wz

Zpět na hlavní stránku!


Předseda nebo předsedkyně komise k projednávání přestupků má jeden hlas, řadoví členové nebo členky komise předsedu či předsedkyni kdykoliv mohou lehce přehlasovat!

A jak to bylo tenkrát v “Komisi k projednávání přestupků obce Babice”? Stručná informace o těchto komisích...

Pokud budete mít po přečtení tohoto příspěvku dojem, že ne zcela odpovídá svému nadpisu, pak svým způsobem vlastně možná tak trochu i máte pravdu. Nicméně dostal jsem několik e-mailů které se začínali zhruba tak jak zní první věta tlustého nadpisu, aby pak zpravidla ze svého obsahu dali najevo, že je většinou problematika přestupkového správního práva zajímá v širších abstraktních souvislostech.

Třeba si uvědomit, že v České republice je zhruba šest tisíc obcí. Pokud jde o pojem “obec” není to v žádném případě synonymum pro pojem “vesnice” jak si někteří lidé mylně myslí. Ostatně i Praha je obec!! Ano, největší obcí v České republice je hlavní město Praha. A nejmenší obcí je kdo? No, nebudu raději jmenovat, abych neurazil. Řeknu jen tolik, že jsou v České republice i takové obce, které mají pouze několik málo desítek obyvatel. A co tedy je ta obec když si to nemáme plést s pojmem “vesnice” (spisovně), právě tak jako si pojem obec nemáme plést ani s pojmem “dědina” (hovorově na Moravě)? Pojem obec totiž neznamená “vesnice”, pojem obec neznamená “dědina”. Pojem obec je právní “terminus technicus” definovaný v zákoně o obcích. Jedná se o zákon č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). A tento zákon říká jednak v § 1, že “Obec je základním územním společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce”, jednak v § 2 odst.1, že “Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.”

K těmto právním definicím zákona o obcích by se ještě dalo dodat, že obec je nejnižší jednotkou veřejné správy. A tato veřejná správa se pak dále dělí na samosprávu a státní správu. Pokud jde o obecní samosprávu, mluvíme o samostatné působnosti obce. Pokud jde o státní správu, mluvíme o přenesené působnosti, kdy obec jako nejnižší správní jednotka státu a na základě příslušných zákonů parlamentu České republiky a dalších všeobecně závazných právních předpisů České republiky (například Nařízení vlády, Vyhlášek jednotlivých ministerstev atd.) zajišťuje výkon a realizaci těchto předpisů České republiky, respektive jejich orgánů tj.parlamentu, vlády, jednotlivých ministerstev atd. na vlastním území obce. Podle ustanovení § 103 odst.1 zákona č.128/2000 Sb., o obcích v platném znění “Starosta zastupuje obec navenek”, a tedy je to právě každý starosta každé obce, který nese vůči státu hlavní odpovědnost za to, že na území “jeho obce”, tj.obce jejíž je starostou bude vykonáno všechno co zákony, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev a další všeobecně závazné právní předpisy direktivně určují pro celé území České republiky, že se musí udělat, vykonat, realizovat…

