wz

Zpět na hlavní stránku!


11.list: Bůh a Jeho Zjevení: proroctví, zázraky a Kristus!

Z textu e-mailu: ”Pane doktore, co je to “Zjevení Boha”? A plně nechápu ani jaký smysl mělo “Zjevení Krista”? Martin…”

Varování!! Chcete-li správně porozumět tomuto 11.listu Martinovi, musíte si nejprve přečíst předcházejících deset listů Martinovi:

1.list Martinovi: Bůh existuje – nevyvratitelné důkazy Jeho existence!

2.list Martinovi: O tom, jaký Bůh existuje a jaký nikoliv!

3.list Martinovi: Stvořil Bůh svět nebo ne?

4.list Martinovi: Co je to ten jednotící princip mého bytí?

5.list Martinovi: Intelektuál, který patří mezi intelektuální elitu lidstva…

6.list Martinovi: Jak Bůh vytvořil vesmír, jak Bůh vytvořil planetu zemi?

7.list Martinovi: Je něco po smrti těla anebo ne? A proč?

8.list Martinovi: Fenomény jako “Caelum”, “Tartarus”, “Exorcismus”…

9.list Martinovi: Jaká je podstata eschatologické dimenze existence člověka?

10.list Martinovi: Nevyvratitelné důkazy o existenci Krista jako člověka!

Nejprve bych chtěl poprosit různé ”génie” s ubohým jedináčkem před svým jménem, popřípadě ty ještě větší ”supergénie” co nemají ani tento ubohý jedináček, respektive se zpravidla dokonce jedná o různé dvacetileté či ještě mladší sopláky, kterým teče mléko po bradě a kteří sice sami vůbec nic neumí, ale ve své ubohosti si tím více myslí, že již spolkli všechnu moudrost světa a již dříve než si jakoukoliv práci na těchto webových stránkách přečtou, tak s jejím obsahem (ač ho vůbec ještě ani nečetli!) zásadně již dopředu absolutně nesouhlasí a nejrůznější práce na těchto webových stránkách čtou pouze proto, aby mi pak mohli psát své jízlivé e-maily plné fanatické zloby a nenávisti ve kterých se s velikým rozhořčením rozplývají nad ”ubohou a dementní úrovní mých prací”.

A proto tedy Vás prosím tedy vážený pane ”génie” (nebo ctihodná dámo ”génijko”) – nečtěte raději ani tuto další ”dementní práci” – a opusťte raději ihned tyto webové stránky. Pevně věřím, že na Internetu se nepochybně najdou i takové webové stránky (a není jich bohužel málo!!), které odpovídají Vaší "intelektuální" úrovni. Já ale Vaše přesvědčení a názory (pokud vůbec nějaké máte!!) plně respektuji – respektujte proto prosím také Vy přesvědčení a názory jiných lidí (třeba i moje) a smiřte se s tím, že jsou prostě i lidé, kterým (s ohledem na jejich zaměření, zájem nebo orientaci) se některé práce zveřejněné na www.henryklahola.nazory.cz jednoduše líbí a čtou je rádi, protože je zajímá jejich věcný obsah a nehledají v nich pouze ”gramatické chyby”. A pokud se Vám tyto webové stránky nelíbí a zásadně nesouhlasíte s jejich obsahem, myšlenkami a názory, pak máte k dispozici jedno velice jednoduché a spolehlivé řešení, aby jste se nemusel(a) rozčilovat – jednoduše to vůbec nečtěte!!

Je pro mě s podivem, že může existovat někdo, kdo ztrácí svůj čas četbou webových stránek o kterých skutečně soudí, že je ”napsal duševně nemocný člověk” či že jsou ”výplodem jeho chorého mozku”. Já osobně cizí webové stránky, o nichž se domnívám, že je psali duševně nemocní lidé nikdy nečtu a lidé co vědomě čtou webové stránky o nichž se domnívají, že jsou ”dílem duševně nemocného člověka” jsou ve skutečnosti sami velice těžce duševně nemocní lidé, kteří by měli vyhledat dobrého psychiatra. Kromě toho věřím vážený pane génie nebo ctihodná dámo génijko, že po opuštění sfér webových stránek www.henryklahola.nazory.cz se Vám podaří nalézt na Internetu i takové webové stránky, které napsali i ”duševně zdraví lidé”, ba možná dokonce právě i tací ”duševně zdraví lidé”, kteří jsou tak těžce ”duševně zdravými”, jako jste ”zdravý(á)” i Vy sám nebo Vy sama!

Internet je svobodné médium s mnoha miliardami nejrozličnějších webových stránek – výběr máte téměř nekonečný. A určitě se tam najdou i podobná individua jako jste Vy sám, či Vy sama. Pokud by čistě hypoteticky náboženské webové stránky www.henryklahola.nazory.cz byli absolutně jedinými webovými stránkami na Internetu, chápal bych pak Vaše rozhořčení, protože uznávám, že ne každého musí zajímat náboženská víra. Takto ale náboženské webové stránky www.henryklahola.nazory.cz jsou pouze jedny z mnoha miliard různých webových stránek na Internetu a pokud se Vám osobně nelíbí, tak je prostě číst nemusíte, nikdo Vás k tomu určitě nijak nenutí.

A vzhledem k existenci mnoha miliard dalších webových stránek ani nejste z ”nouze” nějak nuceni číst takové webové stránky ”které se Vám nelíbí a s nimiž absolutně ve všem zásadně nesouhlasíte” proto, že by jste snad neměli eventuálně k dispozici na Internetu žádné jiné webové stránky tak, jako tomu u nás bylo například ve dvacátém století za bolševika u televize, kdy se lidé z nouze dívali třeba na televizi i navzdory tomu, že se jim nelíbila, protože žádné jiné televizní stanice u nás jednoduše tenkrát ještě neexistovali…

Vaše nenávistné útoky jsou pro mne pouze důkazem toho, že jednám správně a čím silnější bude intenzita Vašich nenávistných útoků, tím bude větší i motivace mé touhy sloužit Bohu a lidem, protože si připomínám slova mého Pána Ježíše Krista: ”Nenávidí-li vás svět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás. Kdybyste náleželi světu, svět by miloval to, co je jeho. Protože však nejste ze světa, ale já jsem vás ze světa vyvolil, proto vás svět nenávidí. Vzpomeňte si na slovo, které jsem vám řekl: Sluha není nad svého pána. Jestliže pronásledovali mne, i vás budou pronásledovat - jestliže mé slovo zachovali, i vaše zachovají. Ale to vše vám učiní pro mé jméno, poněvadž neznají toho,který mě poslal. Kdybych byl nepřišel a nemluvil k nim, byli by bez hříchu. Nyní však nemají výmluvu pro svůj hřích. Kdo nenávidí mne, nenávidí i mého Otce. Kdybych byl mezi nimi nečinil skutky, jaké nikdo jiný nedokázal, byli by bez hříchu. Ale oni je viděli, a přece mají v nenávisti i mne i mého Otce. To proto, aby se naplnilo slovo napsané v jejich zákoně: 'Nenáviděli mě bez příčiny'. Až přijde ”Povzbuditel”, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, jenž od Otce vychází, ten o mně vydá svědectví. Také vy vydávejte svědectví, neboť jste se mnou od počátku” (Jn 15, 18 – 26). Naštěstí ale moje reálná situace ani zdaleka není až tak pesimistická jak to plyne z tohoto citátu mého Pána Ježíše Krista a i ti nejzuřivější nepřátelé náboženských webových stránek www.henryklahola.nazory.cz se v podstatě musí chtě – nechtě smířit s tím, že některé příspěvky na náboženských webových stránkách www.henryklahola.nazory.cz se jednoduše navzdory jejich nenávistnému vzteku některým čtenářům líbí, čtou je rádi a jsou jim duchovní posilou a oporou v jejich každodenním náboženském životě právě tak, jako zas jejich víra je naopak pro změnu zas posilou pro mne samotného. A tudíž jejich spolubratr ve víře v Ježíše Krista Boha Spasitele a Vykupitele JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola nechce a ani nemůže jejich důvěru zklamat ani kdyby se – obrazně řečeno – satan se všemi svými pozemskými služebníky ”na hlavu postavil”, protože na zemi a ani v pekle není té síly, která by mně mohla nějak přinutit zříci se mé víry a otevřeného hlásání své víry ostatním lidem dobré vůle.

Doufám, že teď různé tyto výše zmiňované nafoukané psychopaty jsem odradil od dalšího čtení této práce a proto se teď již konečně můžeme společně věnovat tomuto – tentokrát - již vlastně ”jedenáctému listu Martinovi”, respektive této práci jedenáctého listu Martinovi pod názvem ”Bůh a Jeho zjevení: proroctví, zázraky a Kristus”.

Nejprve ale vysvětlím, proč jsem se rozhodl o tomto vůbec psát. Osobně bych možná o tomto nikdy ani nepsal, nicméně čirá náhoda tomu chtěla, že jsem napsal dva velice obšírné e-maily, respektive, že jsem na Internetu našel studenta Martina (či spíše on našel mně), který – alespoň se mi to tak zdá – skutečně možná upřimně hledá svoji víru v Boha, zabýval se otázkami ohledem toho zda-li Bůh existuje anebo nikoliv, což bylo tématem ”prvního listu Martinovi”, respektive původně velmi obsáhlého e-mailu, který jsem napsal původně pouze pro Martina a poslal původně pouze tomuto Martinovi, respektive, který (s drobnými úpravami a vysvětlivkami) jsem zveřejnil i pro Vás ostatní čtenáře mých webových stránek www.henryklahola.nazory.cz , - kterých snad tyto otázky rovněž upřimně zajímají - jako ”první list Martinovi”. Následně pak student Martin se pro mne poněkud překvapivě ozval opět v dalším e-mailu, ve kterém projevil – alespoň opět se mi to tak zdálo – upřimný zájem o poznání toho, jaký je tento Bůh – respektive jaký není - což zas se stalo tématem dalšího velice obsáhlého e-mailu, který jsem rovněž napsal původně pouze pro Martina a poslal původně pouze tomuto Martinovi, respektive, který (s drobnými úpravami a vysvětlivkami) rovněž jsem zveřejnil i pro Vás ostatní čtenáře jako ”druhý list Martinovi” na mých webových stránek www.henryklahola.nazory.cz . Následně po napsání a odeslání tohoto druhého velice rozsáhlého e-mailu studentu Martinovi mně napadla myšlenka, že to, co jsem v obou těchto velice rozsáhlých e-mailech psal pro studenta Martina by s největší pravděpodobností zajímalo určitě i mnohé jiné mladé lidi, čímž se zrodil v mé hlavě nápad, že bych oba tyto rozsáhlé e-maily psané původně pouze pro Martina mohl v nějaké formě – po drobných úpravách - zveřejnit na mých webových stránkách www.henryklahola.nazory.cz .

Navzdory mým předpokladům, ale moje kontakty se studentem Martinem se neskončili ani odesláním tohoto mého druhého velice rozsáhlého e-mailu – který jsem publikoval jako ”druhý list Martinovi” – protože Martin se opětovně ozval a to též dosti dlouhým e-mailem, ve kterém sice připustil existenci Boha, ba připustil i to, že Bůh dal ”snad první impuls, ale…” vyjádřil určité pochybnosti o tom, zda-li Bůh skutečně vytvořil vesmír jako takový, respektive zda-li třeba vesmír nevznikl sám od sebe od věčnosti na základě nějakého ustavičného vývoje hmoty jak učí takzvaný dialektický materialismus. Na jedné straně mně tento Martinův názor rozesmutněl, na druhé současně ale i potěšil, protože to bylo po prvé co Martin explicitně připustil existenci Boha, ba dokonce připustil i to, že Bůh dal nějaký ”první impuls” ke vzniku hmoty, byť i veškerý další vývoj hmoty a vesmíru fakticky podrobil materialistické vizi o ustavičném evolučním vývoji a zdokonalování bez ohledu na tohoto Boha, který tedy – podle Martina – dal sice prvotní impuls, aby z ničeho vznikla nějaká hmotná substance, ale tím se podle Martinova názoru role Boha definitivně skončila, Bůh od té doby je již úplně ”mimo hru”, Bůh od té doby je již tak nanejvýš pouze nějakým čistě pasivním pozorovatelem, aniž by se sám jakkoliv do dalších vývojových či evolučních procesů nějak vměšoval, ovlivňoval je či vplýval na ně. V reakci na tento Martinův e-mail následoval můj další e-mail, respektive – z hlediska ostatních čtenářů – můj třetí list Martinovi pod názvem ”Stvořil Bůh svět nebo ne?”.

