wz

Zpět na hlavní stránku!


Velebnost křesťanské věrouky.

Pravé náboženství je jedině křesťanské a či to, které Ježíš Kristus hlásal. Důkazem toho mezi jiným je i velebnost a krása samé této nauky.

Nemohu tu, ovšemže, v této stručné práci podrobně uvést celou křesťanskou nauku, protože na to by nestačila ani veliká kniha, proto jen v maximální stručnosti ukážu na nejvypuklejší znaky, kterými se tato velebnost křesťanské věrouky projevuje.

1./ Prvou známkou křesťanské věrouky je úplnost. Neučí sice věcem čistě světským – ty Kristus Pán ponechal lidskému zkoumání a vývinu – ale učí všechny potřebné náboženské pravdy.

Dává nauku o Bohu, o světě, o člověkovi. Odpovídá na otázky nejvážnější: odkud a kde? Poučuje nás, jak a kdy počaly být věci a jaký bude jejich konec; hlavně však co se člověka týká, dává jasnou odpověď o tom, na co jsme na světě a jakým činem můžeme dosáhnout svého cíle atd. Jinak řečeno nenechá nás bez odpovědi v ničem, co nám v náboženských otázkách třeba vědět.

Zajisté plným právem říkali mnozí intelektuálové – někteří po dlouhém bloudění a hledání pravdy – že nejmoudřejší knihou na světě je “malý katechizmus”, co obsahuje křesťanskou nauku.

2./ Křesťanská věrouka vyniká dále svou čistou pravdivostí. Neobsahuje ničeho, co by se protivilo rozumu; ničeho o čem bychom mohli dokázat, že je to omyl; ničeho, co by se protivilo dobrým mravům.

Křesťanská věrouka nám sice předkládá i tajemství, které lidským umem vnitřně proniknout nevíme, jenže lidský rozum tolik ví ukázat, že se rozumu neprotiví: všechny těžkosti proti nim uvedené ví rozřešit; ba co víc, ví ukázat, jak se tyto nauky přiměřené a zodpovídající Bohu a božským vlastnostem a též jako zodpovídají člověkovi a jeho nejhlubším tužbám.

Kdyby přitom všem někdo – co jaký “učenec” prohlašoval, že naše víra a věda si odporují – jistě by se mýlil. Nemůže být nijakého skutečného odporu mezi Kristovou naukou a mezi světskou vědou! Maximálně mohou povstat mezi nimi zdánlivé protivy, které – jak to první vatikánský sněm říká – nejvíce odtud pocházejí, že někdo či nauku víry nesprávně chápe a nesprávně ji vykládá, který výklad se pak ovšemže pravdám rozumu protiví, anebo naopak zas nezjištěné a nesprávné nauky světské pokládá za “poslední slovo vědy” – takováto nepravá věda ovšemže se nemůže s vírou srovnávat.

A proto, kde je bezpochyby zjištěné, že nějaká “vědecká” nauka se protiví Kristově víře: je nepochybně jisté i to, že tato nauka je nesprávná – jak to bez obalu vypověděl první vatikánský sněm slovy: “každou nauku, která se protiví víře, vyhlašujeme bezpodmínečně za bludnú” – a nenašlo se ještě nikoho, kdo by byl věděl vyvrátit toto veliké tvrzení!

3./ Křesťanská věrouka je jasná a jednoduchá a při tom nesmírně hluboká. Jsou to vlastnosti jakoby protichůdné, ale také, které právě proto, že jsou zde spolu, poukazují na Božský původ této nauky.

Protože ve světských vědách to, co je hluboké, bývá nejisté, těžko pochopitelné a proto jen několika vysoce učeným známe – kým nauka Kristova i nejhlubší tajemství vyjadřuje jednoduchými slovy, například tajemství nejsvětější Trojice: jedno božstvo, tři osoby (jakoby: jeden majetek, tři majitelé); - tajemství vtělení: Slovo tělem se stalo; - tajemství svátosti Oltářní: toto je tělo moje; - atd.

Proto je Kristova nauka každému přístupná. Malé dítě, sotva začne svého rozumu používat, už se naučí od své matky i největší tajemství víry: ví, že je jeden Bůh a v něm tři osoby: Otec, Syn a Duch Svatý; ví, že Syn Boží se stal člověkem, ten Ježíšek znamená mu všechnu radost, usiluje se poslouchat, aby Ježíška nezarmoutil, ví i to, že Ježíšek je přítomen ve svátosti Oltářní a tužebně čeká, kdy Ho bude moci přijmout.

