je mi upřímně líto, že Vám nemohu poskytnout pozitivnější odpověď.

Malý dodatek pro ostatní čtenáře: Píši-li, že vysokoškolský magisterský akademický titul “Mgr.” se má vždy uvádět “na druhém místě” za vysokoškolským akademickým titulem PhDr. (a obdobně i na druhém místě za vysokoškolským akademickým titulem JUDr., RNDr. atd.), mám tím na mysli tu situaci, když se jedná o absolventa pouze jedné jediné vysoké školy, respektive fakulty, tj. intelektuála, který má pouze jediný “doktorský titul”. Pokud ale by se jednalo o osobu, která vysokých škol či fakult vystudovala více, respektive která má těchto doktorských (a tím i příslušných nižších magisterských) akademických titulů více, pak se toto pravidlo modifikuje v tom smyslu, že na předních místech se uvádějí vesměs samé doktorské akademické tituly, a teprve až za těmito doktorskými akademickými tituly se uvádějí akademické tituly magisterské (a po magisterských třebas i bakalářské).

Koho tato problematika vysokoškolských akademických titulů zajímá více, tomu doporučuji, aby si přečetl i práci na adrese www.henryklahola.nazory.cz/Podvodnici.htm a taky i práci na adrese www.henryklahola.nazory.cz/TT.htm

Zveřejnil v červenci 2009 JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola

IV.část

Uvědomujeme si v plné realitě to, jak velikou hodnotu mají moje prezentované vysokoškolské akademické tituly?

Tato po česky napsaná verze je určena zejména pro studenty z České republiky!

Odkazovač: Ste zo Slovenskej republiky? Potom radšej kliknite myšou na tento modrý nápis a prepnite sa tým do slovenskej verzie!

Stručný úvod: Rektor Univerzity či děkan fakulty nejsou vysokoškolské akademické hodnosti, ale jsou to volené vysokoškolské funkce. Jsou to volení přestavitelé univerzity, respektive fakulty. Profesor, docent a doktor Ph.D. nebo PhD. nejsou vysokoškolské akademické tituly, ale jsou to vysokoškolské akademické hodnosti, které jsou trojího stupně. Tyto vysokoškolské akademické hodnosti jsou nerozlučně spojeny s pedagogickou činností na příslušné vysoké školy. Vysokoškolské akademické tituly jsou něco jiného. Nicméně rovněž i vysokoškolské akademické tituly jsou též trojího stupně:

1./Úplně těmi nejnižšími vysokoškolskými akademickými tituly jsou vysokoškolské akademické tituly bakalářského stupně.

2./Prostředními vysokoškolskými akademickými tituly jsou vysokoškolské akademické tituly magisterského stupně. Jako prostřední se tyto vysokoškolské akademické tituly magisterského stupně nazývají proto, že tyto vysokoškolské akademické tituly magisterského stupně jsou vyššími vysokoškolskými akademickými tituly než jsou vysokoškolské akademické tituly bakalářského stupně, a současně na druhé straně jsou tyto vysokoškolské akademické tituly magisterského stupně nižšími vysokoškolskými akademickými tituly než jsou vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně.

3./Úplně nejvyššími vysokoškolskými akademickými tituly jsou vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně, které jsou vyššími vysokoškolskými akademickými tituly než jsou veškeré vysokoškolské akademické tituly bakalářského i magisterského stupně, a tedy tyto vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně jsou těmi absolutně nejvyššími vysokoškolskými akademickými tituly. Vyššími než jsou vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně jsou již pouze dotyčné výše zmiňované akademické hodnosti.

1./Intelektuálové, u kterých nejvyšší dosažené vysokoškolské akademické vzdělání je dotyčného nejnižšího bakalářského stupně jsou označeni zelenou barvou!

2./Intelektuálové, u kterých nejvyšší dosažené vysokoškolské akademické vzdělání je dotyčného prostředního magisterského stupně jsou označeni modrou barvou!!

3./Intelektuálové, u kterých nejvyšší dosažené vysokoškolské akademické vzdělání je dotyčného nejvyššího doktorského stupně jsou označeni červenou barvou!!!

Vysokoškolský student může získat tyto vysokoškolské akademické tituly:

a.) po úspěšném složení bakalářských zkoušek a obhajobě bakalářské práce vysokoškolský akademický titul bakalářského stupně,

b.) po úspěšném složení magisterských státních zkoušek a obhajobě magisterské diplomové práce vysokoškolský akademický titul magisterského stupně,

c.) a nakonec magister, tj. ten, kdo získal magisterský vysokoškolský akademický titul "Mgr." po úspěšném rigorózním řízení, rigorózní zkoušce a obhájení vědecké rigorózní práce před ustanovenou rigorózní vědeckou komisí získá ten úplně nejvyšší vysokoškolský akademický titul, kterým je vysokoškolský akademický titul doktorského stupně.

Koho tato problematika vysokoškolských akademických titulů zajímá více, ten se více na toto téma může dočíst za prvé na adrese www.henryklahola.nazory.cz/Bohuzel.htm ; za druhé pak se více na toto téma může dočíst i na adrese www.henryklahola.nazory.cz/Podvodnici.htm ; a nakonec za třetí se více na toto téma může dočíst i na adrese www.henryklahola.nazory.cz/TT.htm

V dalším na názorných modelových příkladech vysvětluji, co vše právník anebo kvalifikovaný personalista, potažmo i jakýkoliv jiný kvalifikovaný odborník zabývající se problematikou vysokoškolských akademických titulů vyčte z řádně uvedených vysokoškolských akademických titulů. Ovšemže nemusím snad zdůrazňovat, že toto platí pouze za předpokladu, že nositel vysokoškolského akademického titulu či titulů dotyčný svůj vysokoškolský akademický titul či tituly uvede správně, tak, jak je po správnosti je třeba uvést.

Nerad bych si vymýšlel nějaké jméno, neboť nemám žádnou fantazii, a proto uvedu již mně staré známé jméno "Tomáš Novák". Dotazy, zda-li tento Tomáš Novák je Čech anebo Slovák nejsou důležité. V tomto případě toto jméno "Tomáš Novák" je ovšemže již bez tak jen pouhou fikcí.

Poznámka: "Pozor !!!" – značka, která má zejména laiky upozornit na to, že dále bude následovat informace, která bude pro ně s největší pravděpodobností neočekávaná a velice překvapující.

 

Otázka: Jakou hodnotu má Vaše vysokoškolské akademické vzdělání a titul, kterým se prezentujete:

I./Nejnižší hodnotu má vzdělání a titul bakalářského stupně:

1.)Otázka: Jaká je hodnota vzdělání a uvedeného titulu: Bc.Tomáš Novák? Odpověď: Bakalářský stupeň!

 

II./Prostřední hodnotu má vzdělání a titul magisterského stupně:

2.)Otázka: Jaká je hodnota vzdělání a uvedeného titulu: Ing.Tomáš Novák? Odpověď: Magisterský stupeň!

3.)Otázka: Jaká je hodnota vzdělání a uvedeného titulu: Ing.arch.Tomáš Novák? Odpověď: Magisterský stupeň!

4.)Otázka: Jaká je hodnota vzdělání a uvedeného titulu: Mgr.Tomáš Novák? Odpověď: Magisterský stupeň!

5.)Otázka: Jaká je hodnota vzdělání a uvedeného titulu: MgA.Tomáš Novák? Odpověď: Magisterský stupeň!

6.)Otázka: Jaká je hodnota vzdělání a uvedeného titulu: Mgr.art.Tomáš Novák? Odpověď: Magisterský stupeň!

7.)Otázka: Jaká je hodnota vzdělání a uvedeného titulu: MUDr.Tomáš Novák? Odpověď: Magisterský stupeň!

Komentář: Vysokoškolský akademický titul navenek vypadající jakoby se jednalo o doktorát, ve skutečnosti se však ale jedná pouze o pseudodoktorát magisterského stupně, tj. vysokoškolský akademický titul magisterského stupně, a nikoliv tedy vysokoškolský akademický titul doktorského stupně jak by se nejeden laik mohl mylně domnívat!

I.První poznámka: Vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "MUDr." je v současné době udělován v České republice na základě ustanovení § 46 odstavec 4 písmeno c./ vysokoškolského zákona č. 111/1998 Sb. ; a ve Slovenské republice je vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "MUDr." v současné době udělován na základě ustanovení § 53 odstavec 6 vysokoškolského zákona č. 131/2002 Z. z. !!!

8.)Otázka: Jaká je hodnota vzdělání a uvedeného titulu: MDDr.Tomáš Novák? Odpověď: Magisterský stupeň!

Komentář: Vysokoškolský akademický titul navenek vypadající jakoby se jednalo o doktorát, ve skutečnosti se však ale jedná pouze o pseudodoktorát magisterského stupně, tj. vysokoškolský akademický titul magisterského stupně, a nikoliv tedy vysokoškolský akademický titul doktorského stupně jak by se nejeden laik mohl mylně domnívat!

I.První poznámka: Vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "MDDr." je v současné době udělován v České republice na základě ustanovení § 46 odstavec 4 písmeno d./ vysokoškolského zákona č. 111/1998 Sb. ; a ve Slovenské republice je vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "MDDr." v současné době udělován na základě ustanovení § 53 odstavec 6 vysokoškolského zákona č. 131/2002 Z. z. !!!

9.)Otázka: Jaká je hodnota vzdělání a uvedeného titulu: MVDr.Tomáš Novák? Odpověď: Magisterský stupeň!

Komentář: Vysokoškolský akademický titul navenek vypadající jakoby se jednalo o doktorát, ve skutečnosti se však ale jedná pouze o pseudodoktorát magisterského stupně, tj. vysokoškolský akademický titul magisterského stupně, a nikoliv tedy vysokoškolský akademický titul doktorského stupně jak by se nejeden laik mohl mylně domnívat!

I.První poznámka: Vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "MVDr." je v současné době udělován v České republice na základě ustanovení § 46 odstavec 4 písmeno e./ vysokoškolského zákona č. 111/1998 Sb. ; a ve Slovenské republice je vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "MVDr." v současné době udělován na základě ustanovení § 53 odstavec 6 vysokoškolského zákona č. 131/2002 Z. z. !!!

10.)Otázka: Jaká je hodnota vzdělání a uvedeného titulu: PaedDr.Tomáš Novák? Odpověď: "Pozor !!!" Magisterský stupeň!

Komentář: Vysokoškolský akademický titul navenek vypadající jakoby se jednalo o doktorát, ve skutečnosti se však ale jedná pouze o pseudodoktorát magisterského stupně, tj. vysokoškolský akademický titul magisterského stupně, a nikoliv tedy vysokoškolský akademický titul doktorského stupně jak by se nejeden laik mohl mylně domnívat!

II.Druhá poznámka: Vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "PaedDr." byl až do konce osmdesátých let dvacátého století udělován v komunistickém Československu na základě vysokoškolského zákona č. 19/1966 Sb. a vysokoškolského zákona č. 39/1980 Sb. !!!

11.)Otázka: Jaká je hodnota vzdělání a uvedeného titulu: PharmDr.Tomáš Novák? Odpověď: "Pozor !!!" Magisterský stupeň!

Komentář: Vysokoškolský akademický titul navenek vypadající jakoby se jednalo o doktorát, ve skutečnosti se však ale jedná pouze o pseudodoktorát magisterského stupně, tj. vysokoškolský akademický titul magisterského stupně, a nikoliv tedy vysokoškolský akademický titul doktorského stupně jak by se nejeden laik mohl mylně domnívat!

II.Druhá poznámka: Vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "PharmDr." byl až do konce osmdesátých let dvacátého století udělován v komunistickém Československu na základě vysokoškolského zákona č. 19/1966 Sb. a vysokoškolského zákona č. 39/1980 Sb. !!!

12.)Otázka: Jaká je hodnota vzdělání a uvedeného titulu: RNDr.Tomáš Novák? Odpověď: "Pozor !!!" Magisterský stupeň!

Komentář: Vysokoškolský akademický titul navenek vypadající jakoby se jednalo o doktorát, ve skutečnosti se však ale jedná pouze o pseudodoktorát magisterského stupně, tj. vysokoškolský akademický titul magisterského stupně, a nikoliv tedy vysokoškolský akademický titul doktorského stupně jak by se nejeden laik mohl mylně domnívat!

II.Druhá poznámka: Vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "RNDr." byl až do konce osmdesátých let dvacátého století udělován v komunistickém Československu na základě vysokoškolského zákona č. 19/1966 Sb. a vysokoškolského zákona č. 39/1980 Sb. !!!

13.)Otázka: Jaká je hodnota vzdělání a uvedeného titulu: PhDr.Tomáš Novák? Odpověď: "Pozor !!!" Magisterský stupeň!

Komentář: Vysokoškolský akademický titul navenek vypadající jakoby se jednalo o doktorát, ve skutečnosti se však ale jedná pouze o pseudodoktorát magisterského stupně, tj. vysokoškolský akademický titul magisterského stupně, a nikoliv tedy vysokoškolský akademický titul doktorského stupně jak by se nejeden laik mohl mylně domnívat!

II.Druhá poznámka: Vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "PhDr." byl až do konce osmdesátých let dvacátého století udělován v komunistickém Československu na základě vysokoškolského zákona č. 19/1966 Sb. a vysokoškolského zákona č. 39/1980 Sb. !!!

14.)Otázka: Jaká je hodnota vzdělání a uvedeného titulu: JUDr.Tomáš Novák? Odpověď: "Pozor !!!" Magisterský stupeň!

Komentář: Vysokoškolský akademický titul navenek vypadající jakoby se jednalo o doktorát, ve skutečnosti se však ale jedná pouze o pseudodoktorát magisterského stupně, tj. vysokoškolský akademický titul magisterského stupně, a nikoliv tedy vysokoškolský akademický titul doktorského stupně jak by se nejeden laik mohl mylně domnívat!

II.Druhá poznámka: Vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "JUDr." byl až do konce osmdesátých let dvacátého století udělován v komunistickém Československu na základě vysokoškolského zákona č. 19/1966 Sb. a vysokoškolského zákona č. 39/1980 Sb. !!!

 

III./Nejvyšší hodnotu má vzdělání a titul doktorského stupně:

15.)Otázka: Jaká je hodnota vzdělání a uvedeného titulu: JUDr.Mgr.Tomáš Novák? Odpověď: Doktorský stupeň!

16.)Otázka: Jaká je hodnota vzdělání a uvedeného titulu: JUDr.Mgr.Bc.Tomáš Novák? Odpověď: Doktorský stupeň!

17.)Otázka: Jaká je hodnota vzdělání a uvedeného titulu: PhDr.Mgr.Tomáš Novák? Odpověď: Doktorský stupeň!

18.)Otázka: Jaká je hodnota vzdělání a uvedeného titulu: PhDr.Mgr.Bc.Tomáš Novák? Odpověď: Doktorský stupeň!

19.)Otázka: Jaká je hodnota vzdělání a uvedeného titulu: RNDr.Mgr.Tomáš Novák? Odpověď: Doktorský stupeň!

20.)Otázka: Jaká je hodnota vzdělání a uvedeného titulu: RNDr.Mgr.Bc.Tomáš Novák? Odpověď: Doktorský stupeň!

21.)Otázka: Jaká je hodnota vzdělání a uvedeného titulu: PharmDr.Mgr.Tomáš Novák? Odpověď: Doktorský stupeň!

22.)Otázka: Jaká je hodnota vzdělání a uvedeného titulu: PharmDr.Mgr.Bc.Tomáš Novák? Odpověď: Doktorský stupeň!

23.)Otázka: Jaká je hodnota vzdělání a uvedeného titulu: PaedDr.Mgr.Tomáš Novák? Odpověď: Doktorský stupeň!

24.)Otázka: Jaká je hodnota vzdělání a uvedeného titulu: PaedDr.Mgr.Bc.Tomáš Novák? Odpověď: Doktorský stupeň!

III.Třetí poznámka: Vysokoškolský akademický titul doktorského stupně "PaedDr." momentálně toho času v České republice není udělován; zatímco ve Slovenské republice je tento vysokoškolský akademický titul doktorského stupně udělován na základě ustanovení § 53 odstavec 8 písmeno e./ vysokoškolského zákona č. 131/2002 Z. z.

IV.Čtvrtá poznámka: Vzhledem k diametrálně odlišné legislativní úpravě udělovaných vysokoškolských akademických titulů doktorského stupně doktorům teologie v České republice od legislativní úpravy ve Slovenské republice bych jen vnášel zmatek a chaos do hlav laiků, kteří tuto práci budou číst, patrně by si to vzájemně velice pletli, a proto jsem tuto oblast raději speciálně ani nerozváděl. Nicméně pro ty, které zajímá oblast udělovaných vysokoškolských akademických titulů doktorského stupně studentům teologie se omezím alespoň na to konstatování, že v České republice tuto oblast legislativně upravuje § 46 odstavec 5 písmeno e./ vysokoškolského zákona č. 111/1998 Sb. ; zatímco ve Slovenské republice tuto oblast legislativně upravuje § 53 odstavec 8 vysokoškolského zákona č. 131/2002 Z. z.

 

Intelektuál číslo 1: Bc.Tomáš Novák

1./Počet vystudovaných vysokých škol: Intelektuál číslo 1 vystudoval jednu vysokou školu.

2./Nejvyšší stupeň dosaženého vysokoškolského akademického titulu: Bakalářský stupeň.

3./Výklad: Intelektuál číslo 1 je absolvent jedné vysoké školy. Po bakalářských zkouškách a obhajobě bakalářské práce získal nejnižší vysokoškolský akademický titul bakalářského stupně "Bc.". Tuto jednu vysokou školu vystudoval někdy v rozmezí od roku 1990 až dodnes. Studoval kdekoliv na území bývalého Československa a později též, anebo výlučně jen na území samostatné České republiky anebo na území samostatné Slovenské republiky. Studoval na základě vysokoškolského zákona č. 172/1990 Sb., popřípadě studoval na území samostatné České republiky na základě vysokoškolského zákona č. 111/1998 Sb., popřípadě studoval na území samostatné Slovenské republiky na základě vysokoškolského zákona č. 131/2002 Z. z.

 

Intelektuál číslo 2: Mgr.Tomáš Novák

1./Počet vystudovaných vysokých škol: Intelektuál číslo 2 vystudoval jednu vysokou školu.

2./Nejvyšší stupeň dosaženého vysokoškolského akademického titulu: Magisterský stupeň.

3./Výklad: Intelektuál číslo 2 je absolvent jedné vysoké školy. Po státních magisterských zkouškách a obhajobě magisterské diplomové práce získal prostřední vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "Mgr.". Tuto jednu vysokou školu vystudoval někdy v devadesátých letech dvacátého století, kdy začal studovat kdekoliv na území bývalého Československa anebo později na území samostatné České republiky anebo na území samostatné Slovenské republiky, studoval na základě vysokoškolského zákona č. 172/1990 Sb.

 

Intelektuál číslo 3: Mgr.Bc.Tomáš Novák

1./Počet vystudovaných vysokých škol: Intelektuál číslo 3 vystudoval jednu vysokou školu.