Navzdory všem předpokladům, ale kontakty se studentem Martinem se neskončili ještě ani odesláním tohoto mého e-mailu – který jsem publikoval jako ”třetí list Martinovi” – protože Martin se zas opětovně ozval ještě jednou a to též asi podobně dlouhým e-mailem, ve kterém sice připustil nejen existenci Boha plus tu skutečnost, že Bůh dal nějaký ”prvotní impuls”, ale oproti minulosti navíc fakticky připustil i to, že Bůh je tvůrcem neorganické hmoty a to navíc i s tím, že i další vývoj této neživé hmoty Bůh přímo řídil a ovlivňoval. Současně ale Martin poukázal na kvalitativní rozdíl mezi hmotou organickou a neorganickou, respektive živou a neživou hmotou. A zpochybnil-li Martin tu skutečnost, že by Bůh měl i nad vývojem organické či takzvané živé hmoty tutéž absolutní moc jako měl nad vývojem hmoty neorganické, respektive takzvané neživé hmoty, tak tím spíše to zpochybnil u samotných lidských intelektuálních daností a schopností člověka, které jsou důsledkem milióny let trvající evoluce v intencích Darwinovy evoluční teorie aniž by Bůh jakkoliv sám stvořil, ovlivňoval či zasáhl do vývoje lidské inteligence, lidské ”psyché” anebo sociální inteligence člověka.

A ačkoliv jsem původně již neměl v úmyslu Martinovi psát, věřil jsem, že ten třetí list Martinovi je již poslední, přesto jsem se rozhodl, že mu tedy napíši ještě jednou a vyjádřím se i k těmto dalším novým otázkám, které Martin přímo či nepřímo v tomto svém posledním e-mailu nastolil, respektive ve čtvrtém listu Martinovi jsem se zabýval dokazováním existence lidské duše jako řídícího centra lidského ”Já”, přičemž částečně jsem v této souvislosti tak jaksi nakousl i otázku její nesmrtelnosti.

Student Martin se však opět ozval dalším relativně dlouhým e-mailem, na který následoval ”čtvrtý list Martinovi”, ve kterém jsem dokazoval existenci duše plus trochu jsem nakousl i otázku její nesmrtelnosti. Načež student Martin mi napsal další dlouhý e-mail, ve kterém tentokrát poukazoval tentokrát zas na jistá tvrzení se kterými se kdesi setkal, že údajně prý ”náboženská víra je nemoderní”, jako kdyby údajně náboženství patřilo pouze jakési vzdálené starověké a středověké minulosti, přičemž důkazem toho je to že ti údajně prý ti největší vědci a učenci naší planety by mněli být údajně vesměs samí ateisté až na několik malých zcela ojedinělých výjimek.

Vzhledem k tomu, že tento názor je absolutně nesprávný, protože pravý opak tohoto tvrzení je pravdou, rozhodl jsem se studentu Martinovi napsat ještě jednou, a také jsem mu i napsal opět velice rozsáhlý e-mail, který je s drobnými technickými úpravami publikován jako ”pátý list Martinovi”, ve kterém jsem se rozhodl napsat o největších intelektuálních kapacitách lidstva všech dob, které kdy lidstvo mělo; přičemž při rozebírání života této absolutní intelektuální elity lidstva jsem se nezabýval snad nějakým mechanickým memorováním životopisů těchto největších intelektuálů, tak jak jsem si je osobně zapamatoval, ale v této souvislosti zaměřil jsem svou pozornost zejména na ty skutečnosti, jaký měli tito největší intelektuálové naší planety osobní vztah k Bohu a k náboženství, a to nejen nějak čistě teoreticky, či formálně, ale i pokud jde také i o jejich osobní modlitbu plus jejich duchovní, náboženský život vůbec.

Student Martin mi ale opět napsal velice dlouhý e-mail, ve kterém sice fakticky akceptoval skutečnost, že drtivá většina popředních světových vědců a učenců jsou věřící lidé, současně ale vyslovil určité pochybnosti do jaké míry je tato jejich náboženská víra skutečně imanentní součástí jejich přísně racionální vědecké osobnosti popředního světového vědce a učence a do jaké míry je snad pouze nějakým jejich soukromým ”vedlejším úletem”, přičemž tento svůj názor rozvinul na vizi údajné diskrepance v otázce ”Jaký vesmír Bůh vytvořil?”, pokud jde o přísně vědecký pohled exaktních přírodních věd se zdánlivě primitivním a dětinským výkladem, který podává ”o stvoření světa” náboženství. A i když to sice student Martin úplně takhle explicitně neformuloval, pochopil jsem, že pokud jde o narážku na náboženskou interpretaci ”stvoření světa”, že má zřejmě asi na mysli zdánlivý rozpor mezi vědou a formálně doslovným pochopením výkladu prvních tří kapitol první starozákonné knihy Mojžíšova ”Pentetauchu”, knihy Genesis; se kterou pokud jde o úplně celé Písmo Svaté Starého a Nového zákona mají dnes dnešní moderní racionalisticky smýšlející lidé naší doby největší potíže akceptovat vírou Boží zvěst o stvoření světa vzhledem k tomu, že se na první pohled zdánlivě diametrálně rozchází s tím, co nás o těchto skutečnostech učí naše moderní věda.

A opět jsem si byl vědom toho, že jsem před Bohem povinen, studentu Martinovi vysvětlit i tyto nejasnosti. Ostatně vždyť v dnešním racionalistickém světě prohnitého morem ateistického skepticismu se dokonce i mnozí samotní katoličtí věřící velice vehementně domáhají exaktních důkazů a racionálních logických argumentů a považuje se to v podstatě již za cosi úplně normálního a přirozeného, tak proč bych se mněl zlobil na studenta Martina, že i on vznáší tyto požadavky? Respektive ač sice já sám JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola sám pro sebe, respektive pro svoji vlastní víru absolutně žádné důkazy nepotřebuji, moje osobní víra není závislá od absolutně žádných důkazů, moje osobní víra by byla úplně tak neotřesitelná i kdybych vůbec absolutně nijaké důkazy neměl; nicméně nemohu ignoroval současnou dobu ateistického temna, dobu nevíry, skepse a pochybností; a tedy po zohlednění reality současné naší doby je mi jasné, že bez ohledu na můj osobní názor, respektive bez ohledu na mé osobní potřeby či nepotřeby nějakých exaktních důkazů a argumentů, jsem tyto důkazy a argumenty povinen poskytnout těm, kteří se jich domáhají a tedy v tomto případě i samotnému studentu Martinovi. A to byl též důvod, proč jsem napsal i e-mail věnující se otázce ”Jak Bůh vytvořil vesmír, jak Bůh vytvořil planetu Zemi.”, který jsem i pro Vás ostatní slušné čtenáře a čtenářky dobré vůle posléze protavil i do toho ”šestého listu Martinovi”.

To už jsem si myslel, že jsem studentovi Martinovi vysvětlil všechno kolem Boha a tudíž jsem předpokládal, že student Martin se již více neozve. Avšak ještě i tentokrát student Martin se ozval. Ve svém dlouhém e-mailu mi připomenul můj e-mail ve kterém jsem se zabýval dokazováním existence lidské duše, který pak vyvrcholil v dokazování nesmrtelnosti lidské duše. Zmiňoval tento můj e-mail (poznámka pro ostatní čtenáře: viz. čtvrtý list Martinovi) a tak trochu emocionální formou vyjádřil lítost nad tím, že jsem svou rozpravu či dokazování o nesmrtelnosti lidské duše nemohl dokončit, ale že jsem musel předčasně skončit, protože jsem byl u počítače vystřídán jednou paní knihovnicí ve prospěch jedné školačky. A současně mně poprosil, abych pokračoval ve své rozpravě o nesmrtelnosti lidské duše, čemuž jsem já vyhověl a na toto téma napsal studentu Martinovi dlouhý e-mail, který jsem protavil do ”sedmého listu Martinovi”.

Ne sice že by se toho o nesmrtelnosti lidské duše již nedalo toho více napsat, ale napsal jsem toho již více než dosti a tudíž jsem byl velice zvědav na to, zda-li se student Martin ještě i teď bude na toto téma ptát, anebo zda-li se třeba zeptá tentokrát již na něco jiného, či eventuálně již úplně přeruší se mnou veškerou komunikaci a již se více neozve. Avšak student Martin se i tentokrát ozval. V podstatě svým způsobem jaksi logicky a kontinuálně přešel od problematiky nesmrtelnosti lidské duše k problematice existence či neexistence pekla a nebe, plus ke konci zmínil jakýsi, cituji doslova ”televizní film o vymýtání satana – ďábla… ani neví zda-li to bylo na televizi Nova či Prima..atd.” s tím že chtěl, abych se nějak vyjádřil i k existenci či neexistenci i těchto skutečností.

A tak jsem i tentokrát napsal studentovi Martinovi další dlouhý e-mail kde jsem se zabýval existencí, nebe pekla, očistce a na konec i problematikou exorcismu; což jsem poté přetavil do ”osmého listu Martinovi”.

Student Martin se však ale ozval opět, přičemž v tomto e-mailu kladl velice zajímavé eschatologické otázky po podstatě smyslu lidského života, a po přečtení tohoto jeho snad intelektuálně (filozoficky) doposud nejhlubšího e-mailu mi bylo hned jasné, že na takovéto dotazy mám nejen právo, ale přímo povinnost mu odpovědět, protože nějakého ateistu, který by mi psal ”jen tak z legrace” by takového, filozoficky plus duchovně hluboce vnitřně procítěné a současně i logicky skloubené dotazy eschatologického charakteru asi jen stěží mohli samého napadnout i kdyby byl třeba tento nějaký ”ateistický vtipálek” sebevíc inteligentní (ledaže by to opsal z nějaké odborné teologické knihy karmelitánské duchovní mystiky – ale takovýto plagiát bych patrně rozpoznal asi taky).

Tento Martinův e-mail zajímající se o eschatologické otázky ohledem smyslu života jsem rozhodně nemohl ignorovat, a proto v mém předcházejícím e-mailu, který jsem poté protavil do ”devátého listu Martinovi” snažil jsem se studentu Martinovi vysvětlit, že hlavním smyslem lidského života rozhodně není a aní nemůže být ani rodina, ani práce, ani kariéra, ani vzdělání, ani honba za penězi či majetkem, ani honba za úspěchy ve sportu, vědě či umění a tedy ani honba za medailemi, vyznamenáními, diplomy, hodnostmi, akademickými či jinými tituly a ani nic podobného; respektive, že hlavním smyslem lidského života je a musí být pouze celoživotní upřimná víra a láska k Pánu Bohu, která se projevuje celoživotním úsilím o zachovávání všech Božích přikázání a příkazů, abychom my jako věřící lidé pak po skončení tohoto našeho relativně velice krátkého pozemského života získali věčnou blaženost v ”nebi” v Boží věčnosti, v Boží lásce.

