wz

Zpět na hlavní stránku!


Homosexualita je ta nejhnusnější, nejodpornější a nejzvrhlejší perverze!

Protest věřícího křesťana proti homosexuálnímu znásilnění překladu BIBLE do češtiny.

Můj osobní názor na homosexualitu i pedofilii je jednoznačný. Projevy homosexuality i pedofilie jsou fakticky buď zločinem anebo projevem duševní nemoci. A tedy homosexuálové i pedofilové jsou buď zločinci anebo duševně nemocní lidé. Ti z homosexuálů a pedofilů, kteří jsou zločinci patří do vězení. Ti homosexuálové a pedofilové u kterých se jedná o projev duševní nemoci se mají léčit: dobrovolně anebo na základě soudem uloženého sexuologického či psychiatrického ochranného léčení v psychiatrické léčebně nebo nemocnici. Takto to vidím jako člověk kterému morální otázky nejsou lhostejné.

Jako právník chápu komplikovanost této tematiky. Do jisté míry je právní otázkou svobodné volby společnosti a státu, které nemravné jednání se rozhodne kriminalizovat a které nikoliv. Pokud se stát rozhodl problém homosexuality fakticky ignorovat - nerozumím tomu a zmohu se pouze na to, abych údivem kroutil nechápavě hlavou! Nicméně jako demokrat bych zatnul zuby a i tuto nepochopitelnou lhostejnost státu k těmto problémum sexuální morálky respektoval, ba dokonce bych proti tomuto obskurnímu rozhodnutí státu snad ani neprotestoval, pokud by - jak se ukázalo - tento mravní úpadek neměl svoji dramatickou gradaci jak je to dnes vidět!

Jsem si vědom toho, že síla mediální propagandy je obrovská a že média umí přesvědčit občany o čemkoliv co chtějí. Můj výše uvedený názor bude po mnohaletém intenzívním “vymývání mozků” mediální propagandou pro většinu lidí tudíž – z tohoto důvodu – zcela “nepřijatelný” jako údajně "netolerantní". Troufám si však říci, že ještě v osmdesátých letech dvacátého století – kdy ještě mediální propaganda nezaujímala v této otázce vůbec žádné stanovisko – by většina lidí ještě se mnou souhlasila, protože vzhledem k absenci vymývání mozků v této otázce ještě “nevyprané mozky” lidí uvažovaly v této otázce samostatně, lidé říkali to, co si skutečně sami myslí a nikoliv to, co vědomě nebo nevědomě “odpapouškovávájí” od toho, co slyšeli v televizi, rozhlase či četli v novinách.

Pohlédneme-li do minulosti, v celých dějinách československého (anebo chcete-li: českého i slovenského) národa bylo praktikování homosexuality pokládány za trestný čin. Změnu přinesla doslova až poslední desetiletí od počátku šedesátých let dvacátého století, když najednou se vytratila skutková podstata postihující homosexuální trestnou činnost. A tak to nejenže zůstalo dodnes, ale ba co víc hned počátkem devadesátých let začala být prakticky všemi masmédii homosexualita a homosexuální chování propagováno, velebeno, oslavováno a ospravedlňováno jako údajně “pouze jiná sexuální orientace”. Když se to takhle vezme – tak vlastně i pedofilie je “pouze jiná sexuální orientace”. Homosexuálové jsou sexuálně orientovaní na “osoby téhož pohlaví”, pedofilové na “nedospělé osoby” – jaký je mezi nimi rozdíl? Copak se v obou případech nejedná “o jinou sexuální orientaci”, respektive o takzvanou “menšinovou sexuální oeientaci”? – Určitě ano!! Nicméně zásadní rozdíl je zde v přístupu mediální propagandy. Z objektivního morálního hlediska určitě není mezi homosexualitou a pedofilií vůbec žádný rozdíl. A ještě v osmdesátých letech dvacátého století taky i drtivá většina společnosti kladla mezi homosexuály a pedofily “rovnítko”. Což bylo naprosto správné, protože jak homosexualita, tak i pedofilie jsou z morálního hlediska oboje stejně zvrhlé, odporné a odsouzeníhodné perverze!