2./Nejvyšší stupeň dosaženého vysokoškolského akademického titulu: Magisterský stupeň

3./Výklad: Intelektuál číslo 3 je absolvent jedné vysoké školy. Na téže vysoké škole, fakultě i studiu po bakalářských zkouškách a obhajobě bakalářské práce získal nejprve nejnižší vysokoškolský akademický titul bakalářského stupně "Bc.", a poté po státních magisterských zkouškách a obhajobě magisterské diplomové práce získal i prostřední vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "Mgr.". Tuto jednu vysokou školu studoval na území samostatné České republiky na základě vysokoškolského zákona č. 111/1998 Sb. anebo studoval na území samostatné Slovenské republiky na základě vysokoškolského zákona č. 131/2002 Z. z.

 

Intelektuál číslo 4: Mgr. Bc.Tomáš Novák

1./Počet vystudovaných vysokých škol: Intelektuál číslo 4 vystudoval "Pozor !!!" dvě vysoké školy!

2./Nejvyšší stupeň dosaženého vysokoškolského akademického titulu: Magisterský stupeň.

3./Výklad: Intelektuál číslo 4 je absolvent "Pozor !!!" dvou vysokých škol. Jednak po státních magisterských zkouškách a obhajobě magisterské diplomové práce získal prostřední vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "Mgr.", který získal někdy v devadesátých letech dvacátého století, kdy studoval kdekoliv na území bývalého Československa anebo později na území samostatné České republiky anebo na území samostatné Slovenské republiky na základě vysokoškolského zákona č. 172/1990 Sb. A úplně nezávisle na získání vysokoškolského akademického titulu magisterského stupně vystudoval i jinou vysokou školu, fakultu či studijní program, kde po bakalářských zkouškách a obhajobě bakalářské práce získal též i vysokoškolský akademický titul bakalářského stupně "Bc.". Pokud jde o tento vysokoškolský akademický titul bakalářského stupně, studoval kdekoliv na území bývalého Československa anebo později na území samostatné České republiky anebo na území samostatné Slovenské republiky na základě vysokoškolského zákona č. 172/1990 Sb., popřípadě studoval na území samostatné České republiky na základě vysokoškolského zákona č. 111/1998 Sb., popřípadě studoval na území samostatné Slovenské republiky na základě vysokoškolského zákona č. 131/2002 Z. z., a tedy kdykoliv v období od roku 1990 až dodnes.

 

Intelektuál číslo 5: PhDr.Mgr.Bc.Tomáš Novák

1./Počet vystudovaných vysokých škol: Intelektuál číslo 5 vystudoval jednu vysokou školu.

2./Nejvyšší stupeň dosaženého vysokoškolského akademického titulu: Doktorský stupeň.

3./Výklad: Intelektuál číslo 5 je absolvent jedné vysoké školy. Na téže vysoké škole, fakultě i studiu po bakalářských zkouškách a obhajobě bakalářské práce získal nejprve nejnižší vysokoškolský akademický titul bakalářského stupně "Bc.", poté po státních magisterských zkouškách a obhajobě magisterské diplomové práce získal i prostřední vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "Mgr." a nakonec na základě úspěšného rigorózního řízení, rigorózní zkoušce a obhajobě rigorózní vědecké práce získal i nejvyšší vysokoškolský akademický titul doktorského stupně "PhDr.", který získal na území samostatné České republiky na základě vysokoškolského zákona č. 111/1998 Sb., anebo na území samostatné Slovenské republiky na základě vysokoškolského zákona č. 131/2002 Z. z.

4./Poučení: Uvedení magisterského vysokoškolského akademického titulu "Mgr." rozhodně není jen tak nějakou nadbytečnou okrasou, neboť pouze díky němu lze vysokoškolský akademický titul "PhDr." pokládat za vysokoškolský akademický titul toho nejvyššího doktorského stupně. Pokud by třeba jeho nositel z nedbalosti opomněl uvést "na druhém místě" za vysokoškolským akademickým titulem "PhDr." svůj vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "Mgr.", pak by tím jakoby fakticky degradoval svůj vysokoškolský akademický titul doktorského stupně "PhDr." o celý stupeň níž, jako kdyby jeho "PhDr." nebyl dotyčným nejvyšším vysokoškolským akademickým titulem doktorského stupně, ale pouze jako kdyby byl pouhým pseudodoktorátem prostředního magisterského stupně.

 

Intelektuál číslo 6: PhDr.Mgr.Tomáš Novák

1./Počet vystudovaných vysokých škol: Intelektuál číslo 6 vystudoval jednu vysokou školu.

2./Nejvyšší stupeň dosaženého vysokoškolského akademického titulu: Doktorský stupeň.

3./Výklad: Intelektuál číslo 6 je absolvent jedné vysoké školy. Na téže vysoké škole, fakultě i studiu

po státních magisterských zkouškách a obhajobě magisterské diplomové práce získal prostřední vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "Mgr." a nakonec na základě úspěšného rigorózního řízení, rigorózní zkoušce a obhajobě rigorózní vědecké práce získal i nejvyšší vysokoškolský akademický titul doktorského stupně "PhDr.", které získal někdy v devadesátých letech dvacátého století, kdy studoval kdekoliv na území bývalého Československa anebo později na území samostatné České republiky anebo na území samostatné Slovenské republiky na základě vysokoškolského zákona č. 172/1990 Sb.

4./Poučení: Uvedení magisterského vysokoškolského akademického titulu "Mgr." rozhodně není jen tak nějakou nadbytečnou okrasou, neboť pouze díky němu lze vysokoškolský akademický titul "PhDr." pokládat za vysokoškolský akademický titul toho nejvyššího doktorského stupně. Pokud by třeba jeho nositel z nedbalosti opomněl uvést "na druhém místě" za vysokoškolským akademickým titulem "PhDr." svůj vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "Mgr.", pak by tím jakoby fakticky degradoval svůj vysokoškolský akademický titul doktorského stupně "PhDr." o celý stupeň níž, jako kdyby jeho "PhDr." nebyl dotyčným nejvyšším vysokoškolským akademickým titulem doktorského stupně, ale pouze jako kdyby byl pouhým pseudodoktorátem prostředního magisterského stupně.

 

Intelektuál číslo 7: PhDr.Tomáš Novák

1./Počet vystudovaných vysokých škol: Intelektuál číslo 7 vystudoval jednu vysokou školu.

2./Nejvyšší stupeň dosaženého vysokoškolského akademického titulu"Pozor !!!": Magisterský stupeň!

3./Výklad: Intelektuál číslo 7 je absolvent jedné vysoké školy, respektive fakulty. Na Filozofické fakultě po státních magisterských zkouškách a obhajobě magisterské diplomové práce získal prostřední vysokoškolský akademický titul magisterského stupně"Pozor !!!" "PhDr.", který získal nejpozději někdy v osmdesátých letech dvacátého století, kdy studoval kdekoliv na území bývalého Československa na základě vysokoškolského zákona č. 39/1980 Sb. anebo vysokoškolského zákona č. 19/1966 Sb. a získal tak pseudodoktorát magisterského stupně, tj. vysokoškolský akademický titul navenek vypadající jakoby se jednalo o doktorát, ve skutečnosti se však ale jedná pouze o vysokoškolský akademický titul magisterského stupně a nikoliv tedy stupně doktorského, jak by se nejeden laik mohl mylně domnívat. Potažmo sice studoval na základě vysokoškolského zákona č. 58/1950 Sb., kdy získal původně na základě stalinistického totalitního vysokoškolského zákona č. 58/1950 Sb. vysokoškolský akademický titul "promovaný filozof", nicméně později souhlasil s výměnou tohoto magisterského vysokoškolského akademického titulu "promovaný filozof" za vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "PhDr.", což mu zpětně umožnil následující vysokoškolský zákon č. 19/1966 Sb.

4./Poučení: Bez asistence magisterského vysokoškolského akademického titulu "Mgr." na druhém místě za vysokoškolským akademickým titulem "PhDr." nemůže být tento osamocený vysokoškolský akademický titul "PhDr." ani omylem být pokládán za nejvyšší vysokoškolský akademický titul doktorského stupně! Tento osamocený jedináček "PhDr." je bez asistence vysokoškolského akademického titulu magisterského stupně "Mgr." vždy pouze prostředním vysokoškolským akademickým titulem stupně magisterského.

 

Intelektuál číslo 8: PhDr.Mgr. et Mgr.Tomáš Novák

1./Počet vystudovaných vysokých škol: Intelektuál číslo 8 vystudoval dvě vysoké školy.

2./Nejvyšší stupeň dosaženého vysokoškolského akademického titulu: Doktorský stupeň.

3./Výklad: Intelektuál číslo 8 je absolvent dvou vysokých škol. Na jedné a téže vysoké škole, respektive Filozofické (nebo Pedagogické) fakultě a v rámci téhož studia po státních magisterských zkouškách a obhajobě magisterské diplomové práce získal nejprve prostřední vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "Mgr.", a poté na základě úspěšného rigorózního řízení, rigorózní zkoušce a obhajobě rigorózní vědecké práce získal i nejvyšší vysokoškolský akademický titul doktorského stupně "PhDr.". A pak dále na jiné vysoké škole, fakultě či v jiném studijním programu opět po státních magisterských zkouškách a obhajobě magisterské diplomové práce získal opět další prostřední vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "Mgr.". Všechny tyto akademické tituly získal někdy v devadesátých letech dvacátého století, kdy studoval kdekoliv na území bývalého Československa anebo samostatné České republiky či samostatné Slovenské republiky na základě vysokoškolského zákona č. 172/1990 Sb.

 

Intelektuál číslo 9: PhDr. Mgr. et Mgr.Tomáš Novák

1./Počet vystudovaných vysokých škol: Intelektuál číslo 9 vystudoval "Pozor !!!" tři vysoké školy!

2./Nejvyšší stupeň dosaženého vysokoškolského akademického titulu: "Pozor !!!" Magisterský stupeň!

3./Výklad: Intelektuál číslo 9 je absolvent "Pozor !!!" tří vysokých škol. První vysokou školu – Filozofickou fakultu studoval nejpozději v osmdesátých letech dvacátého století, kde po státních magisterských zkouškách a obhajobě magisterské diplomové práce získal nejprve prostřední vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "Pozor !!!" "PhDr." Studium této první vysoké školy, fakulty či studijního programu probíhalo na základě vysokoškolského zákona č. 39/1980 Sb. anebo na základě vysokoškolského zákona č. 19/1966 Sb.; eventuálně vysokoškolského zákona č. 58/1950 Sb., kdy původně získal magisterský vysokoškolský akademický titul "promovaný filozof", a později využil možnost danou vysokoškolským zákonem č. 19/1966 Sb. vyměnit magisterský vysokoškolský akademický titul "promovaný filozof" za rovněž vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "PhDr.". Poté v devadesátých letech dvacátého století absolvoval ještě dvě další vysoké školy, fakulty či studijní programy. A na obou rovněž úspěšně absolvoval státní magisterské zkoušky a obhájil magisterské diplomové práce. A získal tak další dva magisterské vysokoškolské akademické tituly "Mgr.". Obě tyto další dvě vysoké školy, fakulty či studijní programy na kterých získal další dva vysokoškolské akademické tituly magisterského stupně studoval v bývalém Československu anebo v samostatné České republice či samostatné Slovenské republice na základě vysokoškolského zákona č. 172/1990 Sb.

 

Intelektuál číslo 10: JUDr.PhDr.Tomáš Novák

1./Počet vystudovaných vysokých škol: Intelektuál číslo 10 vystudoval dvě vysoké školy

2./Nejvyšší stupeň dosaženého vysokoškolského akademického titulu: "Pozor !!!" Magisterský stupeň!

3./Výklad: Intelektuál číslo 10 je absolvent dvou vysokých škol. Obě vysoké školy, respektive fakulty studoval nejpozději v osmdesátých letech dvacátého století, a to konkrétně Právnickou fakultu a Filozofickou fakultu. Na Právnické fakultě po státních magisterských zkouškách a obhajobě magisterské diplomové práce získal prostřední vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "Pozor !!!" "JUDr." A rovněž tak i na Filozofické fakultě po státních magisterských zkouškách a obhajobě magisterské diplomové práce získal prostřední vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "Pozor !!!" "PhDr." Studium na obou těchto vysokých školách, respektive fakultách probíhalo na základě vysokoškolského zákona č. 39/1980 Sb. anebo na základě vysokoškolského zákona č. 19/1966 Sb.; eventuálně vysokoškolského zákona č. 58/1950 Sb., kdy původně získal magisterský vysokoškolský akademický titul "promovaný právnik" anebo "promovaný filozof", popřípadě i oba dva tyto stalinistické vysokoškolské akademické tituly magisterského stupně, a později využil možnost danou vysokoškolským zákonem č. 19/1966 Sb. vyměnit magisterský vysokoškolský akademický titul "promovaný filozof" za rovněž vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "PhDr." či vyměnit magisterský vysokoškolský akademický titul "promovaný právnik" za rovněž vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "JUDr.

4./Poučení: Bez asistence magisterských vysokoškolských akademických titulů "Mgr." na místě ihned za vysokoškolskými akademickým tituly "JUDr." a "PhDr." nemůžou být tyto osamocené vysokoškolské akademické tituly "JUDr." a "PhDr." ani omylem být pokládány za nejvyšší vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně! Tyto dva osamocené jedináčky "JUDr." a "PhDr." jsou bez asistence vysokoškolských akademických titulů magisterského stupně "Mgr. et Mgr" vždy pouze prostředními vysokoškolskými akademickými tituly pouhého stupně magisterského.

 

Intelektuál číslo 11: JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Tomáš Novák

1./Počet vystudovaných vysokých škol: Intelektuál číslo 11 vystudoval dvě vysoké školy

2./Nejvyšší stupeň dosaženého vysokoškolského akademického titulu: Doktorský stupeň!

3./Výklad: Intelektuál číslo 11 je absolvent dvou vysokých škol. Obě vysoké školy, respektive fakulty studoval v devadesátých letech dvacátého století, a to konkrétně Právnickou fakultu a Filozofickou (nebo Pedagogickou) fakultu. Na Právnické fakultě po státních magisterských zkouškách a obhajobě magisterské diplomové práce získal prostřední vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "Mgr.", a poté na základě úspěšného rigorózního řízení, rigorózní zkoušce a obhajobě rigorózní vědecké práce získal i nejvyšší vysokoškolský akademický titul doktorského stupně "JUDr." Stejně tak i na Filozofické (nebo Pedagogické) fakultě po státních magisterských zkouškách a obhajobě magisterské diplomové práce získal prostřední vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "Mgr.", a poté rovněž na základě úspěšného rigorózního řízení, rigorózní zkoušce a obhajobě rigorózní vědecké práce získal i nejvyšší vysokoškolský akademický titul doktorského stupně "PhDr." Obě tyto dvě vysoké školy, respektive fakulty, a to Právnickou fakultu a Filozofickou (nebo Pedagogickou) fakultu studoval v bývalém Československu anebo v samostatné České republice či samostatné Slovenské republice na základě vysokoškolského zákona č. 172/1990 Sb.

4./Poučení: Uvedení obou magisterských vysokoškolských akademických titulů "Mgr." rozhodně není jen tak nějakou nadbytečnou okrasou, neboť pouze díky nim lze oba vysokoškolské akademické tituly "JUDr." a PhDr." pokládat za vysokoškolské akademické tituly toho nejvyššího doktorského stupně. Pokud by třeba jejich nositel z nedbalosti opomněl uvést své magisterské vysokoškolské akademické tituly Mgr.", pak by tím jakoby fakticky degradoval své dva vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně "JUDr." a PhDr." o celý stupeň níž, jako kdyby ony nebyly dotyčnými nejvyššími vysokoškolskými akademickými tituly doktorského stupně, ale pouze jako kdyby byly pouhými pseudodoktoráty prostředního magisterského stupně.

 

Intelektuál číslo 12: JUDr. PhDr. Mgr. et Mgr.Tomáš Novák

1./Počet vystudovaných vysokých škol: Intelektuál číslo 12 vystudoval "Pozor !!!" čtyři vysoké školy!

2./Nejvyšší stupeň dosaženého vysokoškolského akademického titulu: "Pozor !!!" Magisterský stupeň!

3./Výklad: Intelektuál číslo 12 je absolvent "Pozor !!!" čtyř vysokých škol. Své první dvě vysoké školy, respektive fakulty studoval nejpozději někdy v osmdesátých letech dvacátého století, a to konkrétně Právnickou fakultu a Filozofickou fakultu. Na Právnické fakultě po státních magisterských zkouškách a obhajobě magisterské diplomové práce získal prostřední vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "Pozor !!!" "JUDr.", a stejně tak i na Filozofické fakultě po státních magisterských zkouškách a obhajobě magisterské diplomové práce získal prostřední vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "Pozor !!!" "PhDr.". Obě tyto dvě vysoké školy, respektive fakulty, a to Právnickou fakultu a Filozofickou fakultu studoval na základě vysokoškolského zákona č. 39/1980 Sb. anebo na základě vysokoškolského zákona č. 19/1966 Sb.; eventuálně vysokoškolského zákona č. 58/1950 Sb., kdy původně získal magisterský vysokoškolský akademický titul "promovaný právnik" anebo "promovaný filozof", popřípadě i oba dva tyto stalinistické vysokoškolské akademické tituly magisterského stupně, a později využil možnost danou vysokoškolským zákonem č. 19/1966 Sb. vyměnit magisterský vysokoškolský akademický titul "promovaný filozof" za rovněž vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "PhDr." či vyměnit magisterský vysokoškolský akademický titul "promovaný právnik" za rovněž vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "JUDr.". Později v devadesátých letech dvacátého století studoval ještě pak další dvě vysoké školy, fakulty či studijní programy, na kterých rovněž na obou úspěšně vykonal státní magisterské zkoušky a obhájil obě tyto další magisterské diplomové práce, čím získal další dva magisterské vysokoškolské akademické tituly "Mgr.". Tyto další dvě vysoké školy, fakulty či studijní programy studoval na základě vysokoškolského zákona č. 172/1990 Sb. v bývalém Československu anebo v samostatné České republice či samostatné Slovenské republice.

 

Intelektuál číslo 13: JUDr. PhDr.Mgr. et Mgr.Tomáš Novák

1./Počet vystudovaných vysokých škol: Intelektuál číslo 13 vystudoval "Pozor !!!" tři vysoké školy!

2./Nejvyšší stupeň dosaženého vysokoškolského akademického titulu: Doktorský stupeň!