Netrvalo velice dlouho a student Martin se opět ozval. Udělal mi osobně velikou radost, když mně informoval o tom, že hned tentýž den, co si přečetl můj ”eschatologický” e-mail, tak šel se podvečer podívat ke kostelu, a protože bylo otevřeno, tak vešel také dovnitř a prohlédl si interiér kostela. A na druhý den si troufnul ještě více – to dokonce přišel na večerní mši svatou, na kterou přišel asi čtvrt hodiny před jejím počátkem a sedl si do poslední lavice odkud sledoval celou mši svatou. Pak byl další den opět se podívat na večerní mši svaté, přičemž tentokrát si troufl sednout dokonce již mnohem více dopředu než pouze do poslední lavice, kde seděl včera. Pak další den na mši svaté sice nebyl, ale večer před spaním se doma modlil o to, aby další den našel dostatek ”kuráže”, respektive odvahy sednout si odvážně na této mši svaté do úplně první lavice, což jak student Martin s určitou subjektivní sebekritičností dodává není si zcela jist tím, zda-li k tomu skutečně již ”dnes” najde dostatek osobní odvahy, aby to udělal, zejména se obává toho, že obřad mše svaté zatím ještě nemá příliš ”v krvi”, a proto se bojí, že by tam během mše svaté třeba mohl stál nakonec jako nějaký ”dudek” nevědouce co má dělat, jak se má modlit během mše svaté atd. Současně student Martin se zmínil o tom, že již v minulosti kde – tu v nějakých útržcích zaslechl o osobě Ježíše Krista, kterého vždy chápal jako určitý symbol dokonalosti aniž by ho kdy historická autenticita této osoby nějak specificky zajímala, nicméně tentokrát si všiml, že kněz opakovaně mluvil o osobě Ježíše Krista, přičemž o něm nemluvil pouze jako o jakémsi symbolu, ale jako o skutečném reálném člověku z masa a kostí, který kdysi skutečně existoval. Dále student Martin mluvil o jakýchsi blíže nespecifikovaných kamarádech, kteří tvrdí, že – cituji doslova: Kristus je fake”, a že prý ”takový člověk nikdy neexistoval”. Student Martin podotkl, že na tuto otázku nemá žádný vyhraněný názor, v minulosti ho to nijak netrápilo, a že teprve v posledních měsících připouští, že Ježíš Kristus může být snad i skutečná osoba, avšak že si tím není vůbec jist jak to vlastně je, nicméně z kontextu mých e-mailu pochopil, že já pokládám rovněž existenci Ježíše Krista za hotový fakt, a proto se na mně obrátil s prosbou, pokud snad disponuji nějakými nevyvratitelnými důkazy a argumenty o tom, že Ježíš Kristus byl reálnou, skutečnou osobou, abych mu tyto důkazy poskytl; a že rád přijme za pravdivé, že Ježíš Kristus skutečně žil před dvěma tisíci lety bude-li mít pro tato tvrzení dostatek nevyvratitelných a hodnověrných důkazů a argumentů.

Na tento list jsem odepsal studentovi Martinovi jeden z mých doposud nejdelších e-mailů, ve kterém jsem se zabýval různorodými historickými prameny, respektive různými písemnými svědectvími lidí, kteří žili v téže době jako na zemi ve své lidské podobě působil Ježíš Kristus anebo krátce po něm, a to včetně i písemných svědectví takových lidí, kteří byli buď vyhraněnými nepřáteli Ježíše Krista (zejména takzvaní “pravověrní” Židé, kteří odmítli Ježíše Krista jako Mesiáše, plus římští pohané, jako i další pohané), anebo přinejmenším celek určitě to nebyli žádní křesťané. Tento e-mail jsem o několik dnů později pak přetavil do “desátého listu Martinovi”, aby se s jeho obsahem mohli obeznámit i další čtenáři, které tato problematika historické autenticity skutečné existence člověka Ježíše Krista rovněž zajímá.

Po odeslání tohoto mého e-mailu se student Martin ozval opět ve svém obšírném e-mailu, ve kterém s velikým nadšením popisoval své první dojmy, které na něj učinila osobní přítomnost na mši svaté v místním katolickém kostele. Již dávno jsem nečetl nic takového, co by mi udělalo větší radost než popisování subjektivního prožitku ze mše svaté. Pak přešel k obsahu mého zatím posledního e-mailu. To co zde student Martin psal již bylo sice méně potěšující avšak plně oprávněné, protože uznávám, že student Martin v tomto světe pochybovačnosti a nevíry má plné právo klást tyto otázky, zatímco moji povinností je pokusit se mu na ně co nejlépe odpovědět, respektive v daném konkrétním případě pokusit se studentu Martinovi co nejvíce přiblížit osobu Ježíše Krista a jeho postavení či poslání, což přímo souvisí i s problematikou Božího zjevení.

Student Martin plně akceptoval historickou autenticitu Ježíše Krista jako člověka, ba dokonce i doslova napsal, že teď již bez jakýchkoliv pochybností je mu úplně jasné, že Ježíš Kristus byl skutečný člověk, a nikoliv pouze nějakou vymyšlenou postavou. Současně však mi upřimně napsal, že ještě doposud mu není zcela jasné to, jaké poslání tato Kristova mise na zemi vlastně vůbec měla. Dokonce našel odvahu a – jak tvrdí - v kostele se faráře na to po mši zeptal (poznámka: osobně se však z kontextu toho co mi student Martin napsal se však spíše domnívám, že se na to student Martin zeptal spíše v zákristii než v kostele, plus že se sice na to zeptal katolického kněze, avšak tento konkrétní kněz nemusel být nutně samotným farářem. Student Martin totiž pojmy “kněz” a “farář” ještě doposud mylně chápe jako synonyma). A dotyčný farář(?) mu poměrně stručně odpověděl cosi v tom smyslu, že “zde jde o Boží zjevení, kdy se Bůh od stvoření světa různými způsoby zjevoval lidem, až nakonec všechna tato Boží zjevení vyvrcholila v zjevení samotného Ježíše Krista”, a pak se studentu Martinovi tento farář(?) omluvil s tím, že kamsi chvátá na jakousi “Biblickou hodinu” (poznámka: Podle mého osobního názoru Martine, zřejmě tím farář(?) asi zde myslel nějaké pravidelné místní společenství křesťanů, kteří se dobrovolně někde, například na faře scházejí s určitou konkrétní náplní činnosti, například modlitbami, diskusemi na určitá specifická témata – zde tedy zejména soudíc podle názvu asi biblická, popřípadě přednáškami pozvaných hostů na tato témata spojenou s otázkami účastníků atd. s tím, že vedoucím či moderátorem tohoto společenství je zřejmě asi právě tento farář(?)) a odešel pak kvapně pryč, což studentu Martinovi znemožnilo požádat ho o bližší vysvětlení oč se vlastně jedná, a tak tedy s žádostí o toto bližší vysvětlení se student Martin obrátil na mně.

Ostatně za zhruba jeden rok existence webových stránek www.henryklahola.nazory.cz jsem od mých skutečných veřejných ale i anonymních přátel a příznivců, a to zpravidla pouze samých hluboce věřících lidí obdržel již vícero děkovných e-mailů plných uznání (někdy snad až přehnaného a nezaslouženého), právě tak jako na druhé straně zas – pro změnu zas téměř výlučně od ateistů - i nemálo výsměšných, urážlivých či nenávistných e-mailů vyhrožující mi někdy dokonce i smrtí. Ale všiml jsem si také i to, že mezi mnohými mými pisateli jsou také i mladí lidé, přičemž někteří z nich mě velice mile překvapili tím, že jsou věřícími křesťany anebo alespoň lidmi, kteří upřimně hledají svoji cestu k víře a k Bohu, což vyvrcholilo právě v samotném studentovi Martinovi, který mi svým zájmem o rozličné náboženské otázky udělal skutečně mimořádně velikou radost.

Ovšemže jsem si plně vědom toho, že mnozí lidé jsou zuřivými nepřáteli Ježíše Krista, katolické církve, křesťanství ba dokonce i samotné víry v Boha jako takové. Avšak přesto, že jsem si vědom toho, že zveřejnění obou těchto dvou obšírných e-mailů, které jsem napsal a poslal studentu Martinovi, nepochybně u určité části těchto ateistů opět zřejmě asi vyvolalo nový výbuch jejich ještě větší fanatické nenávisti vůči náboženským webovým stránkám www.henryklahola.nazory.cz a JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryku Laholovi osobně, plus dotyčný předešlý ”třetí list Martinovi”, a po nich další listy propagující náboženskou víru pokaždé opět ještě více a více přilili ”oleje do ohně jejich slepé ateistické nenávisti”, přičemž jak z obsahu Internetu bylo vidět dokonce již i před samotným zveřejněním vůbec i jen prvních dvou obšírných e-mailů poslaných studentu Martinovi, jen ztěží bychom na Internetu našli jiné české nebo slovenské náboženské webové stránky vůči kterým je šířena rozsáhlejší nenávistná a dezinformační kampaň než proti webovým stránkám www.henryklahola.nazory.cz , která protagonisty této nenávistné a dezinformační kampaně již dokonce i před zveřejněním obou rozsáhlých e-mailů Martinovi musela stát na milióny korun z veřejných rozpočtů.

Je až s podivem, že jeden relativně bezvýznamný nezávislý intelektuál JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola – věřící křesťan a jeho webové stránky www.henryklahola.nazory.cz , kterých obsahem není nějaká politika (poznámka: jakékoliv politice či politizování se JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola naopak vždy důsledně vyhýbá!!), ale obsahem náboženských webových stránek www.henryklahola.nazory.cz je pouze čistě apolitická propagace náboženské víry, že mohou překvapivě vyvolat v ateistické České republice až takovou rozsáhlou vlnu fanatické nenávisti, že na šíření dezinformační kampaně proti náboženským webovým stránkám www.henryklahola.nazory.cz neváhají vyhodit nestydatě vysoké sumy peněz, které mnohonásobně přesahují veškerý obnos finančních prostředků, které nezávislý intelektuál JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola sám vydělal za celý svůj život; což bez ohledu na farizejské kecy pokryteckých českých politiků o údajné náboženské svobodě v České republice jen ukazuje na skutečnou míru této jimi proklamované ”svobody náboženství” v České republice.

Česká republika porušuje svobodu náboženství přinejmenším již tím, že v rozporu se svými zákony v praxi zpravidla nestíhá buď vůbec anebo pouze velice laxně či s velikými průtahy přistupuje ke trestnímu stíhání takové trestné činnosti jako je například trestní čin Hanobení náboženského vyznání podle ustanovení § 198 trestního zákona č.140/1961 Sb. v platném znění (dále jen: ”trestní zákon”); trestní čin Pomluvy (pokud jsou obětí této trestné činnosti věřící lidé jako jednotlivci) podle ustanovení § 206 trestního zákona; trestní čin Poškozování cizích práv (pokud jde o šíření úmyslných dezinformací namířených proti věřícím lidem jako jednotlivcům či konkrétním náboženským institucím) podle ustanovení § 209 odst. 1 písm.a/ trestního zákona. Z těchto důvodů obrátil jsem se již písemně se svými stížnostmi na kompetentní orgány Evropské unie, Rady Evropy, Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, Amnesty International a další vládní i nevládní organizace zaměřené na obranu lidských práv, aby se situací v oblasti lidských práv v České republice pokud jde o svobodu náboženství zabývaly. Současně vyzývám i všechny kompetentní představitele všech církví a náboženských společností působící v České republice, aby se i oni zamysleli nad problémy svobody náboženství v České republice a k otázce respektování či nerespektování svobody náboženství v České republice zaujali veřejně nějaké stanovisko.

A ovšemže tak jako již mnohokrát v minulosti, tak i tentokrát tuto práci bude číst i mnoho jiných lidí, než kterým je svým věcným obsahem určena, nepochybně ji bude číst i kopa kdejakých dvacetiletých a mladších psychopatických sopláků, kterým je víra zcela lhostejná, eschatologické otázky je absolutně nezajímají. A spíše než věcný obsah, tak i v této práci budou hledat pouze překlepy či gramatické a stylistické chyby, aby mi pak opět mohli psát své nenávistné e-maily plné fanatické zloby a nenávisti. Ba dokonce navzdory tomu, anebo spíše právě pro to, že obsah této práce se týká problematiky čistě náboženské, nepochybuji ani nejméně o tom, že mnohé nenávistné e-maily dostanu tentokrát dokonce i od některých samotných takových lidí, kteří se budou prezentovat jako údajní ”věřící”.