Pak ale počátkem devadesátých let dvacátého století – na základě usnesení zednářské lóže CKK/2056/cs1/899-90 začala v televizi, rozhlase i tisku zprvu poněkud skrytá, nenápadná a plíživá, později však ale stále více zřetelná mohutná mediální kampaň vymývání mozků obyvatel ve věci homosexuality.

Lidé ve věci pedofilie své smýšlejí nijako nezměnili – vzhledem k tomu, že nebyla pedofilie (alespoň zatím) předmětem této mediální propagandy – smýšlejí tudíž lidé o pedofilii úplně stejně jako v osmdesátých letech dvacátého století. Bohužel dokonce ani současný již tak velice špatný stav není definitivní.

Osobně sice nejsem ani zednář a ani jakýsi prý “tajný jesuita” jak někteří komunisté a jiný jim podobní o mně lživě prohlašují. Kdybych byl ať již jedno nebo druhé měl bych o plánech úhlavních nepřátel Ježíše Krista – zednářů zajisté mnohem lepší informace o tom, co se chystá do budoucna, zatímco takto jsou mé informace velice kusé, mezerovité a značně zamlžené. Přesto i z tak vím alespoň rámcově jak bude mediální propaganda v následujících letech pokračovat:

Nejprve bude propagovat takzvané úplné “srovnoprávnění” homosexuálně “orientovaných” občanů s občany heterosexuálními, čehož praktickým výrazem bude kampaň všech médií – televizních a rozhlasových stanic i tisku za to, aby se umožnilo homosexuálním “párům” adoptovat děti. Pokud se touto mediální propagandou zednářům podaří prosadit adopci dětí homosexuálními “páry”, v další etapě: pod záminkou idey takzvaného “zrovnoprávnění” homosexuálů a heterosexuálů budou naplňovat zednáři tak, že všechna média – televizní a rozhlasové stanice a tisk budou propagovat vytváření takzvaného “menšinového alternativního školství” pro lidi s homosexuálním orientací, jehož cílem bude vytvořit institucionální rámec pro homosexuální “sexuální výchovu” těch dětí, které byly adoptovány homosexuálními “páry”. I když se i tohle zednářům podaří prosadit – ani tohle nebude ještě všechno. Ve třetí etapě všechny média – všechny rozhlasové i televizní stanice i všechen tisk budou lidem vymývat mozky v tom smyslu, že budou demagogicky tvrdit, že “nyní” již sice legislativa garantuje rovnoprávnost homosexuálů a heterosexuálů, tato rovnoprávnost je však prý pouze na papíře, většinová heterosexuální společnost je však svým smýšlením údajně většinově “sexuálně-rasistická” mající v praxi prý izolovat a diskriminovat homosexuální menšinu. A vehementně budou propagovat takzvané “vyrovnání” tohoto údajného faktického znevýhodnění homosexuální menšiny opatřeními takzvané “pozitivní diskriminace”. Skutečným důvodem však bude poskytování v rámci státní sociální politiky zvláštních sociálních dávek a takzvaných “vyrovnacích příspěvků” homosexuálně orientovaným občanům. Přitom hlavním legislativním definičním znakem na jehož základě budou tyto dávky státní sociální podpory homosexuálním rodičům vypláceny je zapsání dětí do homosexuálních předškolských a školských zařízení. Faktická aplikace bude mít tedy ten následek, že do homosexuálních předškolských a školských zařízení budou své děti – z finančních důvodů – posílat i mnozí “heterosexuální rodiče”. Podobně i dotační politika jak ministerstva školství, mládeže a tělevýchovy a podobně i dotační politika krajů a obcí bude jednoznačně zvýhodňovat právě zřizovatele těchto homosexuálních předškolských a školských zařízení v důsledku čeho zejména v malých obcích budou často jestvovat pouze tyto homosexuální jesle, mateřské školky a základní školy, v důsledku čeho mnozí “heterosexuální rodičové” zapíšou své děti do těchto předškolních a školních zařízení když už ne kvůli získání sociálních dávek státní sociální podpory, tak jednoduše proto, že nebudou mít žádnou jinou alternativu ve formě nehomosexuálního předškolského či školského zařízení v dostupné vzdálenosti od svého bydliště. Ve všech televizních správách, rozhlasových “zprávach”, ba dokonce i ve veškerém tisku budou často se prezentovat ředitelky různých homosexuálních jeslí, mateřských školek a základních škol - a vyzývat i “heterosexální” rodiče aby klidně a bez obav své děti posílali k nim, protože oni jsou “demokratky, humanistky a sexuálně tolerantní, slušní a snášenlivé ředitelky a jako takové jsou oni a jejich předškolské nebo školské zařízení velkodušně otevřené pro veškerou občanskou společnost bez ohledu na jejich rasu, barvu, pohlaví, politické nebo jiné smýšlení, sexuální orientaci, národnostní nebo sociální původ, majetek, rod nebo jiné postavení”...atd. Samozřejmě, že po několik desetiletí trvajícím vymývání mozků toto vše lidé, a to i “heterosexuální” rodiče budou akceptovat jako úplně normální stav společnosti a své děti budou dobrovolně/!!/ často posílat i do homosexuálních předškolských a školských zařízení. Zatímco homosexuálů jsou dnes necelé 3%, zednáři předpokládají, že po realizaci tohoto plánu by jejich počet mohl až desetinásobně stoupnout, tedy až na nějakých téměř 30 % veškerého obyvatelstva. A poté co takto tedy dosáhnou úplné “rehabilitace” homosexuality, začnou zednáři prostřednictvím veškerých televizních a rozhlasových stanic i tisku “pracovat” obdobných způsobem i na rehabilitaci “pedofilie” a taky rozvádějí i jednotlivé etapy a podetapy mediálního boje nejprve za společenskou “akceptaci” pedofilů ve “většinové společnosti” a poté i o dosažení úplného legislativního rámce “zrovnoprávnění” pedofilů ve státě s ostatními občany.