3./Výklad: Intelektuál číslo 13 je absolvent "Pozor !!!" tří vysokých škol. Svou první vysokou školu, respektive fakultu studoval nejpozději někdy v osmdesátých letech dvacátého století, a to konkrétně studoval Filozofickou fakultu, kde po státních magisterských zkouškách a obhajobě magisterské diplomové práce získal prostřední vysokoškolský akademický titul magisterského stupně"Pozor !!!" "PhDr.". Vysokou školu, respektive fakultu, a to konkrétně Filozofickou fakultu studoval na základě vysokoškolského zákona č. 39/1980 Sb. anebo na základě vysokoškolského zákona č. 19/1966 Sb.; eventuálně vysokoškolského zákona č. 58/1950 Sb., kdy původně získal magisterský vysokoškolský akademický titul "promovaný filozof", a později využil možnost danou vysokoškolským zákonem č. 19/1966 Sb. vyměnit magisterský vysokoškolský akademický titul "promovaný filozof" za rovněž vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "PhDr.". Později v devadesátých letech dvacátého století studoval ještě pak další dvě vysoké školy, fakulty či studijní programy, z nichž jedna byla Právnická fakulta. Na obou těchto vysokých školách, respektive fakultách úspěšně vykonal státní magisterské zkoušky a obhájil obě tyto další magisterské diplomové práce, čím získal další dva magisterské vysokoškolské akademické tituly "Mgr.", z toho na Právnické fakultě poté na základě úspěšného rigorózního řízení, rigorózní zkoušce a obhajobě rigorózní vědecké práce získal i nejvyšší vysokoškolský akademický titul doktorského stupně "JUDr." Tyto další dvě vysoké školy, fakulty či studijní programy, z nichž v jednom případě se jednalo o Právnickou fakultu, studoval na základě vysokoškolského zákona č. 172/1990 Sb. v bývalém Československu anebo v samostatné České republice či samostatné Slovenské republice.

 

Intelektuál číslo 14: PhDr. JUDr.Mgr. et Mgr.Tomáš Novák

1./Počet vystudovaných vysokých škol: Intelektuál číslo 14 vystudoval "Pozor !!!" tři vysoké školy!

2./Nejvyšší stupeň dosaženého vysokoškolského akademického titulu: Doktorský stupeň!

3./Výklad: Intelektuál číslo 14 je absolvent "Pozor !!!" tří vysokých škol. Svou první vysokou školu, respektive fakulty studoval nejpozději někdy v osmdesátých letech dvacátého století, a to konkrétně studoval Právnickou fakultu, kde po státních magisterských zkouškách a obhajobě magisterské diplomové práce získal prostřední vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "JUDr.". Vysokou školu, respektive fakultu, a to konkrétně Právnickou fakultu studoval na základě vysokoškolského zákona č. 39/1980 Sb. anebo na základě vysokoškolského zákona č. 19/1966 Sb.; eventuálně vysokoškolského zákona č. 58/1950 Sb., kdy původně získal magisterský vysokoškolský akademický titul "promovaný právnik", a později využil možnost danou vysokoškolským zákonem č. 19/1966 Sb. vyměnit magisterský vysokoškolský akademický titul "promovaný právnik" za rovněž vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "JUDr.". Později v devadesátých letech dvacátého století studoval ještě pak další dvě vysoké školy, fakulty či studijní programy, z nichž minimálně jedna byla Filozofická (nebo Pedagogická) fakulta. Na obou těchto dalších vysokých školách, fakultách či studijních programech úspěšně vykonal státní magisterské zkoušky a obhájil obě tyto další magisterské diplomové práce, čím získal další dva magisterské vysokoškolské akademické tituly "Mgr.", z toho v rámci jednoho studijního programu na Filozofické fakultě poté na základě úspěšného rigorózního řízení, rigorózní zkoušce a obhajobě rigorózní vědecké práce získal i nejvyšší vysokoškolský akademický titul doktorského stupně "PhDr." Tyto další dvě vysoké školy, fakulty či studijní programy, z nichž minimálně v jednom případě se jednalo buď o Filozofickou anebo Pedagogickou fakultu, studoval na základě vysokoškolského zákona č. 172/1990 S. v bývalém Československu anebo v samostatné České republice či samostatné Slovenské republice.

 

Intelektuál číslo 15: JUDr.PhDr.Mgr.Mgr.Bc. et Bc.Tomáš Novák

1./Počet vystudovaných vysokých škol: Intelektuál číslo 15 vystudoval dvě vysoké školy

2./Nejvyšší stupeň dosaženého vysokoškolského akademického titulu: Doktorský stupeň!

3./Výklad: Intelektuál číslo 15 je absolvent dvou vysokých škol. Obě vysoké školy, respektive fakulty studoval až zhruba v posledním desetiletí, kdy v samostatné České republice na základě vysokoškolského zákona platného v samostatné České republice č. 111/1998 Sb., kde studoval konkrétně Právnickou fakultu a Filozofickou (nebo Pedagogickou) fakultu; anebo studoval v samostatné Slovenské republice na základě vysokoškolského zákona platného v samostatné Slovenské republice č. 131/2002 Z. z. , kde studoval konkrétně Právnickou fakultu a Filozofickou fakultu. Na obou studovaných fakultách nejprve získal oba dva vysokoškolské akademické tituly bakalářského stupně "Bc." a poté později i oba dva vysokoškolské akademické tituly magisterského stupně "Mgr.". Nakonec na základě úspěšného rigorózního řízení na obou fakultách, složení rigorózních zkoušek na obou fakultách a po obhajobě obou vědeckých rigorózních prací před příslušnými vědeckými rigorózními komisemi získal na Právnické fakultě nejvyšší vysokoškolský akademický titul doktorského stupně "JUDr." a na Filozofické nebo Pedagogické fakultě pokud to bylo v České republice anebo na Filozofické fakultě pokud to bylo ve Slovenské republice zase získal nejvyšší vysokoškolský akademický titul doktorského stupně "PhDr."

 

Intelektuál číslo 16: JUDr.PhDr.Mgr.Mgr.Bc. Bc.Tomáš Novák

1./Počet vystudovaných vysokých škol: Intelektuál číslo 16 vystudoval "Pozor !!!" tři vysoké školy!

2./Nejvyšší stupeň dosaženého vysokoškolského akademického titulu: Doktorský stupeň!

3./Výklad: Intelektuál číslo 16 je absolvent tří vysokých škol. V devadesátých letech dvacátého století studoval Filozofickou anebo Pedagogickou fakultu, na které po státních magisterských zkouškách a obhajobě magisterské diplomové práce získal prostřední vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "Mgr.", poté na základě úspěšného rigorózního řízení, rigorózní zkoušce a obhajobě rigorózní vědecké práce získal i nejvyšší vysokoškolský akademický titul doktorského stupně "PhDr." Tuto Filozofickou fakultu, studoval na základě vysokoškolského zákona přijatého ještě v bývalém Československu č. 172/1990 Sb. buď v bývalém Československu anebo v samostatné České republice či samostatné Slovenské republice. Po Filozofické anebo Pedagogické fakultě studoval též i Právnickou fakultu, kterou studoval zhruba v posledních deseti letech buď v samostatné České republice na základě vysokoškolského zákona platného v České republice č. 111/1998 Sb. anebo v samostatné Slovenské republice na základě vysokoškolského zákona platného ve Slovenské republice č. 131/2002 Z. z. , kde nejprve získal vysokoškolský akademický titul bakalářského stupně "Bc." a poté později i vysokoškolský akademický titul magisterského stupně "Mgr.". Nakonec na základě úspěšného rigorózního řízení tedy na obou fakultách, složení rigorózních zkoušek na obou fakultách a po obhajobě obou vědeckých rigorózních prací před příslušnými vědeckými rigorózními komisemi získal nejen na Filozofické, ale též i na Právnické fakultě nejvyšší vysokoškolský akademický titul doktorského stupně "JUDr." A nezávisle od výše zmiňovaného studia na Filozofické či Pedagogické fakultě, a poté i Právnické fakultě, vystudoval úplně nezávisle od těchto výše zmiňovaných studijních programů ještě nějakou další vysokou školu, fakultu či studijní program, kde po složení bakalářské zkoušky a po obhajobě bakalářské práce získal ještě další vysokoškolský akademický titul bakalářského stupně "Bc.". Tento od ostatních studovaných vysokých škol, fakult či studijních programů úplně nezávislý bakalářský studijní program studoval někdy v rozmezí od roku 1990 až po dnes, a to buď na základě vysokoškolského zákona č. 172/1990 Sb. přijatého ještě v bývalém Československu, anebo v samostatné České republice na základě vysokoškolského zákona platného v České republice č. 111/1998 Sb. anebo v samostatné Slovenské republice na základě vysokoškolského zákona platného ve Slovenské republice č. 131/2002 Z. z.

 

Koho tato problematika vysokoškolských akademických titulů zajímá více, ten se více na toto téma může dočíst za prvé na adrese www.henryklahola.nazory.cz/Bohuzel.htm ; za druhé pak se více na toto téma může dočíst i na adrese www.henryklahola.nazory.cz/Podvodnici.htm ; a nakonec za třetí se více na toto téma může dočíst i na adrese www.henryklahola.nazory.cz/TT.htm

Napsal pro studenty, ale i úplně laickou veřejnost v červenci 2009 JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola

V.část

Pozor!!! Pozor na akademické hodnosti versus akademické tituly a doktoráty versus pseudodoktoráty!

Pozor!!! Pozor na akademické hodnosti versus akademické tituly a doktoráty versus pseudodoktoráty!

Dnes v současné České republice stěžejní legislativní normou upravující oblast vysokého školství a vysokoškolského studia je v současné době je zákon číslo 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů /dále jen: "český vysokoškolský zákon/; zatím co v současné Slovenské republice stěžejní legislativní normou upravující oblast vysokého školství a vysokoškolského studia v současné době je zákon číslo 131/2002 Z.z., o vysokých školách a o zmene a doplnení niektorých zákonov /dále jen: "slovenský vysokoškolský zákon"/. Česká republika i Slovenská republika mají sice dva úplně samostatné a vzájemně na sobě nezávislé vysokoškolské zákony, to však ale nic nemění na tom, že jak český vysokoškolský zákon¨, tak i slovenský vysokoškolský zákon upravují strukturu univerzitního či vysokoškolského studia prakticky shodně:

Současné studium na univerzitách či vysokých školách je dvoustupňové, kde se toto studium člení na studium nižšího stupně a vyššího stupně. A pokud jde o oblast vysokoškolských akademických titulů, pak úplně to nejvyšší je rigorózní řízení spojené s obhajobou rigorózní vědecké práce a státní rigorózní zkouškou. A tomu všemu odpovídá i hierarchie udělovaných vysokoškolských akademických titulů, která je trojstupňová: nejnižšími jsou vysokoškolské akademické tituly bakalářského stupně, vyššími než jsou vysokoškolské akademické tituly bakalářského stupně jsou vysokoškolské akademické tituly magisterského stupně, a úplně těmi nejvyššími akademickými tituly jsou zas vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně.

Dnes se za studium nižšího stupně označuje studium v rámci "bakalářského studijního programu". A všem úspěšným absolventům tohoto "nižšího" univerzitního či vysokoškolského studia, jímž je studium v rámci bakalářského studijního programu se uděluje bakalářský vysokoškolský akademický titul Bc. Je to velice jednoduché a zde se to příliš neplete, neboť bakalářský akademický titul Bc. je jediným akademickým titulem bakalářského stupně, který je udělovaný na univerzitách a vysokých školách v České republice i Slovenské republice. Na rozdíl od zahraničí, kde dokonce i těchto vysokoškolských akademických titulů bakalářského stupně je v mnohých zemích vícero. Vyjma v České republice a Slovenské republice udělovaného bakalářského vysokoškolského akademického titulu Bc., mezi nejznámější zahraniční bakalářské akademické tituly udělované mnohými univerzitami a vysokými školami v cizině patří například: bakalář v oblasti medicíny nebo lékařských věd ve zkratce B.M. ale někde i M.B., bakalář v oblasti přírodních věd ve zkratce B.Sc. ale někde i B.SC. anebo též i Bsc anebo taky též Sc.B., bakalář svobodných umění anebo též bakalář filozofie ve zkratce BA ale někde i B.A. a tak bych mohl pokračovat dál. V každém případě však ale v třístupňové hierarchii akademických titulů jsou akademické tituly bakalářského stupně vysokoškolskými akademickými tituly toho nejnižšího stupně.

Úspěšní absolventi bakalářského studijního programu nejen že obdrží v České republice či Slovenské republice bakalářský akademický titul Bc., ale toto úspěšné absolvování bakalářského studijního programu je podle současné platné legislativy v České republice i Slovenské republice nevyhnutnou podmínkou potřebnou k tomu, aby mohli pak dále pokračovat i v univerzitním či vysokoškolském studium vyššího stupně, který se zase označuje jako studium v rámci magisterského studijního programu. A úspěšní absolventi i tohoto magisterského studijního programu obdrží zas příslušný vysokoškolský akademický titul magisterského stupně. Zatímco u nás v České republice či Slovenské republice všichni úspěšní absolventi jakéhokoliv bakalářského studijního programu bez jakékoliv výjimky obdrží jeden a tentýž bakalářský vysokoškolský akademický titul Bc., v případě úspěšných absolventů magisterského vysokoškolského akademického titulu je to mnohem složitější, neboť zatímco u nás v České republice i Slovenské republice je udělován pouze jen jeden jediný vysokoškolský akademický titul bakalářského stupně, v případě vysokoškolských akademických titulů magisterského stupně je nejen v zahraničí, ale i v naší České republice a Slovenské republice udělováno vícero druhů vysokoškolských akademických titulů magisterského stupně. Abychom se v tom lépe orientovali, lze si vysokoškolské akademické tituly magisterského stupně rozdělit na dvě hlavní skupiny vysokoškolských akademických titulů magisterského stupně, kde ta jedna skupina zahrnuje klasické vysokoškolské akademické tituly magisterského stupně, zatímco ta druhá skupina zahrnuje takzvané pseudodoktoráty.

Pojem pseudoktorát znamená, že se jedná o takový vysokoškolský akademický titul, který se navenek svým grafickým zápisem tváří jako kdyby se jednalo o vysokoškolský akademický titul doktorského stupně, ačkoliv ve skutečnosti se jedná o vysokoškolský akademický titul pouze jen magisterského stupně, který byl univerzitnímu či vysokoškolskému studentovi udělen pouze jen za úspěšné absolvování magisterského studia a nic víc! V současné době naopak těmi klasickými vysokoškolskými akademickými tituly magisterského stupně jsou vysokoškolské akademické tituly magistr ve zkratce Mgr. a inženýr ve zkratce Ing. Ještě i dnes udělovanými pseudodoktoráty jsou například vysokoškolský akademický titul "doktor medicíny" ve zkratce MUDr., "zubní lékař" ve zkratce MDDr. a "doktor veterinární medicíny" ve zkratce MVDr., které se udělují i dnes absolventům magisterského studia medicíny, zubního lékařství a veterinární medicíny za splnění studijních povinností jejich magisterského vysokoškolského studia, a nic víc, právě tak jako studentům studujícím práva, filozofii, přírodní vědy, farmacii a pedagogiku se udělí za splnění všech studijních povinností jejich magisterského vysokoškolského studia klasický magisterský vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr. anebo zas studentům ekonomie, chemie, zemědělství, stavebnictví, strojírenství a různých jiných technických oborů magisterského studia na příslušných vysokých školách se za splnění všech studijních povinností jejich magisterského vysokoškolského studia udělí zas klasický magisterský vysokoškolský akademický titul inženýr ve zkratce Ing. V každém případě však ale dnes udělované vysokoškolské akademické tituly ve zkratkách Mgr., Ing., MUDr., MDDr. i MVDr. jsou si vzájemně plně rovnocenné vysokoškolské akademické tituly, neboť všechny tyto vysokoškolské akademické tituly jsou vesměs pouze jen vysokoškolskými akademickými tituly magisterského stupně.

A aby tento zmatek byl ještě větší, tak třeba říci i to, že před rokem 1990 v celém Československu udělované vysokoškolské akademické tituly "doktor práv" ve zkratce JUDr., "doktor filozofie" ve zkratce PhDr., "doktor přírodních věd" ve zkratce RNDr., "doktor farmacie" ve zkratce PharmDr. a "doktor pedagogiky" ve zkratce PaedDr. byly rovněž pouze jen pouhými pseudodoktoráty magisterského stupně, fakticky obdobně jako jsou těmito pseudodoktoráty dokonce ještě i v dnešní době udělované pseudodoktoráty: doktor medicíny ve zkratce MUDr., zubní lékař ve zkratce MDDr. či doktor veterinární medicíny ve zkratce MVDr.

Jinými slovy tedy vysokoškolskými akademickými tituly magisterského stupně jsou:

a) klasické magisterské akademické tituly v zkratkách: Mgr. a Ing., plus

b) dodnes udělované pseudodoktoráty v zkratkách: MUDr., MDDr. i MVDr., plus

c) před rokem 1990 v Československu udělované pseudodoktoráty v zkratkách: JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. a PaedDr.

Zejména tato poslední skupina "c" přináší veliké zmatky vzhledem k tomu, že v České republice dnes po 1.1.1999 udělované vysokoškolské akademické tituly ve zkratkách JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., a dnes ve Slovenské republice vysokoškolské akademické tituly ve zkratkách JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr. jsou již vysokoškolskými akademickými tituly doktorského stupně!!!

Proto v těchto případech aby se to vzájemně nepletlo jediné rozlišení mezi před rokem 1990 udělovanými pseudodoktoráty magisterského stupně JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. a PaedDr. od po roce 1999 udělovanými stejnojmennými vysokoškolskými akademickými tituly doktorského stupně JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. a PaedDr. je pouze v uvádění i nižšího klasického magisterského akademického titulu magistr ve zkratce Mgr., hned přímo za po roce 1999 uděleným nejvyšším vysokoškolským akademickým titulem doktorského stupně JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. a PaedDr., neboť pouze tímto a ničím jiným jej lze odlišit od pouhých stejnojmenných před rokem 1990 udělovaných pseudodoktorátů JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. a PaedDr., které stojí zásadně vždy o samotě bez doprovodného klasického magisterského titulu magistr ve zkratce Mgr., neboť klasický magisterský vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr. začal být v Československu udělován absolventům magisterského studia teprve až v roce 1990 na základě vysokoškolského zákona číslo 172/1990 Sb., a tudíž osoby, které před rokem 1990 získaly pseudodoktorát magisterského stupně JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. a PaedDr. a to ať již základě vysokoškolského zákona číslo 19/1966 Sb. nebo na základě vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb. zcela logicky klasický magisterský vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr. uvést ani nemohou, neboť ho jednoduše ani vůbec nemají vzhledem k tomu, že v té době se ještě klasický magisterský akademický titul magistr ve zkratce Mgr. neuděloval, a tudíž při absenci klasického magisterského akademického titulu magistr ve zkratce Mgr. na druhém místě za doktorským titulem, je takto osamocený vysokoškolský akademický titul JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. či PaedDr. sám o sobě pouhým vysokoškolským akademickým titulem pouze jen magisterského stupně a nic víc!!!

Úspěšní absolventi magisterského studijního programu v některých studijních programech jako jsou například práva, filozofie, přírodní vědy, farmacie či pedagogika chtějí-li získat ten největší akademický titul toho nejvyššího doktorského stupně, tak mohou podstoupit rigorózní řízení spojeného s obhajobou rigorózní vědecké práce a složení příslušné rigorózní zkoušky, za což v případě úspěchu mohou od roku 1999 získat příslušné vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně, jimiž v České republice jsou JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., a ve Slovenské republice kromě JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. též i PaedDr. Tyto vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně jsou již absolutně nejvyššími vysokoškolskými akademickými tituly jaké existují!