Ale při této jasnosti a jednoduchosti je křesťanská věrouka nesmírně hluboká. Bohoslovci, co mají vysvědčení zralosti, musí se měsíce a měsíce těžce namáhat, aby se naučili co jen nejhlavnější věci o tajemstvích svaté víry, například o Nejsvětější Trojici: jako nám ji podává Písmo Svaté a svatí otcové; - co znamená toto tajemství pro vnitřní život Boží; - jak pocházejí dvě Božské osoby, totiž Syn a Duch Svatý; jaký je poměr mezi Božskými osobami; jak působí Božské osoby navenek; jaké možnosti znamená toto tajemství pro lidi; co řekne na toto tajemství lidský rozum, atd.

Podobně i při tajemství vtělení: zda-li a jak je možné spojení Božské osoby s lidskou přirozeností; - co to znamená pro Božskou osobu; - jaké výsady plynou z toho pro lidskou přirozenost Kristovu atd.

A tak se má věc i při tajemství vykoupení, milosti, svátosti Oltářní tak, že je zjevné, že nauka, která je i tak jednoduchá a při tom i tak hluboká, musí být od Boha, který při své jednoduchosti je tak veliký a nepochopitelný.

A proto když jen jedno jediné náboženství může být pravé, tak to může být jen Kristovo náboženství, které má tuto Božskou nauku, kterou Kristus i tak hlásal, jako nauku z neba danou, kterou dokazoval skutky Božskými a které přijetí právě proto i přikázal pod trestem zatracení, - říkajíc: “Kdo (tuto nauku) neuvěří, bude zatracený.” (Marek 16, 16).

Ale i když sami porovnáváme nauku Kristovu s naukami nekřesťanskými – pohanskými – zaraz vidíme, že ani nejmoudřejší pohanský intelektuál a hlasatel náboženství nedosahuje jakoby ani jen stínu nauky Kristovy. Právem mohl tedy napsat sv. Tomáš Akvinský: “Nijaký filosof před příchodem Krista se vší svou námahou nemohl tolik vědět o Bohu a o věcech potřebných na život věčný, kolik po příchodu Kristovém ví leckterá stařenka skrze víru.”

Dále čtenářům a čtenářkám doporučuji přečíst si šestnáct listů adresovaných studentovi Martinovi:

1.list Martinovi: Bůh existuje – nevyvratitelné důkazy Jeho existence!

2.list Martinovi: O tom, jaký Bůh existuje a jaký nikoliv!

3.list Martinovi: Stvořil Bůh svět nebo ne?

4.list Martinovi: Co je to ten jednotící princip mého bytí?

5.list Martinovi: Intelektuál, který patří mezi intelektuální elitu lidstva…

6.list Martinovi: Jak Bůh vytvořil vesmír, jak Bůh vytvořil planetu zemi?

7.list Martinovi: Je něco po smrti těla anebo ne? A proč?

8.list Martinovi: Fenomény jako ”Caelum”, ”Tartarus”, ”Exorcismus”…

9.list Martinovi: Jaká je podstata eschatologické dimenze existence člověka?

10.list Martinovi: Nevyvratitelné důkazy o existenci Krista jako člověka!

11.list Martinovi: Bůh a Jeho Zjevení: proroctví, zázraky a Kristus!

12.list Martinovi: Kristus je Bohočlověk – Kristus je osobou Bůh, přirozeností Bůh i člověk!

13.list Martinovi:Kristus vytvořil pouze jednu Církev – ty ostatní ”církve” Kristus nezakládal!

14.list Martinovi: Jak a proč Kristus uskutečnil vykoupení právě takovýmto způsobem!

15.list Martinovi: Jak se uskutečnilo vtělení a jak je to s Pannou Marií?

quasi 16.list Martinovi: Dodatky po patnáctém listu Martinovi.

Dále čtenářům a čtenářkám doporučuji přečíst si pět listů pro Andreu (ve slovenštině):

1.list pre Andreu: Dva hlavné argumenty dokazujúce existenciu Boha.