V důsledku propagandistické manipulace pod vlivem “zostřování a gradace” homosexuální a pedofilní propagandy spojenou s mediálním vymývání mozků se veškerá výše uvedená opatření budou setkávat navíc s nadšenou podporou drtivé většiny obyvatelstva. Dokonce – pokud jde o oficiální představitele - v té době již prý budou mít v těchto záležitostech naprostou podporu i ode všech státem registrovaných církví a náboženských společností a to dokonce prý i církve katolické!! Podle zednářských plánů v té době homosexuálové a pedofilé dosáhnou plného “zrovnoprávnění” i v katolické církvi plus navíc bude zrušený celibát, zrušena nerozlučitelnost manželství, potraty již nebudou zakazovány, ale dokonce vřele doporučovány. Rovněž ženy podle zednářských plánů budou běžně svěceny za kněze a biskupy, ale ba co víc podle zednářských plánů katolická církev, právě tak jako i všechny ostatní církve a náboženské společnosti budou silně přefeminizovány. Prakticky všichni katoličtí biskupové, pravoslavní patriarchové, židovští rabíni a jiní vysocí církevní hodnostáři budou ženy!! A mezi řadovými katolickými a jinými duchovními budou ženy tvořit 90 %. Ostatních deset procent duchovních, kteří budou muži budou výlučně pouze samotní homosexuálové, pedofilové a jiní jim podobní. Přičemž ovšemže tytéž “cnosti” budou mít i jejich ženské protějšky a to i biskupky samotné!

V katolické církvi a i v autokefálních pravoslavných církvích se i podle samotných zednářů sice vytvoří i určitá početně zcela nepatrná opozice z řad pravověrných křesťanů, avšak ta bude prý tak málo početná, že prý pro vládnoucí režim kontrolující přímo nebo nepřímo totálně všechny “veřejnoprávní” i “soukromé” televizní a rozhlasové stanice i tisk nebudou prý nebezpeční. Budou prý totiž naprosto izolovaní ve společnosti a zbaveni jakékoliv možnosti mediální prezentace vlastních názorů. Mediální propagandou bude drtivá většina lidí a to i včetně všech oficiálních “křesťanů” natolik zmanipulovány, že příslušníky podzemní katolické církve bude fanaticky nenávidět, považovat je za největší zločince a teroristy. A úplně stejný názor na příslušníky podzemní katolické církve “že jsou to největší zločinci a teroristé” budou zastávat i všichni příslušníci oficiální “katolické církve”. Takto nejenže nebudou mít pravověrní katolíci žádnou podporu oficiálního vedení katolické církve, ale dokonce i samotné oficiální “katolické” biskupky společně i s “katolickou” papežkou ve Vatikáne se budou horečně pokoušet všechny muže, ženy i děti z řad příslušníků podzemní katolické církve exkomunikovat z oficiální “katolické” církve.