Přesto však na druhé straně nepochybuji ani o tom, že – tak jako i v minulosti, tak i tentokrát - bude i taková skupina věřících lidí plus lidí hledajících Boha, kteří si tuto práci se zájmem celou přečtou bez toho, aniž by vůči mně JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryku Laholovi kvůli obsahu této práce pociťovali nějakou zášť a nenávist. Ba někteří lidé možná dokonce budou i rádi, že jsem jim zprostředkoval objektivní pohled na tyto otázky o kterých dominantní názorotvorná masmédia nijak moc nemluví (pokud se o tom alespoň vůbec někdy zmíní, protože i o tom dosti pochybuji!)!

Ba dokonce často i takzvaný dnešní náboženský tisk, ve kterém se v současné době silně projevují různé sekularizační tendence mi někdy spíše přijde jako tiskoviny programového rouhání se Bohu než jako skutečný náboženský tisk jako takový. Ba dokonce za tento můj názor na určitou část současného náboženského tisku v České republice mně jednou kritizoval jeden anonym pokládající se zřejmě asi za ”věřícího”, protože se zaštiťuje našimi významnými českými středověkými světci jako svatým Václavem, svatým Vojtěchem a svatým Janem Nepomuckým; ačkoliv já osobně se domnívám, že ten dnešní, sekularizační pseudonáboženský tisk, který pokládám nejen já, ale - čistě hypoteticky vzato kdyby mohli okamžitě vstát z mrtvých – pokládali by ho za tiskoviny programového rouhání se Bohu i samotný svatý Václav, svatý Vojtěch a svatý Jan Nepomucký, kdybych jim tento moderní český ”náboženský tisk” dal k četbě a byli by z jeho obsahu ještě více šokováni než jejich o několik staletí mladší bratr ve víře v Ježíše Krista Boha Spasitele a Vykupitele JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola, který je tudíž jako člověk žijící na přelomu druhého a třetího tisíciletí snad již na ledacos zvyklý.

Teď zde vkládám důležitou poznámku pro ostatní čtenáře – chcete-li skutečně porozumět obsahu tohoto ”devátého listu Martinovi” musíte si nejprve přečíst ”první list Martinovi”; po přečtení si ”prvního listu Martinovi” je třeba si přečíst ”druhý list Martinovi”; po přečtení ”druhého listu Martinovi” je třeba si přečíst ”třetí list Martinovi”, po přečtení ”třetího listu Martinovi” je třeba si přečíst ”čtvrtý list Martinovi”, po přečtení ”čtvrtého listu Martinovi”, je třeba si přečíst ”pátý list Martinovi”, po přečtení ”pátého listu Martinovi”, je třeba si přečíst ”šestý list Martinovi”, po přečtení ”šestého listu Martinovi” je třeba si přečíst sedmý list Martinovi, po přečtení ”sedmého listu Martinovi” je třeba si přečíst ”osmý list Martinovi”, po přečtení “osmého listu Martinovi”, si přečtěte “devátý list Martinovi”, poté si přečtěte ”desátý list Martinovi” a teprve až poté čtěte tento ”jedenáctý list Martinovi”. Ten, koho totiž nezajímá pouze hledání překlepů, gramatických chyb či stylistických chyb, ale ho skutečně zajímá také i věcný obsah tohoto ”jedenáctého listu Martinovi”, by si ve svém vlastním zájmu, respektive v zájmu posloupnosti výkladu v jeho logicky vzájemně navazující vědecké kontinuitě měl přečíst dříve než bude číst tento ”jedenáctý list Martinovi” právě všech deset předešlých listů Martinovi, a to v chronologickém pořadí tak, jak po sobě následovaly! Říkám Vám totiž všem zcela otevřeně, že četba tohoto ”jedenáctého listu Martinovi” bez toho, aniž bych si nejprve přečetl či přečetla v chronologickém pořadí i předešlých deset listů Martinovi je pouze Vaší úplně zbytečnou ztrátou času, který by jste rozhodně mohl či mohla využít raději na něco užitečnějšího! Při nedodržení tohoto mého doporučení totiž obsah tohoto ”jedenáctého listu Martinovi” pro Vás v tomto případě totiž zůstane zcela nesrozumitelný a nesmyslný. A to je tak na úvod asi všechno.

Milý Martine, Vaším zájmen jsem pokaždé velice mile překvapen, stále se z něho těším a modlím se za Vás. Vzhledem k faktické platnosti hesla ”Člověk míní, ale Pán Bůh mění” Martine, či spíše ani ne tak Pán Bůh jako spíše všemocné, feministické ”paní tvorstva”, pod čím rozumím zde konkrétně kteroukoliv ze zdejších paní knihovnic, jelikož moc a nadvláda žen v dnešní době tak jako ostatně i všude jinde, tak i paní knihovnic ve veřejných knihovnách je absolutní a tedy nemohu dopředu tušit to, jak dlouho mně dnes zdejší ctihodné dámy pani knihovnice nechají psát tento e-mail, nicméně Váš zájem o osobu Ježíše Krista mi udělal mimořádně velikou radost a v rámci toho času, co budu mít dnes počítač k dispozici se Vám pokusím vysvětlit celkovou problematiku Božího zjevení, protože právě k tomuto směřuje Váš poslední obšírný e-mail. Pokud se snad ještě jednou stručnou větou smím vrátit k obsahu Vašeho předminulého e-mailu, respektive Vám jako Váš věkem starší kolega ve víře Martine Vám poskytnou jednu dobře míněnou radu – domnívám se osobně, že není správné kamarádit se s takovými kamarády, kteří zarputile popírají existenci Ježíše Krista a je tedy jen na Vás Martine, aby jste kriticky zvážil jaký prospěch Vy osobně máte z toho, že jste ochoten se stýkat a mluvit s těmito lidmi, respektive zda-li z toho vůbec nějaký osobní prospěch a užitek máte?

Na světě je hodně slušných lidí a pevně věřím, že i v kostele do kterého jste začal chodit brzy najdete si nové kamarády z řad věřících mladých lidí, kteří tento kostel navštěvují, popřípadě můžete se někdy dotyčného faráře(?) zeptat, co je to ta “Biblická hodina”, a poté i na to zda-li by jste tam směl jít také se někdy podívat. Ač sice nevím přesně oč se ve Vaší farnosti konkrétně jedná, ani nejméně nepochybuji o tom, že dotyčný farář(?) rozhodně bude plně souhlasit s Vaší účastí na této “Biblické hodině” – přičemž jistě tam najdete mezi účastníky i hodně mladých lidí, z nichž jak pevně doufám i hodně Vašich příštích kamarádů. Ba dokonce Martine – nebojte se zeptat i na to, zda-li v rámci Vaší farnosti mají nějaké své společenství i vysokoškolští studenti, popřípadě nějaké šířeji pojaté společenství mladých lidí. V téměř každé farnosti Martine nějaké takovéto společenství adolescentní mládeže organizované na půdě místní farnosti existuje, někde zahrnuje všechny mladé lidi počnouc pomocnými dělníky a konče vysokoškolskými studenty, které spojuje jak jejich společný věk, tak i alespoň minimální zájem o náboženskou víru, jinde dokonce mají vysokoškolští studenti i vlastní křesťanská společenství. Pevně věřím Martine, že si mezi těmito mladými lidmi velice brzy najdete nové kamarády, a pevně věřím, že charakterově mnohem lepší kamarády než jsou ti lidé, se kterými jsem Vám jako přece jen poněkud starší a zkušenější člověk doporučil jakékoliv další kontakty ukončit, anebo alespoň omezit na nejminimálnější minimum. Pokud jde o Vaše dotazy Martine ohledem toho co je Boží zjevení, zda-li Bůh skutečně mluvil k lidem, a pokud ano, tak jak plus celkovými možnostmi a potřebou Božího zjevení se hodlám zabývat v tomto e-mailu. V tom e-mailu, ve kterém jsem řešil otázku smyslu života Martine, jsem dokazoval tu skutečnost, že Bůh stvořil člověka na to, aby člověka učinil účastným na své nekonečné lásce Boží, a tak člověka učinil Bůh nekonečně šťastným. Jak jsem totiž již v dotyčném e-mailu uvedl Martine – být účastným na nekonečné Boží lásce znamená nekonečně milovat Boha!

Milovat však ale můžeme pouze to Martine, co rozumem poznáváme jako dobré – jako láskyhodné! Abychom tedy Martine my lidé mohli splnit svůj životní cíl, tj. milovat Boha, a tak se stát nekonečně šťastnými, musíme ho nejprve poznávat!! A to – Martine – není lehké. Zejména pak ne tehdy Martine, pokud se my lidé pouze cestou rozumu chceme dozvědět pravdu o Bohu a o svém vztahu k Bohu. Ostatně Martine, vždyť nepochybně i Vy sám jste se o tom mohl přesvědčit, a to ať již ze své vlastní životní zkušenosti, anebo i z toho co jsem Vám já sám z počátku psal (poznámka pro ostatní čtenáře: viz. “1.list Martinovi”). Kromě toho ještě navíc – kolik lidí, a to dokonce i kolik z těch lidí, co věří v Boha, vlastně vůbec znají ty věci, které jsem společně s Vámi Martine v našich vzájemných e-mailech rozebíral! Kolik lidí zná filozofii jako rozumovou cestu poznání Boha Martine!! Takovýto způsob rozumového poznávání Boha je Vám Martine jako budoucímu intelektuálovi sice osobně dost blízký, nicméně faktem zůstává, že takovéto poznávání pravdy je – z různých důvodů – dosti těžce přístupné pro většinu lidí…

Kromě toho náš rozum je při pouhém rozumovém poznávání Boha vystaven mnohým a těžkým omylům Martine, a to zvláště v těchto, tak abstraktních věcech. Ostatně stovky filozofických systémů Martine, a tisícero rozličných názorů i v naší dnešní době to jen jednoznačně dokazují! Například já osobně Martine, kdybych byl ve svém životě a v znalostech Boha ponechán pouze jen a jen na svůj vlastní rozum, eventuálně třeba i na rozum jiných, teologicky vzdělanějších lidí jako je moje maličkost, nikdy bych nedosáhl takové poznání Boha, které by ve mně mohlo zapálit tak intenzivní lásku k Bohu, díky které se můj Pán Ježíš Kristus pro mě stal absolutní, totální “alfou i omegou” mého života.

A tato láska člověka k Bohu není jen tak lecjaká “láska” Martine, ale láska nadevšecko milující Boha, která pak ve svých eschatologických důsledcích může dovést člověka k nekonečné lásce Boží v nebi! Bůh chce spásu všech lidí Martine, avšak ne cestou násilí. Bůh respektuje svobodnou vůli lidí Martine! A právě proto, že Bůh miluji lidi láskou nekonečnou Martine, nemůže se ani dívat na lidi, jak tápají v nejistotě, pochybnostech a ve vyznávání všelijakých nesmyslů, jako to možno sledovat u primitivních lidí, kmenů a národů v minulosti, ale bohužel i dnes u nás. Nic takového Martine, protože Bůh, který by mlčel nad takovýmto chaosem u lidí v oblastech lidského myšlení a poznávání životního cíle nás lidí by nebyl Bohem a Otcem nás všech. A tak nekonečná láska Boží k nám lidem logicky musela donutit Boha, aby k nám lidem Bůh promluvil, aby odhrnul ten neproniknutelný závoj, ukrývající Jeho Božství Martine, a dal nám poznat jako sebe, tak i naše poslání v přítomném životě. Bůh nám lidem musel dát najevo Martine, respektive nám zjevit, že On je Bůh, a že my lidé jsme jeho děti – předurčené k nekonečné blaženosti. Bůh nám lidem musel ukázat cestu i prostředky Martine, které by nám lidem umožnili milovat Boha upřimnou láskou nadevšecko! A toto Boží zjevení se uskutečnilo nejen tím Martine, že Bůh k nám promluvil jen jaksi nepřímo cestou našeho přirozeného lidského rozumu skrze stvořenou přírodu v níž my lidé i svým lidským rozumem můžeme vidět neuvěřitelnou genialitu a um jejího tvůrce – ale i mnohem názornějšími a působivějšími formami!! Vždyť ostatně Bůh sám nejlépe ví Martine, jaký těžkopádný a nedokonalý je náš lidský rozum, jak my lidé často lpíme na různých primitivních představách o tom, co se dá nahmatat a vidět. Proto i takovýmto způsobem Bůh k nám lidem promluvil Martine, a to hodně krát a to nejrozmanitějšími způsoby promluvil Bůh k nám lidem! Možná, že teď se Vám Martine chce rovnou zaprotestovat, že to prý není možné; nicméně, když jsem já v některém z mých předešlých e-mailů psal Vám Martine o modlitbě, tak jsem Vám doufám, že dostatečně prokázal tu skutečnost, že Bůh může rozličnými způsoby působit na nás lidi a dávat nám lidem odpovědi na naše slova, když mi lidé s Bohem ve své vroucné modlitbě mluvíme.