A jednou z těchto povinností, kterou stát uložil všem zhruba šesti tisícům obcím a tedy i všem šesti tisícům starostů těchto obcí, je zabezpečit výkon přestupkové správní agendy za správní obvody jejich konkrétních obcí. Jakým způsobem jednotliví starostové tuto povinnost, kterou jim uložil stát splní je již jejich problém. V praxi ale starosta obce má pouze dvě možnosti: buď ve své vlastní obci zřídí nějaký vlastní přestupkový správní orgán, anebo uzavře takzvanou veřejnoprávní smlouvu s jinou obcí, která tento přestupkový správní orgán zřídila s tím, že tato obec, která má vlastní přestupkový správní orgán bude na základě této smlouvy řešit i přestupkové věci této obce která vlastní přestupkový správní orgán nemá s tím, že tato obec, která vlastní přestupkový orgán nemá ji za tyto služby bude platit. Jako příklad můžeme uvést město Uherské Hradiště, které má vlastní přestupkový správní orgán a proto řeší přestupky, respektive vykonává přestupkovou správní agendu i za mnohé menší obce ve svém okolí, které vlastní přestupkový správní orgán nemají. Samozřejmě, že ani město Uherské Hradiště tuto službu pro tyto menší obce nedělá zadarmo. Podle současných smluv z roku 2003, každá takováto menší obec zaplatí městu Uherskému Hradišti za řešení každého jednoho přestupkového případu příspěvkem 700 Kč. A kromě toho – samozřejmě – že městu Uherskému Hradišti zůstávají rovněž i všechny pokuty a poplatky za náklady řízení, které přestupcům a případně i dalším osobám v souvislosti s řešením jednotlivých přestupků uloží. Vzhledem k tomu, že náklady provozu přestupkového správního orgánu jsou dosti vysoké dokonce i tehdy, pokud lidé, kteří vykonávají jeho agendu pracují zadarmo (jako čestnou funkci), dá se říci, že tento způsob řešení přestupkových věcí je pro malé obce finančně výhodný, v důsledku čehož drtivá většina malých obcí raději uzavřela veřejnoprávní smlouvu s nějakou velikou obcí, respektive městem a raději mu pak platí za to, že bude řešit i jejich přestupkové věci – je to pak totiž pro malou obec mnohem levnější, než kdyby se pokusila ustanovit si svůj vlastní přestupkový orgán sama, aby tak sama mohla řešit vlastní přestupkové věci ve vlastní režii.

Přesto se však ojediněle občas vyskytují či vyskytovali i malé obce, které se pokusili ustanovit či ustanovili vlastní správní orgán. Pokud se tedy nějaký starosta rozhodl splnit tuto povinnost, kterou mu uložil stát tím způsobem, že ve své vlastní obci ustanovil nějaký vlastní přestupkový správní orgán měl dvě možnosti jak tak učinit.

První možnost je ta, že řešení přestupků svěřil nějakému zaměstnanci. Tento zaměstnanec tyto přestupky řešil sám. Pro obviněné v tomto přestupkovém řízení to bylo výhodné, protože většinou hned po skončení tohoto přestupkového řízení jim mohl říct zda-li je pokládá za vinné a jak vysokou pokutu jim uloží. Obviněný tedy většinou již když odcházel po skončení přestupkového řízení z Obecního úřadu domů již věděl jak vysoká pokuta mu byla uložena. Pro obec řešení přestupků skrze jednoho zaměstnance z finančních důvodů není výhodné, protože k již tak samým o sobě vysokým nákladům přestupkového správního orgánu navíc ještě přibude nutnost platit tomuto zaměstnanci nějaký plat.

Druhá možnost je pak ta, kde se ustanoví tříčlenná přestupková komise pod názvem “Komise k projednávání přestupků”. Předsedou Komise k projednávání přestupků je zpravidla osoba s vysokoškolským právnickým vzděláním, která často z politického hlediska je osobou bezpartajní, jinými slovy jedná se o politicky nestranického odborníka. Další dva členové Komise k projednávání přestupků jsou zpravidla buď zastupitelé anebo jiní političtí nominanti dvou nejsilnějších politických stran zastoupených v zastupitelstvu obce. Například v letech 2003-2004 jeden z těchto dvou členů Komise k projednávání přestupků obce Babice byl zastupitelem za KSČM pan Kotlaba, další členka za Sdružení nezávislých kandidátů byla paní Blechtová, což byly ve volebním období 2002-2006 dvě nejsilnější politické strany v zastupitelstvu obce Babice, protože KSČM měla šest zastupitelů, právě tak jako Sdružení nezávislých kandidátů mělo taky šest zastupitelů (celkově bylo Zastupitelstvo obce Babice patnáctičlenné). Komise k projednávání přestupků tedy obsahuje jeden prvek odborný a politicky nestranický (předsedu) a dva prvky laické a politicky angažované (další dva členové). Celkové fungování Komise k projednávání přestupků je však demokratické, co znamená, že každý jeden z těchto tří členů má pouze jeden hlas a hlas každého jednoho z těchto tří členů Komise k projednávání přestupků má tudíž úplně stejnou váhu. Protože se o vině či nevině, jako i o výši uložené pokuty a prakticky i o všem ostatním hlasuje, v praxi to znamená, že rozhoduje většina hlasů.