Také režim nezůstane nečinně přihlížet jen tak se založenými rukami. Zednáři znají tři stupně boje proti proti příslušníkům podzemní církve která se vytvoří. První stupeň: naprostá ignorace, pohrdání, a vysmívání se ve všeobecné rovině blíže neurčeným “zaostalým tmářům” v médiích. Druhý stupeň: nenávistná mediální kampaň která fakticky nepřímo bude podněcovat k vyhazovům ze zaměstnání a ze školy, diskriminaci a neochotě přijmou úpřimně věřícího křesťana do školy nebo práce, napadání ze strany zločineckých, lumpenproletářských kriminálních živlů za naprosté nečinnosti a lhostejnosti policie. Třetí stupeň: zatýkání úpřimně věřících křesťanů pod nejrůznějšími smyšlenými obviněními, například jejich obviňování ze spáchání trestného činu “hanobení národa, rasy a přesvědčení”, případně “trestný čin pomluvy”, eventuálně trestný čin “podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů” či “schvalování trestného činu” atd.

Ba dokonce režim, respektive jeho vojenské a policejní síly budou doslova vraždit “v boji” všechny úpřimně věřící křesťany, kteří pod jarmem náboženského útisku by se rozhodli pro ozbrojený partyzánský odboj proti režimupod záminkou, že prý tito “podzemní křesťané” jsou “sprostí vrahové a teroristé”. A drtivá většina občanů a úplně všichni představitelé všech oficiálních struktur registrovaných církví a náboženských společnosti budou s touto genocidou a náboženským útiskem vřele souhlasit a schvalovat jej!

Tolik tedy údajné zednářské bláboly. Můžete tomu věřit a nemusíte – to je Vaše věc! Já osobně sice připouštím, že možná určitá část zednářské inteligence anebo jiná skupinka ateisticky smýšlejících intelektuálů může možná nás křesťany až takto fanaticky nenávidět, a je-li tomu skutečně tak jsem na to i psychologicky připraven (ostatně již jako patnáctiletý chlapec jsem Pánu Bohu přísahal, že budu po celý svůj život všestranně bojovat proti všem nepřátelům Ježíše Krista!!!) nicméně osobně příliš nevěřím, že takovéto blbé, idiotské žvásty by se komukoliv z nepřátel Ježíše Krista i reálně mohlo proti Kristovi a nám podařit v praxi zrealizovat.