A přitom nezáleží vůbec na tom Martine, zda-li k nám lidem mluví Bůh pouze ve formě našich vnitřních vnuknutí, anebo přímo ústy lidí, kterých Bůh používá jako prostředníky, anebo dokonce třeba Bůh sám vezme na sebe podobu nějaké věci neživé či živé, neboť Bůh má své způsoby jak se projevit! A tak tedy Martine – v této souvislosti je nepochybné - že Bůh se člověku může rozličnými způsoby zjevit, Bůh může k člověku rozličnými způsoby promluvit!! A toto Boží zjevení je tedy nejen možné, ale i velice potřebné pro člověka Martine, aby tak člověk mohl dosáhnout svůj nadpřirozený cíl – nekonečnou blaženost. Jestliže je tedy Boží zjevení možné a potřebné Martine, pak Bůh jako nekonečně inteligentní bytost – logicky – ho vlastně ani nemohl neuskutečnit. Možná, že se teď Martine v duchu ptáte na to, jak se tedy toto Boží zjevení v praxi v minulosti uskutečnilo, jakým způsobem se toto Boží zjevení odehrálo! Jsem si vědom toho Martine, že Vám musím odpovědět: Nejčastěji se v minulosti Boží zjevení uskutečnilo tak Martine, že Bůh nějakým způsobem promluvil, respektive, že Bůh zjevil určité pravdy určitým vyvoleným jednotlivcům, a tito Bohem vyvolení lidé měli pak z tohoto Božího pověření tyto Boží pravdy tlumočit dále ostatním lidem, případně národu či jiné lidské pospolitosti v rámci níž tito Bohem vyvolení lidé žili. Ze své vlastní zkušenosti velice dobře vím Martine, že když o těchto věcech nějakým lidem přednáším či jinak povídám, tak na tváři nejednoho mého posluchače se objeví jakýsi pochybovační usměv, jako kdyby se mně chtěl zeptat na to, že prý “jak tento konkrétní člověk prokáže, že Bůh k němu skutečně promluvil a zjevil mu právě to, o čem tvrdí ostatním lidem, že mu Bůh zjevil”? Ovšemže Martine uznávám, že v této jejich nevyslovené otázce je nejen projev určitého pochybovačného, či někdy dokonce i přímo zlomyslně výsměšného skepticismu, ale i zcela legitimní esence určitého dotazu z toho důvodu, že sám náš lidský rozum nám jasně říká, že pokud nám Bůh zjeví svoji vůli, tak my lidé nemůžeme učinit nic rozumnějšího, než poslouchat a zjevené Boží pravdy přijmout! Jenže určitý problém je v tom Martine, že Bůh nezvykne mluvit osobitně ke každému jednomu člověku, ale Bůh si zpravidla přeje, abychom my lidé vírou přijímali zjevení od toho Bohem vyvoleného člověka, kterého si Bůh vyvolil a tuto svoji Boží pravdu mu zjevil (Otázka k logické úvaze: Když lidé jsou ochotni věřit i naprostým, totálním lžím, které si vymysleli jiní lidé, jako například politici a vysocí státní úředníci, a tyto jejich neuvěřitelné lži pak svorně opakují jejich servilní novináři ve svém zpravodajství všech televizních stanic, všech rozhlasových stanic, veškerý klíčový názorotvotný tisk, a po nich pak dále tyto lži papouškují tisíce různých webových stránek i na Internetu; proč mnozí lidé po celá ta tisíciletí v minulosti odmítala svědectví lidí, kteří z Božího vyvolení a pověření pouze poslušně tlumočili Boží vůli?).

Moje výše položená “Otázka k logické úvaze” je pro mne samého velikou záhadou Martine, a upřimně se přiznám k tomu, že odpověď na ni jednoduše vůbec neznám a ptám se s velikým údivem, proč lidé tak rádi věří různým naprosto nesmyslným pověrám a pohádkám (viz. například různým feministickým pohádkám o údajné diskriminaci žen /ačkoli pravý opak toho je pravdou!/, různým pohádkám o tom, že různí psychologové, psychiatři a Bůh ví jací další šarlatáni jsou schopni “rozumět” lidské duši, či dokonce ji i přímo “léčit”, různým pohádkám o existenci hypnózy a jiných takzvaných paranormálních jevů, různým naprosto absurdním pohádkám o údajné existenci mimozemského života ve vesmíru /dokonce i americká Nasa se u mě totálně zesměšnila tím, když uvedla, že prý “na některých měsících Jupiteru či na jiných planetách by se údajně prý – cituji - “mohli nacházet živé mikroorganismy”!!!!!/ či dokonce někteří lidé přímo věří i pohádkám o údajné existenci jakýchsi mimozemských civilizací /asi zelných panáčků s takovými anténkami na hlavách???/ či takzvaných “létajících talířů”, anebo směšná byla i absurdní víra v politickou pohádku o údajné existenci “iráckých zbraních hromadného ničení”, ještě směšnější je pseudoekonomická pohádka “o levnějších zahraničních dělnících oproti dělníkům českým” anebo vlastně teď absolutně u všech lidí na naší zeměkouli nejnověji je velice populární pohádka o takzvaném “globálním oteplování” atd.)! A o víře ve všelijaké horoskopy, magie, takzvaná šťastná a nešťastná čísla, jasnovidce, telepatii, senzibily a jiné nesmysly či bláboly již ani nemluvě! Člověk, který by na tyto otázku “proč lidé věří všem těmto mediálním lžím a nevěří Bohu” znal plně adekvátní odpověď Martine – myslím, že by měl za to plným právem ihned dostat Nobelovu cenu! Já JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola osobně se v tomto velice liším od převážné většiny ostatních lidí, neboť já nevěřím jen tak ledakomu, ledacos! Ovšemže Martine uznávám, že o drtivé většině toho co víme – ať již se to týkalo prakticky čehokoliv – jsme se nemohli osobně nijak přesvědčit, ale přijali jsme to pouhou vírou a vlastně ani já sám tudíž rozhodně nejsem absolutně imunní vůči všem těm mediálním lžím, které se na nás ze všech stran agresivně valí. Já však ale Martine na rozdíl od převážné většiny ostatních lidí vím, že věřit mohu jen tomu, kdo je pro mne autoritou!

A autoritou pro mne může být jen ten subjekt, kdo splňuje současně následující dvě podmínky Martine: za prvé jistota, že dotyčný subjekt pravdu skutečně zná a za druhé právě tak i jistota, že dotyčný subjekt je absolutně čestný, poctivý, pravdovravný a věrohodný, tj. subjekt, kterému mohu absolutně důvěřovat. Kdosi mi jednou na jisté přednášce řekl Martine, že prý on se dívá kdysi večer na televizní zprávy, že nejprve se dívá na Primu, pak se dívá na Českou televizi, a nakonec se dívá i na Novu s tím, že prý když něco řekne televize Prima, a úplně totéž pak zopakuje i České televize a po ní pak i televize Nova, tak že má zde tři pro něj velice autoritativní svědectví, která pokud se naprosto shodují, tak této informaci vždy věří. A přitom Martine, nebyl to rozhodně nějaký blbeček, ale byl to intelektuál, alespoň tedy formálně byl to skutečný intelektuál (tj. definice pojmu intelektuál: “úspěšný absolvent alespoň jednoho uceleného vysokoškolského studijního programu minimálně magisterského stupně za který obdržel akademický titul Mgr., Ing., MUDr., MVDr. či jiný srovnatelný akademický titul ze zahraničí, který odpovídá alespoň našemu akademickému titulu magisterského stupně”). Právě proto, že se jednalo o intelektuála Martine, tak jsem byl z  toho tak velice překvapen, že jsem málem upadl na mikrofon. Pak jsem se ho ale zeptal na to Martine, že kdyby ho osobně čistě hypoteticky navštívili v jeho bytě třebas i samotní generální ředitelé televizí Prima, České Televize a Novy s tím, aby jednomu z nich čistě hypoteticky třeba jen tak z legrace podepsal nějakou “bianko” směnky s tím, že další dva z nich, by se mu formálně zde čistě verbálně zavázali ( a ovšemže beze svědků či jakýchkoliv písemných dokladů!), že mu případně kdekoliv dosvědčí, že to “podepsal jen tak z legrace” – zda-li by to udělal? Zde dotyčný intelektuál Martine mi zcela upřimně odpověděl, že ne, protože by neměl jistotu, že by to třeba eventuálně nějak nezneužijí. Shodným řečem tří generálních ředitelů by tedy ani on sice nevěřil Martine, avšak shodným řečem jejich tří televizních stanic věří absolutně! A to ještě k tomu navíc šedesátiletí důstojní generální ředitelé obvykle ani nečtou televizní správy – ty čtou oproti nim pouze jakési mnohem méně důvěryhodné dvacetileté hopsandy či stejně “staří” vyžehlení panáci, kteří navíc dokonce ani nečtou zprávy každý den a po celý svůj život, ale se tam u reportérského mikrofonu střídají jako holuby v holubníku!! Neuvěřitelný paradox…

Jak jsem již já uvedl Martine, já věřím úplně pouze tomu subjektu, o kterém jednak vím, že pravdu skutečně zná, jednak o kterém mám jistotu, že dotyčný subjekt je absolutně čestný, poctivý, pravdovravný a věrohodný, tj. subjekt, kterému mohu absolutně ve všem důvěřovat! Kdosi mi Martine řekl “no, to já absolutně nevěřím všechno dokonce ani vlastním rodičům!”. “Skutečně?” – zeptal jsem se ho ironicky – “Avšak novinářům – pokud snad urážlivě či výsměšně nepíšou přímo o Vás samotném – tak věříte absolutně všechno, viďte?” Zde již mnozí lidé jsou naprosto zviklaní Martine, a zeptají se poněkud nejistě “No, dobrá Laholo, komu však ale pak věříš ty sám??” Já sám, mám-li být upřimný Martine, tak věřím “všechno” pouze takové naprosto dokonalé autoritě, která absolutně všechno zná a která současně je i absolutně čestná, poctivá, pravdovravná a věrohodná, což je pouze jeden jediný subjekt – je to Bůh! O člověku se to nedá celkem říci Martine…

Jestliže ale já mám “všechno” uvěřit člověku Martine – jako by jsem zcela jistě a ochotně uvěřil Bohu – pak ale sám Bůh musí učinit z tohoto člověka svůj “nástroj”, který mně bude věrně tlumočit Boží zjevení, respektive z Boží vůle a z Božího vyvolení sám Bůh musí z tohoto svého vyvoleného člověka učinit takovou autoritu, které by jsem mohl “všechno” uvěřit! Ovšemže plně uznávám Martine, že je hrozné co i jen pomyslet na to, že by jste třeba Vy osobně měl uvěřit každému, kdo by přišel třebas za Vámi a chtěl by Vám například tlumočit “Boží vůli” například ohledem Vašeho života, Vašeho chování, Vašeho postoje k lidem či věcem – respektive k otázkám Vaší životní budoucnosti!! Říkáte Martine, že by to bylo cosi naprosto absurdní? Ano, máte plnou pravdu Martine – naprosto s Vámi souhlasím! Vždyť jen uznejte Martine – představte si dejme tomu například, že by čistě hypoteticky přišel za Vámi nějaký člověk, dejme tomu, že by to byl třebas i Váš úplně nejlepší kamarád a najednou by Vám řekl: “Poslyš Martine, já jsem měl zjevení Boží a Bůh si od tebe žádá, aby ses do budoucna zřekl všech svých plánů na uzavření manželství a založení vlastní rodiny, ale aby ses zasvětil výlučně Boží službě jako kněz, řeholník nebo poustevník…anebo, aby si udělal toto, či tamto…”. Dovedu si zde plně představit to Martine, jak By jste na to zareagoval! Pokud by jste měl právě dobrou náladu Martine, tak by jste se nad tím možná i s chutí zasmál, asi tak, jak se člověk obvykle směje, když uslyší dobrý vtip. Jinak Martine by jste asi nejspíše naznačil “na čele kolečko”, popřípadě jiným podobným gestem by jste svému příteli naznačil, že mu to v hlavě naprosto “přeskočilo”! A mám-li být upřimný Martine – Vaše reakce by byla zde v podstatě zcela legitimní, oprávněná, a plně adekvátní dané situaci!!