Chce-li někdo ještě něco více, pak "více" jsou již pouze vědecké a akademické hodnosti, respektive vědeckopedagogické hodnosti vysokoškolských učitelů, ty však ale skutečně mají svůj význam pouze jen pro vysokoškolské učitele a pro nikoho jiného. Podobně jako v případě vysokoškolských akademických titulů je třístupňová hierarchie udělovaných akademických titulů, která je třístupňová, kde nejnižšími vysokoškolskými akademickými tituly jsou vysokoškolské akademické tituly bakalářského stupně, vyššími než jsou vysokoškolské akademické tituly bakalářského stupně jsou vysokoškolské akademické tituly prostředního magisterského stupně, a vysokoškolskými akademickými tituly toho úplně nejvyššího stupně jsou akademické vysokoškolské tituly doktorského stupně; tak shodou okolností i oblast vědeckopedagogických hodností vysokoškolských učitelů má rovněž třístupňovou hierarchii udělovaných vědeckopedagogických hodností, kde nejnižší akademickou hodností vysokoškolského učitele je hodnost doktorského stupně, vyšší vědeckopedagogickou hodností vysokoškolského učitele než je hodnost doktorského stupně je vědeckopedagogická hodnost vysokoškolského učitele docentského stupně a tou úplně nejvyšší vědeckopedagogickou hodností vysokoškolského učitele je vědeckopedagogická hodnost profesorského stupně.

Již samotní doktorandi, kteří po ukončení svého magisterského studia dále usilují o absolvování doktorandského postgraduálního studia za účelem získání té nejnižší vědeckopedagogické hodnosti vysokoškolského učitele doktorského stupně jsou vlastně jakýmsi hybridem – sami jsou současně napůl studentem neboť ještě studují a současně jsou již napůl již jakoby již rovněž vysokoškolskými učiteli, neboť doktorand v postgraduálním studiu nejen že sám ještě studuje, ale též ze zákona povinnost v denní formě dokonce mít i povinnou pedagogickou činnost na univerzitě anebo jiné odborné činnosti související s pedagogickou činností na univerzitě v rozsahu až čtyř hodin týdně! A po úspěšném absolvování tohoto postgraduálního doktorandského studia získávají tu nejnižší vědeckopedagogickou hodnost vysokoškolského učitele doktorského stupně, kterých je vícero druhů, přičemž v současné době v České republice je to nejčastěji doktorská hodnost ve zkratce Ph.D. a ve Slovenské republice zase nejčastěji doktorská hodnost ve zkratce PhD.

Více než je vědeckopedagogická hodnost doktorského stupně je vědeckopedagogická hodnost docentského stupně, kterou později po úspěšném ukončení postgraduálního doktorandského studia a získání vědeckopedagogické doktorské hodnosti může dále pak tento vysokoškolský učitel získat na základě úspěšného habilitačního řízení.

A úplně tou nejvyšší vědeckopedagogickou hodností učitele vysoké školy je vědeckopedagogická hodnost profesorská, kde univerzitním profesorem se stávají ti nejlepší vysokoškolští učitelé z řad docentů, které pro určitý obor jmenuje prezident republiky na návrh vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra školství.

I když možná navenek akademické tituly vykazují jisté podobnosti s vědeckopedagogickými hodnostmi vysokoškolských učitelů, nesvobodno si je vzájemně plést, neboť v podstatě nemají spolu vzájemně absolutně nic společného!!! Dokonce i jejich legislativní historický vývoj šel jinými cestami. Zatímco v případě vývoje legislativy udělovaných akademických titulů byly zde v minulosti značné zmatky a úplně nesystémové a nelogické legislativní změny, jejichž následky jsou v legislativní úpravě udělovaných akademických titulů pociťovány ještě i dnes, a to i navzdory tomu že jak poslední český vysokoškolský zákon číslo 111/1998 Sb., tak i poslední slovenský vysokoškolský zákon číslo 131/2002 Z.z. mnohé z těchto chyb napravily, přesto však ale ani v těchto "národních" vysokoškolských zákonech České republiky a Slovenské republiky se bohužel zatím ještě nepovedlo napravit úplně všechno; naproti čemuž ve vývoji legislativní úpravy vědeckopedagogických hodností vysokoškolských učitelů byla po celé období až dodnes zachována harmonická legislativní kontinuita bez obdobně nesystémových a nelogických změn jaká v minulosti bohužel postihla oblast udělovaných akademických titulů, v důsledku čehož vedla k značné disharmonii a zmatku.

Díky tomuto všemu v oblasti akademických hodností ani neplatí pravidlo, které je nezbytné zachovávat v oblasti akademických titulů, že by snad vlastník ať již jakékoliv deckopedagogické hodnosti musel nutně povinně uvádět i své nižší vědeckopedagogické hodnosti!!!

Ptáte se co tím mám na mysli?

Je-li totiž například někdo profesorem, je sice možné i legitimní, ale současně též i není absolutně nutné či povinné například uvádět se jako Prof.Doc.Jméno Příjmení, ale klidně stačí zde s klidním svědomím uvést jen Prof.Jméno Příjmení.

Proč?

Má-li totiž nějaký vysokoškolský učitel vědeckopedagogickou hodnost "profesor" ve zkratce Prof., pak na rozdíl od úplně jiné reality v oblasti akademických titulů/!!!/ zde je naopak stoprocentně jisté že vždy nutně musí mít i předcházející vědeckopedagogickou hodnost, tj. v daném případě hodnost "docent", a to bez ohledu na to, ať již v kterékoliv době či na základě platnosti ať již kteréhokoliv z vysokoškolských zákonů číslo 58/1950 Sb., 19/1966 Sb., 39/1980 Sb., 172/1990 Sb., 111/1998 Sb. nebo 131/2002 Z.z. tuto svoji vědeckopedagogickou hodnost "profesor" získal, neboť žádný z vysokoškolských zákonů nikdy neumožňoval v oblasti vysokoškolských vědeckopedagogických hodností vysokoškolských učitelů cokoliv zanedbat, přeskočit nebo obejít, což bohužel v oblasti udělovaných vysokoškolských akademických titulů rozhodně neplatí!!!

Proč?

Vždy platila zhruba také legislativní úprava, že ze zákona vědecká rada vysoké školy smí prezidentu republiky prostřednictvím ministerstva školství navrhnout na jmenování za profesory výlučně pouze ty své učitele, kteří již předtím na základě úspěšného habilitačního řízení získali vědeckopedagogickou hodnost "docent", a rovněž tak ani prezident republiky nesmí za "profesora" vyjmenovat nikoho z těch vysokoškolských učitelů, kdo doposud ještě není "docentem" ve zkratce Doc. Tudíž bez jakékoliv výjimky absolutně všichni vysokoškolští učitelé s vědeckopedagogickou hodností "profesor" ve zkratce Prof., nutně předtím něž jim táto nejvyšší vědeckopedagogická hodnost "profesor" byla udělena měli též již vědeckopedagogickou hodnost "docent".

A v podstatě vlastně tak i u docenta je sice právě tak jako i u profesora zcela možné i legitimní společně i ze svou docentskou vědeckopedagogickou hodností uvádět i svou doktorskou vědeckopedagogickou hodnost, ale ani zde to není nezbytně nutné či povinné, a i zde se klidně muže omezit na pouhé Doc.Jméno Příjmení.

Proč?

Na to aby někdo mohl získat vědeckopedagogickou hodnost "docent" musel totiž nutně úspěšně absolvovat habilitační řízení. A i zde i v minulosti vždy platila nevyhnutná podmínka, že do habilitačního řízení se může hlásit pouze jen ten intelektuál, který již úspěšně absolvoval postgraduální doktorandské studium a získal příslušnou vědeckopedagogickou hodnost doktorského stupně. Tudíž bez jakékoliv výjimky absolutně všichni vysokoškolští učitelé s vědeckopedagogickou hodností "docent" ve zkratce Doc., nutně předtím něž se za účelem získání vědeckopedagogické hodnosti "docent" vůbec se směli hlásit k habilitačnímu řízení, coby tu nejzákladnější podmínku započetí s habilitačním řízením museli již mít vědeckopedagogickou hodnost doktorského stupně.

 

Tím tohle však ale vše končí! V případě akademických titulů takováto obdobná redukce totiž již možná není!!!

Proč?

Přestavte si, že jsou zde tři intelektuálové, kteří se například napíší takovýmto způsobem:

a) PhDr.Jméno přímení

b) PhDr.Mgr.Jméno Příjmení

c) PhDr.Mgr.Bc.Jméno Příjmení

A současně též vycházejme i z toho, že všichni tito výše uvedené tři intelektuálové se písemně prezentovali úplně správně. Generální otázka tedy zní: Co nám to o nich vypovídá?

Není-li žádného rozdílu například mezi Prof.Doc.Jméno Příjmení a Prof.Jméno Příjmení, neboť v obou případech ať již tak nebo onak úplně stejně a bez jakéhokoliv rozlišování se jedná vždy v obou případech úplně stejně o vysokoškolského učitele s vysokoškolskou vědeckopedagogickou hodností "profesor"; zatímco ale v případě vysokoškolských akademických titulů tato libovolná volba uvádění úplného nebo zredukovaného údaje již není možná bez toho, aniž by to výrazně zdeformovalo a vlastně i úplně změnilo sdělovanou informaci!!!

A navíc v převážné většině případů paradoxně to zdeformovalo a změnilo sdělovanou informaci v drtivé většině případů právě k ujmě samotného toho hlupáka, kdo se na tuto dobrovolně sebepoškozovací masochistickou redukci svých vlastních akademických titulů nechal navést, neboť neužíváním svého Mgr. za svým doktorským PhDr. fakticky dobrovolně předstírá, že jeho PhDr. je pouze méněcenný pseudodoktorát magisterského stupně, ačkoliv ve skutečnosti jeho PhDr. je vysokoškolským akademickým titulem toho nejvyššího doktorského stupně!!!

Jen totiž úplný debil, blázen a totální analfabet v oblasti problematiky udělovaných vysokoškolských akademických titulů nevidí zcela zásadní diametrální rozdíl například mezi výše uvedeným za a) PhDr.Jméno Příjmení a za b) PhDr.Mgr.Jméno Příjmení.

 

1./První konkrétní otázka: Co víme o intelektuálovi a) PhDr.Jméno Příjmení?

I.Moje odpověď na první otázku:

Tento první intelektuál uveden jako a) PhDr.Jméno Příjmení coby takzvaný "doktor filozofie" má pouhý pseudodoktorát, který není tím absolutně nejvyšším vysokoškolským akademickým titulem doktorského stupně, ale je pouze vysokoškolským akademickým titulem prostředního magisterského stupně, který je sice vyšším vysokoškolským akademickým titulem než jsou vysokoškolské akademické tituly bakalářského stupně, ale současně též i vždy nižším vysokoškolským akademickým titulem jakou jsou skutečné vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně, neboť tento PhDr., není-li za ním hned na druhém místě uveden Mgr., je tedy v tomto případě vždy vysokoškolským akademickým titulem pouze jen magisterského stupně a nikoliv tedy stupně doktorského, s nímž kromě svého čistě jen formálního takzvaně "doktorského názvu" jako takovýto pouhý psedodoktorát magisterského stupně nemá ve skutečnosti absolutně nic společného se skutečnými vysokoškolskými akademickými tituly doktorského stupně. Tento intelektuál vystudoval již dosti dávno, a to minimálně před zhruba dvaceti lety, tj. kdykoliv někdy před rokem 1990 studoval na univerzitě nebo vysoké škole kdekoliv v tehdejším bolševickém Československu, úplně lhostejno zda-li na českomoravském nebo slovenském území tehdejšího jednotného komunisty dokonale ovládaného československého státu, který se v té době jmenoval Československá socialistická republika a v kterém tenkrát právě byla totalitní bolševická diktatura, během níž právě v tomto čase studoval tento PhDr.Jméno Příjmení na základě vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb. anebo dokonce možná ještě i předtím mohl též studovat již i na základě ještě předcházejícího vysokoškolského zákona číslo 19/1966 Sb., kdy pouze jen za pouhé absolvování magisterského studia na základě napsání a obhájení diplomové práce plus složení magisterských státních závěrečných zkoušek mu byl udělen vysokoškolský akademický titul toho prostředního magisterského stupně ve zkratce PhDr. Tento intelektuál patří "studijně" mezi nejstarší generaci naší inteligence, kde čistě teoreticky vzato úplně jen čistě teoreticky úplně nejmladší PhDr.Jméno Příjmení se mohl narodit nejpozději dne 1.9.1967 (vysvětlení:Aby někdo získal titul PhDr. v čase když byl ještě jen titulem magisterského stupně, musel stihnout studium ukončit ještě za platnosti vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb., který od září 1990 nahradil vysokoškolský zákon číslo 172/1990 Sb., který další udělování JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr. jako titulů magisterského stupně zarazil, a namísto nich začal udělovat jako úplně nový a do té doby v Československu úplně neznámý titul Mgr. Když se někdo narodil ještě dne 1.9.1967, bylo možné aby dne 1.9.1973 nastoupil do první třídy základní školy. Když by se narodil co i jen o pouhý jeden den než 1.9.1967, tak by mu již neumožnili dne 1.9.1973 nastoupit do první třídy základní školy, protože by již nesplňoval zákonnou podmínku, že nejpozději v první den nástupu do základní školy musí dítě dosáhnout minimálně šest let. Kdyby tedy do první třídy základní školy nastoupil dne 1.9.1973 ve školním roce 1973/1974, minimálně osmiletou školní docházku, která se v té době pokládala za minimální pro absolvování základní školní docházky, tedy ukončil dne 30.6.1981. Aby stihl úspěšně dostudovat vysokou školu ještě za platnosti vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb., tak nejpozději dne 1.9.1981 musel nastoupit do prvního ročníku nějakého gymnázia nebo střední školy. V té době k maturitě bylo možné se dostat nejdříve za čtyři roky, a tedy nejdříve až v květnu 1985 mohl maturovat, a nejenže mohl, ale i musel, protože nejpozději v červnu 1985 musel absolvovat přijímací zkoušku na vysokou školu, aby v září 1985 mohl se jako prvák zapsat do prvního ročníku studia na vysoké škole, což byl z časového hlediska vlastně ten úplně nejzažší termín pro to,aby v té době minimálně pětileté magisterské vysokoškolské studium mohl ukončit v květnu nebo v červnu, popřípadě přes letní prázdniny, ale pouze jen do konce srpna 1990, aby tak ještě stihl získat titul PhDr. jako pouhý magisterský titul, a tedy ještě za platnosti vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb., protože kdyby to nestihl, tak od září 1990 v účinnost vstoupivší nový vysokoškolský zákon číslo 172/1990 Sb. by mu namísto toužebně očekávaného PhDr. přiznal už "jen" Mgr.), a tedy tento PhDr.Jméno Příjmení má v každém případě už minimálně více než 42 let. Pokud jde o eventuální rozsah odborné praxe, tak posuzováno k dnešnímu roku 2009, kdy tuto práci píši, tomuto intelektuálovi uplynuly minimálně zhruba tak asi dvě desetiletí ode dne, kdy úspěšně ukončil své magisterské univerzitní nebo vysokoškolské studium, za které eventuálně mohl, ale i nemusel získat celkem slušnou odbornou praxi.

 

2./Druhá konkrétní otázka: Co víme o intelektuálovi b) PhDr.Mgr.Jméno Příjmení?

II.Moje odpověď na druhou otázku:

Tento druhý intelektuál uveden jako b) PhDr.Mgr.Jméno Příjmení je skutečným doktorem filozofie, neboť má skutečně ten absolutně nejvyšší vysokoškolský akademický titul doktorského stupně, který je vyšším vysokoškolským titulem než jsou vysokoškolské akademické tituly bakalářské i magisterské, a to i vyšší než jsou všechny pseudodoktoráty, protože pseudodoktoráty jsou pouze vysokoškolskými akademickými tituly magisterského stupně a ne stupně doktorského. Tento intelektuál začal studovat někdy zhruba v devadesátých letech dvacátého století za platnosti vysokoškolského zákona číslo 172/1990 Sb., kdy v období těchto devadesátých let dvacátého století po úspěšném absolvování magisterského studia a na základě napsání a obhájení diplomové práce plus za složení magisterských státních závěrečných zkoušek mu byl udělen vysokoškolský akademický titul magisterského stupně ve zkratce Mgr., a později někdy až po roce 1999 pak ještě poté co nabyl na platnosti a účinnosti současný vysokoškolský zákon číslo 111/1998 Sb. v České republice nebo současný vysokoškolský zákon číslo 131/2002 Z.z. platný ve Slovenské republice, tento PhDr.Mgr.Jméno Příjmení ještě úspěšně absolvoval i rigorózní řízení v rámci něhož napsal a před příslušnou rigorózní vědeckou komisí též i obhájil svou vědeckou práci plus složil též i příslušnou státní rigorózní zkoušku. A teprve až za úspěšné rigorózní řízení konané již za platnosti současného vysokoškolského zákona, kterým v České republice je zákon číslo 111/1998 Sb. a ve Slovenské republice zas zákon číslo 131/2002 Z.z., mu byl udělen ten skutečně nejvyšší vysokoškolský akademický titul doktorského stupně PhDr., a tedy čistě teoreticky vzato první PhDr.Mgr.Jméno Příjmení se v rámci České republiky mohli objevit nejdříve až od ledna 1999 a v rámci Slovenské republiky se první PhDr.Mgr.Jméno Příjmení mohli objevit nejdříve až od dubna 2002. Tento intelektuál patří "studijně" mezi prostřední generaci naší inteligence, kde čistě teoreticky vzato úplně jen čistě teoreticky úplně nejmladší PhDr.Mgr.Jméno Příjmení studoval-li v České republice, tak se mohl narodit nejpozději dne 1.9.1980, a pokud PhDr.Mgr.Jméno Příjmení studoval ve Slovenské republice, tak se mohl narodit nejpozději dne 1.9.1983(vysvětlení: Aby někdo nutně nemusel získal titul Bc., musel stihnout minimálně "jako prvák" svůj úplně první zápis do vysokoškolského studia ještě za platnosti předešlého vysokoškolského zákona číslo 172/1990 Sb., což znamenalo, že v rámci České republiky to mohlo být "při zápisu" naposledy v září 1998 na počátku akademického roku 1998/1999, neboť v akademickém roce 1999/2000 v rámci České republiky již nutně musel studovat za platnosti současného českého vysokoškolského zákona číslo 111/1998 Sb. obligatorně rozdělující v České republice vysokoškolské studium na bakalářský a magisterský stupeň; respektive v rámci Slovenské republiky to mohlo být "při zápisu" naposledy v září 2001 na počátku akademického roku 2001/2002, neboť v akademickém roce 2002/2003 už i v rámci Slovenské republiky již nutně musel studovat za platnosti současného slovenského vysokoškolského zákona číslo 131/2002 Z.z. obligatorně rozdělující už i ve Slovenské republice vysokoškolské studium na bakalářský a magisterský stupeň. Tudíž připadá-li poslední zápis do vysokoškolského studia bezprostředně před obligatorním rozdělením vysokoškolského studia na bakalářský a magisterský stupeň v případě České republiky na září 1998 a v případě Slovenské republiky na září 2001, tudíž v tomto případě přijímací řízení na vysokou školu v České republice absolvoval někdy v červnu 1998 a v rámci Slovenské republice v červnu 2001, respektive na gymnáziu nebo jiné střední škole, kterou studoval, složil maturitu v případě České republiky v květnu 1998, v případě Slovenské republiky v květnu 2001. Vzhledem k tomu, že středoškolské studium je v České republice i ve Slovenské republice obvykle čtyřleté, tak gymnázium nebo jinou střední školu musel "jako prvák" začít studovat v rámci České republiky dne 1.9.1994 a v rámci Slovenské republiky "jako prvák" začal studovat gymnázium nebo jinou střední školu dne 1.9.1997. Základní školní docházku tedy v rámci České republiky ukončil dne 30.6.1994 nebo v rámci Slovenské republiky základní školní docházku ukončil dne 30.6.1997. Je-li základní školní docházka minimálně osmiletá, pak tedy do prvního ročníku základní školy poprvé v rámci České republiky přišel dne 1.9.1986, a v případě Slovenské republiky zas musel do základní školy poprvé přijít dne 1.9.1989, a vzhledem k tomu, že v celé tehdejší Československé socialistické republice bez jakékoliv výjimky dítě nastupující do prvního ročníku základní školy muselo splňovat podmínku, že nejpozději v první den prvního ročníku základní školní docházky dosáhlo již věku šesti let, tudíž z toho vyplývá, že PhDr.Mgr.Jméno Příjmení, který vystudoval v rámci České republiky se mohl narodit nejpozději dne 1.9.1980, zatímco PhDr.Mgr.Jméno Příjmení, který vystudoval v rámci Slovenské republiky se mohl narodit nejpozději dne 1.9.1983), a tedy vzhledem k tomu, že v současné době je listopad 2009, momentálně tento PhDr.Mgr.Jméno Příjmení má v případě, že vystudoval v České republice minimálně už více než 29 let, a v případě že tento PhDr.Mgr.Jméno Příjmení vystudoval v rámci Slovenské republiky, tak má minimálně už více než 26 let.