2.list pre Andreu: Stvorenie sveta a človeka podľa prvých troch kapitol ”Genesis”.

3.list pre Andreu: Moje osobné hodnotenie prípadu Majstra Jana Husa.

4.list pre Andreu: Moje osobné hodnotenie fenoménu stredovekej inkvizície.

5.list pre Andreu: Kristovo zmŕtvychvstanie je dokázaný historický fakt: viac ako 500.svedkov na vlastné oči videlo zmŕtvychvstalého Krista!

Dále čtenářům a čtenářkám doporučuji přečíst si předcházejících třiadvacet prací z cyklu: Bůh k nám mluví skrze metafyzická tajemství přírody:

1práce: Hvězdnatá obloha vesmíru i planeta Země: Moudrý řád existuje v celém světě.

2práce: Laplaceova teorie o vzniku světa: Mohl se svět utvořit jen tak bez Boha sám?

3práce: Co říká nám empirické poznání o materii světa?

4práce: Vitalita lidí, rostlin a zvířat se nedá objasnit bez Boha

5práce: Některé ateisty od nepaměti charakterizuje lhářství, pokrytectví a občasná nechtěná upřímnost.

6práce: Mají také i rostliny imateriální duchovní jsoucno? A jaká je vlastně tajemná síla rostlin?

7práce: Miniaturní rostlinky baktérie – tajemný svět nebezpečných bakterií a jiných podobných miniaturních částic.

8práce: Algy. Kvasinky. Sterilizace a destilace. Svět potřebných bakterií. Zázrak: In minimis Deus maximus v Bohem stvořené přírodě.

9práce: Osteoporóza a osteopenie. Kosti a maso i svaly. Obdivuhodná moudrost Boha – Stvořitele ukrytá v tělesné soustavě zvířat i lidí.

10práce: Pepsin a metabolismus. Trávení a zásobování těla. Obdivuhodná moudrost Boha – Stvořitele ukrytá v tělesné soustavě zvířat i lidí.

11práce: Dodavatel a policajt těla: Srdce. Krev. Krv. Bílé krvinky. Červené krvinky.

12práce: Mistrovské zařízení plic, pľúc. Plíce, pľúca. Ledvina, ledviny. Oblička, obličky.

13práce: Telegraf - v těle. Mozek. Mozog. Ganglie. Nerv. Nervy.

14práce: Práce nervů. Práce nervov. Tajnosti světa. Oko. Oči. Nástroj zraku. Oční koule. Hmat.

15práce: Jak žijí zvířata? Ako žijú zvieratá? Pudy. Instinkty. Inštinkty. Když zvíře neví, proč to dělá. Keď zviera nevie, prečo to robí.


16práce: Odkud se vzalo první zvíře či odkud se vzal první živočich? Odkiaľ sa vzalo prvé zviera či odkiaľ sa vzal prvý živočích?


17práce: Odkud se vzaly rozličné druhy zvířat či živočichů? Odkiaľ sa vzali rozličné druhy zvierat či živočíchov?


18práce: Odkud se vzal člověk? O tělesné stránce člověka. Opičáři. Opičiari
.

19práce: Odkud se vzal člověk? O duševní a duchovní stránce člověka. Proč je lidská duše nesmrtelná?

20práce: Co nám říká Písmo Svaté o stvoření světa?

21práce: Astronomové prohledali nebe – a Boha nenašli?

22práce: Všechno to je prý jen příroda?

23práce: Odkud je život na zemi?

Dále čtenářům a čtenářkám doporučuji přečíst si Blok: Bůh, náboženství, náboženské obřady, osobnost Ježíše Krista, věrouka, mravouka, zázraky, víra, Božská přirozenost, Božská blaženost, Nebeská blaženost, Život věčný:

1.práce: 14 žalm: Řekl blázen v srdci svém: “Bůh není”.

2práce: Velcí intelektuálové vždy věřili v Boha.

3práce: Je náboženství zbytečné?

4práce: Zda-li kněží vynašli náboženství?

5práce: Zda-li jsou náboženské obřady zbytečné?

6práce: Zda-li je každé náboženství dobré?

7práce: Které náboženství je pravé?

8práce: Osobnost Pána Ježíše Krista nám ukazuje, že náboženství křesťanské je pravé.

Zpět na hlavní stránku!