Úplně něco jiného by to však ale bylo tehdy Martine, pokud by za Vámi například přišel tentýž člověk s týmž tvrzením, nicméně navíc by Vám ještě i řekl něco v tom smyslu, že “na důkaz toho, že to od tebe Bůh skutečně žádá jsem připraven budeš-li chtít, tak jediným slovem proměnit sklenici z které právě se hodláš napít vody na prvotřídní červené víno; pokud ti to bude málo, tak jediným slovem jsem připraven spustit venku hustý déšť a bouři a jediným slovem tento déšť a bouři zase zastavit a rozsvítit sluníčko (popřípadě pokud by právě venku byl déšť a bouře tak naopak!); a pokud ti i tohle bude málo, tak třeba pojďme někam do nemocnice, na patologii, do márnice či na hřbitov a já ti jediným slovem vzkřísím z mrtvých kteréhokoliv mrtvého člověka…” atd. Nepochybně tohle Martine by Vás rozesmálo ještě více! Možná by jste právě v daném okamihu v ruce držel sklenici a pil z ní Hanáckou kyselku a kvůli větší legraci by jste mu třeba se smíchem řekl i něco v tom smyslu, že pokud by Vám teď ihned Vaši minerálku co pijete jediným svým slovem proměnil v dobré červené víno, že by Vám tím udělal velikou radost. Ovšemže Martine, že tím tato legrácka zřejmě také i skončila; nicméně čistě hypoteticky vzato, kdyby to doopravdy ten člověk i udělal, tak smích by Vás úplně přešel. Asi by jste pak i přistoupil ke svému oknu Martine, a požádal toho člověka ať jedním slovem spustí mohutný déšť s bouří (popřípadě, pokud právě prší, tak aby ten déšť zastavil a rozsvítil sluníčko), a protože je to v podstatě vlastně absurdní, určitě by jste chtěl, aby to nejméně třikrát zopakoval “déšť – slunce”, “slunce – déšť”; aby jste mohl mít jistotu, že to co se stalo s počasím poprvé nebyla pouze čirá náhodná shoda okolností… Za těchto okolností Martine by jste nepochybně již byl ochoten i obléci si kabát a odejít ven za tímto podivným člověkem podívat se, zda-li doopravdy před Vašimi očima nějakého mrtvého člověka vzkřísí z mrtvých, byť i jinak z našeho lidského “medicínského” hlediska je cerebrální smrt absolutně ireverzibilní – a tudíž něco naprosto absurdního, nicméně to, co předvedl před tím nebylo o nic méně absurdní a nesmyslné a tudíž by jste neměl důvod za ním nejít, respektive již Vaše zvědavost by Vám nedala, aby jste to jen tak ignoroval…

A poté Martine, pokud by čistě hypoteticky vzato dotyčný člověk doopravdy někoho vzkřísil z mrtvých, tak to už by jste se doopravdy vážně zamyslel nad slovy tohoto člověka. Ovšemže je možné Martine, že přesto by jste jeho slova ignoroval, na což třeba by ti on třeba řekl, že “pokud Boha neposlechneš, tak do týdne ti zemře na infarkt sestra, do dalšího týdne na mozkovou porážku bratr, do dalšího týdne matka, do dalšího týdne otec…” atd. Pak najednou čistě hypoteticky vzato Martine, pokud by doopravdy do týdne Vám zemřela sestra, a to navíc skutečně na infarkt, ačkoliv měla úplně zdravé srdce; a do dalšího týdne pak by skutečně zemřel i Váš bratr, a to navíc skutečně doopravdy na mozkovou porážku, ačkoliv byl úplně zdravý – za těchto okolností, by jste se Martine s největší pravděpodobností již patrně asi rozhodl Boží vůli poslechnout, a nečekal by jste kým Vám zemře ještě i Vaše matka, popřípadě i Váš otec! Dovedu si teď velice dobře představit Martine, jak se asi teď tváříte když čtete tyto věty v tomto mém e-mailu, jak si zajisté v duchu říkáte něco v tom smyslu, že co Vám to zde píši za absurdní nesmysly, vždyť něco takového je přece absolutně nemožné, aby nějaký člověk něco takového činil – a máte plnou pravdu! Totiž, abych se vyjádřil přesněji Martine – pro člověka samotného je doopravdy absolutně nemožné, aby takovéto věci činil, pro Boha to však ale nemožné není, protože Bůh je všeznalý i všemohoucí; a tudíž Bůh může velice lehce a v podstatě kdykoliv učinit absolutně cokoliv!!

Bohu absolutně nic není nemožné Martine – a tím se teď tedy dostáváme i k samotnému jádru tohoto tématu: To co činil tento náš hypotetický člověk, respektive tím jeho prvním skutkům říkáme “zázraky”, a těm druhým zas “proroctví”. Pokud jste Martine pozorně si přečetl všechny předcházející e-maily, pak víte, že Bůh může být jen tehdy Bohem pokud je skutečně všeznalý a všemohoucí. A pokud tohle uznáváte Martine, pak je jen logické, že všeznalý a všemohoucí Bůh může nepochybně činit i zázraky, respektive takové našemu lidskému smyslovému vnímání přístupné mimořádné jevy, které převyšují veškeré přirozené schopnosti člověka, a proto je může doopravdy činit jedině samotný Bůh, popřípadě ten, komu tuto moc svěřil z nějakého vážného důvodu! A v podstatě úplně totéž dopadá i na proroctví, jako přesné a jisté předpovídání budoucích událostí, které se nijakým přirozeným způsobem nedají předpovědět Martine, ale které z vážných důvodů může Bůh lidem zjevit!!

A tyto lidi Martine, kterým Bůh v dávné minulosti před Kristem Boží pravdy zjevoval a současně, které i vybavil mocí prorokovat a činit zázraky nazýváme pojmem “proroci”. Tak je totiž i nazývali Židé Martine, neboť právě v Bohem vyvoleném židovském národě se v minulosti Bůh takovýmto způsobem zjevoval. Mluvím teď o starozákonném zjevení Božím Martine, tj. zjevením, které časově předcházelo příchodu Ježíše Krista na tento pozemský svět. Myslím teď Martine na Váš poslední e-mail, ve kterém jste reagoval na můj e-mail dokazující skutečnou existenci člověka Ježíše Krista na naší zemi na základě hodnověrných historických svědectví lidí co žili na zemi v téže době jako Ježíš Kristus anebo krátce poté. Zejména v této souvislosti mně upoutala Vaše otázka, že prý “proč vlastně právě Židé zde hrají tak velice důležitou roli?”; a nyní předpokládám, že na základě toho, že jsem právě Židy označil za “Bohem vyvolený židovský národ”, tak si zřejmě tutéž otázku teď možná v duchu kladete ještě naléhavěji a proto to teď raději vysvětlím: Židé, respektive židovský národ, byl v období před příchodem Ježíše Krista skutečně Bohem vyvolený národ Martine, a to právě proto, že z Božího rozhodnutí, se právě z tohoto početně relativně malého národa židovského měl narodit a také i narodil budoucí Mesiáš, respektive Spasitel a Vykupitel světa Ježíš Kristus. V dějinách lidstva v průběhu uplynulých tisíciletí vyhynuly sice mnohé etnické skupiny, kmeny a národy – a to často se jednalo i o národy mnohem početnější, civilizačně vyspělejší a zejména pak vojensky výrazně silnější než byl početně slabý národ židovský – avšak vzhledem k tomu, že tyto často i veliké, mnohočetné a silné národy Bůh nijak zvlášť nechránil Martine, tak jednoduše mnohé z nich i vyhynuly. Židy však ale Bůh chránil, a proto židovský národ i navzdory tomu Martine, že se jedná o tak relativně velice málopočetný a vojensky slabý národ přežil, a do dokonce i navzdory všem těm katastrofám a tragediím, které Židy v minulosti postihli, a které by kterýkoliv jiný národ stoprocentně zlikvidovali. Židé však ale Martine nemohli zaniknout, a – z našeho lidského hlediska – poněkud překvapivě ani nezanikli, a to jednoduše proto, že zaniknout ani nemohli, protože Bůh to nedovolil.

Kromě toho Martine, Bůh nejenže chránil fyzickou integritu židovského národa, ale Bůh chránil stejně tak i duchovní integritu Židů. Bůh totiž tento vyvolený židovský národ chránil Martine, aby se v něm, jako v jediném národě na světě vždy udržela víra v jediného pravého Boha. A historie to úplně jasně i dokazuje Martine, že ač sice tento Bohem vyvolený židovský národ byl v minulosti ve svých dějinách často utiskován, pronásledován a zotročován jinými, početně často mnohem většími a vojensky mnohem silnějšími národy než byli samotní Židé, přičemž navíc tyto početně mnohem větší a vojensky mnohem silnější pohanské národy, které židovský národ utiskovali, pronásledovali a zotročovali, často ještě k tomu navíc Židy nutili k polyteizmu a pohanské modloslužbě, přesto však ale židé, jako jediný národ na světě nikdy neodpadli od pravé víry v jediného Boha – nikdy neodpadli od monoteizmu!

Ovšemže Martine, že v historii židovského národa se v důsledku těchto brutálních, indoktrinačních tlaků početně mnohem větších a vojensky mnohem silnějších pohanských národů často stávalo i to, že dokonce i určitá část ze samotného Bohem vyvoleného národa židovského skutečně i odpadla od své monoteistické náboženské víry, ba dokonce někdy takto od monoteizmu odpadla i převážná většina příslušníků židovského národa; přes to však ale nikdy v celé historii židovského národa se nestalo, že by “kompletně” úplně celý národ židovský odpadl od své čisté monoteistické náboženské víry v jediného Boha k polyteizmu (tj. k mnohobožství) – jak to jinak bývalo v té době obvyklé u všech ostatních národů světa!

