wz

Zpět na hlavní stránku!


Potrat je vražda!

Ateistická masmédia opět ukázala, že jsou úhlavními nepřáteli Ježíše Krista v současnosti!!

Plátek, který se v minulosti nazýval “Slovácké noviny” a dnes “Deník” přinesl v pátek 11.května 2007 na straně 19 článek pod názvem “Papa Bento dopálil politiky. V letadle mu zle ujel jazyk”, který hrubým způsobem útočí na svatého otce Benedikta XVI. za to, že ve středu dne 9.května 2007 během letu do Brazílie odsoudil vraždění nenarozených dětí slovy:

Exkomunikace je založená na principu, že zabití nevinného dítěte je neslučitelné s přijetím svátosti oltářní.”

Již první věta tohoto nenávistného článku začíná slovy: “Osmdesátiletému papeži Benediktu XVI. zase jednou zle ujel jazyk” – čím fakticky jakoby naznačovali, že jeho svatost (tj.papež) je vzhledem k svému vysokému věku údajně dementní a proto prý údajně neví co říká.

A dále ve svém plátku píší: “Ještě než přistál v brazilském Sao Paulu, udivil (prý) celý svět” (poznámka: slovíčko “prý” v předchozí závorce je ovšemže pouze mojí vsuvkou!), protože se svatý otec Benedikt XVI. vyjádřil v tom smyslu, že ti politici, kteří jsou formálně příslušníky katolické církve a svojí politikou umožňují potraty by měli být exkomunikováni.

Osobně se na elektronická masmédia jako televizní a rozhlasové stanice již více než deset let ani nedívám a ani je neposlouchám a pokud jde o tisk, ten si pouze příležitostně prohlížím ve veřejných knihovnách. A tudíž – ač o tom přímé důkazy nemám – pokládám za nejen možné, ale i za velice pravděpodobné, že podobný nenávistný útok nepřátel Ježíše Krista proti náměstku Ježíše Krista na zemi, Jeho svatosti Benediktu XVI. nebyl ani zdaleka ojedinělý.

Nevím, jestli má vůbec smyslu s tímto výše zmiňovaným plátkem vůbec polemizovat, vyjádřím se ale k tomu výroku, že papež Benedikt XVI. prý “udivil celý svět”, který jen poukazuje na nevzdělanost, ba přímo bych řekl, že právní analfabetizmus novinářů z tohoto ateistického plátku a jejich souputníků, kteří toto své “udivení” dál papouškují.

A je jen velikou urážkou všech alespoň trochu inteligentních a vzdělaných lidí, že dotyční pseudonovinářský ateističtí právní analfabeti tento svůj “údiv” by chtěli paušálně podsouvat celému světu, když s nestydatou arogancí drze tvrdí, že prý papež Benedikt XVI. údajně “udivil celý svět” a nikoliv tedy pouze je samotné v redakci toho jejich plátku, potažmo v redakci té jejich rozhlasové či televizní stanice.

Nevím, nakolik se tento výše zmiňovaný právní analfabetismus vztahuje i na ostatní občany, nicméně pro jistotu řeknu zcela na rovinu, že svatý otec Benedikt XVI. rozhodně neřekl absolutně nic nového!!

Chápu, že právní analfabeti z řad ateistických pseudonovinářů nemají zřejmě sebemenšího tušení o tom, že tuto věc již odpradávna řeší “CODEX IURIS CANONICI” (tj.Kodex kanonického práva), který je hlavním právním předpisem katolické církve; a protože tohle neví, tak se domnívají, že papež Benedikt XVI. snad řekl cosi úplně nového, tj.jakési prý absolutní “nóvum” co doposud ještě v církvi nikdy neplatilo…