O výsledku každého takovéhoto hlasování se pořizuje písemný protokol, který podepíšou všichni tři členové Komise k projednávání přestupků a za přítomnosti všech tří členů Komise k projednávání přestupků se tento protokol uloží do zvláštní úřední obálky a úředně zapečetí! Jediný kdo může po zapečetění obálky obálku odpečetit a otevřít je pouze nadřízený přestupkový orgán, kterým je příslušný Krajský úřad (například v případě obce Babice, nebo města Uherské Hradiště je to Krajský úřad Zlínského kraje ve Zlíně).

V praxi se klidně může stát, že tito dva členové Komise k projednávání přestupků hravě přehlasují svého předsedu poměrem hlasů 2:1 tj.svými dvěma hlasy oproti osamělému hlasu svého předsedy. A samozřejmě, protože rozhodování Komise k projednávání přestupků je demokratické, tento přehlasovaný předseda je povinen respektovat většinové usnesení Komise k projednávání přestupků a rozhodnutí, které následně odešle osobě či osobám obviněným z přestupků pak musí napsat v souladu s tímto většinovým usnesením Komise k projednávání přestupků, byť by s ním třeba i sebevíc osobně nesouhlasil.

Zákon o obcích nedovoluje aby stálí zaměstnanci Obecního úřadu mohli být současně zastupiteli. Tím pádem tento zaměstnanec Obecního úřadu, který řeší přestupky jako jednotlivec je dosti nezávislý. Předseda Komise k projednávání přestupků je sice zpravidla též bezpartajní, politicky nestranický odborník, nerozhoduje však sám, ale pouze jako jeden ze tří členů tříčlenné Komise k projednávání přestupků. Toto je pro obec velice výhodné, protože tento politický nestraník, kterým je předseda Komise k projednávání přestupků může být kdykoliv velice lehce přehlasován dalšími dvěma členy Komise k projednávání přestupků, kteří jsou zase naopak zastupitelé nebo alespoň političtí nominanti dvou nejpočetnějších politických seskupení v obecním zastupitelstvu a kteří tudíž ve svém rozhodování vyjadřují politickou vůli svých vlastních politických stran neboť řešení přestupků je nepochybně věcí místních záležitostí veřejného pořádku a tedy záležitostí ryze politickou. A tedy je zcela legitimní a demokratické, aby při řešení přestupků jako součásti místních záležitostí veřejného  pořádku, aby měli hlavní slovo místní politikové, protože to je právě to, proč je tam voliči do zastupitelstva zvolili a tedy hlas politicky nestranického předsedy Komise k projednávání přestupků - který je sice odborníkem v oblasti práva, avšak nereprezentuje žádnou z obou hlavních politických stran v obecním zastupitelstvu – musí zůstat i do budoucna pouze poradní, pouze jeden ze tří, oproti dvěma rozhodujícím hlasům politicky angažovaných zastupitelů či jiných politických zástupců reprezentujících dvě nejvlivnější a největší politická seskupení v obecním zastupitelstvu (vždyť zastupitelstvo je vlastně malým obecním parlamentem – reprezentuje politickou vůli občanů obce!).

Rovněž z finančního hlediska je toto řešení přestupků skrze “Komisi k projednávání přestupků” pro rozpočet obce výhodné, protože všichni tři členové “Komise k projednávání přestupků” pracují fakticky zadarmo. Jedná se totiž o čestné funkce, které nejsou honorovány nějakým pravidelným každoměsíčním platem jak to u klasických zaměstnaneckých poměrů je obvyklé. A když již samotný provoz tohoto přestupkového správního orgánu je velice drahé, ušetří se peníze alespoň na platech zaměstnanců, protože jde pouze o dobrovolníky vykonávající čestné funkce a nikoliv o zaměstnance v řádném pracovním poměru uzavřeném na základě Zákoníku práce.