Nicméně nemíním nijak zastírat, že skrytí nepřátelé Ježíše Krista se v některých církvích a náboženských společnostech vyskytují již dnes. Již dnes totiž na mnohých bohosloveckých fakultách a to dokonce i na některých katolických bohosloveckých fakultách společně chlapci-adepty na kněžství studují i dívky!! Osobně nemám nic proti ženám. Nemám nic proti tomu, aby se ženy stávali špičkovými manažerkami, generálními ředitelkami, poslankyněmi, ministerkami či prezidentkami. Ostatně sám Ježíš řekl:”Dejte císaři co je císařovo a Bohu co je Boží”. Protože světské funkce jsou “věcí císaře” tj.bezbožného světského státu, pro mně – za mně ať třeba všech 200 členů Poslanecké sněmovny tvoří 200 žen-poslankyň, ať všech 81 členů Senátu tvoří 81 žen-senátorek a totéž se týká též exukutivy a judikatury. Tyto bezbožné věci “císařove” jsou mi totiž zcela lhostejné. V rámci církve mně to však velice uráží a je šokující nejen to, že dívky zpívají při mši svaté ve spevokole, ale co je ještě horší, v některých kostelech je nechávají dokonce i přistoupit k ambonu a číst Boží slovo nebo přímluvy, anebo přinášet obřadní dary “chléb a víno” které kněz promění na Kristovo tělo a krev, ba dokonce co je při obřadu mše svaté nejvíce šokující je to, že z některých žen se fakticky staly cosi jako jakési quasi “akolytky” – je jim umožněno aby do svých rukou si vzali ciborium a podávali svaté přijímání!! Ale ani to není to nejhorší. Dívky dokonce studují i na některých bohosloveckých fakultách a co je ještě horší nestudují pouze takové obory jako je charitativní práce, vychovatelství a podobně. Studují dokonce i katolickou teologii společně s chlapci-adepty na kněžství!! Jednou jsem si zahrál na naivního hlupáka a jistým lidem z jisté katolické bohoslovecké fakulty jsem položil sice naoko naivní, avšak jinak zcela logickou otázku: “Proč vlastně dívky u Vás studují na kněžství, když katolická církev nedovoluje, aby ženy byli svěceny na kněžky?” První tři dotázaní se potili a nesrozumitelně cosi koktali, že prý to v rámci církve mohou využít i pro jiné služby církve, a mé doplňující otázky způsobovali jejich ještě větší pocení a rozpaky a ani se tak stále více a více zamotávali do svých neúpřimných lží. Ten čtvrtý učitel katolické fakulty však pro změnu – svojí neuvěřitelnou úpřimností, respektive drzostí – naopak šokoval mně, když odpověděl: “No zatím ano, to je pravda, že nelze ženu v katolické církvi prozatím vysvětit za kněze. Nicméně předpokládáme, že je to pouze dočasné a že brzy se i toto změní. A tak tyto ženy co vystudují kněžství budou již připravené - aby jakmile se umožní světit za kněze i ženy – byly okamžitě za kněze vysvěcené, protože katolickou teologii potřebnou pro kněze na bohoslovecké fakultě řádně vystudovali a jediné co jim chybí je již pouze samotné vysvěcení.”

Kdosi na to mi řekl – řeči, řeči a zase řeči. Mohu ti věřit, ale také nemusím. Máš snad nějaký konkrétní nijak nezpochybnitelný písemný důkaz, že nepřátelé Ježíše Krista jsou také v některých křesťanských církvích a náboženských společnostech? – zeptal se mně.

Dobrá tedy – odpověděl jsem já – podívejte se na brutální homosexuální znásilnění překladu Písma Svatého do češtiny. Víte co samotná Bible (Písmo Svaté – Nový zákon) říká o homosexuálech pokud jde o spásu nebo zatracení homosexuálů? – Na mnohých místech je homosexuální chování v Bibli tvrdě odsuzováno. Zejména je tak činěno v některých apoštolských listech apoštola sv.Pavla. Nejpregnantněji je to v Prvním listě apoštola sv.Pavla korintským, konkrétně v kapitole šesté, ve verši devátém až jedenáctém, kde je napsáno – cituji doslova:

“9:Což nevíte, že nespravedliví nebudou mít účast na království Božím? Nemylte se: Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani nemravní, a ani ti, kteří souloží se stejným pohlavím, 10:ani zloději, ani chamtivci, opilci, rouhači, lupiči nebudou mít účast na Božím království. 11:A to jste někteří byli.” /1Kor 6; 9-11/.

Tento výše uvedený překlad této klíčové pasáže Písma Svatého – Nového zákona (Bible) explicitně ve svém enumerativním výčtu vyjmenovává homosexuály mezi těmi, kteří “nebudou mít účast na Božím království”, jinými slovy kteří nemohou být a ani nebudou spaseni a tedy nemají v církvi co hledat, protože nikdo nemůže být současně křesťanem i homosexuálem – musí si zvolit buď jedno nebo druhé. Křesťan, který se chová jako homosexuál není křesťanem, právě tak jako ani homosexuál, který se nezřekne své homosexuality nemůže být křesťanem. Tento výše uvedený překlad je sice nejpřesnější, nicméně – byť i sice jinými slovy – totéž vyjadřují prakticky i všechny ostatní překlady. Námatkově budu citovat alespoň z některých:

II.)Jako druhý vzor nejprve ocituji tuto pasáž z protestantské Kralické Bible (Nového zákona) posledního vydání Kralického z roku 1613. Jedná se sice o archaickou starou češtinu z počátku sedmnáctého století, nicméně ocituji to doslova, protože i navzdory použitým archaickým výrazovým prostředkům této staré češtiny bude tomu i dnešní česky nebo slovensky mluvící čtenář velice dobře rozumět:

“9:Zdaliž nevíte, že nespravedliví dědictví království Božího nedosáhnou? Nemylte se, ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani měkcí, ani samcoložníci,10:ani zloději, ani lakomci, ani opilci, ani zlolejci, ani dráči dědictví království Božího nedůjdou.11:A takoví jste někteří byli.” /1Kor 6; 9-11/.