 

3./Třetí: konkrétní otázka: Co víme o intelektuálovi c) PhDr.Mgr.Bc.Jméno Příjmení?

III.Moje odpověď na třetí otázku:

Tento třetí intelektuál uveden jako c) PhDr.Mgr.Bc.Jméno Příjmení je skutečným doktorem filozofie, neboť má skutečně ten absolutně nejvyšší vysokoškolský akademický titul doktorského stupně, který je vyšším vysokoškolským titulem než jsou vysokoškolské akademické tituly bakalářské i magisterské, a to i vyšší než jsou všechny pseudodoktoráty, protože pseudodoktoráty jsou pouze vysokoškolskými akademickými tituly magisterského stupně a ne stupně doktorského. Tento intelektuál začal studovat až za platnosti současného vysokoškolského zákona, kterým v případě České republiky je vysokoškolský zákon číslo 111/1998 Sb., v případě Slovenské republiky zas zákon číslo 131/2002 Z.z. , a tedy v případě České republiky své vysokoškolské studium zahájil nejdříve teprve až v akademickém roce 1999/2000 a v případě Slovenské republiky vysokoškolské studium zahájil nejdříve teprve až v akademickém roce 2002/2003, respektive magisterské studium mohli tito studenti nejdříve ukončit v rámci České republiky nejdříve tak v květnu 2004, a v případě Slovenské republiky zas nejdříve v květnu 2007, a pokud by čekací lhůta na rigorózní řízení byla třeba jen minimálně půl roku, tak i podle těchto úplně nejoptimističtějších odhadů první PhDr.Mgr.Bc.Jméno Příjmení v rámci České republiky se nejdříve mohl objevit teprve až od listopadu 2004, a první PhDr.Mgr.Bc.Jméno Příjmení v rámci Slovenské republiky se dokonce nejdříve mohl objevit až od listopadu 2007. Platný vysokoškolský zákon – v případě České republiky je to vysokoškolský zákon číslo 111/1998 Sb. a v případě Slovenské republiky je to zas vysokoškolský zákon číslo 131/2002 Z.z. - do té doby jednotné vysokoškolské studium důsledně rozdělil na nižší bakalářský stupeň a vyšší magisterský stupeň. Po úspěšném absolvování nižšího bakalářského stupně svého vysokoškolského studia na základě napsání a obhájení bakalářské práce plus složení bakalářských státních závěrečných zkoušek mu byl udělen vysokoškolský akademický titul bakalářského stupně ve zkratce Bc. Poté pokračoval ve studiu vyššího magisterského stupně svého vysokoškolského studia, a po úspěšném absolvování magisterského studia na základě napsání a obhájení diplomové práce plus složení magisterských státních závěrečných zkoušek mu byl udělen vysokoškolský akademický titul magisterského stupně ve zkratce Mgr., a nakonec po úspěšném absolvování magisterského studia pak ještě i úspěšně absolvoval i rigorózní řízení, v rámci něhož napsal a před příslušnou rigorózní vědeckou komisí též i obhájil svou vědeckou práci plus složil též i příslušnou státní rigorózní zkoušku. A tedy vlastně úplně stejně jako je tomu i v předešlém případě "PhDr.Mgr.Jméno Příjmení", právě tak i zde v tomto případě "PhDr.Mgr.Bc.Jméno Příjmení" teprve až za úspěšné rigorózní řízení se mu udělí ten skutečně nejvyšší vysokoškolský akademický titul doktorského stupně PhDr.!!! Tento intelektuál patří "studijně" mezi nejmladší generaci naší inteligence, a pokud jde o jeho eventuální rozsah odborné praxe, tak posuzováno k dnešnímu roku 2009, kdy tuto práci v listopadu 2009 píši, tomuto intelektuálovi uplynulo nanejvýš jen několik málo let ode dne, kdy úspěšně ukončil své magisterské univerzitní nebo vysokoškolské studium, což jak jsem již uvedl, v případě těchto studentů, kteří vystudovali v České republice, je čistě teoreticky vzato, že toto své studium magisterského stupně nejdříve úspěšně mohli ukončit až v květnu 2004, zatímco v případě studentů, kteří vystudovali ve Slovenské republice to zas čistě teoreticky nejdříve mohlo být až v květnu 2007.

 

Jinými slovy znamená-li dnes například grafické označení "Prof." označení vědeckopedagogické hodnosti vysokoškolského učitele profesorského stupně, tak lze říci, že úplně stejně tomu tak bylo ať již v Čechách, na Moravě či ve Slezsku anebo i na Slovensku i kdykoliv v minulosti, a tudíž je úplně jedno zda-li se toto "Prof." uvede samostatně anebo společně i s nižšími vědeckopedagogickými hodnostmi a vysokoškolskými akademickými tituly!!!

A podobně tak znamená-li i dnes například grafické označení "Doc." označení vědeckopedagogické hodnosti vysokoškolského učitele docentského stupně, tak lze říci v podstatě úplně totéž, jako se už řeklo o odstavec výše, že ať již v Čechách, na Moravě či ve Slezsku anebo i na Slovensku že úplně stejně tomu tak bylo i kdykoliv v minulosti, a tudíž ani příliš nezáleží na tom zda-li se toto "Doc." uvede samostatně anebo společně i s nižšími vědeckopedagogickými hodnostmi a vysokoškolskými akademickými tituly. A tak bych mohl pokračovat dál.

V případě osob, které však ale nejsou vysokoškolskými učiteli, respektive nemají profesorskou, ani docentskou a ani doktorskou vědeckopedagogickou hodnost vysokoškolského učitele redukce jejich akademických titulů, že by snad z tandemu titulu Mgr. stojícího za titulem JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. nebo PaedDr. svévolně vypustili nižší doprovodný magisterský akademický titul Mgr. možná není bez toho, aniž by tím jejich vysokoškolský akademický titul doktorské stupně nebyl tím pádem bez tohoto titulu Mgr. fakticky degradován na pouhý vysokoškolský akademický titul pouze jen obyčejného magisterského stupně!!!

Tudíž nezapomínejte na to, že vysokoškolský akademický titul Mgr. stojící hned za vysokoškolským akademickým titulem JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. či PaedDr. tam nestojí jen tak pro parádu, ale především proto, aby vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. a PaedDr., které se udělují ať již v České republice na základě vysokoškolského zákona číslo 111/1998 Sb. od 1.1.1999 anebo ve Slovenské republice na základě slovenského vysokoškolského zákona číslo 131/2002 Z.z. od 1.4.2002; se prezentací titulu Mgr. odliší od úplně vždy osamocených vysokoškolských akademických titulů JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. a PaedDr. pouhého magisterského stupně, které se v celém Československu na základě vysokoškolského zákona číslo 19/1966 Sb. a poté i vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Zb. udělovaly až do roku 1990 jako vysokoškolské akademické tituly pouze je magisterského stupně!!!

Alespoň tedy přinejmenším není možná tato svévolná redukce nižšího či nižších doprovodných vysokoškolských akademických titulů u těch intelektuálů, kteří ať již v České republice někdy po 1.1.1999 nebo ve Slovenské republice někdy po 1.4.2002 získali buď řádný doktorát z práv ve zkratce JUDr. coby vysokoškolský akademický titul doktorského stupně, nebo kteří ať již v České republice někdy po 1.1.1999 nebo ve Slovenské republice někdy po 1.4.2002 získali řádný doktorát z filozofie ve zkratce PhDr. coby vysokoškolský akademický titul doktorského stupně, nebo kteří ať již v České republice někdy po 1.1.1999 nebo ve Slovenské republice někdy po 1.4.2002 získali řádný doktorát z přírodních věd ve zkratce RNDr. coby vysokoškolský akademický titul doktorského stupně, nebo kteří ať již v České republice někdy po 1.1.1999 nebo ve Slovenské republice někdy po 1.4.2002 získali řádný doktorát z farmacie ve zkratce PharmDr. coby vysokoškolský akademický titul doktorského stupně, nebo kteří ve Slovenské republice někdy po 1.4.2002 získali řádný doktorát z pedagogiky ve zkratce PaedDr. coby vysokoškolský akademický titul doktorského stupně. A to vše zejména proto, že před rokem 1990 byly bez výjimky v celé Československé socialistické republice udělovány vysokoškolské akademické tituly JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr. bez jakéhokoliv rigorózního řízení v našem slova smyslu a jen tedy fakticky na základě splnění studijních povinností v rámci obyčejného vysokoškolského magisterského studia, a tudíž byly tyto až do roku 1990 v celé Československé socialistické republice udělovány vysokoškolské akademické tituly JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr. udělovány pouze jako jen pseudodoktoráty magisterského stupně, a nikoliv tedy jako plnohodnotné vysokoškolské akademické tituly toho nejvyššího stupně doktorského.

Poněkud méně závažnou, ale přesto ani zde ne zcela žádoucí je redukce doprovodného bakalářského akademického titulu Bc. Zatímco totiž uvedení nebo neuvedení vysokoškolského klasického magisterského akademického titulu Mgr. na druhém místě za akademickým titulem JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr. má veledůležitý rozlišovací význam pro posouzení toho, zda-li se v daném konkrétním případě jedná o vysokoškolský akademický titul stupně doktorského anebo jen magisterského /!!!/, případné zatajování přídatného bakalářského akademického titulu tento kvalitativní význam pro posuzování kvalitativní hodnoty primárního akademického titulu sice nemá; má však ale kvalitativní význam pro posuzování toho zda-li jste vystudoval poměrně nedávno na základě současného vysokoškolského zákona anebo zda-li jste vystudoval již v dřívější době.

 

VI.část

Požaduji novelizaci současného platného vysokoškolského zákona ve věci udělovaných vysokoškolských akademických titulů.

Oba dva vysokoškolské zákony, tj. jak v současné době v České republice platný český vysokoškolský zákon číslo 111/1998 Sb., tak i v současné Slovenské republice platný slovenský vysokoškolský zákon číslo 131/2002 Z.z podle mého názoru v brzké době čekají ještě na dvě velice důležité novelizace v oblasti udělovaných vysokoškolských akademických titulů, které v zájmu větší harmonizace současné legislativní úpravy vysokoškolského studia a udělovaných vysokoškolských akademických titulů bude nezbytné dříve nebo později bezpodmínečně přijmout.

 

1./První novelizace vysokoškolského zákona ve věci udělovaných vysokoškolských akademických titulů, kterou požaduji:

Jeden z důležitých problémů vyrovnání současné disharmonie se vztahuje k oblasti studiu ekonomie ale též i stavebnictví, strojírenství, chemie a ostatních technických věd. Je-li totiž v oblasti práva, filozofie, přírodních věd, farmacie, teologie a na Slovensku i pedagogiky (která je v České republice plně začleněna pod filozofii, respektive v České republice se namísto nějakého speciálního doktorátu z pedagogiky v současné době uděluje doktorát z filozofie) plus po eventuální realizaci mnou navrhované druhé, a objektivně řečeno poněkud radikálnější reformy v oblasti studia medicíny, zubního lékařství a veterinární medicíny by se rovněž stal jednotně společným magisterským akademickým titulem titul magistr ve zkratce Mgr., pak je jen zcela v naprostém pořádku, že v oblasti studia ekonomie ale i stavebnictví, strojírenství, chemie a nejrůznějších dalších technických věd zas jednotně společným magisterským akademickým titulem je titul inženýr ve zkratce Ing. Problémem legislativní úpravy těchto oblastí studia v současné dikci českého i slovenského vysokoškolského zákona, který objektivně omezuje další rozvoj ekonomie ale i nejrůznějších technických věd coby studijně – vědeckých disciplín je absolutní neexistence možnosti pro úspěšné absolventy magisterského studijního programu v oblasti ekonomie, stavebnictví, strojírenství, chemie či nejrůznějších technických věd získat ať již jakýkoliv řádný doktorát, respektive jakýkoliv jiný vysokoškolský akademický titul doktorského stupně ať již by se tento jejich nově zavedený vysokoškolský akademický titul doktorského stupně nazýval jakkoliv. Dokonce ani není nutně nezbytné, aby tento jejich nový vysokoškolský akademický titul doktorského stupně nutně musel obsahovat v sobě i slovo "doktorát". Ostatně vždyť již i teď například v České republice existující vysokoškolský akademický titul "licenciát teologie" ve zkratce ThLic. neobsahuje ve svém názvu vůbec slovo "doktorát", a přesto v hierarchii udělovaných vysokoškolských akademických titulů je vysokoškolský akademický titul "licenciát teologie" ve zkratce ThLic. vysokoškolským akademickým titulem toho nejvyššího doktorského stupně.

Proto zde bych doporučoval novelu vysokoškolského zákona, která by i v oblasti studia ekonomie a také i studia stavebnictví, strojírenství, chemie a nejrůznějších dalších technických škol, oborů či věd zavedla možnost pro úspěšné absolventy řádného magisterského studijního programu, kteří získali vysokoškolský magisterský akademický titul inženýr ve zkratce Ing., aby i tito ekonomicky či technicky orientovaní intelektuálové, kteří se nebudou chtít uspokojit jen se ziskem vysokoškolského akademického titulu pouhého magisterského stupně (tj. v jejich případě titulu inženýr ve zkratce Ing.), aby tedy po získání svého vysokoškolského akademického titulu magisterského stupně mohli i oni podstoupit řádné rigorózní řízení spojeném s napsáním a obhajobou rigorózní vědecké práce plus složením příslušné státní rigorózní zkoušky před příslušnou vědeckou rigorózní komisí, která by i těmto ekonomickým či technicky orientovaným intelektuálům umožnila získat nějaký vysokoškolský akademický titul doktorského stupně. V konkrétní rovině tímto úplně novým vysokoškolským akademickým titulem doktorského stupně, který by v případě úspěšného rigorózního řízení spojeného s napsáním a obhajobou rigorózní vědecké práce plus složením příslušné státní rigorózní zkoušky před příslušnou vědeckou rigorózní komisí v případě inženýrů ekonomie bylo by možné jim udělit například doktorát z filozofie ve zkratce PhDr., a v případě strojírenství, stavebnictví, chemie a ostatních technických oborů zas například doktorát přírodních věd ve zkratce RNDr., eventuálně by ovšem bylo možné "vymyslet" pro tyto inženýry - kteří po získání magisterského akademického titulu Inženýr ve zkratce Ing. úspěšně podstoupí i rigorózní řízení a získají tak i vysokoškolský akademický titul doktorského stupně – třebas i úplně nový titul či tituly doktorského stupně, který by se jim v těchto případech začal udělovat, a tím by se odstranila dosavadní ničím neodůvodněná neexistence možnosti intelektuálů této ekonomické a technické odborné orientace získat ve své oblasti odbornosti rovněž akademický titul toho nejvyššího doktorského stupně jako je tomu již nyní v převážné většině ostatních oborů vysokoškolského studia.

A tudíž by v případě i těchto ekonomicky a technicky orientovaných intelektuálů již po přijetí této novelizace nebyly již nejvyššími vysokoškolskými akademickými tituly, které tito intelektuálové ve svém oboru mohou u nás získat pouhé vysokoškolské akademické tituly pouhého prostředního magisterského stupně ve zkratce Ing., ale i pro tuto kategorii intelektuálů by se poté co získají svůj vysokoškolský akademický titul magisterského stupně Ing. otevřela další nová možnost jejich profesního růstu tím, že by se zavedla i pro ně coby úplně nová kategorie vysokoškolských akademických titulů možnost získávat rovněž vysokoškolské akademické tituly i toho nejvyššího doktorského stupně jako to existuje již i dnes v převážné většině ostatních oborů vysokoškolské odbornosti.

 

2./Druhá novelizace vysokoškolského zákona ve věci udělovaných vysokoškolských akademických titulů, kterou požaduji:

Další, a to ještě radikálnější novelizace by se měla týkat studia medicíny, zubního lékařství i veterinární medicíny, kde by se úspěšným absolventům magisterského studijního programu měli přestat udělovat dosavadní magisterské pseudodoktoráty ve zkratkách MUDr., MDDr. i MVDr., a místo nich by se i úspěšným absolventům magisterského studijního programu v oblasti medicíny, zubního lékařství a veterinárního lékařství začali udělovat klasické magisterské akademické tituly Mgr. s tím, že by se současně i v oblasti studia medicíny, zubního lékařství a veterinární medicíny pro ty, kteří by se nechtěli uspokojit s pouhým akademickým titulem pouhého magisterského stupně, že by se současně i pro tyto intelektuály zavedla možnost podstoupení řádného rigorózního řízení spojeného s napsáním a obhajobou rigorózní vědecké práce v oblasti medicíny, zubního lékařství či veterinární medicíny společně i se složením příslušné rigorózní zkoušky před příslušnou rigorózní vědeckou komisí. A teprve až úspěšným absolventům tohoto rigorózního řízení, by se udělovali akademické tituly MUDr., MDDr. či MVDr., v důsledku čehož i tyto doposud ještě jen pouhé pseudodoktoráty magisterského stupně by se touto legislativní změnou nadále již udělovali jako plnohodnotné vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně.