Naopak pro obviněné v tomto přestupkovém řízení je řešení jejich přestupkové věci Komisí k projednávání přestupků nevýhodné, protože po skončení přestupkového řízení mu předseda Komise k projednávání přestupků a ani nikdo jiný nikdy neřekne zda-li je pokládán za vinného či nikoliv. A ovšemže taky mu ani nikdy nikdo neřekne ani to, jak vysokou pokutu mu dají. Tento rozdíl je zapříčiněn tím, že zaměstnanec je jednotlivec, který se s nikým nemusí radit a proto to může hned říci. Naopak členové “Komise k projednávání přestupků” jsou tři lidé, a i když každý jeden z těchto tří členů “Komise k projednávání přestupků” si nějaký svůj osobní názor sice mohl utvořil, nemůže však tušit jaký názor si utvořili nebo utvoří ti další dva členové. A teprve až po odchodu svědků, obviněných, potažmo dalších účastníků přestupkového řízení a to ať již hned bezprostředně po skončení přestupkového řízení, anebo někdy třeba i z odstupem i několika dnů se členové “Komise k projednávání přestupků” sejdou aby se poradili, respektive přesněji řečeno aby hlasovali jak o vině či nevině obviněného, o výši případné pokuty a potažmo i o rozhodování dalších právních otázek s přestupkovým řízením spojené a samozřejmě současně též aby o tomhle všem pořídili příslušný detailní písemný protokol, který všichni tři poté podepíší a v zápětí hned uloží do speciální obálky a tuto obálku úředně zapečetí.

Předseda Komise k projednávání přestupků tudíž nemůže říci po skončení přestupkového řízení obviněnému z přestupku, že ho například pokládá za nevinného. Mohlo by se totiž stát, že ostatní dva členové Komise k projednávání přestupků budou mít přesně opačný názor a tak tedy svého předsedu jednoduše přehlasují většinou svých dvou hlasů proti ojedinělému hlasu předsedy Komise k projednávání přestupků v důsledku čeho by tento člověk – bez ohledu na osobní názor předsedy Komise k projednávání přestupků obdržel rozhodnutí v této přestupkové věci ve kterém by byl uznán za vinného. A toto rozhodnutí by navíc – jak je to ostatně obvyklé – a ve jménu Komise k projednávání přestupků napsal a podepsal její předseda, který by sice osobně nesouhlasil s tím co napsal, avšak většinové rozhodnutí Komise k projednávání přestupků je pro něj závazné a proto toto rozhodnutí by musel i proti svojí vůli napsat v souladu s obsahem tohoto většinového usnesení Komise k projednávání přestupků.

A totéž platí i u výše pokuty. Předseda Komise k
 projednávání přestupků může být toho názoru, že jako sankci stačí uložit pouze povinnost k úhradě nákladů řízení ve výši 1.000,- Kč a bez uložení jakékoliv další pokuty, avšak další dva členové budou třeba toho názoru, že obviněný si kromě zaplacení vyhláškou stanovených nákladů řízení zaslouží, aby dostal navíc ještě i pokutu ve výši 15.000,-Kč. A tak obviněný namísto očekávané sankce ve výši 1.000,-Kč by nakonec dostal sankci ve výši 16.000,- (tj.1.000,-Kč náklady řízení + 15.000,-Kč pokuta). A to navíc i v tomto případě by – z titulu své funkce předsedy Komise k projednávání přestupků - i toto rozhodnutí musel osobně napsat a podepsat předseda Komise k projednávání přestupků a to navzdory tomu, že s takto vysoce uloženou pokutou osobně nesouhlasí.