K tomu bych chtěl říci tolik, že právo katolické církve sice za dvě tisíc let prošlo nejrůznějšími změnami a novelizacemi, nicméně Kodex kanonického práva platí dodnes a nikdo ho nikdy nezrušil! Ba právě naopak lze konstatovat, že dne 25.ledna 1983 papež Ján Pavel II. ve Vatikáne zveřejnil a vyhlásil revidovaný Kodex kanonického práva, který za ta léta ovšemže doznal různých změn a úprav, nicméně ustanovení namířena proti vraždám nenarozených dětí, jejich vrahům a prakticky všem, kteří se na těchto vraždách jakkoliv podíleli, zůstalo beze změny! A ani do budoucna rozhodně nemohou nepřátelé Ježíše Krista doufat, že by katolická církev někdy v budoucnosti k těmto podlým vraždám bezbranných, nenarozených dětí jim dala své požehnání anebo že by je odměnila potleskem, či nějako jinak tyto vrahy za tyto vraždy pochválila!!

A nyní se již podívejme na to, co v této věci praví samotný Kodex kanonického práva /dále jen “kodex”). Tato věc je totiž řešena v šesté knize kodexu pod názvem “O sankcích v církvi”, (tj. Lib. VI. – De sanctionibus in Ecclesia), jejímž obsahem jsou církevní tresty i s celou příslušející materií katolického církevního trestního práva hmotného, a to konkrétně v kánonu 1398 v kausální součinnosti i s kánonem 1329 - § 2 kodexu.

V samotném kánonu 1398 je doslova napsáno – cituji:

Qui abortum procurat, effectu secuto, in excommunicationem latae sententiae incurrit.”

JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola - můj (přibližný) překlad kánonu 1398 z latiny do češtiny:

Kdo provedl potrat, automaticky upadá do exkomunikace”(!!)

Vysvětlující poznámka: ovšemže pod pojmem “kdo provede potrat” se myslí jak ten, kdo ho prováděl aktivně (lékař, potratová bába atd.), tak i ten kdo ho prováděl pasivně, tj.dotyčná zvrhlá žena, která se rozhodla nechat úmyslně zavraždit své nenarozené dítě!

Eventuálně – kvůli větší věrohodnosti a autoritě – uvedl bych i text oficiálního překladu z latiny do češtiny od prof.JUDr.ThDr.Miroslava Zedníčka, které vydal ZVON, české katolické nakladatelství a vydavatelství, spol.s.r.o., Praha 1, Spálená 8 v roce 1994 jako svoji 73.publikaci nákladem 5000 výtisků a který je všeobecně biskupskou konferencí České republiky pokládán za quasi oficiální překlad katolické církve v České republice. Já osobně se sice domnívám, že můj vlastní překlad kodexu do češtiny (a až můj překlad Kodexu kanonického práva z latiny do češtiny budu mít kompletně přeložený pravděpodobně ho rovněž uveřejním na svých webových stránkách!!) je exaktně mnohem přesnější než překlad prof.JUDr.ThDr.Miroslava Zedníčka, nicméně navzdory tomu, že se můj překlad na mnohých místech od překladu prof.JUDr.ThDr.Miroslava Zedníčka výrazně liší, nic to nemění na tom, že i samotný překlad z pera prof.JUDr.ThDr.Miroslava Zedníčka svým obsahem fakticky – byť i sice trochu jinými slovy uvádí v podstatě u kánonu 1398 obsahově úplně totéž co já:

Kdo provedl a nechal si provést dokonalý potrat, upadl do exkomunikace nastupující bez rozhodnutí představeného." (viz. strana č.615)

A v kánonu 1329 - § 2 je doslova napsáno – opět cituji:

In poenam latae sententiae delicto adnexam incurrunt complices, qui in lege vel praecepto non nominantur, si sine eorum opera delictum patratum non esset, et poena sit talis naturae, ut ipsos afficere possit; secus poenis ferendae sententiae puniri possunt.”

JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola - můj (přibližný) překlad kánonu 1329 - § 2 z latiny do češtiny:

Do trestu automaticky za zločin upadají i spolupachatelé spjatí s tímto zločinem, kteří zákonem anebo předpisem nejsou jmenováni, jestliže by bez výkonu jejich skutku zločin se nestal, a povahou tentýž trest (proto) ať postihne i je samotné je-li to možné; (a) další tresty jsou (pak) možné z vyneseného rozhodnutí.

Z formálně filologického hlediska se překlad kánonu 1329/§ 2 z pera prof.JUDr.ThDr.Miroslava Zedníčka od mého překladu liší dokonce ještě i mnohem výrazněji než tomu bylo v případě překladu kánonu 1398, nicméně i zde u překladu kánonu 1329/§ 2 rovněž i prof.JUDr.ThDr.Miroslav Zedníček obsahově – byť i dosti výrazněji jinými slovy než tomu bylo v předešlém případě u kánonu 1398 – opět obsahem svého překladu z latiny do češtiny uvádí v podstatě fakticky vlastně úplně totéž co já. Ovšemže i zde u kánonu 1329/§2 se já osobně domnívám, že můj překlad je exaktně přesnějším než je tomu u překladu prof.JUDr.ThDr.Miroslava Zedníčka, nicméně i tento překlad prof.JUDr.ThDr.Miroslava Zedníčka – byť je i sice formálně méně přesný než překlad můj vlastní – má nepochybně určité své kouzlo, svoji logiku, jako i svoje opodstatnění. Prof.JUDr.ThDr.Miroslav Zedníček zde kánon 1329/§2 přeložil totiž takto:

Trestem postihujícím bez rozhodnutí představeného, připojeným k zločinu, jsou postihováni spolupachatelé, kteří nejsou jmenováni v zákoně nebo příkaze, jestliže bez jejich součinnosti by nebyl zločin spáchán a trest je takové povahy, že také je může postihnout; v ostatních případech mohou být stiženi tresty účinnými až po odsuzujícím rozhodnutí.”

Co tedy říci závěrem? Řekl snad svatý otec Benedikt XVI. ve středu 9.5.2007 nějaké nóvum, něco nového co do té doby v katolické církvi snad ještě neplatilo?? Rozhodně ne!!

Ba dokonce pokud jde o exkomunikaci (tj.vyloučení z katolické církve) za potrat, zde totiž odjakživa platí, že – dokonce - i bez vynesení jakéhokoliv správního aktu je zločinem úmyslného zavraždění nenarozeného dítěte (tj.úmyslným potratem) exkomunikován z katolické církve úplně každý, kdo ať již aktivně anebo pasivně se spolupodílel na vraždě nenarozeného dítěte, jako i všichni ostatní zločinci, kteří tento zločin či zločiny umožnili, a to včetně poslanců, kteří za takovouto “potratovou legislativu” (ve svém pokrytectví mluvíc zde obvykle eufemicky jako o takzvaném “umělém přerušení těhotenství”) hlasovali, jako i všech ostatních dalších politiků, úředníků a funkcionářů v exekutivních orgánech, včetně i osob samotných ministrů, ba i “hlavy státu”, kteří se ať již na procesu přípravy, schvalování či provádění takzvané “potratové legislativy” či jakýchkoliv jiných opatření, které vraždu nenarozeného dítěte legalizovali, umožnili, podpořili či přinejmenším v praxi pachatelům usnadnili, potažmo se i jakkoliv jinak na této konkrétní vraždě nenarozeného dítěte anebo na vraždách nenarozených dětí ve všeobecné rovině podíleli či ji (je) podporovali, popřípadě s tím v negativním slova smyslu měli cokoliv společného.

Zvláštní speciální dodatek pro Českou republiku a pro Slovenskou republiku!!

Potrat je vražda (a ne pouze “přerušení” těhotenství, ale jeho násilné ukončení!!)) a je chyba, že světské právo bezbožné a ateistické Slovenské republiky a ještě mnohem více bezbožnější a ateističtější České republiky tyto vraždy nenarozených dětí za vraždy vůbec ani nepovažuje, ba dokonce v mnohých případech jsou tyto vraždy nenarozených dětí prováděny i zcela legálně!