Vedlejším negativním důsledkem by byl sice vznik dvojí kategorie vlastníků grafickým označením týchž vysokoškolských akademických titulů MUDr., MDDr. či MVDr., kde v případě čerstvých nabyvatelů vysokoškolských akademických titulů MUDr., MDDr. či MVDr. – kteří by kterýkoliv z těchto tří vysokoškolských akademických titulů získali až po realizaci této mnou navrhované novelizace vysokoškolského zákona – by tudíž se jednalo již o skutečný vysokoškolský akademický titul doktorského stupně, zatímco u těch "starších" nabyvatelů, tj. těch kteří kterýkoliv z těchto tří vysokoškolských akademických titulů MUDr., MDDr. či MVDr. získali ještě před touto novelizací (tj. bez rigorózního řízení) by se jednalo o pouhé pseudodoktoráty magisterského stupně.

Realizací této mnou navrhované novelizace vysokoškolského zákona by tedy sice i v případě vlastníků vysokoškolských akademických titulů MUDr., MDDr. či MVDr. najednou vznikla dvojí kategorie vlastníků týchž vysokoškolských akademických titulů MUDr., MDDr. či MVDr., kde v případě těch z období před realizací mnou navrhované novelizace by se jednalo o vysokoškolské akademické tituly MUDr., MDDr. či MVDr. udělované jako pouhé vysokoškolské akademické tituly pouze jen magisterského stupně za splnění studijních povinností magisterského studijního programu, zatímco poté co by vstoupila v platnost a účinnost mnou navrhovaná novelizace vysokoškolského zákona by se tytéž vysokoškolské akademické tituly MUDr., MDDr. či MVDr. začali najednou udělovat až po úspěšném rigorózním řízení jako vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně. Je to sice trochu nepříjemné, ale v podstatě úplně totéž se dnes týká i oblasti práva, filozofie, přírodních věd, farmacie a pedagogiky, pokud jde o vlastníky vysokoškolských akademických titulů JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr., kteří tyto vysokoškolské akademické tituly v minulosti získali před rokem 1990 na základě vysokoškolského zákona číslo 19/1966 Sb. nebo na základě vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb. jako vysokoškolské akademické tituly pouze jen magisterského stupně, zatímco dnes ať již v České republice ode dne 1.1.1999 podle českého vysokoškolského zákona číslo 111/1998 Sb. dnešní studenti tytéž vysokoškolské akademické tituly JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. či ve Slovenské republice podle slovenského vysokoškolského zákona číslo 131/2002 Z.z. ode dne 1.4.2002 tytéž vysokoškolské akademické tituly JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. a PaedDr. získávají teprve až po úspěšném rigorózním řízení jako vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně.

A je-li tedy již dnes v oblasti práva, filozofie, přírodních věd, farmacie a na Slovensku i pedagogiky coby rozlišovací znak používáno sekundární uvádění klasického magisterského akademického titulu Mgr. na druhém místě za vysokoškolským akademickým titulem JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., a na Slovensku též i PaedDr., co ho tím pádem signifikantně definuje jako vysokoškolský akademický titul doktorského stupně, na rozdíl od vysokoškolských akademických titulů bez sekundárního a na druhém místě uváděného vysokoškolského akademického titulu magisterského stupně Mgr., v důsledku čehož osamoceně uváděné vysokoškolské akademické tituly JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., a na Slovensku též i PaedDr. jsou plným právem pokládány pouze za pouhé magisterské akademické tituly, neboť intelektuálové, kteří získali akademický vysokoškolský titul JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., a na Slovensku též i PaedDr. před rokem 1990, kromě tohoto jediného vysokoškolského akademického titulu JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. či PaedDr. klasický magisterský vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr. ani nemají, a tedy ho ani nemohou uvést.

A tedy i v případě lékařů, stomatologů a veterinárních lékařů by po zavedení rigorózního řízení v oblasti studia medicíny, zubního lékařství i veterinární medicíny si vlastníci vysokoškolského akademického titulu doktorského stupně MUDr., MDDr. či MVDr. začali uvádět na druhém místě též i klasický magisterský akademický titul Mgr., aby se touto formou odlišili od těch, kteří z období před dotyčnou legislativní reformou mají sice formálně tentýž vysokoškolský akademický titul MUDr., MDDr. či MVDr., avšak v jejich případě se jedná o pouhý pseudodoktorát magisterského stupně.

A touhle druhou novelizací by byla bez jakékoliv výjimky absolutně ve všech studijních oborech univerzitního či vysokoškolského studia vytvořena konečně úplně všude důsledná třístupňová harmonická struktura vysokoškolského studia členící se na studium bakalářského stupně, magisterského stupně a rigorózní řízení, čemuž by rovněž i v oblasti udělovaných akademických titulů odpovídalo, že ve všech studijních oborech, a tedy i v oblasti medicíny, stomatologie, veterinární medicíny, ekonomie, stavebnictví, strojírenství, chemie a ostatních technických oborů by kromě dosavadních vysokoškolských akademických titulů bakalářského a magisterského stupně bylo možno získat i ten nejvyšší vysokoškolský akademický titul doktorského stupně díky zavedení rigorózního řízení i v těchto oborech, kde tuto možnost osoby, které vystudovali magisterské studium v oblasti medicíny, ekonomie, stavebnictví, strojírenství, chemie a ostatních technických oborů doposud nemají.

Kromě toho navíc by úplným zrušením dalšího udělování magisterských pseudodoktorátů MUDr., MDDr. či MVDr., které by se v budoucnu již udělovali jen po úspěšném rigorózním řízení jako skutečně plnohodnotné vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně, by došlo navíc i k zprůhlednění udělovaných magisterských akademických titulů, které udělují univerzity a vysoké školy v České republice a Slovenské republice. Existuje-li totiž v České republice a Slovenské republice pouze jen jeden jediný vysokoškolský akademický titul bakalářského stupně Bc., pak zase po těchto mnou navrhovaných novelizacích by se po důsledném zrušení i těch posledních tří magisterských pseudodoktorátů, které přežili až do dnešní doby, nadále udělovali již pouze jen dva druhy magisterských vysokoškolských akademických titulů, a to magisterský vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr., a tím druhým magisterským vysokoškolským akademickým titulem by zas zůstal titul inženýr ve zkratce Ing.

Pak by již tedy jako jediná "vada krásy" byl zde zbyl jen ten fakt, že – jak je to ostatně v případě práva, filozofie, přírodních věd, farmacie a pedagogiky již i dnes i bez realizace mých těchto dvou požadovaných a navrhovaných novelizací vysokoškolského zákona – je ta tak trochu poněkud nemilá skutečnost vedoucí k určitým zmatkům, že tytéž vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně budou bez výjimky úplně ve všech oborech vysokoškolského studia udělovány až teprve na základě úspěšného rigorózního řízení, ačkoliv udělovány až po ukončení řádného magisterského studia teprve až na základě úspěšného rigorózního řízení, byli bohužel v minulosti udělovány jen jako pouhé pseudodoktoráty magisterského stupně pouze jen za řádné absolvování magisterského studia a za nic víc.

Tohle však ale, aby došlo k odlišení mezi úplně stejně se píšícím magisterským pseudodoktorátem od skutečně pravého vysokoškolského akademického titulu doktorského stupně je řešitelné vlastně úplně stejně tak, jak se to dělá již i dnes kvůli odlišení se od pouhých magisterských pseudodoktorátů JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr. udělovaných před rokem 1990 na základě vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb. anebo ještě předtím na základě vysokoškolského zákona číslo 19/1966 Sb. od skutečných – úplně stejně se píšících – vysokoškolských akademických titulů doktorského stupně, které jsou dnes v České republice udělovány od 1.1.1999 na základě současného českého vysokoškolského zákona číslo 111/1998 Sb. anebo ve Slovenské republice zas jsou tyto vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně udělovány od 1.4.2002 na základě současného slovenského vysokoškolského zákona číslo 131/2002 Z.z., a aby se nepletlo to, kdo má pouze jen obyčejný pseudodoktorát magisterského stupně JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr. z dob minulých, a kdo už skutečný vysokoškolský akademický titul doktorského stupně JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr., toto odlišení se může provést pouze jen souběžným uvedením klasického magisterského akademického titulu magistr ve zkratce Mgr. na druhém místě hned za vysokoškolským akademickým titulem doktorského stupně.

Vlastníci magisterských pseudodoktorátů získaných v Československé socialistické republice najpozději někdy do roku 1990 ne základě vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb. anebo vysokoškolského zákona číslo 19/1966 Sb. totiž v rámci toho svého vysokoškolského studia tento klasický magisterský vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr. ani nemají, protože byl to až v České a Slovenské Federativní Republice schválený vysokoškolský zákon číslo 172/1990 Sb., který právě namísto do té doby udělovaných pseudodoktorátů magisterského stupně JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr., zavedl úplně nový a v Československu do té doby úplně neznámý vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr; a proto ti, kteří ještě stihli získat vysokoškolský akademický titul JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. či PaedDr. ještě jako pouhý vysokoškolský akademický titul magisterského stupně, celkem logicky tedy tento klasický magisterský vysokoškolský titul magistr ve zkratce Mgr. ani jen teoreticky získat nemohli, a jestliže je tedy uvedený doktorský titul bez doprovodního klasického magisterského akademického titulu magistr ve zkratce Mgr. na druhém místě, je to celkem jednoznačný signifikantní signál, že jde pouze jen o pouhý pseudodoktorát magisterského stupně, a ne tedy o skutečný vysokoškolský akademický titul doktorského stupně.

A v této podobě by po této druhé novelizaci, kterou navrhuji - viděno z dnešního hlediska - vysokoškolský zákon mohl zůstat i po celá desetiletí, respektive i staletí, což by mimoděk vedlo i k tomu, že postupem času v budoucnosti o nějakých padesát, sedmdesát či sto let po těchto novelizacích, až by takovouto přirozenou cestou prostřednictvím uplynutí určitého času došlo postupně k úplnému vymření všech osob, které v minulosti získali "doktorský titul" jako pouhý magisterský pseudodoktorát, by nakonec po vymření všech těchto osob s magisterskými pseudodoktoráty fakticky zanikla i racionální potřeba uvádění nižšího magisterského akademického titulu magistr ve zkratce Mgr. na druhém místě za příslušným vysokoškolským akademickým titulem doktorského stupně, neboť pak by už souběžného uvádění nižšího magisterského akademického titulu magistr ve zkratce Mgr. na druhém místě kvůli odlišení se od pouhých magisterských psedodoktorů nebylo více zapotřebí.

Citát z emailové pošty:

"Laholo, za jakých podmínek bys byl ochoten upustit od souběžného uvádění svých nižších titulů Mgr. et Mgr. za svými dvěma doktoráty JUDr.PhDr. v podobě JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola?":

Mimoděk zde je i moje odpověď na tento dotaz z výše uvedeného emailu:

Druhým řešením – a z hlediska mých čistě osobních zájmů dokonce pro mě osobně JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryka Laholy bez nejmenších pochybností dokonce mnohem výhodnějším a tedy i logicky osobně mně mnohem vstřícnějším a sympatičtějším řešením – které by ihned odstranilo existenci pseudodoktorů magisterského stupně, a tedy ihned by vyřešilo tento problém, který nutí mně jako i ostatní vlastníky skutečných vysokoškolských akademických titulů doktorského stupně kvůli svému odlišení se od vlastníků pseudodoktorátů pouhého magisterského stupně k tomuto poněkud tak jaksi neohrabanému a tedy i ne příliš příjemnému důslednému souběžnému uvádění klasického magisterského akademického titulu magistr ve zkratce Mgr. na druhém místě hned za svým doktorským titulem.; avšak jinak při realistickém, reálním zhodnocení všech reálních vyhlídek a možností, které jsou již tak jaksi již předem dány a tedy nezávislé na mojí osobní vůli, je mi tedy jako právníkovi již předem jasné, že ve skutečnosti je pouze jen cistě hypoteticky možným řešením – v které bych mohl reálně doufat - eventuální přijetí pro mě osobně až tak velmi vstřícné, kterou bych zajisté jistěže nadšeně uvítal, dokonce až tak radikální novelizace vysokoškolského zákona, která by nejenže "ad futuro" tj. pouze jen do budoucnosti zrušila udělování i posledních zbylých magisterských pseudodoktorátů v oblasti medicíny, zubního lékařství a veterinární medicíny ve zkratce MUDr., MDDr. či MVDr. ; ale direktivně by natvrdo se legislativně stanovilo, že se zcela automaticky a bez dalšího ruší bez jakékoliv výjimky veškeré magisterské pseudodoktoráty, a to i všem těm, kterým kdykoliv v minulosti byl udělen jakýkoliv vysokoškolský akademický titul magisterského stupně jako pouhý magisterský pseudodoktorát, tj. že by se to týkalo jak i v současné době a také i v minulosti udělovaných magisterských pseudodoktorátů v oblasti medicíny, zubního lékařství a veterinární medicíny ve zkratce MUDr., MDDr. či MVDr., ale taktéž i před rokem 1990 udělených magisterských pseudodoktorátů v oblasti práva, filozofie, přírodních věd, farmacie a pedagogiky ve zkratce JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr. s tím, že všem vlastníkům takto zrušených magisterských pseudodoktorátů JUDr., PhDr., MUDr., MDDr., MVDr., RNDr., PharmDr. a PaedDr. by se namísto jejich takto natvrdo zrušeného pseudodoktorátu magisterského stupně udělil klasický magisterský vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr., aby to bolo teda aj v ich prípade úplne rovnaké, ako je to podľa súčasnej právnej úpravy českého vysokoškolského zákona číslo 111/1998 Sb. v súčasnej Českej republike platnou českou legislatívou nastavenou úplne bežnou normou u terajších študentov či čerstvých absolventov práva, filozofie, prírodných vied alebo farmácie v Českej republike či ako je to podľa súčasnej právnej úpravy slovenského vysokoškolského zákona číslo 131/2002 Z.z. aj v súčasnej Slovenskej republike platnou slovenskou legislatívou nastavenou úplne bežnou normou u terajších študentov či čerstvých absolventov práva, filozofie, prírodných vied, farmácie alebo pedagogiky v Slovenskej republike.

A kdyby k tomu, co jsem uvedl o odstavec výše skutečně i došlo jak v České republice, tak i ve Slovenské republice, pak by již skutečně nebylo nutné kvůli odlišení mých skutečných vysokoškolských akademických titulů doktorského stupně, které tímto způsobem souběžným uváděním obou klasických magisterských akademických titulů magistr ve zkratce Mgr. et Mgr. za skutečnými vysokoškolskými akademickými tituly doktorského stupně JUDr.PhDr. odlišují je od pouhých spřed rokem 1990 udělovaných stejně se píšících pseudodoktorátov magisterského stupně "JUDr.PhDr."; a tedy i nadále se takto důsledně psát, tj. psát se jako JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola má smysl pouze jen do té doby, kým ještě po zemi chodí vlastníci stejně se píšících pseudodoktorátů magisterského stupně "JUDr.PhDr.". A kdyby totiž – ať již z jakéhokoliv důvodu – přestali existovat všichni vlastníci pseudodoktorátů magisterského stupně "JUDr." a "PhDr." vůči kterým se vymezuji mým souběžným užíváním obou klasických magisterských akademických titulů magistr ve zkratce Mgr. et Mgr. hned za mými dvěma doktorskými tituly JUDr.PhDr., pak by již to po případném zániku všech pseudodoktorů magisterského stupně již toto souběžné uvádění i mých nižších magisterských vysokoškolských akademických titulů Mgr. et Mgr. nebylo více nutné, neboť by již více nehrozila tato záměna daná tím, že veškeré "doktorské tituly" uvedené bez doprovodných klasických magisterských vysokoškolských akademických titulů magistr ve zkratce Mgr. plným právem od odborníků jsou zásadně vždy pokládány pouze jen za pouhé pseudodoktoráty magisterského stupně!!!

A tedy v případě eventuálního zániku všech pseudodoktorů magisterského stupně v České republice jako i ve Slovenské republice, bych se i já už asi přestal psávat v plném tvaru jako JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola, ale i já s největší pravděpodobností z čistě praktických důvodů – neboť zabírá to příliš mnoho místa, v důsledku čehož je někdy dokonce i velice těžké v mnohých případech v úplnosti napsat plný tvar JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola – bych se tedy za těchto okolností i já začal psát jednoduše pouze jen ve zkrácené podobě jako JUDr.PhDr.Henryk Lahola, neboť pak po zániku všech pseudodoktorů magisterského stupně by už nemohlo být u nikoho žádných pochybností ohledem toho, zda-li ty moje uváděné doktorské tituly JUDr.PhDr. jsou skutečně vysokoškolskými tituly doktorského stupně získané až na základě současného platného vysokoškolského zákona, anebo zda-li jsou to jen pouhé pseudodoktoráty stupně magisterského, které jejich vlastník získal někdy do roku 1990 na základě ať již vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb. anebo na základě ještě předcházejícího zákona číslo 19/1966 Sb.