V letech 2003-2004 existovala Komise k projednávání přestupků i v obci Babice. Byla známí tím, že pravidelně ukládala pachatelům přestupků nejnižší možné pokuty jaké bylo možné uložit, aby obec Babice neměla z toho nepříjemnosti. Za celé dva roky však obec Babice nepřistoupila k exekuci ani jen jediné dobrovolně nezaplacené pokuty či nákladů řízení. Vědomí, že ten co dobrovolně nezaplatil uloženou pokutu či náklady řízení by musel navíc ještě k tomu zaplatit i náklady exekučního řízení, což náklady exekučního řízení v případě soudních exekutorů je kolem 6-8.000,-Kč a tedy mnohonásobně více než samotná nezaplacená pokuta či náklady řízení by musel zaplatit exekutorovi na těchto nákladech exekučního řízení, zdalo se to, zejména v případě tak malé obce jako je obec Babice býti velice kruté vůči těm co dobrovolně nezaplatily uložené pokuty a náklady řízení, aby se proti nim podával návrh na uložení exekuce. Tím méně, aby snad kvůli nějaké tisícikoruně nezaplacených nákladů řízení byl někomu exekutorem vybrakován byt či dům - zabavena televize a další spotřební elektronika, popřípadě moped či motorka. A tak za celé dva roky 2003-2004 obec Babice nepodala proti nikomu ani jen jeden jediný návrh na uvalení této exekuce pro nezaplacení pokuty či nákladů řízení. S tím však ale koncem roku 2004 nastal konec a od té doby “babické” přestupky již řeší město Uherské Hradiště.

Zde na Uherskohradišťsku od roku 2003 existovala Komise k projednávání přestupků nejen v obci Babice, ale i v obci Sušice. Obec Sušice vykonávala přestupkovou správní agendu i za správní obvod obce Kudlovice. Velikou osobností přestupkového správního orgánu v obci Sušice byla Mgr.Švanygová (pokud jsem si přesně zapamatoval její jméno). Osobně jsem sice Mgr.Švanygovou nikdy v životě ani neviděl a ani s ní nemluvil, mohu však na základě dostupných informací říci, že díky ní, byl přestupkový správní orgán v obci Sušice nejlépe fungujícím přestupkovým správním orgánem na teritoriu celého okresu Uherské Hradiště. Pokud mohu srovnat přestupkový správní orgán v obci Sušice a přestupkový správní orgán ve městě Uherské Hradiště mohu konstatovat, že je možné, že Uherské Hradiště mělo vyšší a dokonalejší technické vybavení než obec Sušice, nicméně obec Sušice vysoce převyšovala město Uherské Hradiště svojí odbornou úrovní, protože Mgr.Švanygová je vysokoškolsky vzdělaná magistra práv, zatímco z úředníků přestupkového správního orgánu v Uherském Hradišti není (popřípadě přinejmenším v té době nebyl) vysokoškolsky vzdělaným úředníkem ani jen jeden jediný, přičemž jejich vedoucí pani Máčalovou nevyjímajíc (alespoň neuvádí, popřípadě v té době neuváděla žádný vysokoškolský akademický titul). A o tom, že by snad město Uherské Hradiště mělo u přestupkového správního orgánu zaměstnaného i nějakého vysokoškolsky vzdělaného právníka nemůže být, popřípadě přinejmenším v té době nemohlo být ani řeči. Byť i celkově město Uherské Hradiště údajně nějaké právníky či právničky prý údajně má, ti však ale prý přestupkovou agendu nedělají. Kromě toho navzdory vyšší kvalitě přestupkového správního orgánu v obci Sušice než ve městě Uherské Hradiště byla též obec Sušice levnější než město Uherské Hradiště, protože město Uherské Hradiště – jak je již výše uvedeno požadovalo od obcí za výkon přestupkové správní agendy příspěvek 700 Kč za každý jeden přestupkový případ, obec Sušice za každý jeden přestupkový případ požadovala od obce Kudlovice jen 500,-Kč. Nicméně přestupkový správní orgán v obci Sušice již v současnosti neexistuje. Kdy zanikl se mi sice nepodařilo přesně zjistit, jako ani to co bylo toho příčinou (byť i soudím, že důvody mohli být pouze ekonomické), nicméně v září 2006 jsem zjistil, že město Uherské Hradiště vykonává (netuším však od kdy) přestupkovou správní agendu i za obce Kudlovice a Sušice.

V Uherském Hradišti dne 2.1.2007

JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola

 

Zpět na hlavní stránku!