V dalším textu pak ještě několik speciálních bodů, kde – modrý text se vztahuje speciálně pro Českou republiku a červený text zasa špeciálne sa vzťahuje pre Slovenskú republiku.

1.) Pokud jde o Českou republiku – pokud by to záviselo na mně – nevidím žádný důvod proč by potraty neměli být postihovány podle § 219 odst.2 písm.e/ zákona č.140/1961 Sb. v platném znění, kde by se měli ukládat těmto pachatelům zásadně doživotní tresty odnětí svobody a to již z preventivních důvodů, neboť zde hrozí nebezpečí, že by mohlo dojít k recidivě těchto pachatelů při páchání týchž trestných činů v budoucnosti.

1.) Pokiaľ ide o Slovenskú republikupokiaľ by to záviselo odo mňa – nevidím žiadny dôvod prečo by potraty nemali byť postihované podľa § 144 odst.2 písm.c/ a d/ zákona č.300/2005 Z.z. v platnom znení, kde by sa mali ukladať týmto páchateľom doživotné tresty odňatia slobody a to už z preventívnych dôvodov, pretože tu hrozí nebezpečenstvo, že by mohlo dôjsť k recidíve týchto páchateľov pri páchaní tých istých trestných činov v budúcnosti.

2.) A s plným důrazem u všech forem trestné součinnosti, tak jak jsou uvedeny v § 164 až 168 zákona č.140/1961 Sb., trestný zákon v platném znění v České republice (dále jen “trestní zákon platný v České republice”) by se měli ukládat tresty kopírující horní hranici trestní sazby plus “de lege ferenda” by bylo vhodné navíc stanovit všem těmto osobám i doživotní trest zákaz výkonu jakéhokoliv povolání ve zdravotnictví, který by v případě lékařů samozřejmě, že zcela automaticky znamenal i doživotní vyloučení z České lékařské komory (vysvětlení pro úplné právní analfabety co pro lékaře znamená vyloučení z České lékařské komory: Doktor medicíny je lékařem pouze tehdy, pokud je členem České lékařské komory. Pokud doktor medicíny není členem České lékařské komory, žádná zdravotní pojišťovna v České republice s ním nemůže coby “lékařem” uzavřít smlouvu o úhradě lékařské péče, protože lékařem není. Z téhož pak důvodu – protože se nejedná o lékaře – nemůže si legálně založit ani soukromou lékařskou praxi na území České republiky, přičemž ilegální výkon takzvané “lékařské praxe na černo” je trestným činem neoprávněného podnikání podle ustanovení § 118 trestného zákona platného v České republice; respektive doktor medicíny, který není členem České lékařské komory nesmí ani jiným způsobem vykonávat práci lékaře na území České republiky a to ani v rámci eventuálního nějakého pracovně-právního vztahu ne.)

2.) A s plným dôrazom u všetkých foriem trestnej súčinnosti, tak ako sú uvedené v § 337 až 341 zákona č.300/2005 Z.z., trestný zákon v platnom znení v Slovenskej republike (ďalej iba “trestný zákon platný v Slovenskej republike”) by sa mali ukladať tresty kopírujúce hornú hranicu trestnej sadzby plus “de lege ferenda” by bolo vhodné naviac stanoviť všetkým týmto osobám aj doživotný trest zákazu výkonu akéhokoľvek povolania v zdravotníctve, ktorý by v prípade lekárov samozrejme, že úplne automaticky znamenal aj doživotné vylúčenie z Lekárskej komory Slovenskej republiky (vysvetlenie pre analfabetov si tu už odpustím, pretože i na Slovensku platí v podstate analogicky to isté čo platí v Českej republike, a azda iba to v tejto súvislosti uvediem, že prevádzkovanie takzvanej “lekárskej praxe na čierno” sa v Slovenskej republike považuje za neoprávnené podnikanie a teda trestný čin podľa ustanovenia § 251 trestného zákona platného v Slovenskej republike, dôsledok je však obdobný ako v Českej republike).