III.)Dále do třetice bych si dovolil tutéž pasáž ocitovat i ze srbochorvatského překladu Písma Svatého (Nového zákona) od Vuka Stefanoviće Karadžiće z roku 1847, kterým do praxe uvedl srbochorvatský lidový jazyk “obyčejných vesnických nevzdělaných sedláků” namísto do té doby používaného “církev -slavjanského jazyka” v důsledku čeho se dostal do ostrého konfliktu zejména ze srbskou autokefální pravoslavní církví, která církevně tento překlad zakázala. Připomínám to zejména proto, abych zdůraznil skutečnost, že srbochorvatský národní buditel z devatenáctého století Vuk Stefanović Karadžić nebyl žádný teolog, ale jednalo se o národního buditele, sběratele poezie, přísloví, pověstí a lidového folklóru jugoslávských národů, a zejména se jednalo o jazykovědce, kterému se jednalo pouze o to, aby svým překladem poukázal na literární krásu lidového srbochorvatského jazyka “nevzdělaných vesnických sedláků a tudíž jeho překlad můžeme pokládat za mimořádně objektivní pokud jde o exaktní jazykovou stránku, protože svůj překlad Bible (Písma Svatého-Nového zákona) do lidového srbochorvatského jazyka učinil bez jakýchkoliv doktrinárních teologických úmyslů cokoliv dokazovat, tvrdit či popírat z oblasti teologické, neboť jako teologicky nestrannému jazykovědci mu šlo pouze o prokázání literárně-umělecké krásy lidové srbochorvatštiny. Ocituji tuto klíčovou pasáž doslova v srbochorvatštině (pouze namísto srbské cyriliky ji z praktických důvodů napíši latinkou) a předpokládám, že alespoň v hrubých rysech této pasáži bude rozumět i každý český nebo slovenský čtenář:

“9:Ili ne znate da nepravedlivi ne će naslijediti carstva Božijega? Ne varajte se: ni kurvari, ni idolopoklonici, ni preljubočinici, ni adžuvani, ni muželožnici,10:ni lupeži, ni lakomci, ni pijanice, ni kavgadžije, ni hajduci, carsta Božijega ne će naslijediti.11: I ovakovi bijaste neki.” /1Kor 6; 9-11/.

IV.) Dále jako čtvrtý bych si dovolil tutéž pasáž ocitovat z českého překladu Nového zákona, který přeložil Dr.Ladislav Sýkora a upravil Dr.Jan Hejčl, dne 10.8.1946 tento překlad schválil generální vikářČeském Těšíně a koncem roku 1946 tento překlad Nového zákona v češtině vydal exerciční dům ve Frýdku-Místku. I z tohoto českého překladu dotyčnou pasáž ocituji doslova:

“9:Nevíte, že nespravedliví království Božího neobdrží? Nemylte se, ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, 10:ani změkčilí, ani ti, kteří smilní se stejným pohlavím, ani zloději, ani lakomci, ani opilci, ani utrhači, ani lupiči neobdrží království nebeského.11: A takovými jste někteří byli.” /1Kor 6; 9-11/.