V židovských národních a náboženských dějinách se ovšemže často stávalo to Martine, že často už jen malá menšinová část židovského národa zůstávala věrna své čistě monoteistické víře v jediného Boha, zatímco všichni ostatní Židé již od této monoteistické víry odpadli k pohanskému polyteizmu; ba dokonce někdy se situace stávala již natolik kritickou, že hrozilo, že právě tak, jak to bylo v té době obvyklé u všech ostatních národů světa, že i Židé “jako celek” úplně všichni odpadnou od monoteistické víry, že i všichni Židé nakonec budou vyznávat pohanský polyteizmus, respektive, že ani v rámci Bohem vyvoleného židovského národa nakonec nezůstane vůbec nikoho, kdo by zůstal vyznavačem monoteistického pravého náboženství. A právě v těchto pro Bohem vyvolený židovský národ nejkritičtějších chvílích Martine, kdy hrozilo akutní nebezpečí, že dokonce i mezi samotnými příslušníky Bohem vyvoleného židovského národa úplně zanikne monoteistická náboženská víra v jednoho Boha – Bůh znovu duchovně pozvedl a vzkřísil mezi příslušníky svého vyvoleného židovského národa víru v jednoho pravého Boha tím, že “vzbudil” mezi Židy proroka, kterého Bůh vyzbrojil mocí jak prorokovat, tak i činit zázraky, aby duchovně bloudící příslušníky Bohem vyvoleného národa židovského skrze proroctví a zázraky činěná tímto svým prorokem přivedl židovský národ opět zpátky k pravé monoteistické víře. Když vezmeme v potaz tu skutečnost Martine, že v té době všechny ostatní národy světa mimo Židů vyznávali výlučně pouze polyteizmus, není divu, že tyto silné polyteistické tendence nutně museli mít silný vliv i na jediný monoteistický národ té doby – tj. Židy! Ačkoliv tyto skutečnosti jsou pro člověka dneška nepochopitelné Martine, ale je to tak!! A obzvláště nepochopitelné je to zejména pro ty lidi, co se nikdy ve svém životě profesionálně nezabývali historickou vědou a tudíž ani neví to Martine, že Židé ve svých národních a náboženských dějinách se zásadně liší od všech ostatních národů světa jednak tím, že všechny národy světa “jako celek vyjma Židů kdysi v určité etapě svého národního a náboženského vývoje vyznávali polyteizmus, zatímco Židé, anebo alespoň určitá část židovského národa byla odjakživa a vždy jediným monoteistickým národem světa!

Pokud Vám tedy třeba někdy Martine budou nějací ateisté říkat, že prý všichni lidé kdysi v minulosti vyznávali různá polyteistická náboženství, a až poté od tohoto svého polyteizmu postupně v dalším svém náboženském vývoji přecházeli k dokonalejším náboženstvím monoteistickým, tak jim klidně Martine můžete říci, že tohle všechno co Vám říkají sice klidně může být pravda pro všechny ostatní národy – a výjimkou Židů! Židé totiž Martine - i když třeba ne úplně všichni – zůstali vždy věrni své pravé monoteistické náboženské víře v jednoho pravého Boha!! Čirá náhoda Martine? Nikoliv Martine – žádné náhody neexistují! A takového veliké náhody pak teprve ne Martine!! Jestliže si sám Bůh vyvolil Židy za svůj vyvolený národ, pak je jen zcela logické a přirozené Martine, že sám Bůh pak i bděl nad zachováváním pravé a čisté monoteistické víry mezi Židy v něho – v jediného a pravého Boha. A protože těchto různých ohrožení židovské monoteistické náboženské víry bylo ze strany různých pohanských polyteistických náboženství mnoho Martine, zcela logicky bylo mnoho i těchto Božích zásahů ve prospěch monoteizmu mezi Židy, respektive těchto židovských Božích proroků v časech před příchodem Ježíše Krista bylo relativně hodně – námatkově bych zde vzpomenul například takové veliké osobnosti starozákonního židovského národa jako byl například praotec Abrahám; syn praotce Abraháma Izák; syn praotce Izáka Jakub; vůdce židovského národa Mojžíš, který vyvedl Bohem vyvolený národ židovský z egyptského otroctví; Mojžíšův nástupce Jozue, který přivedl Bohem vyvolený židovský národ do zaslíbené země Kanaánu; prorok, kněz i soudce Samuel, který pomazal krále Saula a Davida; král David; a konec konců i další velicí židovští proroci, z nichž neznámější jsou prorok Eliáš, prorok Izaiáš, prorok Jeremiáš, prorok Jonáš, prorok Ezechiel, prorok Daniel, prorok Jóel, prorok Daniel, prorok Malachiáš, prorok Ozeáš, prorok Ámos, prorok Abdijáš, prorok Nahum, prorok Habakuk, prorok Micheáš, prorok Sofoniáš, prorok Ageus, prorok Zachariáš atd. Tito velcí židovští proroci Martine vystupovali v dějinách židovského národa od nejstarších čas až po začátek “našeho letopoštu”, kdy vystoupil poslední a současně i absolutně největší prorok – svatý Jan Křtitel. Učení proroků Martine, jako i jejich proroctví a zázraky, které činili z Boží vůle tito Boží proroci společně i s dějinami Bohem vyvoleného židovského národa jsou zachyceny v knihách, které se nazývají Písmo Svaté Starého zákona, anebo stručněji řečeno “Starý zákon”.

Starý zákon obsahuje celkem 45 knih Martine, a pokud jde konkrétně o druhy těchto knih Starého zákona, tak třeba říci, že se jedná o knihy historické, naučné a prorocké. Formálně Martine se kanonický soubor knih člení na Písmo Svaté Starého zákona a Písmo Svaté Nového zákona, vzhledem ale k určitému drobnému časovému posunu bych řekl, že starozákonné Boží zjevení se končí svatým Janem Křtitelem, respektive, že osobnost bezprostředního předchůdce Ježíše Krista svatého Jana Křtitele je takovou osobností, o níž lze říci, že svatý Jan Křtitel představuje bezprostřední přechod mezi Božím poselstvím Starého zákona s Božím poselstvím Nového zákona. Samotné jádro novozákonného Božího poselství totiž představuje Boží zjevení, které se uskutečnilo v osobě samotného Ježíše Krista Martine! Boží proroci dokázali udržovat víru v židovském národě Martine, i když je to často stálo život. To už je ale od nepaměti osud hlasatelů Boží pravdy Martine, a jak je vidět, tak i jeden z hlavních znaků jejich pravdivosti, že jsou vždy za hlásání Boží pravdy a lásky ze strany bezbožných lidí plných fanatické zloby a nenávisti vůči Bohu vystaveni pronásledování, mučení, věznění, zabíjení anebo – pokud třeba i nejsou vystaveni přímým fyzickým pogromům – tak ale zcela určitě přinejmenším jsou vystaveni mohutným dezinformačním a difamačním kampaním plných smyšlených a uměle vykonstruovaných lží, výsměšných urážek a posměšků; a to ať již s přímou anebo alespoň s nepřímou podporou vládnoucího bezbožného režimu, který tyto zcela zjevné zločiny páchanými proti jednotlivým konkrétním věřícím křesťanům toleruje, kryje a trestně nestíhá buď vůbec, anebo když přece, tak pouze velice liknavě a s velikými průtahy. Platilo to tak vždy v starověké minulosti Martine, a v České republice, jako i v dalších ateistických státech platí to úplně stejně tak i dnes (například sám víte Martine velice dobře, že já na svých webových stránkám www.henryklahola.nazory.cz ani nepolitizuji a ani se nijak nevměšuji do politických věcí, a tyto mé skromné webové otázky se věnují čistě pouze náboženským a mravním otázkám. Navzdory tomu, anebo zřejmě asi právě proto jsou na Internetu, ale občas i v pokleslém tisku vystaveny tyto moje skromné náboženské webové stránky až neuvěřitelně obrovské dezinformační a difamační, nenávistné protikampani, o čem se lze přesvědčit, pokud si na Internetu nastavíte vyhledávač Google.com a zadáte si do vyhledávače heslo “Henryk Lahola”).

Ostává zde ještě velice zajímavá otázka Martine, zda-li Boží zjevení se udrželo pouze u Židů, respektive zda-li snad Bůh nechtěl spásu všech lidí a tedy i ostatních lidí – nežidů. Pokud jde o starozákonné období Martine, tak je smutným faktem ta skutečnost, že nežidovské národy nepřijali učení Židů a ani židovskou náboženskou víru. Nežidovské národy v této době i nadále vyznávali různá polyteistická pohanská náboženství Martine a tvrdohlavě tak veškeré nežidovské národy, kmeny a etnické skupiny dobrovolně zůstávali mimo pravé víry a mimo poznání pravdy – která jich vůbec nezajímala! Důvod, proč tomu tak bylo spočíval v tom Martine, že pohanský “náboženský” život byl pro ně nepochybně mnohem pohodlnější než monoteistické židovství, zejména pak ale pohanský “náboženský” život byl pro nežidovské pohany mnohem méně náročný na mravnost, respektive všelijací ti pohanští bůžkové a jiné odporné pohanské modly měli až extrémně veliké takzvané “lidské porozumění” pro kdejaké ty ubohé, živočišné lidské vášně, pudy a pohodlí – v podstatě právě úplně stejně tak, jako toto takzvané “lidské porozumění” pro tyto kdejaké ty ubohé, živočišné lidské vášně, pudy a pohodlí má i dnešní satanský novopohanský ateizmus a materializmus v naší současnosti. Právě proto Martine je dnes katolické náboženství tak velice málo přitažlivé pro lidi, pro které jsou sex a peníze nejvyšší a v podstatě úplně jedinou “hodnotou” jejich života, a kteří pokud vůbec je alespoň formálně a povrchně náboženství nějak zajímá, tak pouze ve formě těch kdejakých miniaturních, zpravidla protestantských pseudokřesťanských společenství, kde jejich novopohanští vůdcové coby někdejší pohanští bůžkové jim “ve jménu takzvané svobody” na všechny ty jejich nezřízené sexuální vášně, nekontrolované pudy a mamonářství pouze souhlasně vždy pokývají svojí pohanskou hlavičkou. Aby snad nedošlo k nějakému nedorozumění Martine, tak znovu opakuji, že Bůh chce spásu všech lidí; a všichni lidé, kteří chtějí spásy dosáhnout, tak mají v Boha věřit a podle Boží pravdy také i žít, a tak jednou po skončení svého pozemského života i dosáhnout nekonečné a věčné blaženosti v “Caelum”, tj. v nebi.

Boží zjevení Martine, tak jako se ve starozákonném období odehrávala u Židů, nepronikla – z různých důvodů – k většině lidí na naší planetě zemi, ale zůstávala tato Boží zjevení pouze v rámci židovského národa, přičemž průnik těchto Božích zjevení za hranice židovského národa k národům ostatním byl zcela minimální anebo dokonce někdy i vůbec žádný. A tak Bůh nemohl dále mlčet Martine, neboť byla zde nezbytná mnohem pronikavější, působivější a otevřenější řeč Boží, která by dolehla i daleko za etnické hranice židovského národa, která by dolehla i ke všem ostatním národům naší zeměkoule! Žid – člověk, jako tlumočník Boží vůle zde již zcela evidentně nestačil Martine!

A proto samotný Bůh se ve své nekonečné lásce k nám lidem rozhodl, že vezme na sebe lidské tělo a sám se stane člověkem Martine, respektive, že přijde mezi nás lidi ve viditelné lidské podobě a bude k nám mluvit přímo a otevřeně, anebo jako bychom řekli snad dnes “polopatě”. Chápu Martine, že se to zdá být pro Vás možná něco naprosto nepochopitelného, avšak Bůh se v nekonečné lásce k nám lidem skutečně se v určitém čase stal člověkem. Ovšemže Martine, že tím, že se Bůh na určitý čas stal člověkem, tak ani v této době nepřestal být Bohem! A tak Bůh jako Bohočlověk v jedné lidské osobě, konkrétně tedy v osobě Ježíše Krista přišel k nám lidem Martine, aby se již nikdo více nemohl po skončení svého pozemského života před Bohem vymlouvat, že údajně prý nemohl bez vlastní viny přijít k poznání Boží pravdy a podle ní žít v čase, kdy ještě žil v “těle” ve svém pozemském životě!! Význam pozemského působení Ježíše Krista je tedy zejména v tom, že u dobrých lidí výrazně posílil jistotu jejich věčné spásy v “Caelum”, tj. v nebeském království; zatímco současně též právě tak i výrazně posílil jistotu věčného zatracení v “Tartarus”, tj. v pekle u lidí zlých tím, že je zbavil možnosti uchylovat se po své tělesné smrti před posledním soudem k výše uvedeným pokryteckým výmluvám. Nikdo totiž teď již nemá takovou výmluvu Martine, že Boží vůli bez svého zavinění nemohl poznat, ale každý se jedna bude zodpovídat za to, čeho se sám dopustil svými slovy, písmem ( a to i na Internetu!) a skutky, a to i nekonáním když konat měl (například policista, státní zástupce či soudce, který mněl povinnost stíhat zločin spáchaný proti křesťanovi pro jeho víru, avšak tak úmyslně neučinil buď vůbec, anebo tak učinil pouze velice polovičatě, liknavě či s průtahy!). Na naší zeměkouli žije více než jedna miliarda křesťanů a i v této souvislosti posledního soudu platí slova našeho Pána Ježíše Krista na margo těch, kdo pronásledují, šikanují, popřípadě i na Internetu zesměšňují a urážejí jednotlivé křesťanské věřící pro jejich víru v Ježíše Krista Boha Spasitele a Vykupitele tato slova našeho Pána Ježíše Krista: “Všechno co udělali Vám – to mne udělali!”. A já Martine jen dodávám – že si to oni také před posledním soudem, před tím než skončí ve věčném trápení v pekle také i zodpoví. Teď pokud snad někdo čte tato slova Martine, tak se tomu sice třeba i směje, jeho či její smích mu, či jí však ale vydrží nanejvýše do jeho či její smrti. Pak přijde trpké vystřízlivění a ovšemže také i spravedlivý trest věčného zatracení těchto lidí v “Tartarus”, tj. v pekle!