3.) Dosavadní trest “zákaz činnosti” stanovený v § 27 písm.e/ trestního zákona platného v České republice pokládám za dosti nedostatečný, nemluvě již o tom, že navíc – a to dokonce i v té absolutně nejvšeobecnější rovině zákona - lze podle § 49 odst.1 zákona č.140/1961 Sb. uložit tento trest – čistě hypoteticky – pouze v maximální výši 10 let. Všechny vrahy nenarozených dětí by bylo totiž nejlepší na doživotí zavřít do věznice se zvýšenou ostrahou, aby tak společnost mohla mít jistotu, že u nich nedojde k recidivě, respektive aby opět nedošlo ze strany těchto pachatelů k páchání této trestné činnosti. Ty co – z důvodů nejrozličnějších bohužel nelze zavřít a doživotně izolovat, by bylo alespoň vhodné, kdyby se jim doživotně zakázal výkon takových povolání či prací, které jsou rizikovým faktorem s aspektem na možnou recidivu opětovného spáchání úmyslného zavraždění nenarozeného dítěte v důsledku faktického umožnění pachateli vykonávat zaměstnání ve zdravotnictví, a proto v zájmu prevence by jim měl být výkon tohoto zaměstnání proto doživotně znemožněn.

3.) Súčasný trest “zákaz činnosti” stanovený v § 109 písm.d/ trestného zákona platného v Slovenskej republike považujem za úplne nedostatočný, ba dokonca je to oveľa horšie ako to bolo za platnosti predchádzajúceho trestného zákona č.140/1961 Zb. Na Slovensku, pretože trest “zákaz činnosti” v zmysle § 112 súčasného trestného zákona č.300/2005 Z.z. platného v Slovenskej republike možno ukladať iba mladistvým (aj tým maximálne iba na päť rokov), ktorí – z logiky veci – sa ako neplnoleté osoby na výkone potratov prakticky bez tak nijak nepodieľajú a teda možno konštatovať, že za súčasného právneho stavu v Slovenskej republike – pre tieto trestno-právne potreby – trest zákazu činnosti “de facto” vôbec ani neexistuje!! Tých čo – z dôvodov najrozličnejších bohužiaľ nie je možné zavrieť a doživotne izolovať, by bolo aspoň vhodné, keby sa im doživotne zakázal výkon takých povolání či prác, ktoré sú rizikovým faktorom s aspektom na možnú recidívu opätovného spáchania úmyselného zavraždenia nenarodeného dieťaťa v dôsledku faktického umožnenia páchateľovi vykonávať zamestnanie v zdravotníctve, a preto v záujme prevencie by im mal byť výkon tohoto zamestnania preto doživotne znemožnený.

4.) Všechny vrahy nenarozených dětí v České republice by bylo totiž nejlepší na doživotí zavřít do – s ohledem na platnou právní terminologii trestního zákona platného v České republice - “věznice se zvýšenou ostrahou”, aby tak společnost mohla mít jistotu, že u nich nedojde k recidivě, respektive aby opět nedošlo ze strany těchto pachatelů k opětovnému páchání této trestné činnosti.

4.) Všetkých vrahov nenarodených detí v Slovenskej republike by bolo totiž najlepšie na doživotie zavrieť do – s ohľadom na platnú právnu terminológiu trestného zákona platného v Slovenskej republike –“ústavu na výkon trestu s maximálnym stupňom stráženia”, aby tak spoločnosť mohla mať istotu, že u nich nedôjde k recidíve, respektíve aby opäť nedošlo zo strany týchto páchateľov k opätovnému páchaniu tejto trestnej činnosti.

 

Dne 12.5.2007 toto stručné vysvětlení a uvedení na pravou míru napsal:

JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola

Zpět na hlavní stránku!