V.) Jako předposlední, respektive pátý překlad bych si dovolil tutéž pasáž ocitovat ze slovenského překladu Nového zákona, který podle řecko-semitské původiny zpracoval slovenský jesuita Štefan Porúbčan SJ a zredigoval kněz Michal Bistrík, následně dne 5.6.1968 schválil Carolus Taramasso, Del. Ep., Curia Episcopalis Portus et S Rufinae a následně ho vyda Slovenský ústav sv.Cyrila a Metoda v Římě. I z tohoto slovenského překladu dotyčnou pasáž ocituji doslova:

“9:Neviete, že nespravodlivý nebudú mať účasť na Kráľovstve Božom? Nemýľte sa! Ani smilníci ani modloslužobníci ani cudzoložníci ani chlipníci ani súložníci mužov 10: ani zlodeji ani lakomci ani opilci ani ohovárači ani zbojníci nebudú mať účasť na Kráľovstve Božom! 11:Niektorí ste boli takí.” /1Kor 6; 9-11/.

VI.) A na závěr jako poslední, respektive šestý překlad bych si dovolil ocitovat tutéž pasáž z dalšího slovenského překladu Sväté Písmo -Nového zákona, který podle typického vydání Nové vulgáty, upravené podle zásad Druhého vatikánského koncilu na příkaz papeže Pavla VI. A promulgované papežem Janem Pavlem II dne 15.9.1984 schválil nitranský biskup a předseda Slovenské liturgické komise Dr.Ján Pásztor, následně pak tento slovenský překlad vydal v roce 1986 Spolek sv.Vojtěcha v Trnavě. Rovněž i z tohoto slovenského překladu dotyčnou pasáž ocituji doslova:

“9:Neviete, že nespravodliví nebudú dedičmi Božieho kráľovstva? Nemýľte sa: ani smilníci ani modloslužobníci ani cudzoložníci ani chlipníci ani súložníci mužov 10: ani zlodeji ani chamtivci ani opilci ani utŕhači ani lupiči nebudú dedičmi Božieho kráľovstva. 11: A niektorí ste toto boli.” /1Kor 6; 9-11/.

V protikladu k těmto autentickým překladům Písma Svatého Starého a Nového zákona (Bible) stojí zarytými nepřáteli Ježíše Krista pořízený - ve prospěch zednářů - takzvaný ekumenický překlad Bible do češtiny od takzvané Ekumenické rady církví v Československu v roce 1984. Již tento překlad do češtiny byl napsán z tendencí falešně překroutit a zfalšovat v duchu politické objednávky zednářské lóže Písmo Svaté (Bibli), které by – navzdory tomu co je v Písmu Svatém-Novém zákoně skutečně napsáno - úplně očistilo homosexuály jednoduše tím, že je z textu svévolným cenzurním zásahem ze strany zednářské lóže – respektive jejich lidí – z textu jednoduše vypustilo. Vrcholem drzosti bylo vydání v podstatě úplně téhož textu Bible v roce 1991 pod hlavičkou českého katolického nakladatelství Zvon v Praze, ba dokonce navíc se prý zednářům podařilo získat prý dokonce i církevního schválení, což – ať již to pravda je či nikoliv – je hulvátskou bezočivostí nejvyššího rangu. Rovněž zde dávám čtenáři možnost nahlédnout i do této prokleté takzvané “ekumenické”, fakticky však ale zednářské Bible tím že text vydaný v roce 1984 Ekumenickou radou církví a v roce 1991 českým katolickým nakladatelstvím Zvon (přinejmenším pokud jde o tuto pasáž jsou oba texty “doslova a do písmena” úplně stejné!!). A právě tato identita obou textů je jasným důkazem toho, že se jedná o zlý úmysl zfalšovat překlad Písma Svatého – Nového zákona (Bible) do češtiny, a nikoliv tedy, že by snad se jednalo pouze o nějaké náhodné a neúmyslné opomenutí:

“9:Což nevíte, že nespravedliví nebudou mít účast v Božím království? Nemylte se: Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani nemravní, ani zvrácení,??? 10: ani zloději, ani lakomci, opilci, utrhači, lupiči nebudou mít účastBožím království. 11: A to jste někteří byli.” /1Kor 6; 9-11/.

Nikdy by mně ani nenapadlo, že nepřátelé Ježíše Krista zajdou až tak daleko, že v zájmu svých politických cílů se nebudou štítit ani zfalšovat text Písma Svatého (Bible). Jsem z toho velice smutný, když vidím kam až vede fanatická, ateistická, zednářská nenávist vůči Kristovi .

V Uherském Hradišti dne 14.1.2007 napsal

JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola

Zpět na hlavní stránku!