Mluvil-li jsem již kdesi výše v tomto e-mailu o Starém zákonu Martine, pak je jen logicky jasné, že musí existovat i “zákon nový”. Židé, kteří setrvali ve svém židovském náboženství, “Nový zákon” neuznávají Martine, protože odmítli uznat Ježíše Krista za Božího Mesiáše a stát se křesťany. Tudíž tito Židé mají pouze Starý zákon Martine, který nazývají jednoduše pouze jako “Zákon” bez adjektiva “Starý”, což je v jejich pojetí vzhledem k absenci Nového zákona, který by byl určitým pendantem zákona starého svým způsobem formálně i logické. Samotný popis života, učení a skutků Ježíše Krista jsou ovšemže rovněž zaznačené a popsané v knihách Martine, které se nazývají Písmo Svaté Nového zákona, anebo prostě jen jednoduše “Nový zákon”. Pokud jde o obsah spisů Nového zákona Martine, tak třeba říci, že součástí Nového zákona jsou čtyři životopisy Ježíše Krista, respektive čtyři kanonická evangelia, a to Evangelium podle svatého Marka, Evangelium podle svatého Matouše, Evangelium podle svatého Lukáše a Evangelium podle svatého Jana; dále pak kniha Skutky svatých apoštolů; různé listy od svatých apoštolů a učeníků Ježíše Krista a nakonec novozákonný prorocký spis Zjevení svatého Jana, respektive Apokalypsa, ve které se v prorockém vidění opisují dějiny Ježíšem Kristem založené katolické církve až do skončení světa. Teď mi právě jedna knihovnice v této veřejné knihovně řekla Martine, že už u počítače sedím moc dlouho a proto mám tedy posledních pět minut na to, abych svůj e-mail dopsal a pustil pak k počítači dalšího čtenáře místo mě, kterého mi o pět minut pošle, aby mně vystřídal. A tedy to teď dále výrazně zkrátím Martine! Pokud se třeba u Vás Martine vynořili určité pochybnosti ohledem Starého zákona, tak rozumím tomu, že teď Vaše pochybnosti ohledem Nového zákona jsou možná že dokonce ještě větší. Již v mém minulém e-mailu Martine, kde jsem se zabýval historickými svědectvími o existenci člověka Ježíše Krista, jsem doufám, že zcela dostatečně prokázal to, že Ježíš Kristus skutečně žil jako historicky skutečná osoba.

A protože věřím Vám Martine, že jste si tento můj důležitý e-mail pozorně přečetl, vím, že není snad nijak zapotřebí, abych se k těmto věcem teď ještě jednou nějak vracel. Teď bych ještě v maximální zkratce navíc Martine chtěl uvést i to, že Ježíš Kristus to není jen pouhý člověk, ale že je to ve skutečnosti samotný Bůh, který se stal člověkem, respektive že Ježíš Kristus je skutečný Bohočlověk! A Ježíš Kristus jako Bohočlověk na zemi založil i společenství těch lidí Martine, kteří v Ježíše Krista jako Boha Spasitele a Vykupitele jednak věří a jednak žijí i podle příkazů Ježíše Krista, respektive, že Ježíš Kristus jako Bohočlověk založil na zemi i Církev, a to takzvanou “všeobecnou církev”, anebo i jinak nazývanou, jako “katolickou církev” (po latinsky: všeobecný = catholicus; všeobecná církev = Ecclesia catholica).

Třeba si dále uvědomit Martine, že Ježíš Kristus nezaložil vícero církví, ale pouze jednu jedinou Církev, a na čelo této své vlastní Církve Ježíš Kristus postavil apoštola svatého Petra, kterého tím náš Pán Ježíš Kristus ustanovil za viditelnou hlavu své Církve, čím Ježíš Kristus apoštola svatého Petra i obdařil darem neomylnosti při vysvětlování učení Ježíše Krista.

A proto Ježíš Kristus přislíbil katolické církvi, kterou založil (a nikomu jinému Martine, protože Ježíš Kristus kromě samotné katolické církve již více nezaložil žádnou další církev!!), že bude existovat navěky Martine, že katolická církev bude existovat navěky, že katolická církev bude existovat až do konce světa! Navíc je jen logické Martine, že po tělesné smrti apoštola svatého Petra formou univerzální sukcese se tato neomylnost a moc Ježíše Krista, která ve věcech víry a morálky byla samotným Ježíšem Kristem propůjčena apoštolu svatému Petrovi se po tělesné smrtí apoštola svatého Petra přenáší i na jeho nástupce, římské biskupy, respektive římského papeže. Když si tohle všechno plně uvědomíme Martine, tak již by neměl být důvod pro pochybnosti ohledem pravdivosti spisů Nového zákona, protože samotná Kristova církev na čele s papežem je zde ručitelem Kristovy pravdy!

A když Církev, tak vlastně Ježíš Kristus sám Martine, protože samotný Ježíš Kristus je neviditelnou hlavou katolické církve. A On – Ježíš Kristus sám ručí za neomylnost katolické církve, kterou sám založil. Když tedy Martine máme takhle prokázanou spolehlivost Písma Svatého Nového zákona, pak máme vlastně prokázanou i pravdivost Starého zákona, protože Ježíš Kristus sám veřejně prohlásil, že “kým se nepomine nebe a země, nepomine se ani jediné písmenko, ba ani jediná čárka ze zákona”, respektive zas na jiném místě náš Pán Ježíš Kristus veřejně říká, že “Nepřišel jsem zrušit Zákon anebo proroky, ale naplnit!”. Těch pět minut uplyne šeredně brzy Martine, a proto uznávám, že jsem tak obsáhlou myšlenkovou materii vzal v této mé časové tísni skutečně velikým “hopem”, a proto připouštím, že její strávení možná nebude pro Vás Martine úplně jednoduché. Jediné co Vám mohu Martine opětovně vřele doporučit je četba Písma Svatého četba “bible”! Až budete mít totiž Martine všechny tyto nelehký otázky plně vyjasněny, pak se Vám před Vaší tváří otvírá poměrně lehce stravitelná a dobře schůdná názorná cesta poznávání Boží pravdy!!

A tím pramenem Martine, ze kterého lze čerpat Boží pravdu je samotné Boží Slovo, a to ať již explicitně napsáno v Písmu Svatém Starého a Nového zákona, potažmo jako živé Slovo Boží tlumočené ústy Ježíšem Kristem založené Církve a její viditelné hlavy – římským otcem papežem! Pravdy, které takhle získáme Martine, rozhodně nebudou o nic méně přesvědčivé či jisté, než ty pravdy, které jsem dokazoval ve svých předminulých e-mailech čisto rozumem za pomoci filozofie. Právě naopak Martine, tyto pravdy takto získané budou obsahově neporovnatelně názornější, přitažlivější a bohatší!! Jsou to zejména veliká tajemství víry, jako například Tajemství Nejsvětější Trojice, Tajemství Božího vtělení, Tajemství vykoupení a podobně. Jsou to prostě takové pravdy Martine, na které by žádný člověk svým lidským rozumem nikdy nepřišel, které lidský rozum nikdy plně nepochopí, byť i sice umíme rozumem ukázat, že tyto pravdy se ani lidskému rozumu neprotiví. Samozřejmě Martine, že ani v těchto věcech nijak nepodceňuji lidský rozum, nicméně v těchto enormně složitých věcech je přece jen již důležitějším pramenem víra, a to víra v Toho ve kterého jsem uvěřil, respektive víra Ježíše Krista Bohočlověka a v jeho katolickou církev. Nebojte se Martine, a jen vytrvejte – a to i sám beze mě – v upřimném hledání pravdy a uvidíte, že nebudete rozhodně nijak litovat své námahy. Dlouho jsem já osobně měl určité pochybnosti, teď však ale skutečně věřím tomu Martine, že Váš zájem a Vaše víra je skutečně upřimná, neboť ztěží někdo jen tak “z legrace” by mi napsal takové veliké množství dlouhých e-mailů, které by snad svojí kvantitou vydali i za tři či čtyři průměrné diplomové práce na Filozofické fakultě Univerzitě Karlovy v Praze. Jestliže zpočátku jsem měl určité pochybnosti Martine, teď naopak začínám zas já sám mít výčitky svědomí, protože začínám mít obavy, že snad třeba kvůli mně, respektive , že kvůli psaní tak velice obšírných a dlouhých e-mailů možná nedej Pán Bůh i začínáte zanedbávat svá vysokoškolská studia – což by jsem velice nerad!! Proto pokud mi i na tento e-mail odepíšete Martine, tak já nebudu nijak pospíchat s psaním mého dalšího e-mailu, respektive zvolním tempo (časovou frekvenci) mého odepisování, abych Vám tak mimoděk poskytl i více času pro Vaše vysokoškolská studia, která jsou rozhodně velice důležitá Martine!

Slečna už stojí za mými zády a proto tedy na úplný závěr bych Vám chtěl říci ještě tolik Martine učte se svědomitě do školy, studium rozhodně nijak a nikdy nezanedbávejte! Ovšemže Martine, že ale na druhé straně ani nezanedbávejte ani každodenní, alespoň krátkou četbu s Písma svatého, tj. z “bible”. A ovšemže nezapomínejte Martine ani na to, že společně se studiem Písma svatého je třeba i prosit našeho nebeského Otce, aby nám dal jasněji poznat samého sebe, jako i Váš životní cíl, Vaši budoucnost Martine a současně, aby Vám Martine dal dostatek sil ho následovat a s pokorným srdcem přijmout poznanou Boží pravdu, respektive se za tyto věci každodenně je třeba i pravidelně modlit. Pokud jde o moje doporučení nějaké další modlitby, kterou vám Martine doporučuji, aby jste se naučil a pravidelně modlil, tak vám doporučuji tuto nádhernou modlitbu, jejímž autorem je svatý Augustin (přibližný překlad do češtiny): “Pane, jestliže chceš abych uvěřil, tak dej, ať uvěřím. Dej Pane, co rozkazuješ, a poté i rozkaž to, co chceš”. A je konec Martine, slečna se nervózně dívá na své hodinky, a vidí to co ostatně vím i já, že jsem opět tou knihovnicí těch vyhrazených pět minut poněkud přetáhl a tudíž musím již končit, e-mail Vám odeslat, odlogovat se a poté pustit ji ke svému počítači. Školu nezanedbávejte, Písmo svaté také čtěte a modlete se Martine – já se za Vaši víru taky budu modlit…

S projevem své hluboké úcty k Vám Martine

Váš starší kamarád JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola

Zpět na hlavní stránku!