Když nějakého člověka nevidím, ale pouze jen někde na papíře má uvedeno, popřípadě na monitoru počítače se v k nějaké veřejné knihovně se mi zobrazí, že dotyčný je třebas PhDr.Jméno Příjmení, pak mně pokud o něm nemám žádné další údaje, zejména pak jestliže neznám jeho alespoň přibližný věk či alespoň přibližný rok narození, tak nezůstává mně nakonec nic jiného, než mu skutečně věřit že je skutečně PhDr.Jméno Příjmení a nespekulovat tedy nad tím zda-li on třebas není ve skutečnosti PhDr.Mgr.Jméno Příjmení, nebo PhDr.Mgr.Bc.Jméno Příjmení, anebo dokonce někdo kdo se jen tak pouze před lidmi chvástá, že údajně prý studoval vysokou školu, ačkoliv ve skutečnosti nikdy na žádné vysoké škole nestudoval! Když ho ale uvidím na vlastní oči, tak někdy lze díky odhadnutí jeho věku racionálně usoudit, zda-li dotyčný člověk když se třebas uvedl jako PhDr.Jméno Příjmení skutečně reálně mohl studovat ještě někdy přinejmenším na základě vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb. s dostudováním nejpozději ku dni 31.8.1990, aby to, co tímto svým "PhDr.Jméno Příjmení" uvedl, i skutečně mohlo odpovídat dané realitě, anebo si spíše o tomto člověku jednoduše pomyslím některou z těchto tří variant a) nebo b) nebo c):

a) že tento rádoby PhDr.Jméno Příjmení je úplně debilní trouba, který vůbec nic neví o správném užívání vysokoškolských akademických titulů, neboť ve skutečnosti s největší pravděpodobností asi ani nikdy vůbec nestudoval na žádné vysoké škole, a když tvrdí opak, tak to si jenom tak chvástavě vymýšlí a lže, a nanejvýš tak jeho bohatý tatíček mu koupil nějaký falešný diplom někde v Plzni; a své "informace" o akademických titulech čerpal nejspíše někde od opilců někde na záchytce anebo u nějaké mentálně zakomplexované psychopatické spodiny pocházející z řad kvůli extrémně špatnému prospěchu pro osobní debilitu vyhozených bývalých studentů, kteří si teď sžíráni obrovskou závistí vůči skutečně vzdělaným lidem zbaběle anonymním kydáním bláta na lidi, kterým svým vzděláním a ani inteligencí nesahají ani po členky, si tyto své komplexy méněcennosti takto veřejně "léčí" na webe takové jejich sobě rovné páchnoucí odpadové žumpy psychopatické spodiny a lá Necyklopedie a Wikipedie či Wikipedia anebo jak už se vlastně ta jejich dementní hloupostí proplněná smrdící stoka uboze primitivních přízemních blábolů vlastně vůbec jen jmenuje,

b) nebo že je tento PhDr.Mgr.Bc.Jméno Příjmení či PhDr.Mgr.Jméno Příjmení uvádějící se pouze jen jako PhDr.Jméno Příjmení je psychopat trpící syndromem úmyslného sebepoškozování, který se u něj projevuje dosti zvláštním způsobem úmyslného sebepoškozování spočívající v tom, že ačkoliv tento pacient má plnohodnotný vysokoškolský akademický titul doktorského stupně získaný na základě řádného rigorózního řízení podle českého vysokoškolského zákona číslo 111/1998 Sb. nebo slovenského vysokoškolského zákona číslo 131/2002 Z.z., tak zcela dobrovolně v důsledku své duševní nemoci veřejně předstírá, že má pouze jen pouhý méněcenný pseudodoktorát získaný na základě vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb., který je v dnešní třístupňové hierarchii udělovaných vysokoškolských akademických titulů titulem o celý jeden stupeň nižším vysokoškolským akademickým titulem, patřícím totiž nikoliv mezi ty nejvyšší vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně, ale patřící pouze jen mezi vysokoškolské akademické tituly pouhého prostředního magisterského stupně,

c) anebo dokonce v určitých speciálních případech též eventuálně může jít i o obyčejného podvodníka usilující o nějaké pracovní místo, či případně lepší pracovní místo než má v současné době, a to tím, že se tímto způsobem snaží předstírat, že má již údajně prý minimálně dvacetiletou odbornou praxi díky tomu, že logicky usuzováno z jeho uváděného PhDr.Jméno Příjmení nutně musel vystudovat nejpozději někdy nejpozději do 31.8.1990 když ještě platil vysokoškolský zákon číslo 39/1980 Sb. Odhlédnouce i od morální stránky tohoto podvodu, tak pokud tohle zatajování nižšího vysokoškolského akademického titulu nebo titulů by eventuálně nebylo přímo pokládáno za trestní čin Poškozování cizích práv podle ustanovení § 209 zákona číslo 140/1961 Sb., trestní zákon v platném znění, pak ale celkem určitě toto zatajování nižších vysokoškolských akademických titulů bude "když to praskne" zde potrestáno přinejmenším jako přestupek podle zákona číslo 200/1990 Sb., o přestupcích.

Někdy ale dokonce ani jen samotný vizuální kontakt absolutně vůbec nic neřeší. Například třebas já osobně z hlediska svého věku čistě hypoteticky jsem mohl studovat a vystudovat na vysoké škole již i za předešlého totalitního bolševického režimu, a tedy posuzováno čistě jen z hlediska mého věku, skutečně čistě hypoteticky jsem mohl vysokou školu vystudovat ještě za platnosti vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb. Nechci se příliš rozvláčně rozepisovat tím, že bych zacházel do zbytečných podrobností, nicméně i já jsem totiž, když vezmeme v úvahu, že jsem se narodil již na jaře roku 1967 a v roce 1973 jsem nastoupil do prvního ročníku základní školy, jsem mohl kdyby byl u moci jiný politický režim z hlediska mého věku klidně čtyři roky studovat na gymnáziu nebo jiné střední škole s maturitou v mých čtrnácti až osmnácti letech, tj. v letech 1981 – 1985, kde maturovat jsem mohl čistě hypoteticky tedy již někdy ve květnu 1985, a stejně jako i mnozí jiní vysokoškoláci jsem jako osmnáctiletý až třiadvacetiletý mládenec mohl pět let studovat na vysoké škole, tj. v letech 1985 – 1990 jsem mohl studovat vysokou školu, a tedy již v květnu či červnu 1990 jsem mohl obhájit diplomovou práci plus absolvovat magisterské státní závěrečné zkoušky, a získat tím v pohodě příslušný pseudodoktorát magisterského stupně na základě ještě tehdejšího vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb., který platil až do 31.8.1990, a až pak od 1.9.1990 začal platit nový vysokoškolský zákon číslo 172/1990 Sb., který tehdejší pseudodoktoráty magisterského stupně JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr. již více neuděloval a namísto těchto pseudodoktorátů magisterského stupně JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr. začal byť od 1.9.1990 udělovaný úplně nový, a do té doby u nás v Československu úplně neznámý magisterský vysokoškolský akademický titul magister ve zkratce Mgr. A tedy posuzováno čistě jen z hlediska mého věku, tak čistě hypoteticky i já jsem mohl se stát pouhým pseudodoktorem magisterského stupně, kdyby mi to tehdejší bolševici vládnoucí u nás v tehdejší Československé socialistické republice byli bývali umožnili v řádném termínu studovat na gymnáziu a poté i vysoké škole, a nemusel jsem tedy studovat až po pádu předlistopadového režimu 1948 – 1989 a vlastně jen díky tomuto pádu totalitního režimu se mně otevřela vůbec nějaká cesta ke středoškolskému a později i vysokoškolskému studiu.

Ovšemže jako právník vím, že takováto důsledná reforma, která by radikálně zrušila všechny, a to již i v minulosti již jednou udělené pseudodoktoráty magisterského stupně, respektive by je direktivně nahradila klasickým magisterským akademickým titulem Mgr., právně, a zejména kvůli s největší pravděpodobností ostrému nesouhlasu ústavních právníků není realisticky možná takováto radikální novelizace, i kdyby nějaký zákonodárce nějaký takovýto zákon vůbec byť i jen čistě hypoteticky uvažováno schválil, tak ať již jakýkoliv Ústavní soud který existuje v dotyčné zemi by stoprocentně nekompromisně zrušil jakýkoliv takovýto zákon, který by se pokusil i v případě v minulosti již jednou udělených pseudodoktorátů magisterského stupně tyto magisterské pseudodoktoráty zrušit, respektive nahradit klasickým magisterským akademickým titulem magistr ve zkratce Mgr.

Z hlediska ústavního práva by Ústavní soud své zrušení takovéhoto zákona nekompromisně rušícího i všechny takové pseudodoktoráty které byli kdykoliv v minulosti uděleny odůvodnil minimálně těmito dvěma hlavními argumenty:

1./První ústavněprávní argument: Zákonodárce může sice zákonem stanovit, že se již nebudou více udělovat žádné pseudodoktoráty magisterského stupně s tím, že se namísto nich budou udělovat klasické magisterské akademické tituly magistr ve zkratce Mgr., ale nemohou mít právní účinky tohoto ustanovení zpětnou účinnost do minulosti, tj. tím, že by se toto vztahovalo i na ty osoby, kterým byl jejich pseudodoktorát magisterského stupně udělen ještě dříve, než takovýto zákon nabyl na své účinnosti, neboť takováto zpětná účinnost zákona do minulosti má nutně charakter protiústavní pravé retroaktivity, která je tedy zásadně vždy pokládána za protiústavní.

2./Druhý ústavněprávní argument: Zákonodárce nemůže exteritoriálně zasahovat svou legislativou do zahraničí, respektive nemůže ani zrušit a ani rušit ať již v minulosti udělené nebo v současnosti či budoucnosti udělované vysokoškolské akademické tituly, které udělily či udělují anebo třebas i v budoucnosti budou udělovat zahraniční univerzity nebo vysoké školy.

Kromě toho i odhlédnouce od těchto, a ovšemže ještě i od dalších výhrad činěných ústavními právníky z pozice ústavního práva, které jsem výše zmínil, ale i ty, které jsem již ani jen nezmínil, si již ani jen z čistě lidského hlediska nedovedu představit ten obrovský poprask mezi veřejností, kdyby byly takto radikálně odstraněny veškeré, a to dokonce i kdykoliv v minulosti udělené pseudodoktoráty magisterského stupně. Představte si jen, že v České republice i Slovenské republice statisícům lékařů, zubařů, veterinárních lékařů, právníků a ostatním intelektuálům by byl takhle z jejich subjektivního pohledu snad doslova brutálně najednou svévolně odebrán jejich pseudodoktorát magisterského stupně na který si již zvykli a namísto něj by měli užívat pro ně dosti atypický klasický magisterský vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr.?

Představte si například jen takový emocionálně citlivý detail, jak například česká i slovenská Lékařská komora, Stomatologická komora a Komora veterinárních lékařů by se společně i s příslušnými orgány státní správy musely obrátit na prakticky všechny své současné členy aby je upozornily na to, že jsou povinni do zákonem stanoveného termínu odstranit ze dveří svých lékařských, zubařských a veterinárních ordinací svou jmenovku s uvedeným pseudodoktorátem magisterského stupně ve zkratce ať již MUDr. či MDDr. nebo MVDr. , neboť ho již nesmí více užívat, a namísto těchto jejich zrušených pseudodoktorátů magisterského stupně si smí a současně i musí na svou lékařskou, stomatologickou nebo veterinární ambulanci namísto takto radikálně zrušeného jejich pseudodoktorátu magisterského stupně vyvěsit úplně novou jmenovku, na kterém budou mít už napsán klasický magisterský vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr.?

A podobně tak dovedete si vůbec představit, že takto by musela postupovat třebas i česká a slovenská Advokátní komora vůči advokátům a advokátním koncipientům, kteří získali svůj vysokoškolský akademický titul ve zkratce JUDr. někdy ještě v období do roku 1990 ještě jen jako pouhý pseudodoktorát magisterského stupně za pouhé absolvování magisterského studijního programu a nic víc, a to na základě vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb. anebo ještě předtím též jen jako pouhý pseudodoktorát magisterského stupně za pouhé absolvování magisterského studijního programu a nic víc mohli získat stejně tak třebas i na základě ještě předcházejícího vysokoškolského zákona číslo 19/1966 Sb.?

Copak by všechny tyto takto tvrdě postižené lékaře, zubaře, veterináře, advokáty, soudce a ostatní intelektuály, kterým by byl takhle natvrdo odebrán jejich pseudodoktorát magisterského stupně netrefil s toho šlak???

A tudíž ze všech těchto výše uvedených důvodů jsem obě tyto vysoce žádoucí a potřebné novelizace českého i slovenského vysokoškolského zákona prezentoval pouze jen v umírněné podobě, kde by se veškeré změny, zejména pak pokud jde o krajně nežádoucí existenci pseudodoktorátů magisterského stupně vše řešilo pouze jen do budoucnosti, a to pouze jen zastavením dalšího udělování pseudodoktorátů magisterského stupně ve zkratkách MUDr., MDDr. a MVDr. bez toho, aniž by se tato legislativní změna jakýmkoliv způsobem dotkla kohokoliv z těch intelektuálů, komu byl již raz jednou udělen jakýkoliv pseudodoktorát magisterského stupně, a to bez ohledu na to, zda-li by se jednalo o pouhé pseudodoktoráty magisterského stupně ve zkratkách JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr. udělené kdykoliv do roku 1990 na základě vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb. anebo ještě i v období předtím na základě před ním platného předcházejícího vysokoškolského zákona číslo 19/1966 Sb.; a právě tak by se tato změna nijako nedotkla ani nikoho z těch intelektuálů, kterým byl na základě vysokoškolského zákona číslo 19/1966 Sb., nebo vysokoškolského zákona čísla 39/1980 Sb., nebo vysokoškolského zákona číslo 172/1990 Sb., anebo třebas i současné legislativní právní úpravy v České republice na základě současného znění českého vysokoškolského zákona číslo 111/1998 Sb. či současné legislativní právní úpravy ve Slovenské republice na základě současného znění slovenského vysokoškolského zákona číslo 131/2002 Z.z. , což jsou vesměs minulé ale i v současné době platné vysokoškolské zákony na teritoriu dnešní České republiky i teritoriu dnešní Slovenské republiky, které v oblasti studia medicíny, zubního lékařství a veterinární medicíny udělovaly a bohužel ještě i dnes jak v České republice, tak i ve Slovenské republice udělují tyto pseudodoktoráty magisterského stupně ve zkratkách MUDr., MDDr. a MVDr.

Anebo ještě i jinak v maximální stručnosti se to dá říci i tak, že každému, komu již jednou v minulosti byl udělen jakýkoliv pseudodoktorát magisterského stupně, tak tento pseudodoktorát by mu již navždy již zůstal aniž by se musel obávat, že mu ho někdo sebere, neboť tato mnou navrhovaná legislativní změna by znamenala pouhé zastavení udělovaní jakýchkoliv pseudodoktorátů magisterského stupně pouze jen do budoucna poté, co by tato mnou navrhovaná umírněná změna českého vysokoškolského zákona číslo 111/1998 Sb. i slovenského vysokoškolského zákona číslo 131/2002 Z.z. vstoupily v platnost i účinnost.

A tuto pouze jen umírněnou formu legislativní změny českého vysokoškolského zákona číslo 111/1998 Sb. i slovenského vysokoškolského zákona číslo 111/1998 Sb. která by se omezila pouze jen na zrušení dalšího udělování pseudodoktorátů magisterského stupně bez toho, aniž by se to jakkoliv dotklo kohokoliv z těch intelektuálů, komu byl ať již jakýkoliv pseudodoktorát magisterského stupně udělen, potažmo i bude udělen ještě i v budoucnosti až do schválení této mnou navrhované novelizace současného českého vysokoškolského zákona číslo 111/1998 Sb. a současného slovenského vysokoškolského zákona číslo 131/2002 Z.z., respektive tedy předtím než tato novelizace příslušného vysokoškolského zákona či už v České republice anebo Slovenské republice vstoupí v platnost a účinnost.

A to vše i navzdory tomu, že jinak z čistě osobního hlediska pro mě jako JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryka Laholu osobně by bylo naopak mnohem výhodnější, kdyby právě naopak nejen do budoucna, ale i do minulosti radikálním způsobem byly nekompromisně zrušeny a současně i úplně vykořeněny bez jakékoliv výjimky veškeré, a to právě i v minulosti udělené pseudodoktoráty magisterského stupně, respektive v mém konkrétním případě bych měl zejména především eminentní zájem na zrušení absolutně všech pseudodoktorátů magisterského stupně JUDr. a PhDr., které byli kdykoliv komukoliv v minulosti uděleny na základě vysokoškolských zákonů číslo 39/1980 Sb. a číslo 19/1966 Sb. , neboť pak by už nebylo nezbytné pro mě jako vlastníka dvou skutečných vysokoškolských akademických titulů doktorského stupně získaných na základě teprve až řádného rigorózního řízení v našem slova smyslu podle současného platného českého vysokoškolského zákona číslo 111/1998 Sb. kvůli vymezovaní se vůči pseudodoktorům magisterského stupně, od kterých se vědomě kvůli odlišení píši v plném tvaru jako píši jako JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola, neboť toto vymezování se má racionální smysl pouze do té doby, kým po naší zemi běhají vlastníci pseudodoktorátu magisterského stupně ať již "JUDr." nebo "PhDr.", od nichž se lze legálně a současně i legitimně odlišit pouze jen důsledným uvedením i nižších klasických vysokoškolských akademických titulů magisterského stupně magistr ve zkratce Mgr. , který tito pseudodoktoři magisterského stupně na rozdíl ode mě uvést nemohou, neboť ho ani vůbec nemají!

Důvod proč pseudodoktoři magisterského stupně nemají klasický vysokoškolský akademický titul magisterského stupně ve zkratce Mgr. spočívá logicky v tom, že když někdo, kdo začal studoval třebar někdy v půlce osmdesátých let dvacátého století, tak jestliže stihl ještě svůj magisterský studijní program dostudovat nejpozději do dne 31.8.1990, tak ještě na základě platnosti vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb. obdržel ještě příslušný konkrétní pseudodoktorát magisterského stupně JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. či PaedDr. Tento vysokoškolský zákon číslo 39/1980 Sb. klasický magisterský vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr. ještě vůbec neznal, a tudíž ho ani jen teoreticky nemohl nikomu udělit. A naopak když tento student dostudoval až dne 1.9.1990, tak to již zcela automaticky obdržel úplně nově zavedený a v Československu do té doby ještě absolutně neznámy klasický vysokoškolský akademický titul magisterského stupně magistr ve zkratce Mgr. na základě v té době nového vysokoškolského zákona číslo 172/1990 Sb. který právě vstoupil v platnost a účinnost, a naopak o někdejších nepochybně mnohem populárnějších pseudodoktorátech magisterského stupně JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr. či PaedDr. si studenti, kterým se jejich magisterský studijní program nepodařilo dostudovat do 31.8.1990 mohli od 1.9.1990 nechat už jen zdát, protože udělování někdejších tak velice oblíbených pseudodoktorátů JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., PaedDr. se v den příchodu v té době nového vysokoškolského zákona číslo 172/1990 Sb. stalo již nenávratně ztracenou minulostí.

A tak klasický vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr. je klíčovým rozlišovacím znakem, podle čehož se pozná, že u uvedeného JUDr.Jméno Příjmení nebo PhDr.Jméno Příjmení jeho vysokoškolský akademický titul "JUDr." či PhDr.", který je uveden bez doprovodného klasického magisterského vysokoškolského akademického titulu magistr ve zkratce Mgr. je zásadně vždy pouze jen pouhým pseudodoktorátem magisterského stupně uděleným za pouhé absolvování magisterského studijního programu a za nic víc, a to kdykoliv do roku 1990 na základě platnosti vysokoškolského zákona číslo 39/1980 Sb. anebo ještě i před ním předcházejícího vysokoškolského zákona číslo 19/1966 Sb. A kdyby tedy tito vlastníci pseudodoktorátů magisterského stupně z dob minulých jednoduše přestali existovat, bylo by to pro mne z praktických důvodů velice vítané, neboť pak namísto poněkud velice dlouhého a tak jaksi přece jen poněkud neohrabaného plného tvaru JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola, který je v reálném životě často v mnohých případech i velice těžké napsat do nejedné například úřední kolonky, kde je příliš málo místa, a tudíž bez nutnosti vymezovat se kvůli odlišení se od existujících pseudodoktorů magisterského stupně, jejichž vysokoškolský akademický titul "JUDr." či PhDr." nabytý v minulosti nejpozději do roku 1990 je pouhým pseudodoktorátem magisterského stupně, bych se pak ale i já, nebýt racionální nutnosti tohoto odlišení z čistě praktických důvodů rovněž asi psal raději ve zkráceném tvaru jako JUDr.PhDr.Henryk Lahola.

Za současného právního stavu však ale kvůli odlišení se od pouhých pseudodoktorů magisterského stupně se zásadně vždy píši pouze jen v plném tvaru jako JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola, a tam, kde to ať již z jakéhokoliv důvodu není možné anebo vhodné, se rozhodně vždy napíši raději bez jakýchkoliv vysokoškolských akademických titulů jednoduše bez jakýchkoliv titulů jen jako úplně obyčejný - prachobyčejný Henryk Lahola odněkud z ulice (když ovšemže velkoryse pominete moje atypické polské křestní jméno a židovské příjmení), neboť je to pro mne mnohem přijatelnější, než abych se měl psát jako kdybych byl pouze jen nějakým pseudodoktorem magisterského stupně a lá "JUDr.PhDr.Henryk Lahola", a ne tedy ať již řádně podle pravdy uvedený intelektuál se skutečnými vysokoškolskými akademickými tituly toho nejvyššího doktorského stupně JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola anebo v případě neuvedení mých vysokoškolských akademických titulů jako už výše zmiňovaný úplně obyčejný - prachobyčejný Henryk Lahola odněkud z ulice.

 

Pouť realizace mých právních představ od "de lege lata" k "de lege ferenda" změn českého i slovenského vysokoškolského zákona!

Podle současné platné vysokoškolské legislativy v České republice i ve Slovenské republice zatím co pokud jde o vysokoškolské akademické tituly bakalářského stupně, existuje zde i podle současné platné vysokoškolské legislativy jak v České republice dané současně platným českým vysokoškolským zákonem číslo 111/1998 Sb., tak i ve Slovenské republice současně platným slovenským vysokoškolským zákonem číslo 131/2002 Z.z. naprosto správně pouze jen jeden jediný vysokoškolský akademický titul bakalářského stupně bakalář ve zkratce Bc., který bez ohledu na vystudovaný obor bez jakéhokoliv rozlišování udělují všechny univerzity, jako i všechny ostatní vysoké školy v České republice a Slovenské republice absolutně všem studentům, kteří úspěšně dosáhli tohoto bakalářského stupně.

Existuje-li tedy v České republice podle současně platného českého vysokoškolského zákona číslo 111/1998 Sb. jako právě tak i ve Slovenské republice podle slovenského vysokoškolského zákona číslo 131/2002 Z.z v rámci skupiny vysokoškolských akademických titulů toho nejnižšího bakalářského stupně pouze jen jeden jediný vysokoškolský akademický titul toho nejnižšího bakalářského stupně, je to tudíž i pro laiky mimo vysoké školy velice jednoduché, a v podstatě v ostrém protikladu oproti veliké přehršli nejrůznějších vysokoškolských akademických titulů u toho prostředního magisterského stupně, kde je to pro mnohé laiky někdy dosti nepřehledné a neraz ztrácejí v tom orientaci.

A tudíž domnívám se, že každý racionálně uvažující člověk přinejmenším podvědomě cítí, že by jen velice prospělo, kdyby došlo k redukci různých druhů udělovaných vysokoškolských akademických titulů především v případě skupiny vysokoškolských akademických titulů u toho prostředního magisterského stupně. Nikdy nezacházím nikde úplně do krajnosti, nicméně ideální by bylo, aby se nejprve těmito mými dvěma navrhovanými novelizacemi zredukovala celková množina udělovaných vysokoškolských akademických titulů magisterského stupně především zejména o poslední tři do dnešní doby v České republice i Slovenské republice udělované pseudodoktoráty magisterského stupně v oblasti medicíny, zubního lékařství a veterinární medicíny ve zkratce MUDr., MDDr. či MVDr., namísto nichž by se začal i v případě těchto oborů namísto dosavadních udělovaných pseudodoktorátů začal udělovat klasický vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr.

A když tedy na základě současného právního stavu daného v České republice současnou právní úpravou podle zákona číslo 111/1998 Sb. a ve Slovenské republice zas současnou právní úpravou podle zákona číslo 131/2002 Z.z. , kde v rámci skupiny vysokoškolských akademických titulů bakalářského stupně se v České republice i Slovenské republice uděluje pouze jen jeden jediný vysokoškolský akademický titul bakalářského stupně bakalář ve zkratce Bc., tak v případě vysokoškolských akademických titulů magisterského stupně by bylo jen vysoce žádoucí, aby se v České republice i ve Slovenské republice tato skupina vysokoškolských akademických titulů magisterského stupně vykrystalizovala nakonec do té podoby, že by skupina vysokoškolských akademických titulů toho prostředního magisterského stupně v České republice i Slovenské republice zahrnovala nakonec pouze jen pouhé dva vysokoškolské akademické tituly magisterského stupně a nic víc.

A zde v této skupině vysokoškolských akademických titulů magisterského stupně by tím jedním ze dvou udělovaných vysokoškolských akademických titulů magisterského stupně v České republice, jako i ve Slovenské republice zůstal klasický vysokoškolský akademický titul magisterského stupně inženýr ve zkratce Ing. a tím druhým vysokoškolským akademickým titulem magisterského stupně by zase zůstal klasický vysokoškolský akademický titul magistr ve zkratce Mgr. A tak jako je tomu v České republice jako i ve Slovenské republice v podstatě i doposud, by se klasický vysokoškolský akademický titul magisterského stupně inženýr ve zkratce Ing. uděloval úspěšným absolventům magisterského studijního programu po obhájení diplomové práce a úspěšném složení magisterských státních zkoušek v oblasti studia ekonomie, ale i stavebnictví, strojírenství, chemie a ostatních technických oborů magisterského studia. A klasický vysokoškolský akademický titul magisterského stupně magistr ve zkratce Mgr. by se zase uděloval úspěšným absolventům magisterského studijního programu po obhájení diplomové práce a úspěšném složení magisterských státních zkoušek ve všech ostatních oborech univerzitního nebo vysokoškolského magisterského studia.

A svým způsobem pro mnohé možná ještě důležitějším by byla ta druhá změna. Ono totiž jak současný český vysokoškolský zákon číslo 111/1998 Sb. v případě České republiky, tak i současný slovenský vysokoškolský zákon číslo 131/2002 Z.z. v případě Slovenské republiky proklamují zavedení třístupňové hierarchie vysokoškolského studia, a to i s příslušnou třístupňovou hierarchií vysokoškolských akademických titulů počnouc nejnižší skupinou vysokoškolských akademických titulů bakalářského stupně, přes vysokoškolské akademické tituly té prostřední skupiny magisterského stupně až po relativně nejnověji konstituovanou skupinu těch absolutně nejvyšších vysokoškolských akademických titulů doktorského stupně.

Ve skutečnosti ale jak v České republice, tak i ve Slovenské republice tato třístupňová hierarchie univerzitního či vysokoškolského studia i s příslušnou třístupňovou hierarchií vysokoškolských akademických titulů nejnižšího "bakalářského stupně", prostředního "magisterského stupně" a nejvyššího "doktorského stupně" je řádně zavedena v České republice pouze jen v oblasti studia práva, filozofie, přírodních věd, farmacie a teologie, a ve Slovenské republice zase v oblasti studia práva, filozofie, přírodních věd, farmacie, pedagogiky a teologie.

Naopak v oblasti studia medicíny, zubního lékařství, veterinární medicíny, ekonomie, stavebnictví, strojírenství, chemie, a nejrůznějších technických oborů není v České republice a ani ve Slovenské republice doposud ještě zavedeno vůbec nějaké rigorózní řízení a ani v těchto oborech doposud ještě neexistují ani vůbec žádné vysokoškolské akademické tituly toho nejvyššího doktorského stupně, ale je zde zavedena doposud pouze jen pouhá neúplná dvoustupňová hierarchie vysokoškolského studia omezená pouze jen na nejnižší "bakalářský stupeń" a prostřední "magisterský stupeň", čemuž odpovídá i existence pouze jen dvoustupňové hierarchie udělovaných vysokoškolských akademických titulů v těch oborech studia, které je tu omezeno pouze jen na vysokoškolské akademické tituly toho nejnižšího bakalářského stupně a toho prostředního magisterského stupně.

A tudíž dobudování příslušného třetího nejvyššího doktorského stupně daného zavedením řádného rigorózního řízení a také i zavedením i příslušných vysokoškolských akademických titulů i toho nejvyššího doktorského stupně i v těchto oblastech studia, kde ještě zatím tento nejvyšší třetí doktorský stupeň nebyl dobudován, by nepochybně uvítali zejména ti absolventi magisterského studijního programu v oblasti studia medicíny, zubního lékařství, veterinární medicíny, ekonomie, stavebnictví, strojírenství, chemie a nejrůznějších technických oborů, kteří nejsou líní, a proto se nechtějí uspokojit pouze jen s pouhým vysokoškolským akademickým titulem toho prostředního magisterského stupně, ale mají upřímný zájem odborně růst dál, a získat tak po zásluze i ve svém oboru, kde jim je tato možnost doposud platnou vysokoškolskou legislativní úpravou v České republice, jako i ve Slovenské republice bohužel upírána, aby získali ve svém oboru studia jakýkoliv vysokoškolský akademický titul i toho nejvyššího doktorského stupně.

Já osobně JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola v oblastech své odbornosti jsem takovéto problémy, respektive starosti měl pouze jen za trvání platnosti předešlého platného vysokoškolského zákona číslo 172/1990 Sb., kdy ještě jestvovala v devadesátých letech dvacátého století na teritoriu dnešní České republiky až do 1.1.1999 a na teritoriu dnešní Slovenské republiky až do 1.4.2002 úplně všude pouze jen dvoustupňová hierarchie udělovaných vysokoškolských akademických titulů, kdy skupina vysokoškolských akademických titulů doktorského stupně ještě u nás v Československu či České republice a Slovenské republice vůbec ještě neexistovala, a byla jak v České republice, tak i ve Slovenské republice zavedena teprve až současně platnými vysokoškolskými zákony, v případě České republiky českým vysokoškolským zákonem číslo 111/1998 Sb., a v případě Slovenské republiky zase slovenským vysokoškolským zákonem číslo 131/2002 Z.z.

Když jsem tedy ještě v časech platnosti vysokoškolského zákona číslo 172/1990 Sb. jako student Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně v téže době i jako student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze vážně přemýšlel nad tím, kam do zahraničí mimo teritorium bývalého Československa odjedu po ukončení obou mých magisterských studijních programů na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, abych získal i příslušné vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně, tak těmto byl konec v roce 1998, kdy byl v České republice schválený nový vysokoškolský zákon číslo 111/1998 Sb. , který v oblastech studia práva, filozofie, přírodních věd, farmacie a teologie zavedl možnost absolvování řádného rigorózního řízení, jakož i příslušné vysokoškolské akademické tituly doktorského stupně, které však ale jinak jsou bohužel formálně identické se stejně se píšícími pouhými pseudodoktoráty magisterského stupně, které byly udělovány v Československé socialistické republice na základě tehdy platných vysokoškolských zákonů číslo 19/1966 Sb. a číslo 39/1980 Sb. až do roku 1990.

Naštěstí tedy tyto starosti já osobně již dávno nemám, neboť jsem právník a filozof, a v mém případě v oblasti obou mých odborností již vše správně vyřešil v rámci České republiky s účinností ode dne 1.1.1999 český vysokoškolský zákon číslo 111/1998 Sb. a v rámci Slovenské republiky s účinností ode dne 1.4.2002 zase slovenský vysokoškolský zákon číslo 131/2002 Z.z. , a já osobně jsem definitivně tento problém vyřešil úspěšnými rigorózními řízeními na obou fakultách i s příslušnými oběma doktorskými promocemi v historické síni pražského Karolina na Univerzitě Karlově v Praze v roce 2005.

A ačkoliv já JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola osobně nejsem sice absolventem magisterského studijního programu v oblasti studia medicíny, zubního lékařství, veterinární medicíny, ekonomie, stavebnictví, strojírenství, chemie nebo jakýchkoliv jiných technických oborů magisterského studia, nicméně i navzdory tomu se domnívám, že moji známí i úplně neznámí kolegové, kteří absolvovali nebo i kdykoliv v budoucnu úspěšně absolvují magisterský studijní program v oblasti studia medicíny, zubního lékařství, veterinární medicíny, ekonomie, stavebnictví, strojírenství, chemie nebo jakýchkoliv jiných technických oborů magisterského studia, si rovněž zaslouží, nebudou-li líní a tedy budou-li mít o to zájem, mít rovněž příležitost a možnost k dalšímu odbornému růstu, který by mohli i v oblasti své vlastní odbornosti korunovat napsáním příslušné rigorózní vědecké práce a skrze její úspěšné obhájení před příslušnou rigorózní vědeckou komisí a úspěšným složením rigorózních zkoušek po zásluze vysokoškolský akademický titul i toho absolutně nejvyššího doktorského stupně.

Napsal 2006 - 2009 JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola

Zaujalo Vás to? Pokud ano, tak Vám doporučuji přečíst si ještě i tyto zajímavé práce:

1.Velikost: 416 kB. Název: I.část: Akademické tituly občanů jako nehmotné statky jsou speciálním předmětem vlastnického práva sui generis!
II.část: Zatajování nižších akademických titulů je trestné! Intelektuál, který zatajuje své nižší akademické tituly je obyčejný podvodník!!
III.část: Ani zdaleka ne každý titul "PhDr.", "JUDr.", "RNDr.", "PharmDr." či "PaedDr." je akademickým titulem doktorského stupně! Bohužel kolego PhDr.Tomáši Nováku, Váš titul "PhDr." není akademickým titulem doktorského stupně!
IV.část: Uvědomujeme si v plné realitě to, jak velikou hodnotu mají moje prezentované vysokoškolské akademické tituly? (po česky)
V.část:Pozor na akademické hodnosti versus akademické tituly a doktoráty versus pseudodoktoráty! (česky)
VI.část:Požaduji novelizaci současného platného vysokoškolského zákona ve věci udělovaných vysokoškolských akademických titulů. (česky)

2.Velikost: 380 kB. Názov: I.Zatajovanie nižších akademických titulov je trestné! Intelektuál, který zatajuje svoje nižšie akademické tituly je obyčajný podvodník!!
II.Ani zdaleka nie každý titul "PhDr.", "JUDr.", "RNDr.", "PharmDr." či "PaedDr." je akademickým titulom doktorského stupňa! Bohužiaľ kolega PhDr.Tomáš Novák, Váš titul "PhDr." nie je akademickým titulom doktorského stupňa!
III.Uvedomujeme si v plnej realite to, akú veľkú hodnotu majú moje prezentované vysokoškolské akademické tituly? (po slovensky)
IV.Pozor na akademické hodnosti versus akademické tituly a doktoráty versus pseudodoktoráty! (po slovensky)
V.Požadujem novelizáciu súčasného platného vysokoškolského zákona ve veci udeľovaných vysokoškolských akademických titulov. (po slovensky)

3.Velikost: 376 kB. Název: I.Zatajování nižších akademických titulů je trestné! Intelektuál, který zatajuje své nižší akademické tituly je obyčejný podvodník!!
II.Ani zdaleka ne každý titul "PhDr.", "JUDr.", "RNDr.", "PharmDr." či "PaedDr." je akademickým titulem doktorského stupně! Bohužel kolego PhDr.Tomáši Nováku, Váš titul "PhDr." není akademickým titulem doktorského stupně!
III.Uvědomujeme si v plné realitě to, jak velikou hodnotu mají moje prezentované vysokoškolské akademické tituly? (po česky)
IV.Pozor na akademické hodnosti versus akademické tituly a doktoráty versus pseudodoktoráty! (česky)
V.Požaduji novelizaci současného platného vysokoškolského zákona ve věci udělovaných vysokoškolských akademických titulů. (česky)

4.Veľkosť: 274 kB. Názov: I.Ani zdaleka nie každý titul "PhDr.", "JUDr.", "RNDr.", "PharmDr." či "PaedDr." je akademickým titulom doktorského stupňa! Bohužiaľ kolega PhDr.Tomáš Novák, Váš titul "PhDr." nie je akademickým titulom doktorského stupňa! (po slovensky)
II.Uvedomujeme si v plnej realite to, akú veľkú hodnotu majú moje prezentované vysokoškolské akademické tituly? (po slovensky)
III.Pozor na akademické hodnosti versus akademické tituly a doktoráty versus pseudodoktoráty! (po slovensky)
IV.Požadujem novelizáciu súčasného platného vysokoškolského zákona ve veci udeľovaných vysokoškolských akademických titulov. (po slovensky)

5.Velikost: 268 kB Název: I.Ani zdaleka ne každý titul "PhDr.", "JUDr.", "RNDr.", "PharmDr." či "PaedDr." je akademickým titulem doktorského stupně! Bohužel kolego PhDr.Tomáši Nováku, Váš titul "PhDr." není akademickým titulem doktorského stupně! (po česky)
II.Uvědomujeme si v plné realitě to, jak velikou hodnotu mají moje prezentované vysokoškolské akademické tituly? (po česky)
III.Pozor na akademické hodnosti versus akademické tituly a doktoráty versus pseudodoktoráty! (česky)
IV.Požaduji novelizaci současného platného vysokoškolského zákona ve věci udělovaných vysokoškolských akademických titulů. (česky)

6.Veľkosť: 227 kB Názov: I.Uvedomujeme si v plnej realite to, akú veľkú hodnotu majú moje prezentované vysokoškolské akademické tituly? (po slovensky)
II.Pozor na akademické hodnosti versus akademické tituly a doktoráty versus pseudodoktoráty! (po slovensky)
III.Požadujem novelizáciu súčasného platného vysokoškolského zákona ve veci udeľovaných vysokoškolských akademických titulov. (po slovensky)

7.Velikost: 223 KB Název: I.Uvědomujeme si v plné realitě to, jak velikou hodnotu mají moje prezentované vysokoškolské akademické tituly? (po česky)
II.Pozor na akademické hodnosti versus akademické tituly a doktoráty versus pseudodoktoráty! (česky)
III.Požaduji novelizaci současného platného vysokoškolského zákona ve věci udělovaných vysokoškolských akademických titulů. (česky)

8.Veľkosť: 142 kB Názov: I.Pozor!!! Pozor na akademické hodnosti versus akademické tituly a doktoráty versus pseudodoktoráty! (po slovensky)
II.Požadujem novelizáciu súčasného platného vysokoškolského zákona ve veci udeľovaných vysokoškolských akademických titulov. (po slovensky)

9.Velikost: 140 kB Název: I.Pozor!!! Pozor na akademické hodnosti versus akademické tituly a doktoráty versus pseudodoktoráty! (po česky)
II. Požaduji novelizaci současného platného vysokoškolského zákona ve věci udělovaných vysokoškolských akademických titulů. (česky)

10.Veľkosť: 76,3 kB Názov: Požadujem novelizáciu súčasného platného vysokoškolského zákona ve veci udeľovaných vysokoškolských akademických titulv. (po slovensky)

11.Velikost: 74,8 kB Název:Požaduji novelizaci současného platného vysokoškolského zákona ve věci udělovaných vysokoškolských akademických titulů. (po česky)

Zpět na hlavní stránku!